V.Lenka
přečtené 169
Krajina roztavených zvonů
2024,
Jan Štifter
Nejprve jsem na ČRo poslouchala audioknihu (načteny povídky Krajina roztavenych zvonů a Růže z papíru), které mne chytly za srdce, a tak jsem pořídila i knihu, kde je těch povídek víc, ale stejně mne nejvíc oslovily ty výše jmenované, ostatní byly v lepším v případě takové nijaké a ta poslední byla vyloženě divná. Možná jsem to jenom nepochopila, možná to nedokážu docenit a dešifrovat záměr autora. Bohužel ta poslední povídka ovlivnila moje celkové hodnocení, jinak povídka, která dala jméno celé knize, si zaslouží být čtena a hodnocení 5*.... celý text
Duchové Šumavy
2012,
Martin Sichinger
Čtivá kniha, se kterou pokračuji ve své snaze přečíst si pár knih z prostředí naší dovolené, tedy z oblasti Šumavy. Od Krále Šumavy, Návratu Krále Šumavy a Šumavské bílé noci se tato kniha liší obdobím - krátce po válce, období odsunu Němců, i hlavními hrdiny, pašerákovou dcerou, kterou okolnosti donutí pašovat, a policista, který se snaží zabránit pašování cenných předmětů a historických dokumentů i rabování. I když oba hlavní hrdinové stojí na opačných pólech, tak jim oběma fandíte. Přestože jsem se místy v ději/ postavách ztrácela, tak mne četba moc bavila a těšila jsem se, až budu moci zase v četbě pokračovat. Bavily mne historické souvislosti a reálie.... celý text
Pinocchiova dobrodružství
1969,
Carlo Lorenzi Collodi
Jsou knihy, u kterých se těšíte, až je budete číst, a potom knihy, u kterých se nemůžete dočkat, až je konečně dočtete. Pro nás byl Pinocchio ta druhá kategorie. Předčítala jsem ho dětem na chalupě a od začátku čtení po dočtení uběhl více než rok. Kniha nás totiž moc nechytla. Vlastně jsme se do ní pustili, protože jsme na ní narazili v knihobudce krátce po dočtení knihy Co dětem krade čtení. Děti dřevěný panáček postupem času víc a víc iritoval svou naivitou a tím, jak často ho to dovedla na scestí. Líbily se nám obrázky od Heleny Zmatlíkové, knihu si v knihovničce nenecháme a pošleme ji zase o dům dál.... celý text
Šumavská bílá noc
1989,
Petr Pavlík
Chystáme se na dovolenou na Šumavě, a tak se připravujeme i četbou adekvátní literatury. Na tuto knihu jsem narazila v knihovně mezi vyřazenými knihami. Kniha zprostředkovala atmosféru Šumavy při rozbouřeném přírodním živlu - sněhové vánici, což bylo skvělé osvěžení v parném létu. Příběh pohraničníků není komplikovaný a odehrává se během jednoho dne. Ačkoli hrdiny jsou pohraničníci, tak té ideologie je tam tak málo, že je únosné i pro dnešního čtenáře. Máte-li rádi rychlé dějové zvraty, krev, drama, napětí, tak vás tato kniha neuspokojí. Jdete-li po poklidně plynoucím nekomplikovaném příběhu, psychologii, atmosféře, popisech živlů, tak věřím, že by se vám mohlo líbit.... celý text
Divné hlášky z knihkupectví
2017,
Jen Campbell
Obsah knihy odpovídá jejímu názvu. Je to sbírka hlášek, které zazněly v knihkupectví. Není to žádná hlubokomyslná literatura, ale potěší jako zákusek ke kávě a zpestří jedno odpoledne. Některé hlášky byly k zasmání, jiné k pousmaní a u jiných člověk spis kroutil hlavou, zda je to opravdu možné, jak hluboké může mít někdo mezery ve vzdělání. Knize škodí grafická úprava, která některé po sobě jdouci hlášky nesmyslně spojila. U hodně hlášky dokonce nastala situace, že tam byla vložena dvoustrana dalších hlášek. Jako odpočinková literatura dobrý, ale znovu číst nebudu a posílám dál.... celý text
Chief dřevěná noha
2009,
Rizah Pašalič
V rámci čerpání atmosféry a přípravy na pobyt u Jadranu jsem pořídila tuto knížku s tím, že ji budu synům předčítat. Měla pomaly rozjezd, takže to kluky nechytlo (cca 70 stran), ale já se rozhodla tomu dát šanci, a tak jsem si knihu dočetla už sama - dostalo to grády, napětí a spád. Kvůli pomalému nájezdu nemohu hodnotit lépe, ale nebylo ani to nejlepší ani to nejhorší, co jsme četli. Kdyby byl začátek ostřejší, tak by to bylo ku prospěchu. Oceňuji, že kniha byla místy vtipná a hlavně nám posloužila k nasátí atmosféry a terminologie.... celý text
Moře v čase zatmění slunce
2006,
Mate Dolenc
