-

TomHr TomHr komentáře u knih

☰ menu

Jatka Jatka Lee Child

Na knihu se nejvíce hodí slovo standard. Prostředí, zápletka, stavba příběhu, vše je takové standardní. Hrdina knihy je standardní klaďas, autor jenom musí zkraje vysvětlit, jaktože je tak neohrožený bouchač. Knížka rozhodně není špatná, autorovi se daří slušně navodit atmosféru zkorumpovaného zapadákova, ale až na několik málo zajímavě napsaných scén moc v paměti neutkví. Dalšího Jacka Reachera si někdy rád přečtu, ale nemusí to být hned.

26.10.2021 4 z 5


Pravomil aneb Ohlušující promlčení Pravomil aneb Ohlušující promlčení Petr Stančík

Zapomenuty jsou Pérákovy slovní hříčky, tatam je poživačnost Egona Adlera. Pravomil je obyčejný český kluk, který se narodil do turbulentních časů a byl vychován v lásce k pravdě a k vlasti. A jako takový nemůže zůstat stranou, když se milované Československo dostane do spárů fašismu a hned nato se na scénu dere komunistická zhouba. Odbojářská činnost Pravomilova má samozřejmě nepříjemné důsledky, maďarský arest i sovětské lágry. Při líčení neuvěřitelně krutých poměrů v táborech na Sibiři si čtenář uvědomí, že tohle si autor tak úplně nevymyslel, tyhle hrůzy si prožily tisíce lidí, z velké části nevinných, spousty domnělých špiónů, nepřátel státu a revoluce. Také cesta zpět do vlasti přes Kyjev a Duklu, v řadách československého armádního sboru, je velmi uvěřitelná, místy až reportážně popsaná, vždy však s Pravomilovým (Stančíkovým) výstižným hodnocením situace a osob. Postavám, které známe z dějepisu, přidává Stančík další rozměr na pomezí reality a fikce. Pravomil potkává Heliodora Píku, budoucího prezidenta Kennedyho, Klementa Gottwalda, krutého Karola Veše – známého komunistického soudce. Přes všechna protivenství osudu, přes ztrátu milované osoby zůstává Pravomil věrný svým zásadám cti a vlastenectví. Boj za spravedlnost a svobodu pro něj zůstává nejvyšší metou až do samotného konce (kterým kniha vlastně začíná).
Už v některých předchozích románech byla patrná Stančíkova rezervovanost vůči Němcům. Nejinak je tomu v Ohlušujícím promlčení, zde je ale více zvýrazněn protiválečný a humanistický akcent. Kniha obnažuje nespravedlnost a zhoubnost komunistického světonázoru a zvrácenost přisluhovačů komunistického zřízení. Stančíka neopouští humor, ale od poměrně rozverných knížek, ve kterých jen tu a tam prosvítají třeba protiválečné motivy, se posunul k docela angažovanému, ale dojemnému historickému románu, k vážným tématům, jako je čest, spravedlnost, vlastenectví, láska k přírodě, smysl pro povinnost a pravdu. A to je dobře. Navíc: Pravomil je jedna z nejsympatičtějších literárních postav, se kterými jsem se v poslední době potkal. Třebaže není úplně vymyšlený. Nebo možná právě proto.

26.10.2021 5 z 5


Černá ozvěna Černá ozvěna Michael Connelly

Na své si přijdou příznivci klasických amerických thrillerů, najdou v knize napětí, atraktivní prostředí, správného vyšetřovatele i atraktivní ženu. Ale snad se jedná víc o detektivku: přece jen je tady o něco víc klasické detektivní práce než brutálních mordů, přestřelek a honiček. Hlavní hrdina je sympaťák a jak už to bývá, nese si s sebou nějaká ty bubáky z minulosti. Je to jeho neústupnost a správný instinkt, co nakonec vede k vyřešení dobře naplánovaného zločinu. Samozřejmě, jak se v thrilleru sluší, na konci víceméně umře. Ale přežije to!

