Vampirosa komentáře u knih

Romány pro ženy nevyhledávám, ale potřebovala jsem z fantasy trošku odbočit (abych si připomněla, jak je úžasné) a zrovna mi padla do oka knížka od české spisovatelky, kterou jsem v elektronické podobě dostala loni od Knihy Dobrovský.
Příběh vypráví o Donně, která si může dovolit cokoliv na světě, ale není ve svém životě šťastná a lekce baletu, na které je nucena docházet, jí nepřinášejí ani kapku radosti.
Druhou hlavní postavou je Sebastian, který naopak nemá nic a musí se od rána do večera dřít, aby pomohl své matce uživit rodinu. Na svou situaci si však nestěžuje a je vděčný za každou chvíli, kterou může se svou rodinou a přáteli strávit.
Osud chtěl tomu, aby se tyhle dvě naprosto odlišné postavy setkaly.. a my střídavě jejich očima sledujeme svět kolem nich. Je zajímavé, jak každý vidí toho druhého jinak a od toho se odráží i jejich očekávání. Příběh je propletený radostí i smutkem, napětím, smíchem.. prostě od každého trochu. :)
Děj asi není příliš obtížné si domyslet, ale já si knížku vážně užila. Bylo to pro mě milé odpočinkové čtení a příjemné žánrové vybočení.

20.12.2024

Naši hlavní hrdinové objeví v katakombách kameru, na níž jsou záběry ženy, která bloudí vyděšená katakombami. Kameru znenadání upustí, prchá dál do tmy a pro své nahrávací zařízení se už nikdy nevrátí. Hlavní hrdinové se rozhodnou prozkoumat neznámou část katakomb a přijít na kloub tomu, co se ženě přihodilo.
První polovina knihy se spíše točí kolem vztahů hlavních hrdinů, které se s příběhem dál rozvíjejí. Řekla bych, že tato část knihy je odlehčená a návštěva katakomb nevypadá jako zas tak špatný nápad. Zvlášť když mají s sebou zkušeného průvodce, který je v podzemí jako doma. Nenápadně se však začne přikrádat tíživá atmosféra a pocit klaustrofobie. Závislost na zdroji světla je nepřehlédnutelná. A hrdinové brzy zjistí, že v katakombách nejsou jediní.
Samozřejmě v podzemí není něco v pořádku a já nemám nic proti vysvětlení autora. Některé věci jsou možná přitažené za vlasy, ale druhá část je plná akce a napětí. Strach z neznámého nahradí boj o život.
Co se týče samotných postav, tak upřímně s žádnou z nich bych se nechtěla v reálném životě kamarádit. Nejsou to zas tak špatní lidé, ale každý z nich se zachoval několikrát jako pitomec a z číše moudrosti se před svým dobrodružstvím příliš neobčerstvili. Nejvíce mě bavilo sledovat dění očima Katji.
Knížka je čtivá a byla jsem příjemně překvapená, že se mi tolik líbila.

2 03.11.2024

(SPOILER) Kit s rozporuplnými pocity nastupuje na prestižní internátní školu, kde zjišťuje, že jejími spolužačkami budou pouze další 3 dívky. Škola na Kit působí nepřirozeným dojmem a u všech dívek se postupně začnou rozvíjet mimořádná umělecká nadání. Nadcházející události studentkám napoví, že něco není úplně v pořádku.
Je to taková odpočinková jednohubka, kdy ze strašidelné atmosféry pomalu přejdeme k mysterióznímu vyprávění. Líbilo se mi, jak si ze začátku Kit všímala různých nesrovnalostí a každá z dívek reagovala jinak. Když však došlo k poznání, o co kantorům jde, jako by se veškerá děsuplnost vytratila a zůstalo pouhé napětí. Konec mi připadal dosti uspěchaný - SPOILER: a dlouhé vykecávání o záchraně kamarádky v hořící budově neuvěřitelné. - KONEC SPOILERU
Vzpomněla jsem si, že vlastně kdysi jsem viděla filmovou verzi a problém jsem měla stejný. Ze začátku dobře vybudovaná atmosféra, která se s dalšími informacemi vytratila a konec zkazil celkový dojem.
Knížku hodnotím (stejně jako film) průměrně.

