Veve721 komentáře u knih

Existují příběhy, které si můžu přečíst klidně stokrát a i tak si každé jedno čtení neskutečně užiju - Divergence je právě jednou z takovýchto srdcovek. Kdyby bytovka, ve které bydlím někdy náhodou hořela a já mohla zachránit jen pár svých nejoblíbenějších knížek, tato populární trilogie by bezpodmínečně putovala do bezpečí se mnou.

Lze vyjmenovat mnohé důvody k tomu, proč si sérii zamilovat. Zbožňuju práci s charaktery, které nejsou černobílé, fandím sympatické hlavní hrdince a líbí se mi i slow burn romantická linka, kde mezi hlavními hrdiny cítit tu správnou dávku chemie. A to nemluvím o detailně vykresleném dystopické světě, smysluplné kritice tamější politiky či pořádné dávce napětí při akčnějších scénách. Veronica Roth vytvořila originální dílko, které je radost číst. A ráda si jej přečtu ještě milionkrát. Přestože mě děj již nemá čím překvapit, i tak mě Divergence pokaždé přiková ke svým stránkám a nepustí do posledního odstavce.

4 26.10.2022

Nikdynoc je přesně tím typem knihy, po jejíž dočtení se zle hledají slova. Je úžasná a nabízí tolik důvodu k tomu, aby si ji člověk zamiloval. Především originální svět, při jehož poznávání musíte obdivovat bezbřehou fantazii Jaye Kristoffa - tohle je ten pravý důvod, proč číst fantasy! Přestože mám ráda styl psaní S.J.Maas nebo Richelle Mead, pořád jde o fantasy stavějící na pravidlech biologie, meteorologie či geologie našeho reálného světa. Nikdynoc je v tomto naprosto odlišná.

Spolu s hlavní hrdinkou poznáváme svět se třemi slunci (žlutým, červeným a modrým), díky nimž nastává tma jen jednou za několik let. Tato skutečnost je úzce propojena s vírou v trojokého slunečního boha Aa, který zapudil svou ženu - bohyni temné noci Niah. Hlavní hrdinka Mia po vyostřeném politickém převratu přijde o oba rodiče a brzy zjistí, že má moc manipulovat se stíny (což je ve světě extrémistických vyznavačů boha světla vnímáno jako kacířství). Jejím jediným opravdovým přítelem se stává stínový kocourek a spolu se vydávají na dlouhou cestu za pomstou...

Nikdynoc zahrnuje všechny aspekty dobrého příběhu - originální prostředí, plno akce, napínavé dějové zvraty, skvělou ústřední protagonistku a roztomilé démonické zvířátko po jejím boku. Miin charakter je výborně vystavený, prochází vývojem, přitom postrádá "ukňourané okamžiky nejistoty", jakými trpí většina YA hrdinek (a při jejichž čtení trpím já). Je tvrdá, ale ne zlá. Děj je plný krve, utrpení, useknutých končetin, smrti... autor rozhodně nikoho nijak nešetří a přesně ta chladnokrevnost příběhu nesmírně sluší. Spolu se všemi do dokonalosti vybroušenými detaily vytváří epické dílo, které si zaslouží pozornost. Přestože se nedá říct, že by stránky mizely pod rukami (díky drobnému písmu a množství poznámek pod čarou nad knihou nějakou chvilku strávíte), jde o dobře investovaný čas. Doufám, že další díly nezklamou, protože tahle trilogie má slušně našlápnuto na místo jednoho z mých top favoritů v knihovničce.

4 17.09.2022

(SPOILER) Ať už jste četli jakýkoliv thriller o pošahané stalkerce, na Juliette se ani zdaleka nechytá. Tohle je úplně nový level psychoušství! Hlavní hrdinka je šílená, posedlá a totálně poblázněná do Natea. Nedokáže se vyrovnat s rozchodem a věnuje dlouhé měsíce života tomu, aby se přiblížila ke svému ex - nechá se zaměstnat ve stejné práci, neustále ho všude pronásleduje, tajně mu lozí do bytu, když není doma a sabotuje jeho nové vztahy. Vyprávění je psané právě z pohledu Juliette, což je zvláštně nekomfortní a přitom neskutečně zajímavé. Neokoukané prostředí letiště bylo jen dalším osvěžujícím detailem u knížky, která sama o sobě v mnohém vyniká mezi dějově podobnou tvorbou.

