Turmee komentáře u knih
Přestože nesouhlasím s hlavní myšlenkou autorky (prostě nedokážu jen tak sedět a koukat na brečící dítě, aniž bych ho houpala, mluvila na něj apod.) je toto jedna z lepších výchovných publikací na trhu.
Autorka se snaží svá tvrzení podkládat vědeckým výzkumem (což je plus), nicméně spousta těchto teorií již byla vyvrácena.
První kapitola je skvělá - věnuje se prenatálnímu vztahu k miminku a základním potřebám novorozence.
Druhou kapitolu bych osobně zrušila. Ani dospělému není dvakrát příjemné brečet, byť v náručí milovné osoby.
Zbytek knížky už mi přijde jako selský rozum, částečně obohacen o zdroje, reálné příklady a alternativní náhledy.
Každá kapitola je zakončena cvičením, přičemž většina z nich sestává ze vzpomínání na vlastní dětství a hovorem s někým blízkým. Zbytečně se tedy opakují.
Vyhlášená knížka, od které jsem čekala asi trochu víc.
Základní myšlenka je jasná - Dítě zde není proto, aby bylo ohodnoceno a odměněno láskou. Každé narozené dítě je plnohodnotné a má nárok na lásku.Cílem není dítě ovládat, ale poskytnout bu bezpečný prostor (psychicky i fyzicky) pro vývoj.
Na můj vkus se to ale omýlá v různých variantách stále dokola. (Mám pocit, že většina podobných výchovných příruček by mohla být třetinová.)
Každá kapitola obsahuje i příklady jednotlivých situací a možná řešení. Nevím, jestli je to překladem, ale dialogy a navrhované věty/otázky zní často nepřirozeně a nereálně.
V současné české společnosti by se spousta navrhovaných postupů nejspíš setkala leda tak s odsouzením. Některým to možná rozíří obzory a donutí se zamyslet nad vlastním dětstvím, chováním a výchovou.
Přiznám se, že mi trvalo docela dlouho se do posledního dílu začíst. Po delším úvodu mě ale osudy jednotlivých studentů chytly a docela mě mrzelo, že každému je věnována jenom jedna kapitola plus krátké shrnutí na závěr.
Další ze skvělých knih pro informovaného rodiče. V přehledných kapitolách shrnuje časté techniky/problémy/přístupy, jejich pro a proti a dostupnou vědeckou literaturu.
Text je srozumitelný a čitelný, všechny pojmy jsou vysvětleny.
Týká se především porodnictví v USA, nicméně na samém konci jsou poznámky relevantní pro ČR.
Publikace na svou dobu průlomová. Psaná čtivým rozhovorem, doplněná o výsledky výzkumů, osobní příběhy, fotografie a rady, co dělat, když si myslíte, že potřebujete pomoci.
Hodně zaměřená na trauma a jeho zpracování. Není to vysloveně sluníčková četba plná pozitivních myšlenek, ale věřím, že každý si z ní dokáže odnést to nejdůležitější: Dítě patří k matce a matka k dítěti.
Tato Odentova publikace mě příliš nezaujala. Možná je to tím, že už je to jeho několikátá kniha, která se mi dostala do rukou a myšlenky se v nich často opakují.
Nicméně pořád se mi líbí, jak Odent nazírá na stav společnosti, souvislosti okolo porodu a života z jiného úhlu a nadhazuje originální, občas trochu kontroverzní témata k zamyšlení.
Dlouho jsem neviděla tolik oslích můstků a nelogicky navazujících odstavců v jedné knize. Jednotlivá témata jsou zajímavá a Odent jako vždy nabízí nezvyklý úhled pohledu (sám některé části deifnuje jako postavené na hlavu a spekulativní). A přestože se každá kapitola tváří jako pečlivě podložená vědeckými informacemi, což má ilustrovat seznam citací, většina tvrzení je nepodložených nebo naopak není vůbec diskutovaná s opačnými názory.
Osobně v jednotlivých kapitolách ono všeobecné propojení s Láskou nevnímám a nevidím. Obsah mi přijde jako nahodilá sbírka neobvyklých myšlenek, z nichž některé určitě stojí minimálně za hlubší úvahu.
"Pobavilo" mě, že už řed 20 lety si byli vědomi závažnosti situace okolo ekologie a udržitelnosti, apelovali na brzké radikální řešení a my dnes se stále musíme dohadovat o tom, jestli je oteplování reálné nebo ne.
Porod je jako zuby. Když jsou zdravé, nebolí.
Konečně reálná publikace ženy, která si prošla od typicky nemocničního porodu až k porodu bezbolestnému. K porodu, který vede ona a její dítě.
Kapitoly obsahují vysvětlení příčiny bolestí a komplikací, jejich možné příčiny, návrhy preventivních opatření i řešení, osobní zkušenosti a příběhy i několik pro mě dosti abstraktních ilustrací a kreseb.