03.11.2024

Leora už zná obě strany mince a zůstane stát uprostřed bouře, která se přižene na tetované i prázdné.
Závěrečný díl mi připadal takový víc politický. A stejně jako v předchozích knihách, i zde Leora hraje spíše roli loutky. Celkově nemám pocit, že by byla hlavní HRDINKOU, ale pouze pozorovatelem, který měl to (ne) štěstí být na správném místě ve správný čas.. a je něčím zvláštní, což se stalo pro vybrané lidi zajímavým. Takže proč ji nevyužít k dosažení vlastních cílů?
Knížka se i díky krátkým kapitolám čte dobře a svižně. Svět rozdělené společnosti s rozdílnými tradicemi a vírou je zajímavý.
Nemám moc o čem se rozepsat, protože bych se opakovala. Všechny díly série na mě udělaly stejný dojem. Zpětně ještě musím pochválit, že druhý díl nebyl výplňkový (jak se často stává), ale má skutečně svůj význam. Zakončení příběhu je trošku drsné a mnohé nemusí potěšit. I já jsem lehce na rozpacích, ale je to rozhodnutí autorky, které respektuji. Zanechává tak prostor pro návrat, který by mi sice nevadil, ale nijak po něm nelačním.

27.10.2024

Kniha vypráví o minotaurech a jejich zvycích. Bohužel svět se mění a je třeba najít způsob, jak si zajistit budoucnost. Náčelník spojených klanů si je moc dobře vědom břemene, které musí nést. Změna je nevyhnutelná a náčelník zná válečníka, který by mu mohl s jeho těžkým údělem pomoct. Bude však k tomu nakloněn? A je takový zázrak vůbec v jeho silách?
Autorka své čtenáře nenásilným způsobem seznámí s postavami, světem a také s Kodexem, jež je důležitou součástí minotaurů. Hlavní postavy jsem si snadno oblíbila a vůbec jsem se necítila být přehlcená informacemi. Příběh přirozeně plyne a jedinou drobnou výtkou je skákání v čase. Sice každá kapitola má v nadpisu, kdy se odehrává, ale místy mi chvilku trvalo, než jsem si daný úsek zařadila mezi již známé části příběhu. Nevnímám to však jako významné negativum.
Knížku jsem si hned od začátku zamilovala. Dlouho jsem takový příběh nečetla a ani jsem netušila, jak moc mi tento druh fantasy chybí. Užívala jsem si každou stránku a doufám, že se do světa Accadu budu moct brzy vrátit. Určitě dám šanci i dalším knížkám, které autorka už vydala.

4 27.10.2024

Zaujal mě příběh o světě, který je rozdělený krví. Jeden druh je nadřazený a druhý byl předurčen mu sloužit. Jedni krvácí pro zábavu a druzí aby za ně položili životy. Hlavní hrdinka však zavedený řád narušuje. Stává se záhadným tajemstvím a nebezpečnou hrozbou, která by rovnováhu mohla vychýlit.
Ačkoliv se mi nápad líbí a většinu času se pořád něco děje, měla jsem obtíže se do knížky pořádně ponořit. Chyběla mi tam nějaká vášeň. Připadalo mi, jako kdyby jsem sledovala průměrný film, u kterého si příjemně odpočinu, ale nic ve mě nezanechá.
Ani postavy jsem si příliš neoblíbila. Všechny jsou plné hněvu, závisti a nenávisti. Jejich chování je silně ovlivněno pocitem ublíženosti a snahou dokázat, že jsou něco víc. Každý skrývá tajemství a v určité části knihy musí čtenář čelit takovému množství náznaků, až je to pomalu k zbláznění. Autorka se pokusila o romantickou linku, která by byla moc fajn, kdyby fungovala. Jenže postrádá jiskru. V tom, jak se každý směřuje sám na sebe a své cíle, je těžké uvěřit, že postavy dokážou navázat nějaké pouto.
Mrzí mě, že mě neoslovila ani hlavní hrdinka. Její schopnosti jsou zajímavé a ráda bych se dozvěděla, jak k nim přišla. Ačkoliv je její osud smutný, většinu času se prostě jenom veze a činí hloupá rozhodnutí. Navíc nechápu, jak snadno si dokázala vypěstovat důvěru k tolika lidem.
Teprve až ke konci jsem si trochu oblíbila Cala, který dle mého názoru jako jediný se snaží činit správná rozhodnutí, i když se často nachází v nelehké situaci.
Autorka se opravdu snažila postavit originální svět, ale už mám něco načteno, takže mé nároky jsou vyšší a tudíž vidím, že by některé věci chtělo lépe dotáhnout. Další díly už doma mám, takže příběhu dám ještě šanci. Třeba se autorka trochu vypsala a tento svět zachrání.