26.10.2021 4 z 5


Sviňa Sviňa Arpád Soltész

Román? Vážně chtěl autor napsat román? To jako že sleduje jednu či několik málo hlavních postav, jejich vývoj, zápletku, rozuzlení? Sviňu bych spíš zařadil někam na pomezí literatury faktu. Autor předvádí, kolik informací se mu podařilo nashromáždit. Bez ladu a skladu vrší údaje a události jednu přes druhou, stále se objevují nové názvy, firmy, další a další postavy. Slovenský čtenář si snad dokáže jednotlivé "románové" osoby ztotožnit s těmi skutečnými a chápe tak pozadí děje a celkový kontext, i když - podle některých recenzí i Slováci mnohdy tápou. Český čtenář v tom má zkrátka hokej.
Jednotlivé akce a příběhy mají svou sílu, jsou dobře napsány, mnohé však zůstanou nedopovězeny a přeskakování mezi nimi vyžaduje dost soutředění , aby se čtenář zorientoval - kdo je kdo, o jaký časový úsek se jedná. Asi největší devízou knihy je fakt, že se všecho odehrálo zhruba tak, jak to autor ve své knize popsal, jakkoli to zní neuvěřitelně. Přesto si neodpustím srovnání: některé knihy z Nášho Mesta nebo i ružomberská mafiánská série (Čierna hra) v mnohem menší míře popisují skutečné události, přesto vykreslují daleko sugestivnější a hrozivější mafiánské příběhy z mečiarovského a postmečiarovského období.

07.06.2021 3 z 5


Zločin na Zlenicích hradě L.P. 1318 Zločin na Zlenicích hradě L.P. 1318 Radovan Šimáček

Historik - hnidopich patrně v knize najde některé nesrovnalosti, které mu mohou vadit. Naopak člověk dějepisem nepolíbený se záhy ztratí v množství historických postav, kterými autor svůj román zalidnil. Takže bych knihu doporučil člověku, kterého baví české středověké dějiny. Pokud máte aspoň trošku povědomí o tom, kdo byl třeba Vilém Zajíc z Valdeka, knihu si užijete, a také historické pozadí, které autor dle mého laického názoru zručně nahodil. K navození atmosféry přispívá i zasazení do reálných míst, do barvitě popsaných středověkých měst a hradů. Co na tom, že většina z nich je dnes v krajině sotva patrná...
Příběh začíná zajímavě a svižně. Pak se tempo mírně rozplizne, ale autor vždy v pravou chvíli přijde s dějovým zvratem nebo nějakou novinkou a udrží tak pozornost posluchačovu. Zápletka je solidní a rozuzlení nápadité, i když postrádám vysvětlení několika drobností.
Zločin na Zlenicích hradě je v podstatě stará dobrá detektivka klasického střihu zasazená do atraktivního středověkého prostředí.

07.07.2020 5 z 5


Čtvrtá opice Čtvrtá opice Jonathan Dylan Barker

Každý správný autor thrilleru musí v první řadě vykonstruovat co nejzvrácenějšího sériového vraha. Zejména se cení, pokud jsou vraždy provedeny nějakým bizarním, odpudivým, brutálním způsobem. A pokud je vrah ynteligent a vraždy zasazeny do nějaké jeho sofistikované konstrukce, čtenářovo srdce plesá. Tyto body kniha splňuje dokonale, prodejní úspěch zaručen.
Odzvonilo normálním detektivům, těm sympatickým obyčejným chlapíkům typu Steva Carelly. Dnešní vyšetřovatel musí nutně řešit, kromě sériového vraha, také rodinné vztahy, aby byl jakože bližší čtenářovu srdci. Rozvádí se a má na krku osm dětí nebo mu zrovna zemřela žena a on pláče jako malé děcko nebo něco podobného. Tak touto fíčurou kniha rovněž oplývá.
Bonusem je poměrně zajímavý "deník", který nás zavede do pachatelova dětství. To ostatně také bývá častou součástí správného thrilleru, čtenář přece musí pochopit, co vedlo zabijáka k zavrženíhodnému jednání. Deník, se vším tím "chlape" a "otče" je napsán natolik slizce, že jsem po celou dobu upřímně doufal, že vrah na konci zdechne.
Čtvrtá opice je po všech stránkách obyčejný thriller, trochu přeceňovaný, moc nevybočuje z řady. Kniha je tak vážná, až je směšná. Nicméně: někde uprostřed zjistíte, že vás příběh chytil a v napětí čekáte, jak to celé dopadne.

