Veroba
komentáře u knih
Kniha je z válečného období, ale nemá v sobě násilnosti. V tom je výjimečná. Navíc je napsána podle skutečnosti. Nezvykle je vypravěčem malý chlapec, takže události vidíme jeho pohledem. Měli bychom si více vážit, v jaké době žijeme.


Nemohla jsem knihu číst v tahu, musela jsem si dělat přestávky, abych děj rozdýchala. Když se oprostím od emocí, které ve mně vyvolává, je to neuvěřitelně čtivá kniha o zvěrstvech 2. světové války. J. Karika to prostě umí.


Knihu jsem koupila v Levných knihách. Neměla jsem velká očekávání, možná proto mě příjemně překvapila. Přečetla jsem ji za den, nedalo se od ní odtrhnout. Jde o příběh několika lidí a hlavním tématem je moc digitálních technologií. Vede k uvědomění si, že jsme součástí velké mašinérie a z toho plynoucích možných negativních důsledků. Doporučuji.


Téměř 70 let starý román, ale stále aktuální. Scifi o tom, jak se lidstvo samo může zničit výdobytky civilizace. Velmi čtivá, svižně napsaná. Nejde jinak než plný počet hvězdiček.


Knihu jsem ani nedočetla. Nevím, jestli jsem z těchto typů knížek "vyrostla", protože dříve jsem je četla ráda. Je mi to líto, ale bylo to naprosto o ničem.


Pro mě nejlepší kniha od L. Zibury. Nechybí humor i zajímavé informace o neznámých místech. Rozhodně doporučuji!


Kniha má trochu zavádějící název, pokud čekáte příběh z Osvětimi, budete zklamáni. Osvětim je pouze zkraje příběhu, dále popisuje životní cestu hlavního hrdiny. Kniha se mi i přesto líbila, četla se dobře a člověk si trochu rozšířil obzory v oboru krejčovství.


Ze tří autorčiných knížek je tato nejslabší. Dřív než v polovině knihy je zřejmé, kdo za vším stojí. Závěr moc překvapivý není.


Od autorky jsem zatím přečetla 3 knihy-Saeculum, Pět a tuto. Z této trojice pro mě byli Slepí ptáci nejslabší. Nicméně se nedá upřít, že závěry všech těchto knih byly plné překvapení a zvratů. Rozhodně ve čtení knih U. Poznanski budu pokračovat.


Že začátku se děj táhl, jakoby se pořád opakovaly určité situace (např. hádky mezi Evou a Hanou), ale zhruba od poloviny se to rozjelo a ke konci jsem se nemohla odtrhnout. Takže za mě palec nahoru.


Snažila jsem se, ale za mě zkrátka hodně negativní kniha, kterou jsem přes ten negativismus nemohla dočíst. Navíc mi byla hlavní hrdinka svým chováním krajně nesympatická.


Pět hvězdiček dávám za neuvěřitelnou čtivost. A. Mornštajnová je spisovatelka, které se vždy podaří vtáhnout čtenáře do děje tak, že zapomene na realitu :-). Co mě ovšem u této knihy trochu zklamalo, byl konec. Jak psala spousta čtenářů, pár stránek navíc by knize neublížilo...


Po přečtení knihy si říkám: "Tohle je ta kniha, o které všichni mluví, jak je skvělá???" Jsem zklamaná. Čtivost nepopírám, nicméně celé vyprávění jde tak nějak po povrchu. I když se jedná o výpověď přeživšího, některé momenty se mi zdají těžko uvěřitelné, další až moc "přeslazené". Zkrátka, z této doby jsem četla mnohem lepší knihy.