2 27.10.2024

Při otevírání knížky jsem si z nějakého důvodu myslela, že tohle bude příběh především o Lokim. Začátek vypadal slibně, ale potom vyprávění sklouzlo k jeho dalšímu vtípku, se kterým se musí popasovat celý Ásgard. Z úsměvných setkání se stalo fantasy o hrdinkách vážnějšího rázu. Trošku mě to zklamalo, ale i tak jsem dostala zajímavý příběh, který by klidně mohl být součástí severské mytologie (akorát prostředí, z kterého Agáta pochází, by se v tom případě hodilo trochu poupravit).
Děj je svižný a plný akce. Míst, kde se nic moc neděje, je jako šafránu. Ačkoliv knížce dávám pomyslný palec nahoru, s lítostí musím říct, že mě úplně nechytla. Nevím, zda to bylo postavami, které převážně měly nelichotivé povahové rysy, nebo mým současným rozpoložením.
Když už jsem zmínila ty postavy, tak vlastně musím říct, že jsem si žádnou příliš neoblíbila. Loki byl prostě Loki a za to jsem opravdu ráda. Agáta není špatná holka, ale asi není můj typ. Reginalf občas zapomněla, že má mnoho let zkušeností a Bohové jsou hrozní egoisté, kterým jde pouze o moc.
Užila jsem si návštěvu Helu. Nápad s dekoracemi je originální a pobavil. Navíc vládkyně podsvětí mi byla výjimečně sympatická.
Se závěrem příběhu jsem v pohodě, i když je nejspíš předvídatelný (akorát možná trošku uspěchaný). Některé události by si zasloužily více rozvést.
Těší mě, že i u nás máme fantasy spisovatele/ky. Vždy jsem četla zahraniční, ale letos jsem se rozhodla zkusit i něco z našich vod.. a rozhodně nelituji!

2 27.10.2024

Jeden čas na mě knížka pokukovala z každého kouta a zaujala mě inspirace pohádkou. Navíc ta obálka je nádherná. Avšak kvůli mé nepozornosti jsem až s knížkou v ruce zjistila, že se jedná o dark romance.. ale nevadí
Wendy byla tatínkova holčička, ale ten teď na ní už nemá čas a jí nezbylo nic jiného než být oporou pro svého mladšího bráchu. Jenže džbán trpělivosti právě přetekl a na scéně se objevuje James. Mladý krásný záhadný muž, který jeví o Wendy nevšední zájem. Wendy nemá mnoho otázek a snadno jeho kouzlu podlehne.. a tak trošku nezdravým způsobem řeší své daddy issues.
Ze začátku jsem si nebyla jistá, zda je tento příběh pro mě, ale potom se konečně rozjela i dějová linka. Mafiánské prostředí, temný svět, nevyřízené účty,.. komu se dá věřit? Od druhé poloviny knížky bylo těžké oči odtrhnou a já si jízdu užívala. Postavy mi k srdci sice nepřirostly, ale ani mi nebyly vyloženě nesympatické. Je pravda, že Wendy je naivní, Hook zase dost toxický a někdy bylo vážně těžké pochopit, jak mu může být Wendy tolik oddaná. Přesto to prostě funguje a fanoušci dark romance jistě zklamaní nebudou. :)
Co se týče inspirace pohádkou, tam nemohu moc soudit. Petr Pan nebyl nikdy můj oblíbený příběh a sotva si z něj něco pamatuji. Jména a názvy jsou mi povědomé, ale je možné, že ne všechny odkazy na pohádkový svět jsem zaznamenala. Ve finále na tom stejně příliš nezáleží, protože se jedná o úplně jinou story.
Bylo to fajn okořenění mého knižního seznamu a třeba se jednou pustím i do dalšího dílu.

