tweed komentáře u knih

"S výjimkou mé snoubenky mám na celou tu zatracenou rodinu jen špatné a odporné vzpomínky, ať už jde o její rodiče, sourozence, tety a strýčky, sestřenice a bratrance, neteře a synovce, nemluvě o prarodičích, zvlášť o dědečkovi, který byl za války v koncetráku, ale kterého bohužel Němci nestačili zplynovat. Právě to považuju za vůbec nejhorší čin nacistů."

Černý humor level Norsko.
Půjdu do pekla, když mi to přijde vtipné?
Celá ta knížka je tragicky vtipná - miluju to.
104 stran chichotavé deprese.
#DarkSoulsUnited

1 09.05.2017

Jü Chua je jeden z mála spisovatelů, který mě umí dojmout i naprosto obyčejnými věcmi.

1 13.04.2017

Tento díl byl po předchozích (skvělých) dílech dost velkým zklamáním.

1 10.01.2017

Od té doby, co jsem vyrostla z básniček, kde jsou rýmy jako „kočičko-klubíčko; pes-ves“ jsem ve svém životě již pro tento žánr místo nenašla. Pak jsem šla poprvé (a ne naposledy) na autorské čtení básní - bylo to naprosto BOŽÍ. Tudíž jsem si řekla, že TU poezii teda vyzkouším i číst. NĚKDY. Někdy nastalo ve chvíli, kdy jsem šla k pultíku v knihovně s kupou knížek od Havla + Oscara Wilde a nechtěla jsem se cítit přehnaně intelektuálně. Papežův penis to měl zachránit. Ukázalo se, že poezii stále nerozumím a nadšení pro autorské přednesy u mě není v souladu se samostatným čtením básní. Vlastně - spíše než že jsem to přečetla, bych měla říci, že jsem to „tak nějak přečetla“. Některé básně mi přišly lepší, jiné horší, některé jsem ani nedočetla [na druhou stranu - jednu jsem si dokonce okopírovala (šok!)].

Zajímavý soubor her! Musím říct, že jsem neočekávala, že se zrovna při čtení Vaňkovek budu smát, což samo o sobě vypovídá o mé dřívější (ne)znalosti tématu/žánru (?). I proto navíc oceňuji doslov, kde jsem se mohla dozvědět zase něco navíc. Doslovy jsou celkově boží, patřím mezi jejich zastánce. Nejvíc jsem se zamilovala do her Kohouta a Havla (Vernisáž ♥), naopak Landovský mě moc nebral, ale bez něj by sbírka byla zoufale nekompletní, tudíž si určitě nestěžuji.

1 09.12.2016

Knihy s nestandardními vyprávěči většinou patří mezi mé oblibenkyně. Co mi tady nesedělo... vlastně ani pořádně nevím. Možná celková strohost, která rozhodně byla účelová, ale mi tady neseděla a má láska k panu Summersovi rychle pominula. Přesto se jedná o jeden z těch roztomilejších příběhů a byla by škoda ho vynechat, zvlášť když zabere jen krátkou chvíli.

1 07.11.2016

Očekávala jsem, že tu knížku budu milovat. Je to feministická knížka o vagínách. Co by se mi na tom mohlo nelíbit?
To, že mě fakt nudila. Když knížka vyšla, byla pravděpodobně více šokující, než je dnes a velice pravděpodobně se najde spousta lidí, kteří budou z této knížky překvapení i v dnešní době, ale už se asi o vagíny a feminismus zajímám příliš dlouho na to, aby mi tato knížka přinesla něco nového.
Každopádně oceňuji celé V-Day hnutí, podobné organizace bohužel stále potřebujeme.

1 07.07.2016

Vyznění této knížky a poselství, které dává mi přijde skvělé, zvlášť pro teenagery, kterým je tato knížka primárně určená, nicméně na druhou stranu už od začátku jsem chtěla dát Q facku, za to, že je to takový uslintaný beznázorový týpek, který je zajímavý jen tím, že se zamiluje do úchvatné Margo a tím, že má kámoše, kterým to myslí o trochu více. Nejednou jsem se zasmála, to je pravda, ale mnohonásobně vícekrát jsem se nudila. Za mě nic extra, ale dalšího Greena zase někdy zkusím.

