Unterwald komentáře u knih
DC komik ve stylu klasické retro kriminálky? Ano prosím! Příjemné čtení a v rámci série určitě vysoký nadprůměr.
Kresba mě, na rozdíl od některých komentářů zde, nadchla svou stylizací a dynamikou. Navíc sedla k příběhu jako, dámy prominou, prdel na hrnec.
První detektivka která mě opravdu zaujala a kterou jsem přečetl jedním dechem. Takže vlastně kniha která mi otevřela zase úplně nové literární obzory.
Asi nedokáži plně ocenit kouzlo renesančního verše, možná se toho mnoho ztratí překladem, možná jsem četl ve špatnou dobu,možná ve špatném století...
Inu, co k tomu napsat. Legenda komiksové tvorby přelomu 80. a 90. let, tedy z období, které mi zkrátka moc neříká. Komiksu chybí dospělost pozdějších děl i milá dětská naivita dekád předešlých. Ne že by šlo o špatný komiks, to jistě ne, ale protahovanost jedné superhrdinské rvačky do nekonečna je příliš cítit geniálním marketingovým tahem devadesátek... Jsem rád, že mám přečteno, ale vracet se k tomuhle kousku historie asi nebudu. Na druhou stranu přídavek v podobě Supermanova Ducha mě potěšil mnohem víc :-)
Už obálka ve mě evokovala to nejlepší z temné části hellboyovské série a i obsah mě jako fanouška Lovecrafta plně potěšil. Krásné a povedené míchání témat z obou světů, Batmanovského i toho kultu Cthulhu. A upřímně, chvílemi to bylo příjemně temné čtení, což jsem absolutně nečekal :-o
Mně vyhovující kresba, lehký, přesto zajímavý příběh a pro mou osobu především milé seznámení s původním Robinem. Příjemné a nečekané překvapení. Retro příběh o původu malého Červenky tentokrát plní svou historiografickou funkci také na výbornou. Co víc chtít? :-o
Pro mě osobně zatím nejslabší článek tohoto souboru DC. Titulní příspěvek je ještě relativně v normě klasického převyprávěného originu, zbylé jednohubky jsem ale již četl spíše z donucení a nezaujalo mě na nich opravdu vůbec nic. A ani Retro závěr mě tentokrát moc nepotěšil.
Po Spravedlnosti, kterou jsem nějakým způsobem prolétl a hned vypustil z hlavy, jsem se zde opět dočkal kvalitního, osobitého a moderního příběhu se stejně retro- moderní a příjemnou kresbou. Tohle je to co chci a tady jsem toho dostal dost.
Hodnotím především grafickou, vizuální stránku a množství skvělých nápadů. Samotný příběh za formou poněkud pokulhává, přesto jsem měl ze čtení radost a těším se na pokračování. Kňch
Začíná se mi zdát, že Wonder Woman asi opravdu nebude mým šálkem čaje. Nejspíše o něco lepší než Ztracený ráj, jak zde ostatně většina z Vás píše, pro mě ale rozhodně stejně ubíjející a podivně zmatené. Vlastně jen motiv Královské gardy a její motivace mi přijde zajímavý. Retro okénko, tentokrát pěkně obsáhlé, potěší jako vždy. Je smutné, že komiks z konce padesátých let mě baví víc než jeho o půl století mladší následník.
Pro mě prozatím nejhorší díl kompletu. Snažil jsem se ho přelouskat téměř týden, ale vždy ho jsem ho musel po několika stranách odložit, částečně určitě kvůli vlastním mezerám v reáliích, které mě nutili si neustále něco dohledávat, z velké části ale i zmatečnou kresbou, úpravou a scénářem (především u první, gothamské, části. Mé dvě hvězdičky jsou tentokrát čistě za retro dodatek 'Kdo je Donna Troyová', který mě svou atmosférou a podáním naopak bavil víc než dost.
Krásná jednohubka, kterou jsem v dětství zbožňoval (a nejen pro Nepraktovy hambatinky) a když jsem zjistil, že znovu vyšla, musel jsem si ji pořídit. Paměť výjimečně nelhala a knížka je pořád krásně čtivá a zábavná.
Opravdu jsem myslel, že se mi to bude líbit, ale bohužel se nestalo. DC parodující sebe sama, skvělý humor, neotřelá "cartoonová"kresba, scénář který sám poukazuje s humorem na svoje nedostatky... ale v mém případě to nějak nesepnulo. Sebekriticky uznávám, že netuším proč.
Přiznávám se, že jsem po komiksu sáhl po shlédnutí seriálu s touhou proniknout do universa hlouběji. To byla ovšem vážná chyba, Apokalyptická Suita je rychlý, formě podřízený komiks který se nenamáhá cokoli vysvětlovat a jen jede dál. To ale v žádném případě neznamená, že jsem zklamaný. Komiks má příjemnou kresbu, je originální, vtipný a je na něm hrozně znát autorská láska ke komiksu jako formátu. Vizuál, tempo a vše co žánr nabízí vytěžuje do hloubky. A už se těším na druhý díl, plný stejné naděje na poodhalení dalších kousků skládačky.
Příjemná poučná jednohubka a náhled do dob, kdy pruská armáda už nebyla to co dřív. Vzhledem k naprostému nedostatku populárně naučné literatury z tohoto období nemohu jinak než doporučit. Kniha se dá přečíst za delší deštivé odpoledne a ztracený čas to rozhodně nebude.
Po úvodním příspěvku Lubomíra Ondráčka jsem měl velká očekávání. Bohužel většina ostatních článků je jak rozsahem tak obsahem spíše zklamáním. Především u prof. Halíka, jehož sedmistranková stať připomíná spíše nedělní zamyšlení ze zájmového časopisu, než příspěvek do odborného sborníku. Chápu že jde o populární knihu, navíc zpracovanou z přednášek, ale i tak mě tato jednohubka příliš nepotěšila.
Velice příjemný oddychový brak. Vlastně nevím co napsat více kromě toho, že hravý kontrast mezi světem pseudovikingské mytologie a sci-fi mě opravdu až překvapivě bavil.
Navíc knížka funguje i pro mě, světem warhammeru téměř nepolíbeného, což samo mluví o určitých (ač snad pochybných) kvalitách.
Tato knížka pro mě bude vždy mít jedinečné kouzlo TÉ POHÁDKY, kterou mi před spaním četli drazí rodičové, která byla jednou z prvních co jsem přečetl sám a jednou z těch, které snad budu jednou číst svým dětem. Nemohu hodnotit objektivně, hodnotím ale s láskou.
Krásná ukázka toho, co je podle mě na celém DC vesmíru nejzajímavější: Alternativní světy. Právě v pokládání otázek typu "Co kdyby...?" je podle mě největší síla tohoto multiversa. Příběh mě příjemně překvapil, spousta pomrknutí po alternativních verzích známých i méně známých osob potěšilo i mě, který se rozhodně ve všech těch hrdinech a zloduších neorientuji ani zdaleka lehce a bez pomoci Wikipedie. :-) pro mě zaručeně milé překvapení, hodně hektické, ale to je podle mě něco co k dynamice klasického komiksu prostě patří.
Asterionská redakce moduly psát umí - jistě člověk musí zvyknout na květnatou řeč středoškolské slohové epiky, občas přejít pokus o humor pro mládež předškolní a hlavně se definitivně smířit s tím, že na Asterionu zkrátka žije na každých pár desítkách kilometrů další jedinečné etnikum s prastarým tajemstvím. Do vše ale k tomuto světu a vlastně starému dobrému "Dračáku™" obecně patří.