5 02.09.2024

(SPOILER) Sotva Leora zjistí, že všechno není tak, jak jí celý život vtloukali do hlavy, je vyslána do Vranova, kde má čelit své noční můře - prázdným. Avšak to, co tam nalezne, roztříští její svět na malé kousíčky a Leora začne váhat, jak by je měla poskládat zpátky dohromady.
Převážná část knížky se odehrává ve Vranově, kde se seznamujeme se zvyky a tradicemi místních obyvatel. Vidíme tak druhou stranu mince a prožíváme rozčarování společně s hlavní hrdinkou. Leora se učí, jak žijí prázdní a svádí vnitřní boj. Ve vesnici jsou samozřejmě lidé, kteří jí tam nechtějí, ale zároveň z jistých důvodů tam má zastání.
Obyvatelé Vranova si také vyprávějí příběhy a musím říct, že se mi z nějakého důvodu líbily více, než ty ze Svatoměstí v prvním díle. :)
Leora se časem odhodlá k pár činům, ale opět mám pocit, že je pouhou figurkou v mnohem větší hře. Není ani divu, protože naše hlavní hrdinka je sice úžasná tatérka, ale své plány pořádně promyslet neumí.
Je to prostě další příjemná oddechovka a já se vrhám na závěrečný díl

08.08.2024

(SPOILER) Na Metro 2034 jsem neslyšela žádné dobré ohlasy, což ve mě vyvolalo obavy a rozmýšlela jsem se, jestli se mám do něj pustit.. zvláště potom, co ve mě předchozí díl vyvolal rozpaky. Ale vzhledem k tomu, že herní verzi postapokalyptického metra mám ráda, rozhodla jsem se volnému pokračování dát šanci.
Hlavního průvodce tímto nepřívětivým světem nám dělá postarší muž s přezdívkou Homér. O svém životě často přemýšlí a považuje ho za nudný. Jeho velkým snem je zažít něco, o čem by mohl napsat příběh, který si budou lidé předávat z generace na generaci. Šanci na dobrý příběh mu dá Lovec, který se ho rozhodne vzít s sebou na stanici, z níž se dlouho nikdo nevrátil. Je totiž nutné zjistit, co se tam ve skutečnosti děje.
Druhý pohled nám poskytuje Saša, která doteď živořila se svým otcem ve vyhnanství. Setkání s Homérem a Lovcem jí převrátí život naruby a vydává se poznávat krásy i hrůzy metra.
První třetina příběhu mě příliš neoslovila, ale následně, když jsem zjistila, co se na zmíněné stanici děje, se mi konečně podařilo do knížky ponořit. Každý hledá řešení problému po svém, ale není času nazbyt a je třeba jednat. Nalezneme zde rozkol mezi vykonáním zlého pro dobro většiny a riskem nabízejícím druhou šanci. Příběhem se proplétá i romantická linka, ale žádný dechberoucí románek nečekejte.
Z mého pohledu Homér často filozofuje o životě, Lovec působí jako stroj a Saša je naivní holčička, která měla většinu času více štěstí než rozumu. Hlavní hrdinové putují stanicemi metra a každý má v hlavě vlastní představu o vyřešení problému, přičemž mi Homér v mnoha případech připadal spíš jenom jako pozorovatel, který sbírá materiál pro svou knihu.
Závěrem musím říct, že sice nejsem učarovaná, ale čtení pro mě nebylo žádným utrpením a místy jsem se opravdu chtěla dozvědět, co bude dál. Škoda, že jsme se alespoň na chvilku nepodívali za Arťomem. :)

