V.Lenka komentáře u knih

(SPOILER) Alenu Mornštajnovou jako autorku knih pro dospělé mám moc ráda a velmi vysoce hodnotím všechny dosud přečtené knihy (Hana, Slepá mapa, Tiché roky i Listopád). Jako autorka knih pro děti mi ale moc nesedla. Kapka Ája je po Teribearovi naší druhou dětskou knihou. Predcitala jsem synům. Osmiletého nezaujala ani jedna kniha. Šestiletému vděčnému a nenáročnému posluchači se líbily obě.
Za mne: Nápad i záměr dobrý, příběh jednoduchý, nenáročný až plytký. Ilustrace vhodně doplňují text.
Vadila mi trochu slaboduchá jména kapek (Ája, Kája, Jája, Pája a Dája). Potom mi vrtalo hlavou, proč jsou ve škole jenom kapky-holky? A naopak: opravdu bylo nutné mít paní Kapkovou a pana Kapku? Voda je přeci součást neživé přírody, tak se tato krkolomná konstrukce nemusela řešit. Scházel mi tam hodně výlet/cesta do moře. Ten opravdovy velký koloběh vody.
Za mne: nápad 8 z 10, příběh 6 z 10 (něco jsme se dozvěděli a nečetli to vyloženě s odporem), ilustrace 9 z 10
@K739, doufám, že ten příběh o kapce vody napíšete, protoze už jenom z Vašeho stručného popisu to znělo daleko zajímavěji než obsah této knihy.

8 12.03.2023

Moje druhá zkušenost s knižním komiksem. Nějak nedokážu číst mezi obrázky. Ty časové roviny nijak nerozlišené mi moc nepomáhaly v příběhu se vyznat. Četba mne upřímně moc nebavila. Do knihy jsem se pustila, protože se částečně odehrává v Jeseníkách. Asi nejsem komiksový typ. Film jsem neviděla.

8 21.09.2022

Četla jsem Heřmánkové údolí, které mi uhranulo, a tak jsem narazila i na tuto knihu od stejné autorky. První desítky stran jsem si říkala, proč jsem si proboha pořizovala takový slaďák, ale následné peripetie mne vyvedly z omylu. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Nevím, zda jsem to probrala správně, ale je to podle skutečné události?

7 18.12.2024

Chtěla jsem nasát atmosféru Jadranu před chystanou dovolenou, a tak jsem narazila na tuto knihu.
Její slavný předobraz Stařec a moře jsem četla už tak dávno, že nemohu s klidným svědomím srovnávat. Tehdy se mi novela velmi líbila.
Ani od této knihy však nečekejte mnoho děje, spíše pocity, duševní pochody a představy starého rybáře, který chce ulovit svou poslední velkou rybu. Kniha krásně zprostředkovává poklidnou atmosféru života na ostrově, což bylo účelem mé četby. Knihu znovu číst nebudu a ani místo v mé knihovně jí neponecham.
Moje hodnocení může být ovlivněno tím, že jsem četbu musela přerušit jinou knihou, a tak ten čtenářský zážitek nebyl koncentrovaný.

„Na ostrově je třeba počínat si racionálně, protože ho od pevniny odděluje moře. Proto musí mít ostrovan stále všechno při sobě
a všechno si musí umět udělat sám.“

7 10.07.2024

(SPOILER) Hezky zpracovaný příběh autorky Harryho Pottera: od harmonického rodinného zázemí přes těžkou nemoc maminky a nakonec jeji brzkou ztrátu. Od velké lásky po rozvod. Od nouze po velké bohatství. Od knih pro děti až po detektivky. Terapie únikem do světa fantazie (ať četbou knih, anebo vyprávěním, později psaním vlastních příběh) před neutěšenou situací svého vlastního života. Cesta J.K.Rowlingové je zajímavá a líbilo se mi zpracování jejího příběhu pro děti - obrázky, závěrečné kvízy. Synové také napjatě poslouchali, musela jsem dovysvetlit jenom pár slov. Ocenila jsem zmínku o zapojení do charitativních organizací.

7 01.06.2024

(SPOILER) Ladíme se s dětmi na dovolenou v Chorvatsku četbou relevantní literatury. Některé pohádky byly podobné těm, co jsme znali (např. Jak čarodějnice vyvdaly líné děvče za hraběte nese podobne rysy jako Tři přadleny), jiné byly odlišné. Některé měly racionální děj, některé vtip, jiné byly za vlasy přitažené, jine vyloženě blbé, např.hned 3 pohádky začínaly situací, že bezdětný pár natolik toužil po potomkovi, že chlap utrousil nejasné přání, že chce dítě, i kdyby mělo vypadat jako had/žába/ježek. No a stalo se. V jedné pohádce nosila kvůli svému provinění žena dítě v břiše 11 let, a tak když se syn konečně narodil, tak rovnou mluvil.

Kniha je vizuálně hezky zpracovaná, pěkně ilustrace, zajímavý přebal i obálka knihy.

