ujira komentáře u knih
Dodnes si v těch kartičkách s radostí a nostalgií zalistuji. Ovšem Googl je rychlejší.
Zkušenosti s americkým zdravotním systémem jsou nelichotivé, odstrašující, díky za naše ,,nedokonalé,, české zdravotnictví.
Zajímavá kniha postřehů a vzpomínek ze života vědce. Roztěkanost, kterou tu mnozí zmiňují ,je charakteristická autorovi. Jak žije a myslí, tak píše.
Škoda, že autor nedokázal tohle téma zpracovat více čtivě, prolínání dějové historické a současné linky mohlo být přidanou hodnotou, naopak bych ubrala dějových odboček, které
jen přidávají stránky, rozmělňují jinak zajímavý námět a unavují. Bohužel ani tato druhá Morrellova kniha mne nepřesvědčila o výjimečnosti autora.
Bohužel, foglarovky mne nezaujaly, Velinský mne také nebavil. Četla jsem, abych pochopila, v čem tkví kouzlo těchto dobrodružných chlapeckých próz, ale neshledávám na tomto druhu literatury nic kultovního ani literárně skvostného.
Posloucháno v audioversi, ale ani tak jsem to nemohla překousat, hrozná hloupost. Mumínci snad nemohou oslovit ani dětského čtenáře, naše pohádky a pohádkové příběhy pro děti měly vždy vysokou úroveň, tak snad neklesneme.
I literaturu faktu lze psát čtivě, ale pan Stehlík to bohužel neumí. Je to suchý popis historické události , životopis seskládaný sice poctivě, leč fádně. Nemá to náboj ačkoli Kubišův životní příběh je tak nabitý.
Čím jsem starší, tím víc Hrdinovi Groenova románu rozumím. Žít a nechat žít se stává i mým mottem. Docela zajímavá rozprava o smyslu stárnutí a hledání si vlastní cesty. Západní společnost stárne a potýká se s deziluzí reklamních výzev po aktivním stáří, po odchodu do důchodu už toho moc nezbývá a to i za předpokladu, že je člověk nezávislý a relativně zdravý.
Vyprávění jemné, romanticky moravské, provází nás českým rokem, zvyky a tradicemi, vyprávění o ideální rodině a vesnici. Krásné, milé.
Vyzrálejší dílo, s prvky autobiografickými, zajímavá sonda ze života českého disentu.
Byly doby, kdy jsem považovala Lenku Procházkovou za jednu z nejlepších autorek současné české prózy a četla od ní vše, co se dalo. Dnes už si nemohu vzpomenout o čem tato kniha byla, takže asi průměrná četba bez výrazného přesahu.
Neuvěřitelně drsné, psychologicky bohaté vykreslení zla, zločince a zároveň nezvyklé vyústění kriminálního příběhu. Ale i přes napínavost příběhu nemohu říci, že bych byla unesena.
Gombrich patří mezi špičku mezi popularizátory dějin a umění, ale tahle kniha mne nenadchla.
Autor píše vtipně a lyricky, jeho jazyk asi současnému čtenáři nebude zcela vyhovovat, ale mně zní lahodně, jako milostná lidová píseň. Pravda, téma milostného vztahu stárnoucího spisovatele a mladičké nábožensky poblouzněné dívky může působit nereálně až směšně, ale třeba je to autorův způsob, jak se vyrovnat s neodvratným stárnutím a výhledem na věci konečné, prostě typický Vaculík.
Dobře napsaný český současný román, jen trochu moc vztahových a pracovních bezvýchodností na tak mladé Pražáky. Ale třeba to tak mají jen kreativci.
Dobře napsané, historicky uchopitelné ze zajímavého prostředí, tajemné, místy napínavé.
Zajímavé jsou legendy, ale málo čtivé. Plusem jsou informace o etnických skupinách a jejich způsobech života.
Příjemné postřehy, krásné vzpomínky na zajímavé lidi z péra mistra českého jazyka.