Tyrkysová komentáře u knih

Nečekala jsem, že to kdy řeknu, ale film je v tomto případě lepší, než kniha. To ještě neznamená, že byste jí nemohli dát šanci – nějaká pozitiva se tam najdou, zejména první polovina knihy je opravdu hezká a vtipná, závěr ale trochu pokulhává (když se nabalují další a další absurdní situace) a už Forrestovi to, že je (jak sám o sobě píše) „idijot“ nevěříte…
2,5/5*

5 06.02.2019

Jako oddechovka s trošku peprnějším obsahem je to ideální. Děj hezky odsýpá, nikde se zbytečně nezdržuje... Ani se nenadějete a jste na konci. Spojení akce, magie, sexu a typických Kotletových hlášek prostě vytváří velmi čitelnou směsici, u které se pobavíte :)

5 15.12.2018

Bezesporu se však jedná o jedno z těch důležitějších a vizionářských děl, která se kdy na poli science fiction objevila. V uzavřeném prostředí Bitevní školy, v níž jsou zavřeny desítky nejinteligentnějších a současně nejdominantnějších dětí světa, rozehrává autor skvělou etudu. V ní si pak hraje s psychologií postav všech žáků, ale i těch několika málo učitelů, kteří mají za úkol ze svých svěřenců dostat maximum v co nejkratším čase a za použití téměř jakýchkoli metod. Druhá, menší, dějová linka, která se věnuje Enderovým sourozencům, byla z mého pohledu slabší, neboť jsem se nějak nedokázala smířit s tím, že by něco podobného opravdu vymyslely zhruba dvanáctileté děti. To už ty strategické hry u cca 8letého Endera mi přišly snesitelnější :) Autor mě rozhodně nalákal k dočtení celé této i Stínové série...
4,5/5*

5 29.10.2018

Africká zima je psána formou deníkových zápisků, popisujících každodenní běh nemocnice Lékařů bez hranic, které jsou ponechány v částečně „neučesané“ formě. Autor tak občas přeskakuje od jednoho tématu k druhému, aby se vzápětí opět vrátil k tomu prvnímu :)
Pokud jste ještě nic od Tomáše Šebka nečetli či neviděli (doporučuji například rozhovor v Hyde Park Civilizace), vřele to doporučuji. Je to bezesporu velmi chytrý, pokorný a skromný člověk, který rozhodně ve své knize nijak nekomentuje svou odhodlanost a pracovitost, ale naopak vyzdvihuje práci svých spolupracovníků. A i složité situace, na nichž by se mohl "ukázat", stejně jako vážná témata, podá spíše s vtipem sobě vlastním :)

5 19.05.2018

Historie včel je ve všech ohledech neobvyklý román a právem se stal již v mnoha zemích světa bestsellerem. Maja Lunde v něm zpracovává příběhy tří rodin, vzdálených od sebe staletí a přesto propojených. A na pozadí těchto příběhů se dozvíte, aniž byste si to vlastně uvědomovali, mnoho zajímavých informací o včelách i o tom, jak moc jsou pro nás důležité.
Osudy hlavních hrdinů jsou do detailů propracovány, nemůžete se od nich odtrhnout a chcete vědět více. Vzájemné propojení, které je vám odkrýváno po kouscích v poslední části knihy, je skvěle promyšlené a příběhy tak do sebe hezky zapadnou.

5 19.05.2018

Příběh vás strhne a nepustí. Jakkoli se někomu může zdát jednoduše podaný, nemyslím si, že by to bylo na škodu. Přece jen píše Jojo Moyes pro určitou skupinu čtenářek, která očekává určitý styl a je to to, co se jim líbí. Ani mě nijak nevadil. Je to vyvážená směsice sladkobolných řečí, naivity, konfliktů i složitých filozofických otázek.

5 18.05.2018

Zajímavě vykonstruovaný příběh, autorka mě (zase) pěkně ošálila. Jen pro mě malé zklamání na konci (takové principiální), ale odpouštím jí :)

4 26.01.2023

Vtipná oddechovka, nic jiného nesmíte čekat. Ano, postavy se občas chovají nelogicky a stereotypně a jsou prvoplánově ploché. Když se nad to povznesete a nehledáte za tím víc, je to čtivé :)
4,5*/5*

4 05.12.2022

Celý děj se točí kolem jednoho domu a autor tak čtenáře zásobí nemalým množstvím architektonických a stavařských popisů, které jsou spolu s jeho nemalou zálibou v obšírných popisech samotného Londýna místy až nudné. Musím říct, že jsem se knihou oproti předchozím dílům trochu prokousávala a někdy se v ději maličko ztrácela. Naštěstí to ale zachrání poslední cca čtvrtina knihy, kdy děj konečně graduje až do samotného bombastického zvratu na samotném konci.

4 24.08.2021

V klubíčku štěstí je nádherný a velmi emotivní román o rodině, vztazích, výchově dětí i péči o prarodiče. I přesto, že čtenář od začátku ví, jak příběh skončí, tragická linka zůstává dlouho zdánlivě skryta v pozadí jiných událostí. Díky pohledům různých zúčastněných stran se dává dohromady postupně skládačka celého příběhu. A čtenář si uvědomí sílu a hloubku prožitků, pochybností a otázek, které dokáží rozervat nejen duši Jeremyho, ale i čtenářovu. Smutný, ale silný příběh, který doporučuji všemi deseti.