Chtěla jsem nasát atmosféru Jadranu před chystanou dovolenou, a tak jsem narazila na tuto knihu. Její slavný předobraz Stařec a moře jsem četla už tak dávno, že nemohu s klidným svědomím srovnávat. Tehdy se mi novela velmi líbila. Ani od této knihy však nečekejte mnoho děje, spíše pocity, duševní pochody a představy starého rybáře, který chce ulovit svou poslední velkou rybu. Kniha krásně zprostředkovává poklidnou atmosféru života na ostrově, což bylo účelem mé četby. Knihu znovu číst nebudu a ani místo v mé knihovně jí neponecham. Moje hodnocení může být ovlivněno tím, že jsem četbu musela přerušit jinou knihou, a tak ten čtenářský zážitek nebyl koncentrovaný. „Na ostrově je třeba počínat si racionálně, protože ho od pevniny odděluje moře. Proto musí mít ostrovan stále všechno při sobě a všechno si musí umět udělat sám.“... celý text
Slečna doktorica (Příběh české lékařky na chorvatském ostrově)
2004,
Ladislav Chrudina
Když si zamanete, že ještě před dovolenou na Jadranu chcete nasát atmosféru, tak můžete ve své rešerši narazit i na tuto knihu. Knihu neměli v naší knihovně a nebyla dostupná ani v antikvariatech, a tak jsem poprvé v životě využila meziknihovní výpůjční služby, i když mne vystavila šibeničnímu termínu knihu o téměř 350 stranách zaplněných malými písmeny zvládnout za necelé tři týdny. Zadařilo se. Doktorka z domu Trubačů je kniha, ke které bych tuto přirovnala. Skutečný příběh české lékařky Zdenky Čermákové, jedné z prvních absolventek Univerzity Karlovy. Příběh o hledání smyslu života, službě druhým, prorážení skleněného stropu, ženské emancipaci. Zdeňka byla odvážná a tvrdohlavá žena, která si prosadila svou cestu životem navzdory společenskému očekávání ohledně role ženy (Kinder, Kűche, Kirche). Uznání se sice nedočkala, ale byla užitečná svému okolí a celý svůj život zasvětila práci pro druhé. V osobním životě bohužel štěstí neměla. "Vy zřejmě nevíte, že člověk není bohatý tím, co dostal, ale tím co rozdal? Kdybyste to věděl..., tak byste pochopil, že jsem získala všechno a ještě mnohem, mnohem víc.." Emancipovane a velmi inteligentní ženy to mají s hledáním vhodného partnera těžké i dnes, natož před 100 lety, kdy nezávislost žen byla i pro vzdělané muže těžko představitelná, natož akceptovatelná. "Během těch deseti minut vzedmutých emocí se MUDr. Zdeňka Čermáková jednou provždy loučila se svým velkým snem o partnerství s mužem, který ji bude respektovat a vážit si jí jako rovnocenné lidské bytosti, snem o manželství, v němž láska je společně střežený šperk, fyzická rozkoš společnou radostí a profesní kariéra obou partnerů společnou starostí, loučila se se snem o rodině, kde péče o děti je součástí života obou manželů a nikoli břemenem jen pro jednoho z nich." Jak přistupovali ke své kolegyni kolegové lékaři, je popsano takto: "Na začátku, když ješte čekají, že přijde nějaká obrýlená nehezká ženská s vlasy staženými dozadu, to jsou ještě jakž-takž připraveni slečnu mezi sebe přijmout, ale jakmile jsem jim představena, rázem se rozdělí na dva tábory. Ten první mne vnímá jako rozmařilou slečinku, která si udělala doktorát, aby až se vdá, mohla před ostatními dámami ve společnosti vyniknout, ten druhý zaujme ještě ostřejší obranný postoj, protože podvědomě cítí, že mezi ně vniká skutečná Ženská. Ne nějaká mužatka, kterou by byli ochotni nějak akceptovat, ale normální mladá a pohledná žena a ti vážení páni doktoři a profesoři najednou nevědí, jak se mají chovat. A tak je to téměř všude. Zatímco ve společnosti v salonech jste všichni galantní a ochotní svým dámám předkládat důkazy o tom, jak je ctíte a jak si jich vážíte, máte-li se postavit k ženě jako k profesnímu partnerovi, jste celí nesví. A všechno je to jen o tom, že to najednou již není to rozkošné stvoření, které vám bude krátit a zpříjemňovat dlouhé chvíle a popřípadě vychovávat děti, nejlépe syny a dbát o čistotu vašeho domu, ale je to někdo, kdo umí pracovat stejně jako vy a možná i lépe než vy a vy se s tím musíte vypořádat. Neumíte si představit samostatnou ženu. Ženu, která je svá, nikomu nepatří, i když je vdaná, to ve vás vyvolává nepředstavitelný zmatek." V knize se dozvíte, kterak Češi vybudovali české lázně na Jadranu ještě za císaře pána. O tomto historickem zákoutí jsem neměla ani tušení. Kniha určitě stojí za přečtení, je poměrně rozsáhlá, ale je napsána čtivě, zajímavě. Musím zmínit, že text patrně neprošel jazykovou korekturou, a tak jazykově vnímavější čtenáři mohou chvílemi (u)trpět.... celý text