4 28.07.2024

Ink nás přivádí do světa, kde je společnost rozdělená na 2 protipóly: tetované, kteří zaznamenávají svůj život na svou kůži a prázdné, kteří s tímto způsobem života nesouzní a jsou tak vykázáni za hranice města. Příběh vypráví o Leoře, která žije mezi tetovanými a jenom pomyšlení na prázdné jí děsí. Avšak smrt jejího otce vyplaví na povrch velká tajemství. Najednou se svět nezdá být už jenom černobílý a Leora se musí rozhodnout, jak se svým životem naloží.
Moc se mi líbí nápad s tetováním a vláda mi trošku připomíná jakousi sektu. Pravidla, zastrašování, rituály,..
Bohužel, příběh tak nějak plyne bez jiskry, která by mu dodala větší napínavost. Leora řeší, jak se vyrovnat se smrtí vlastního otce a jak pokračovat dál po ukončení studií. Do toho se snaží přijít na kloub záhadám, jež opřádají život jejího tatínka a o nichž dříve neměla ani potuchy. Celé to postrádá akci a teprve až ke konci jsem začala pociťovat napětí. Do té doby čteme spíše příběh o dívce, která se marně (ale ne moc urputně) snaží získat odpovědi na své otázky a dál jí posouvají lidé na správných místech, aniž by je musela jakkoliv přesvědčovat. Žádné promyšlené plány či nebezpečné situace.. i když je to svým způsobem později vysvětleno, nedokážu se zbavit pocitu, že hlavní hrdinka se mohla snažit víc.
Dějem se proplétají i pohádky, které si tetovaní vyprávějí a připomínají si důležitost tradic. Autorka se inspirovala příběhy, které známe, a upravila je k obrazu svému. Je to zajímavý prvek a nejvíce se mi líbila pohádka o Bílé čarodějnici. Mám pocit, že na té si autorka dala opravdu záležet, ale ostatním už tolik lásky nevěnovala.
Knížka je příjemné odpočinkové čtení a ráda se vrhnu na pokračování. Doufám, že se o některých postavách dozvím více a porozumím tak jejich jednání.

Neposvěcenou půdu jsem zakoupila v rámci slevové akce. Zaujalo mě její vysoké hodnocení, takže jsem logicky očekávala slušnou detektivku.
Děj plyne vcelku rychle, ale jen zřídka jsem se dočkala napínavé scény. Hlavní hrdina se plácá po okolí a náhodně naráží na potencionální stopy. V hlavě si opakuje jména možných pachatelů a probírá své teorie s manželkou. Náš vyšetřovatel je lékař (nikoliv něco na způsob detektiva nebo jak se jim v té době dalo říkat :D), takže hledání viníka není pro něj snadný úkol, přestože se nejedná o jeho první případ.
Nemám pocit, že by se jednalo přímo o vyšetřování. Hrdina v hlavě vyhodnocuje různé stopy a nezapomíná čtenáře informovat, co si dal kdy k jídlu (zejména spoustu chleba a piva). Občas na něco kápne, ale většinou skončí ve slepé uličce.
Veškeré postavy jsou takové nemastné, neslané a já si k nim nedokázala najít sympatie, takže mi bylo vlastně jedno, zda se někomu něco přihodí.
Také jsem měla problém se orientovat v čase, protože nejsem věřící a autor používá méně známé náboženské výrazy k označení denní doby nebo části roku.
O předchozích případech lékaře Hugha jsem nečetla, ale nepřijde mi, že by to bylo nutné. Našly se úseky, které mě bavily, ale většinu času jsem stránky přelétala pohledem. Někomu tento styl vyprávění sedí, ale mě moc nenadchnul, takže oceňuji, že knížka je tenká a hodnotím průměrem.

26.06.2024

Část odehrávající se pod povrchem mě tolik nebavila, ale Alina se konečně ke svému údělu postavila čelem. Vylezla z "nory" a vydala se vstříc všem nastávajícím zvratům. Upřímně nepatří mezi mé nejoblíbenější hrdinky. Přednost dávám zajímavějším postavám jako je Zoya nebo Nikolaj.
Temnyj je sice hlavní záporák celé série, ale přesto jsem k němu našla určité pochopení, i když to jeho činy neomlouvá. Svým způsobem měl dobrý úmysl, ale svého cíle se rozhodl dosáhnout nešťastnou cestou.
Konec působí uspěchaně a zavání kýčovitostí. Doufala jsem v trošku něco jiného, ale i tak se závěrečný díl povedl.
Celkově jsem ze série lehce zklamaná. Po Vranách je tohle krok zpátky, ale i tak autorka vytvořila nový pestrý svět, do kterého se vždycky budu ráda vracet.