1 09.08.2015

Předešlé knížky od Tsutsuiho (nemůžu přenést přes srdce českou transkripci, prostě nemůžu) mě moc nenadchly, ale protože Paprika patří mezi mé nejoblíbenější anime, rozhodla jsem se mu dát další šanci (kterou jsem dost dlouho odkládala) a musím přiznat, že mě příjemně překvapil! Nelituju toho dlouhého odkládání, protože na tuhle knížku prostě musíte mít náladu, ze začátku se seznámíte s celým přístrojem, díky kterému můžete vstupovat do lidských snů, nahlédnete do intrik, které se díky tomu v nemocnici rozjíždějí a nakonec vás čeká jeden velký trip. Za mě super. Co mě nadchlo nejvíce bylo právě to, že v knížce se vám toho dostane hodně.
Umí být akční, vážná, děsivá, ujetá, detektivní a mi se tento mižmaž vážně líbil.

1 09.08.2015

Knížku jsem vůbec nechtěla odkládat! Jedno z originálnějších YA, Schwab mě vtáhla do příběhu, myslím, že pokud si občas rádi nějaké ty puberťácké knížky přečtete, Archiv je skvělá volba. Už se těším až se dostanu do knihkupectví a přečtu druhý díl :)

1 14.11.2014

Mám za to, že pokud se někomu líbí série Sirotčinec slečny Peregrinové, ten bude jásat i u nonstop knihkupectví. Styl psaní i styl odkrývání záhady mi přijde hodně podobný.

1 29.10.2014

První půlku jsem hrozně skuhrala, že je to nudné, ale ke konci mě to začalo bavit. Oceňuji především humor a rozhovory mezi postavami. Myslím, že ve své kategorii patří knížka mezi ty nejlepší kousky a nízké hodnocení je subjektivní pohled člověka, který si v romatikách moc nelibuje - mě.

1 13.10.2014

Super na odpočinek. U čeho si odpočinout lépe než u pohádky?
Je to hrozně předvídatelná knížka, až mě skoro překvapilo, jak moc mělo být šokující odhalení něčeho, co víte po necelých padesáti stránkách :D Přesto mě nenudila a přečtu si i Scarlet.
Není to skvost, ale když jsem si tuhle knížku vybrala, tak jsem nečekala žádnou perlu, takže jsem nebyla zklamaná :)

1 04.02.2014

Deník byl mým prvním setkáním s Palahiukem. Zápletka byla skvělá, ale než jsem k ní dospěla, byl to jedno velké "meh". Nicméně to, že jsem se na Palahniuka hned nevykašlala bylo jedno z mých nejlepších knižních rozhodnutí :)

1 16.12.2012

Abyste si užili tuto knihu, musíte mít vysokou bullshit toleranci, protože se v ní stane milion hovadin. Navíc jsem to četla anglicky ušima a interpretku jsem si moc nezamilovala. Vadila mi její intonace, divné pauzy na zasmání, byla to otrava. Tak či tak jsem si knihu překvapivě užila na 4*. Je to klasická oddechovka, která je navíc vtipná - pro radostné chvíle s vypnutým mozkem ideální!
Finlay je spisovatelka v krizi. Její krize je životní, vztahová i tvůrčí a do toho všeho se omylem nechá objednat jako nájemná vražedkyně. Pokud u toho budete chtít přemýšlet, tak si na každé stránce budete říkat NO TAK TOTO BY SE NESTALO, ale tuhle knížku na přemýšlení nemáte DUH. Až jednou vyjde další díl, je pravděpodobné, že si jej pořídím.

17.07.2023

První komiks nominovaný na Booker prize a já se ptám PROČ?
Začnu kresbou - není to úplně můj vkus, ale to by nevadilo. Co však podle mě vadí je to, že reálně všechny postavy vypadají víceméně stejně.
Co se týče příběhu, tak nerozumím, čím porotu ohromil. Je to takový náhodný výběr věcí, které se každý den dějí kolem nás bez jakékoliv přidané hodnoty navíc.
Nerozumím.