Jsme rádi, že jsme si knihu ramci rozšiřování našeho kulturního přehledu přečetli, ale víckrát ji už číst nebudeme.

7 30.05.2024

Jedenáctiletý Harrison Beck opět doprovází svého strýce Nata při jeho cestě vlakem, tentokrát po Spojených státech amerických. A zase se stane něco, co Hal může vyšetřovat - z vlaku je unesena miliardářova dcera! Na knihu jsme se vrhli po Krádeži ve Skotském Sokolu, kterou napsal stejný autorský tandem.
S devítiletým synem jsme se v předčítání střídali. Četba byla zase napínavá a bavila nás. Ilustrace se nám také líbily a do knihy patřily. Jazyk a volba slov odpovídá pokročilejším dětským čtenářům (cca 10+ či společná četba s rodiči a vysvětlováním), ale nebudou se nudit ani dospělí. Co bych vytkla, byly nepřeložené francouzské věty (asi 3), což by v knize určené dětem nemělo být (mělo se použít vysvětlivek, anebo věty přeložit). Ani ja jsem nevěděla, co ty věty znamenají.
Musím podotknout, že můj devítiletý syn vůbec nepobral důvod, proč k únosu došlo (je pro něj obtížné chápat kontext mezilidských vztahů). Šestileťákovi to ale bylo jasné.
Hodnotíme kladne a doporučujeme.

7 04.06.2023

(SPOILER) Četli jsme společně s devítiletým synem, který aktuálně prožívá období zájmu o Titanic. Poslouchal i šestiletý syn, který zase miluje zvirata. Takže úplně skvělá kombinace pro všechny zúčastněné čtenáře a posluchače.
Kniha je velmi dobře napsaná právě pro dětského čtenáře, který se tak může vžít do psa Mutta či jiného zvířecího hrdiny. I když se všichni zvířecí hrdinové nezachrání, tak kniha končí šťastným shledáním alespoň některých z nich. Je to kniha o přátelství, smyslu pro povinnost, ochraně slabších, nezištné pomoci. Příběh má spád, obsahuje také fakta o Titanicu. Doporučuji. I jako dospělá jsem si četbu užila a místy se dojala až slzám. Takto mne v poslední době z dětských knih strhlo jenom Vánoční prasátko.
Příběh i ilustrace: 10 z 10

7 26.03.2023

Nikdy by mne nenapadlo předčítat knihu s výhradně dívčími hrdinkami svým synům, ale když ten šestiletý trval na tom, že ji chce přečíst, tak jsem si řekla, proč ne. Šestiletému milovníkovi přírody se líbilo, osmiletý milovník techniky knize takovou pozornost nevěnoval. Já jako dospělý čtenář řadím k lepšímu průměru, ale knížka (mladší) čtenářky-dívky určitě zaujme. Mám dosud mezeru ve vzdělání a nečetla jsem Harryho Pottera a zajímalo by mne srovnání této knihy s HP, v knize o Willow se nachází jedna přímá narážka na HP.
Příběh 7 z 10, kresby 10 z 10.

7 30.01.2023

Nepočítám-li Rychlé šípy, které tvoří v rámci každé 1 A4 uzavřenou epizodu, tak toto je moje první zkušenost s knižním komiksem. Kniha je určena pro děti, ale já jsem si četla sama.
Námětem jsou vzpomínky Němců, kteří byli jako děti po válce spolu s rodiči odsunuti, anebo utekli, ačkoli se nijak neprovinili.
Líbilo se mi to, že po komiksovém zpracování příběhu následovala ještě textová část, která doplnila to, co v obrazové bylo vynecháno, anebo nemuselo být pochopeno.

7 21.09.2022

Naše druhá kniha tohoto autora po pavoučkovi Čendovi. I toto je výborná kniha. Dobrý nápad na zápletku, která je jednoduchá a pochopitelná i pro malé děti. Vtipná pointa. Málo textu, v celé knize tak max. 8 stran čistého textu, obrázky jsou důležitějším prvkem než text a dokreslují příběh, anebo jej dokonce tvoří. Čte se výborně, rychle a díky velkým písmenům vynikající i pro začínající čtenáře. Mohu jenom doporučit. Po přečtení dospělým si mohou děti, které neumí jeste číst, příběh na zakladě spousty ilustrací vyprávět samy či jenom listovat knihou a opětovně se do příběhu ponořit.

EDIT 2023: V mezidobí se knihu přečetli oba mí synové. Sice vedeli, jak to dopadne, ake hako zacinajici ctenari byli motivovani ridkym textem a spoustou obrazku.
Já knihu předčítala na příměstském táboře - kniha měla velky uspěch, děti mi uplne visely na rtech a na ilustracich.

7 16.09.2022

Kniha se mi četla velmi dobře, lehce, jedním dechem. Můj osmiletý syn má podezření na ADHD a PAS, a tak to pro mne byla velmi aktuální a přínosná četba. Pomohla mi trochu přiblížit odlišné prožívání lidí s touto diagnózou. Mohu doporučit.