19.06.2024

V úvodu se rychle seznámíme s hlavní hrdinkou a nemusíme dlouho čekat, než zavětříme první potíže. Ačkoliv je Mercy sympaťačka, snadno se dostane do průšvihu a zamotá se do něčeho, co je mnohem větší než ona sama.
Bála jsem se, jestli mi nová autorka sedne, ale obavy mě po pár stránkách opustily. Děj krásně plyne a neobsahuje žádná hluchá zbytečná místa. Příběh je nabitý akcí a sympatickými postavami. Okamžitě jsem se zamilovala a mám v plánu přečíst celou sérii. :)
Akorát se nemůž ubránit pocitu, že tohle jsem už někde viděla. Drzá samostatná hrdinka (jejíž jméno nese celá série), alfa samec, který je tak trochu bručoun a hrdinka se s ním ráda špičkuje, kožoměnci, kouzla... Kdo četl, ví, na kterou knižní sérii narážím. Jsou tam rozdíly, ale přeci jen to působí povědomě. Nikoho však neobviňuji a věřím na souhru náhod. Navíc já si Mercy vybrala právě díky podobnosti a rozhodně nelituji.

17.06.2024

Příběh jsem už znala z filmové adaptace, z níž jsem měla pocit průměrný. Spousta lidí je názoru, že knížka je vždycky lepší, a tak jsem do toho šla.
King umí výborně naladit strašidelnou atmosféru a popsat každý detail. Děsivé scény jsem hltala stránku za stránkou. Příběh je napsán čtivě, ale... Přijde mi, že více prostoru je věnováno běžnému životu hlavních hrdinů, kteří měli velkou smůlu a prožili si mnoho smutku. Louise řeší pracovní povinnosti, zvědavost své starší dcery a psychickou nestabilitu manželky. K tomu stíhá prosedět spoustu večerů na verandě u svého nového kamaráda v důchodovém věku a popíjet pivo. Čekala jsem více hororu, ale příběh je postaven spíše na děsivé předtuše, která utkví jako nepříjemná pachuť na jazyku. Když už konečně dojde k vyvrcholení, všechno znenadání skončí a zůstává opět jen ta zlá předtucha..
I tak je Řbitov zvířátek povedené dílo. Jenom nepředčil má očekávání.

8 15.06.2024

Mead se opět ukazuje ve skvělé formě a já hltala stránku za stránkou. Svět za hranicemi RUNA je šílený a je smutné, že někde na světě se to doopravdy děje. Akorát nám chybí ty zázraky od Bohů, odvážná bojovnice Mae a Justin s jeho důvtipem (a Myšlenkou a Vzpomínkou). V příběhu je mnoho vypjatých situací, u kterých se čtenáři zatají dech. Dějová linka obou hlavních hrdinů je poutavá. Avšak budeme se toulat společně i s Tessou, která sice na něco kápne, ale ve finále její linka je poměrně zbytečná. Závěr je nečekaný a opravdu by mě zajímalo, kam dál se to autorka rozhodla směřovat. Poslední stránky otevřely dveře k mnoha otázkám a je těžké uvěřit, že poslední díl série je v nedohlednu. Chápu, že oproti VA nevyšplhaly prodeje tak vysoko a přednost měly jiné tituly, ale uplynulo 10 let a stále se nic neděje. :(