04.05.2023

Gray má skvělý smysl pro humor, který nenuceně vkládá do chlípného příběhu a já vím, že jsem ne až tak dávno všem musela velkoryse odpouštět, že máte rádi Houellebecqa, ale evidentě když je problematický obsah zajímavý, tak ho zvládnu ocenit i já. Přepla jsem si mozek do módu - budu si to představovat jako CNC fantazii a vše bude v pořádku. Bylo to (většinově) v pořádku a bylo to hot.
Kromě představ pana chlípného Alasdaira Graye (on si to v doslovu přiznává, takže bez urážky) dostanete i pohled do různých sociálních vrstev společnosti, podle mě i kritiku kapitalismu, takže pokud jste po prvních řádcích čekali pornografii, vymažte si to z hlavy, ať nejste zklamaní.
Každopádně protip pro nepamatováčky jmen a vztahů - pište si kdo je kdo. Já jsem pořád listovala do předchozích kapitol, abych si připomenula - Kdo je ta umělkyně? Jak se jmenovala ta, která šla nakupovat? ATD

04.05.2023

Pohřební výbavička obsahuje spoustu lepších či výborných mikropovídek (tzn. že některé mají opravdu jen pár vět, určitě nečekejte sáhodlouhé příběhy). Většina obsahuje nějaký temný plot twist, já jsem to milovala. V knihovně jsem na výbavičku narazila úplně náhodně a otevřela ji zrovna na jedné z nejlepších povídek "A Mail in the Life" a hned mi bylo jasné, že tuto knihu musím zařadit mezi přečtené. Je pravdou, že časem nejsou plot twisty až tak překvapivé, témata se opakují, ale kdy naposledy mě nějaká kniha donutila nahrávat kámošům hlasovky s mini příběhy? Tzn. za mě 10/10

02.03.2023

Dva a půl zaokrouhleno nahoru, protože Moshfegh miluju #protekce
Vesta, hlavní hrdinka této knihy, bydlí se psem na samotě u jezera (podobnost s Evčou v důchodu je čistě náhodná). Dle audio stopáže jsme spolu měly trávit 7 hodin a 51 minut, reálně to tipuji tak na 42 nedobrovolných hodin, protože jsem nonstop ztrácela pozornost a musela se vracet. Vesta při venčení psa najde lístek s nápisem "Jmenovala se Magda a NIKDO NIKDY nezjistí, kdo ji zabil. Já to nebyl! Zde leží její tělo." a ona, přebornice v sebeklamu, se rozhodne, že se stane nikdy nikým a záhadu vyřeší. Široko daleko žádné tělo není, ale to ji nezastaví, protože Vestě stačí chvíle zamyšlení a má poměrně jasnou představu o tom, kým Magda byla a jaký život žila. Ano, hádáte správně - většinu příběhu prožijeme ve Vestině hlavě, která v Magdě často vidí paralely se svým vlastním životem a přiznejme si, že samotný koncept je super. Všechno to propojování reality s minulostí a imaginárnem je skvěle pojaté, ALE (stodvacet vykřičníků) mě zkrátka Vesta až tak moc nezajímala a ani mě nezajímalo, proč v lese ležel nějaký lístek bez mrtvoly. Když jsem byla na procházce a nechala Vestu, ať mi vykládá, co dalšího si zase o Magdě vymyslela, přistihla jsem se, že už několik minut přemýšlím nad tím, copak asi tak dělal zajíc, který mi právě přeběhl přes cestu, celý den a kde má kámoše, s kterými jsem ho viděla včera a proč se jim ....... MOMENT VESTO, CO TO ZASE VYKLÁDÁŠ? POČKEJ, MUSÍM TĚ OPĚT VRÁTIT. No a tak to bylo pořád! Možná ještě nejsem mentálně ready číst o osamělých ženách v důchodu, je pravděpodobné, že v 70 tomu dám hvězdiček pět.
Kvalita knihy je tak na 3.5 hvězdičky, enjoyment zase na 1.5 (páč jsem se párkrát i pobavila a byly i chvíle, kdy jsem Vestě fandila, ať v lese najde alespoň Magdinu bulvu!). Zaokrouhluji nahoru na tři, protože jak říkám - miluju Moshfegh a tuto knihu budu taky jednou milovat. See you v důchodu /pokud dožiji, mé koleno se na to ale moc netváří/.

09.08.2021

Tato kniha hraničí s genialitou a jsem teď velmi nakoupená pro Nebeská Tělesa.
Trochu se pozastavuji nad volbou nakladatele dát do anotace větu "zneužíval" do uvozovek, ale jsme v Česku, takže asi normálka.
Je to experimentální smysl v nesmyslu, ale má to snesitelný počet stran a někam to vede (ne jako třeba -ehm-ehm- Neutěšenci).
Pokud vám chybí divadlo (a to alternativní obvlášť), v této knize najdete přesně to, co teď postrádáte! Myslím, že pátou hvězdičku této knize nakoupilo právě toto mé pandemické strádání.

02.05.2021