7 12.04.2022

Do četby jsem se pustila, aniž bych tušila, do čeho jdu. Věděla jsem jen, že se týká 2. světové války. A byl to opravdu masakr.

U knihy jsem u každé stránky uvažovala, zda mám pokračovat dál. U četby mi bylo fyzicky i psychicky nevolno. Je to velice smutná a depresivní kniha, plná násilí a z jejího konce čiší beznaděj.

Je psána v ich-formě, proto jsem ji povazovala za autobiografii, ale ještě v průběhu četby knihy jsem si o autorovi a okolnostech vzniku knihy vyhledala informace a zjistila, že autor nic z popisovaného na vlastní kůži nezažil, což se přiznám bylo pro mne nepříjemným překvapením a i zklamáním. Popisy vesnických zvyků a místní tmářství se mi pro polovinu 20. století zdály nepravděpodobné.

Nicméně, témata, která kniha otevírá, jsou ožehavá a důležitá. Proč lidi jinakost trestají? Je výhrou válečné hrůzy přežít? Jak pracovat s traumatizovanými jedinci?

7 12.10.2021

V rámci čerpání atmosféry a přípravy na pobyt u Jadranu jsem pořídila tuto knížku s tím, že ji budu synům předčítat. Měla pomaly rozjezd, takže to kluky nechytlo (cca 70 stran), ale já se rozhodla tomu dát šanci, a tak jsem si knihu dočetla už sama - dostalo to grády, napětí a spád. Kvůli pomalému nájezdu nemohu hodnotit lépe, ale nebylo ani to nejlepší ani to nejhorší, co jsme četli. Kdyby byl začátek ostřejší, tak by to bylo ku prospěchu. Oceňuji, že kniha byla místy vtipná a hlavně nám posloužila k nasátí atmosféry a terminologie.

6 10.07.2024

Už od první strany jsem tak nějak tušila, že to nebude to právě ořechové, a nebylo. Četba mě nebavila, nemohla jsem se dočkat, až knihu přečtu. Některé podstatné věci mi v příběhu chyběly - vypovídala Evie na policii, svědčila? Jaký trest děvčata dostala? Co Russel?

6 21.03.2024

Tuto knihu jsem začala číst po Vyhnaní Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové a Zuzanině dechu od Jakuby Katalpy. Ve srovnání s těmito vynikajícími knihami Běh času vyznívá mdle a obyčejně. Kniha mne opravdu ničím neohromila, neoslnila. Není vyloženě špatná, ale jestli toto je zahraniční bestseller, pak to asi mělo hodně dobrou reklamu, protože literární kvalitou a hloubkou příběhu se to dle mého stát nemohlo.

6 29.02.2024

(SPOILER) Milá pohádka, která nese poselství, že si máme naslouchat, pomáhat si a když někomu ublizime, tak se omluvit. Jenom o tom modrotisku jsme se tam až tolik nedozvěděli, byli jsme totiž na exkurzi v modrotiskové dílně Danzigerů v Olešnici, a tam jsme vše viděli naživo, a tak nám některé docela důležité souvislosti v knize chyběly. Ale i přesto hodnotíme knihu kladně, i když ne plným počtem hvězdiček.

6 12.12.2023

Kniha není nezajímavá, ale nějak mi nesedl styl, kterým byla psána. Od prvních stran jsem mela pocit, že mi to úplně nesedí a těšila se, až tu knihu dočtu, protoze si ji koupila. Kdybych si ji byla bývala nekoupila, tak bych ji asi nedoctenou bez ostychu odlozila, tahle jsem se k přečtení přinutila.
Autorka vypráví příběh Ady a Jiřího Krupičkových, ale někdy tam zasáhne její pohled na události, kde vlastně ani jedna z postav nevystupuje a ktere se postav tykaji vzdáleně, zmiňuje postavy, které jsou pro příběh naprosto podruzne. Popisy dějinných událostí jsou však zajímavé. Je to takový dokument, vypravování podložené vzpomínkami. Autorka nevymýšlí, nefabuluje. Nejvice se mi na konci libily vyňatky z tvorby Jiriho Krupičky, stálo by za to si některou z knih přečíst celou.

6 16.11.2023

Knihu četl devítiletý syn, který měl období vlaků, vláčků a mašinek a tuto knihu ode mne také dostal. Toto je už několikátá kniha pohádek o vlacích, kterou jsme četli, a musím tedy říct, že nám sedla nejméně ze všech s podobnou tematikou. Ani ty obrázky se nam moc nelíbily. Pohádky mají jeden klad - jsou krátké. Ale ty pointy jdou takové podivné. Jsou to moderní pohádky, kterým jsme nějak nepřišli na chuť.

6 16.10.2023

Napínavá svižná kniha. Četli jsme se synem i ty předchozí díly. A už náme doma i ten poslední. Moc nás to baví.

6 02.07.2023