07.07.2020 3 z 5


Čierny rok: Vojna mafie Čierny rok: Vojna mafie Jozef Karika

Všemu tomu svinstvu, které Jozef Karika tak dobře popsal v románu Čierna hra, zdaleka není konec. Naopak, ještě jsme se nedostali na dno žumpy, ve kterou se v devadesátých letech proměnila městská zastupitelstva, finanční skupiny, stranické sekretariáty, tajné služby i nejvyšší vládní kruhy. Čierny rok je opět výborně napsaný, dokonale vtáhne do děje, který se odvíjí v několika rovinách a tentokrát není tolik rozkouskovaný. Rytmus knihy místy zpomalí filosoficko-historické vsuvky, které dokreslují pozadí příběhu a nepůsobí rušivě.
Opět nelze než pochválit autenticitu knihy. Rád bych věřil, že popisované brutální mafiánské praktiky, špína a korupce ve všech patrech politiky, jsou čistě jen fabulací. Nicméně všichni dobře víme, že nějak takhle se všechno mohlo odehrávat. Autor navíc prokazuje velmi dobrou znalost prostředí a příběh je tak podpořen spoustou místních a historických detailů. V knize jsou precizně popsány některé stránky vývoje a průběhu mečiarismu. Ano, je tam sex, je tam dokonce i násilí, ale hlavně je tam skutečný život, jak se v divokých devadesátkách odehrával.

09.06.2020 5 z 5


Jáma Jáma C. J. Tudor

Kniha nepostrádá záhadno, napětí, vcelku sympatického (anti)hrdinu. Je psána čtivým jazykem, děj odsýpá a čtenář je zvědavý, jak se to celé vyvrbí. Tedy řemeslo autorka zvládá docela dobře. ALE! Jedná se zkrátka o variaci S. Kinga, tady nelze nesrovnávat, vždyť příběh Jámy je prakticky postaven na Kingovu motivu. Nemůžu si pomoct, ale to mi skutečně vadí.

18.03.2020 3 z 5


Hriech náš každodenný Hriech náš každodenný Dominik Dán

Jedna z lepších knih z Nášho Mesta. Všichni oblíbení hrdinové na place, vyšetřují až se z nich kouří, děj pěkně odsýpá a ponuré kontury zločinu se pomalu vynořují... detektivka jak má být.

30.01.2020 5 z 5


Studňa Studňa Dominik Dán

Sympatická banda vraždárska a jejich vtípky, vyšetřovací metody se zapojením hasičů a potápěčů, uvěřitelný příběh, do toho osobní život hrdinův... tentokrát všechno hraje a autor opět baví.

12.09.2019 5 z 5


Noc Noc Bernard Minier

Noční rychlík si razí cestu temnou skandinávskou krajinou. Ropná plošina v Severním moři bičovaná bouří. Čtenář si ještě více zaleze pod deku a těší se, přátelé, to zase bude jízda! A taky jo! Jenom se někde uprostřed knihy přesedá z kulervoucí horské dráhy na "strašidelný" vláček z odrbaného lunaparku, který působí spíš směšně než strašidelně.
Servaz hned ze startu přežil vlastní smrt. Škoda ovšem, že nepřežily jeho mozkové buňky. Následuje šňůra scestných rozhodnutí, doplněná některými logickými nesrovnalostmi. Autor si prostě vymyslel krajně nepravděpodobné finále, do kterého musel ty postavy nějak docpat. A transplantace v Hallstattu... co na to říct?
Nakonec jsem teda nějakou tu hvězdu dal - za dobře zvládnuté spisovatelské řemeslo.

16.07.2018 3 z 5


Uzol Uzol Dominik Dán

Všem ostatním knihám ze série Naše Mesto dávám pět hvězd. Tady o jednu méně.
Uzol se odehrává v prehistorických dobách, na sklonku socialistického budování zářných zítřků, v době nástupu Richarda na kriminálku. Autor na jednu stranu dává nenapodobitelným způsobem najevo svůj nepříliš lichotivý názor na ono "lidově demokratické" zřízení. Na druhou stranu jsou hlavní hrdinové tak nějak příliš naivní, odsouzení do rolí pasivních prorežimních přitakávačů. A estébácký šéf je takový hodný dědoušek k zulíbání... Uznávám, do hodnocení téhle knížky se mi míchá politika. Ale když ona je z velké části o politice!

04.04.2018 4 z 5


Smrť na druhom brehu Smrť na druhom brehu Dominik Dán

Detektivka jak má být. Slušná vícevrstevná zápletka a navíc uvěřitelná. Místy stylizace do drsné školy. V daném žánru velmi slušný počin, a i kdybych chtěl strhnout hvězdičku za rádoby vtipné hlášky, musím ji zase přidat za nadstandardní znalost prostředí a kriminalistické práce, jak je u Dána zvykem.

30.01.2018 5 z 5


Inferno Inferno Dan Brown

Tak kdybyste nějakou myšlenku napodesáté nepochopili, autor vám ji ještě jednou zopakuje! Kniha je užvaněná, zápletka přitažená za vlasy a děj odsýpá asi tak na deseti stranách. Uprostřed knihy jsem zjistil, že mě knížka vlastně moc nebaví. Nechybělo moc a zůstala nedočtená.
Jedna hvězda navíc za kulisy, Florencie, Benátky, Istanbul.