Jako velké plus vnímám autorčin přístup k ženám, které se bolesti nevyhnuly. Neodsuzuje je ani neuráží. Uznává jejich příběh a zkušenost.
Knížka, která pohlíží na výchovu a vztah matka-dítě (matka-dítě-otec) z trochu jiného úhlu pohledu. Pracuje hodně s psychikou rodiče (matky) a vztahu k vlastní osobě. Jestliže si matka nepřipouští nebo potlačuje jakékoli vzpomínky/pocity/myšlenky, mohou se tyto fyzicky projevit na dítěti.
Pro někoho mohou být zmíněné myšlenky až příliš metafyzické (ezo), nicméně jde snad o jedinou knihu, která se tématu věnuje dost do hloubky a přesto zůstává čtivá. Každá kapitola je doplněna reálnými příběhy a návrhy na zlepšení komunikace.
Pevně doufám, že se mi dostane do ruky ještě nějaký kvalitnější průvodce jógou v těhotenství.
Tato kniha mě příliš neoslovila. Pro mě je až moc zaměřené na "spojení se zemí" a úplné základy jógy. Velká část knihy také popisuje biologické učivo na úrovni základní školy.
Když se ve druhé polovině konečně dostáváme k praktické józe, jsou některé pozice popsány zbytečně složitě nebo nesrozumitelně, obrázky často nesedí s odkazy v textu, ty nejzajímavější pozice jsou v podstatě odbyty pár větami.
Horšího průvdce si v tomto období žena přát doopravdy nemůže.
Třetina otázek je příliš konkrétní na to, aby se z nich dalo vykoumat nějaké obecné poznání.
Druhá třetina má za odpověď - Poraďte se s lékařem.
Třetí třetina jsou nesmysly a lži (např neexistence rizik při porodu kleštěmi apod.).
Průvodce těhotenstvím, porodem i mateřstvím, kterého bych doporučila jako povinnou četbu. Hlavní myšlenkou je informovaná volba.
Přátelský tón, srozumitelné vysvětlení všech pojmů, procedur, problémů a možností, osobní příběhy a zkušenosti a hlavně odkazy na vědecké práce - právě proto stojí za to si tuto trochu tlustší knížku přečíst.
Občas můžou býz některé pasáže příliš podrobné, ale pro někoho, kdo přistupuje k tomuto tématu poprvé, budou určitě nápomocné.
Pokračování je stejně milé a sypmatické jako předchozí díly. Svět chlapecké školy nám předkládá spoustu dobrodružství i poučení, lásky a rodinné atmosféry.
Přečteno jedním dechem. Perfektní druhý díl, který nijak neubral spádnosti toho prvního ani nezauzloval všechno, co se dalo. Postavy jsou pořád sympatické, padouši jsou pořád padouchy. Ano, je to taková oddechová literatura pro puberťáky ale osobně za jednoduchým příběhem vnímám i hlubší linky - Šrámy, které nelze jen tak vyléčit, i když bychom si to přáli. Podporu rodiny, která je silným motivem. A možná, překvapivě, i zajímavý žebříček hodnot.
Docela neobvyklá verze detektivky - bez vyšetřovatelů a policie, naopak s neuvěřtitelným štěstím pro hlavní hrdinky. Bohužel, chyběla mi zde nějaká logika a uvěřitelnost celého příběhu.
Pocity z předchozích dílů přetrvávají. Hodně zápletek v jednom díle. A sex se stal jen nudnou vycpávkou děje. Stejný scénář, stejné věty. Jsem ráda, že jsem se dostala na konec a možná jsem zvědavá i na Greyův pohled.
Moje první kniha ve slovenštině. Je to fakt jako cizí jazyk, chvilkama i náročnější než angličtina.
Samotná kniha mě příliš nezaujala. Možná jsem od ní čekala víc. Chvilkama vtipné hlášky a zábavné situace jsou proloženy snahou o hlubší myšlenky a filosofický pohled na svět. Občas se objevuje jen suchý popis okolí. Wericha mám ráda, ale tohle mi nějak nesedlo.
Zkusím si to přečíst ještě česky a uvidíme.
Chvílemi vtipné momenty, většinou ale velmi stručný popis cesty. Fotky nepopsané, některé odkazy v textu nedávají moc smysl.
Informační část na konci knihy jsem ocenila, bude se při plánování cesty hodit. Jako inspirace fajn.
SPOILER:
Proč neumí většina autorů vyřešit milostné trojúhelníky jinak než vraždou jednoho z milenců? Není to fér. Ani vůči postavám ani vůči čtenářům. Ne, že bych nevěděla, jak to všechno skončí, ale stejně jsem si čtení užila. Příběh byl svižný, postavy sympatické a všechno se krásně vyřešilo.
Obstojný druhý díl, který mě i přes svou předvídatelnost bavil stejně jako první. Slupla jsem celou knížku jako malinu a chystám se na tu poslední.