Snílci nám velmi citlivě dokáží připomenout nedávná nařízení kvůli koronavirové pandemii – nechybí zákazy, izolace nemocných, roušky a ochranné obleky, karanténa, zásahy armády... Samotná kniha se ale nevěnuje ani tak samotné nemoci či jejímu původu, využívá ji spíše jakožto hybatele děje. Autorka se mnohem více zaměřuje na prožívání jednotlivých postav. Vzniká tak zajímavá směsice thrilleru a psychologického románu. I když mi v závěru chybělo více vysvětlení, jako celek se kniha čte velmi dobře. I díky krátkým kapitolám a střídání jednotlivých postav. Ze začátku je potřeba si zvyknout na zvláštní styl vyprávění s minimem dialogů, ale mě se líbilo :)

4 14.08.2020

Pokud máte rádi jednoduché a dobře vykonstruované klasické detektivní příběhy, mohu sbírku jedině doporučit. Z povídek mi přišlo nejslabší asi Jojo, naopak za nejpovedenější považuji Holčičku, která milovala hřbitovy. Líbily se mi ale všechny :)
4,5/5*

4 17.04.2020

Autobiografická díla, natož pak ta s tíživými tématy, se obtížně hodnotí. Komiks Persepolis ve vás ale rozhodně zanechá stopu – je poučný, výstižný, emotivní, ale umí být i vtipný. A připomíná hrůzy, které s sebou totalitní režimy a války nesou, pohledem obyčejného člověka.
4,5*/5* (1. díl 5*, 2. díl 4*)

4 18.02.2020

Útok na pekárnu je mým prvním setkáním s Haruki Murakamim, a současně setkáním velmi krátkým na to, abych si mohla dovolit jej s někým či něčím srovnávat. Ze samotných povídek mi ale prýští jisté absurdno a nenápadný filosofický přesah směrem k všudypřítomnému konzumu. A podivné snové ladění textu tomu jen přidává na zajímavosti. Každopádně mě to navnadilo se podívat i po jiných Murakamiho knihách, tentokrát delšího formátu, aby stihly opravdu zapůsobit :)
3,5/5*

4 18.09.2019

Z dnešního pohledu nám Ema může připadat jako opravdu velmi nesympatická postava. Byť do jisté míry semletá okolnostmi, do nichž se dostává, často si za problémy může sama, chová se naivně, dětinsky, nezodpovědně a své chování má tendenci neustále omlouvat nemocí (samozřejmě patřičně dramaticky a teatrálně).
Je ale na čtenáři, jak moc se jí nechá "znechutit" - po stránce literární je dílo napsáno relativně čtivě, byť do jisté míry trochu rozvláčně. V některých místech by byl také zajímavý pohled "z druhé strany", který by více osvětlil chování ostatních postav.

4 01.08.2019

Hořkosladký sourozenecký příběh psaný ze dvou odlišných, a přece tak podobných pohledů, je napsaná tak skvěle, že omluvíte i lehce patetický závěr. Autorka navíc dokáže psát tak, že se od knihy nebudete chtít odtrhnout. Nádhera!

4 16.09.2018

Co se ze začátku může zdát těžko vstřebatelné (a vyplývající z příběhu a deníkové formy vyprávění) – nejasný děj, chaotičnost zápisků, přeskakování „od jednoho ke druhému“ – po několika stránkách ani nezaznamenáte. Vzhledem k pojetí je jasné, že v knize je přítomna jistá rozvláčnost a na první pohled nedůležité popisy „nepodstatných“ maličkostí. Postupné skládání jednotlivých útržků myšlenek a dějových zvratů je sice malinko náročné na pozornost, v celkovém důsledku se ale vyplatí. Zejména závěr knihy je velmi emotivní.

4 07.06.2018

Necelých 50 stránek, z nichž je většina ilustrovaných, přečtete za malou chvilku, budete se k nim ale zaručeně vracet. Skvělá chuťovka s nádherným jazykem (čest překladateli!).

4 19.05.2018

Síla příběhu je dána nejen skvělým vypravěčským stylem, ale je postavena také na dobře pojaté psychologii obou hrdinek, jejichž příběh vám nažene husí kůži. Skvělý psychologický thriller, který stojí za přečtení!

4 19.05.2018

Kniha má spád, napůl očekávaný a napůl nečekaný konec, který vám vyrazí dech, a pohodově se čte.
Co musím vypíchnout jako méně čtivé, je neustálé opakování zvyků amišské komunity (například o "opušťáku", který absolvují mladí Amiši před tím, než svůj život navždy zasvětí komunitě, se mluví opravdu mnohokrát a relativně stejně). Jisté repetitivnosti již známých faktů se autorka neubrání ani v dalších oblastech. Právě to o něco zmírnilo mé celkové hodnocení knihy.

4 19.05.2018