30.10.2017 2 z 5


Návrat mistra Návrat mistra František Niedl

Název knihy vypovídá hodně o tématu. Lukáš se vrací do Prahy, ale jen máloco připomíná kluka, který před lety útěkem z Čech zachraňoval holý život. Některá přátelství přetrvala navzdory všem těm rokům, ale také mnohé zášti a staré nenávisti. Když se k tomu přičtou nové úklady v Čechách i v Itálii, je jasné, že se má Lukáš co otáčet a o dramatické okamžiky není nouze.
Trilogie by klidně mohla pokračovat. Další díly by určitě byly zase trochu pohádkové, hodně zábavné a chytlavé, jako celá tato série.

20.12.2023 5 z 5


Promlčení Promlčení Jiří Březina

Rakouské pomezí, Sudety Březina se v Promlčení dotýká bolavých míst naší historie. Neotevírá polemiky ohledně válečných a poválečných křivd, je spíše nezúčastněným pozorovatelem. Přesto příběh nepostrádá autenticitu, díky retrospektivám a zapojením několika vypravěčů. Knížka je čtivá, autor dokáže rychle zaujmout a příběh vygradovat; detektivka je to netradiční, ale vážně dobrá.

27.09.2023 5 z 5


Kdo s ohněm zachází Kdo s ohněm zachází Pavel Hrdlička

Další případy sympatického podrychtáře Václava se odehrávají roku 1399. Požár Staroměstské radnice, přepadení církevních hodnostářů, staré pochybné dlužní úpisy, řádění lapkovského bratrstva jurátů, to všechno se Václavovi hromadí na stole. Navíc musí umravňovat protřelého magistra Šebka a snášet plísnění ctihodných měšťanů i své dobré ženy Kateřiny. Knížka je to zábavná, skvěle načtená. Nelze se zbavit dojmu, že ony ty středověké postavičky, urozené i stavu nízkého, se velice podobají dnešní vrchnosti a poddaným.

17.03.2023 5 z 5


Sestry Sestry Bernard Minier

Tahle kniha začíná tak dobře! Mladý Servaz, poměry na kriminálce, zajímavý případ, vypadá to na povedený detektivní příběh bez superhrdinů, kosmických programů a transplantací jater. Záhy se děj přenese do současnosti, je čím dál méně uvěřitelný a končí Servazovou smrtí mozku, protože jinak si závěr neumím vysvětlit. A jako by nestačilo, že je druhá polovina knihy takový blábol, ještě do ní autor vetknul filozofické úvahy a své enviromentální názory, tedy nudu a klišé. Vyzkoušel jsem tento díl detektivní série s tím, že se třeba autorovi podařilo posunout Servaze do realističtější a „civilnější“ polohy. Nepodařilo. A už to zkoušet nebudu.

22.12.2022 2 z 5


Mizející dívky Mizející dívky Lisa Regan

Nutno ocenit, že se jedná více o detektivku než o thriller. Také pár světlých okamžiků – dramatických zvratů se najde, nějaké to napětíčko. Postavy jsou popsány vcelku uvěřitelně, místy se podaří vykreslit solidní atmosféru. Příběh funguje stejně jako překvapivý závěr. Přesto je celkový dojem nějak rozpačitý a za dva dny jsem měl velký problém vzpomenout si, o co v knize šlo. Jasně, jsou i horší knížky, ale další pokračování série si asi nechám ujít.

25.11.2022 3 z 5


Druhá šance Druhá šance Adam Pýcha

Chvíli trvá, než se člověk začte, a mezitím ztratí nit.
Následují pasáže dějově bohaté, nápadité, čtivě napsané. Autor zalidnil knihu spoustou postav, použil na jedné straně kingovský motiv esenciálního zla, na druhé straně kvantové hračky a high-tech rekvizity, kniha tak těží z několika nápadů, které by samy o sobě stály za samostatné novely. Čtenář se těší, jak se celý propletenec na konci rozmotá, jak se autor elegantně vypořádá s některými záhadami a jakou překvapivou roli přisoudí těm mnoha postavám na scéně. Jenže autor to neukočíroval. Různé děje do sebe nezapadnou a spousta věcí zůstane nevysvětlena, snad je v plánu pokračování? Nebo snad dovysvětlení a rozuzlení Adam Pýcha nechává na čtenářově inteligenci.
My méně důvtipní jsme tedy zklamaní a dáváme nižší hodnocení.

11.05.2022 3 z 5