1 20.05.2024

Políbená ledem mě okamžitě chytla a nepustila. Druhý díl ze série Kroniky Kaninu je ještě lepší, akčnější, romantičtější a konečně jsem si oblíbila postavy, za které jsem se modlila, aby v každé situaci měly aspoň špetku rozumu. Někdy to vyšlo a jindy jsem nevěřícně kroutila hlavou, protože jsem nechápala, jak mohly věřit, že tohle skončí dobře. Zvláště v závěru jsem se chytala za hlavu. Knížka skončila velmi napínavě a já záhy zjistila, že poslední třetí díl už se neprodává. Tohle mi snad vesmír nemůže udělat.. :')

21.04.2024

Dům ozvěn mi zapůjčila kolegyně se slibem, že se jedná o velmi strašidelný příběh. Ze začátku se mi líbilo, jak autorka budovala atmosféru. Hlavní hrdinka Joss zdědí dům po svých rodičích, které nikdy nepoznala. I přes nesouhlasné pohledy místních se Joss rozhodne se svou rodinou do domu nastěhovat a začne prozkoumávat jeho historii. Avšak záhy zjistí, že na těch děsivých povídačkách asi něco bude.
Ze začátku se děj pěkně rozjíždí a já se velmi těšila, jak bude dál gradovat. Avšak po sto stránkách veškeré napětí sklouzává do monotónního strašení a repetitivních myšlenek Joss, která stejně nic závratného nevymyslí. Opravdu jsem měla pocit, že se toho moc neděje a pouze se točíme v začarovaném kruhu, kde se události víceméně opakují. Když se čtenář ale prokouše k posledním (opět) stem stránkám, děj se konečně posune a přijde nějaká akce (i když ono asi není těžké uhodnout, jak to celé dopadne).
Je to dobrý příběh, ale myslím, že kdyby byl o něco kratší, děj by lépe plynul.

1 19.04.2024

Stojím rozpolcená mezi 3 a 4 hvězdami. Autor velmi dobře vykreslil tísnivost metra v podzemí, kde se krčí zbytek moskevské populace. Se všemi zdroji je třeba šetřit, dobré jídlo se dostane na pár vyvolených (zbytek přežívá na pochybných houbách a mechu) a člověk se neustále musí ohlížet, zda v tunelech nečíhá nějaké nebezpečí. Na povrch je možné se podívat pouze v obleku a je třeba se mít na pozoru před zmutovanou zvěří.
Tímto smutným a děsivým světem nás provází hlavní hrdina Arťom, který dostane za úkol sehnat pomoc pro jeho domovskou stanici. Na své cestě potká mnoho lidí s různými názory a vyznáním. Někdo mu pomůže, jiní zase pěkně zavaří, až to vypadá beznadějně. Opět se tu setkáváme s mladým hrdinou, která sotva ví, co dělá a má více štěstí než rozumu. Některé pasáže jsem hltala a jiné mi přišly vcelku nudné, nezáživné, až pomalu zbytečné..
Hrála jsem počítačovou hru, kterou si její tvůrci upravili k obrazu svému - Arťom tam převážně cestuje sám, bojuje s mnoha příšerami i lidmi a k některým událostem vůbec nedojde. Chápu, že bylo třeba udělat hru akčnější, ale trošku mě to zarazilo a nesetkalo se s mým očekáváním. Kdo si tedy chce tuto knihu přečíst na základě hry, mějte mysl otevřenou a čekejte trochu jiný příběh, i když hlavní cíl zůstává stejný.
Měla jsem občas problém u čtení dávat pozor, některé části pro mě byly nudné a zdlouhavé, ale jako prvotina je to skvělá kniha, s dobrým námětem a myslím, že si tu hvězdičku navíc zaslouží.

2 06.04.2024

Hádej kdo bylo pro mě takovým odpočinkovým čtením. Kapitoly, které mě vracely do minulosti, mi vůbec nepřekážely a vzpomínky na dětství hlavního hrdiny mě možná bavily nejvíce. Příběh bych k SAW nepřirovnala a jako určitou formu únikové hry bych ho vnímala s přivřenýma očima. Knížka je dobrá, z mého pohledu průměrná.. neurazí ani nenadchne (i když třeba někomu padne do oka). Nějaké psychologické aspekty a naťuknutí k zamyšlení autor do díla zapracoval. Záleží na očekávání čtenáře a věřím, že si své fanoušky najde. :)

1 14.03.2024