Velekněžka
komentáře u knih

Balím kufry a mizím na dovolenou do jáMORU. Vypadá to, že tam je svět relativně v pořádku :-)


Bohužel, svoboda a demokracie nikdy nebyly synonyma samozřejmosti...
Starý „trezorový“ protestsong, v dnešní době ovšem opět s potenciálem megahitu...


Není temnoty, ze které by Thákurovy Světlušky nenavedly na cestu :-)


O lásce, o víře, naději
o žáru duše i těla
o cestě ke štěstí raději
o touze co srdcem chvěla...


Týden s Kerouacem "Na cestě" a stačilo. Týden poté - a ejhle, stále na tu "Cestu" vzpomínám. Nutný další týden na zjištění "Proč?" Možná proto, že cesta je cíl k pochopení vlastní cesty. Ale proč ta legenda kolem, vždyť na cestu se vydalo mnoho spisovatelů. Nabídl však některý z nich na své cestě pro čtenáře tak široké spektrum emocí - nepochopení, nuda, netrpělivost, pocity svobody, volnosti, nezávislosti, adrenalin, vzrušení, sex, zábavu, radost, opojnost, smutek, zklamání, strach a kupu dalších. Kerouac ano....


Hlava zpočátku přínos nechápala, srdce si však knihu okamžitě prosadilo. Zřejmě proto, že byla napsána citem, nikoliv hlavou :-)


Básnické srdce potřebuje kolena
ať má nač pokleknout
až přijde čas


Další volně pohozená perla v Bukowskiho zátoce, kde chytrý, slušný a poctivý potají v noci rybaří :-)


Zdálo se mi, že jsi trochu Čech
a necháš nás poslouchat svůj ryzí zpěv
než vypluje napovrch, jak umě blafuješ (k radosti těch)
v nichž pravda a lyrika vzbuzuje hněv
Zas ztratil se zpěvný pták – děs, panika, spěch
nadšeně proletěl prý lípou jen
to když jsem ve svém snu snil krásný sen
zdálo se mi, že je trochu Čech…


Přestože za první fotografii je považován snímek z roku 1826, občas Albrechta podezřívám, že namísto malířských (kreslířských) potřeb držel v rukou výkonnější fotoaparát :-)


Poprvé v životě by zaplatil včas nájem,
nemusel by po kočce olizovat misku,
kdyby si byl jistý, že neklesne náš zájem,
zašel by i na oběd (na pivo a whisku)…
Ženský co dřív nechtěly, by provedly ho rájem,
měly by ale přijít pro jistotu dnes,
to kdyby zítra v dostizích projel ten svůj nájem,
ať radši ví do čeho jdou - Láska je pes…


Nikdy nepodceňujte krizi mužů středního věku vychovávaných ženami, v náladě destrukční anarchie rádi táhnou za jeden provaz… Zákeřně plíživá rakovina byrokracie a konzumu vybouchla v Palahniukově provedení do tak neskutečně přesvědčivé vnitřní vzpoury, že ji již nedokázala zastavit ani síla největší, ač lehce zmatená (láska k Marle). Pokud vás však sám autor (na rozdíl ode mne) uchopením textu nezaujal či nepřesvědčil, můžete klidně přeladit na ještě naléhavější podání v podobě filmu Davida Finchera. Otcové, neopouštějte tedy prosím matky svých synů, na hodnocení literárních následků nemáme na DK dostatek hvězdiček :-)


Sbírku doporučuji číst zejména v tuhém zimním období, kdy díky světovým „energetickým vizionářům“ proniknete ze svých ledových příbytků do Chan-šanovi filozofie rozhodně výrazně hlouběji...


Kdepak, Jatka č.5 rozhodně nejsou žádná nekompromisní protiválečná groteska, natož protikonzumní absurdita. Záleží jen na úhlu pohledu a životě pohlížejícího, tak to chodí :-)


"Ve vesmíru, který nás obklopuje, se musí tělo zbavit pout materiálních zájmů, jinak je skutečná láska marná" (st. 102). Klíče od pout obvykle nalezneme volně pohozeny v mysli...


Tvrdej chleba – Hankova příležitost pro topinku
Občas nějakou spálí
Občas přivede oblohou k dokonalosti
Zbytek namočí slepičkám
Topinku by stejně neocenily….


„Zanech po sobě něco
smysluplného
buď Kristem
na tomhle zájezdu
- Peníze ubíjejí duši – „
A Jim zanechal. Nádherně nedbal, zda jeho básním porozumíme. Stačí, když je s ním cítíme, když jim věříme…


Odsouzen za vraždu, trestán však za uchopení daru lidského života jako netečné existence, jejíž smutným vrcholem stala se pouhost pasivního odporu.


Extrémní uchopení svobody nepřipravenými teenagery předkládá naléhavou výpověď nejen o potřebách volnosti, ale také o povinnostech výchovy, ač rozumím záměru autora uklidit cíleně faktor "rodič" co nejdříve mimo hru.