Pokud fandíte Harley Quinn, měli byste dát této knize šanci. Juliette byla totiž čistokrevný magor a přestože jsem jen nechápavě kroutila hlavou nad jejími bláznivými nápady, občas jsem jí i trochu fandila (mám prostě pro psychopaty slabost). Autorčin styl psaní je jednoduchý, svižný a extrémně chytlavý, nemrhá čas vycpávkami, vše je součástí příběhu a každá sekunda čtení stojí za to. Vím, že se ke knížce ještě nejednou vrátím a bude mít trvalé místo v mé knihovničce, přesto musím zmínit i jedno velmi výrazné negativum - otevřené konce mi sice nepřekáží, ale tady závěr vyloženě neexistoval. Přišlo mi to jako náhle utnutí dějové linky v nejlepším momentu a jsem přesvědčená, že pár kapitol navíc by neuškodilo, právě naopak. Přesto mě knížka uchvátila. "Dokonalá přítelkyně" je prostě neskutečná!

4 29.08.2022

Knižní sféra není žádná objektivní věda. Některé knihy jsou dle mého názoru nespravedlivě na výsluní a jiné si chválu recenzentů skutečně zaslouží. 'Návod na vraždu pro hodné holky' lze rozhodně označit za populární, ale jde o popularitu oprávněnou? O tom nepochybujte ani na sekundu! Jde o první díl YA krimi trilogie, v němž si premiantka Pipa vybere zvláštní téma školní práce - rozhodne se vyřešit tajemné zmizení mladé dívky z jejího městečka. Je totiž přesvědčená, že policie nevěnovala vyšetřování dostatek času a obvinila z vraždy chlapce, který byl ve skutečnosti nevinný. Pipa věří v Salovu nevinu a je odhodlaná jeho jméno očistit.

Naprostá pecka! Nemám absolutně co vytknout, protože tahle kniha má opravdu všechno - sympatickou hlavní hrdinku, spoustu akce, nečekané dějové zvraty, lehce mrazivé okamžiky a taky dostatek podezřelých, abyste vraha neodhalili po prvních deseti stranách. Pátrání samo o sobě autorka vystavěla výborně, protože je správně zašmudrchané, přitom ani na vteřinu nenudí. Pipa stále nachází další a další stopy, které čtenáře udržují v neustálém pocitu napětí. Knížku je jednoduše těžké odložit, protože budete napnutí až do poslední strany! Úplnou třešničkou je pak moderní forma textu, která zahrnuje pracovní protokoly, mapky i přepisy rozhovorů. Jednoduše jde o Akta Illuminae na poli YA krimi thrillerů. Neméně chytlavé, poutavé a úžasné. Rozhodně doporučuju a nemůžu se dočkat, až se pustím do druhého dílu.

4 22.09.2021

Většinou se k přečteným knížkám nestíhám moc vracet, protože na mě v knihovničce čekají tuny nepřečtených, ale Illuminae je výjimkou. Čtu ho už potřetí a jsem pořád stejně nadšená.

Nepochybně vám tuto knižní bombu netřeba velmi představovat, protože se prohnala knižní sférou jako velká voda. Stala se revolucí v YA sci-fi a zaujala čtenáře po celém světě neobvyklou formou vypravování, kdy je děj vystavěn pouze skrz dokumenty, rozhovory, lékařské zprávy a přepisy záznamů z kamer. Přímo před našima očima se odvíjí napínavé vesmírné drama, v němž se tisíce lidí snaží utéct bojové lodi Lincoln, který vybombardoval jejich planetu. Hlavní hrdinka Kady využívá své hackerské dovednosti, aby se spojila se svým bývalým přítelem a odhalila temná tajemství ukrytá před zraky civilistů. Jako pozitivum jsem vnímala široký záběr témat, které autorské duo zpracovalo - výsledkem je úžasný mix všeho, co miluju. Prostředí mi připomínalo trilogii Loď mezi hvězdami, kapitoly o viru zase zombie filmy Světová válka Z a Den poté a problém s inteligentním řídícím systémem měl blízko k Červené královně z Resident Evilu. Přesto je knížka jako celek jedinečným originálem, který se vám vryje hluboko do paměti.

Fakt, že jsem Illuminae už dříve přečetla, nijak nezměnil můj názor. Naopak jsem se jen utvrdila v tom, že jde o výborné dílo, které je skvělé napoprvé i napodesáté. Zajímavý styl vyprávění sice zaujme na první pohled, ale knížka má i mnohé jiné kvality, skryté pod svým úchvatným provedením - sympatické hlavní hrdiny, zajímavou zápletku, napínavé dějové zvraty... Nakonec největším důvodem, proč dát Illuminae vysoké hodnocení je to, že těch 600 stran prolítnete jedním dechem. To si na knížkách cením nejvíc.

„Ve všech, kdo mlčí ke zvůli tyranie, umírá člověk.“ (W. Soyinka)

4 15.02.2021

Po překvapení, kterým pro mě byl první díl série "Znovu", jsem se okamžitě vrhla po pokračování, ale asi jsem měla od postavy Dawn větší očekávání, protože očima Allie z prvního dílu vypadala naprosto úžasně. Byla jsem prostě lehce zklamaná, když jsem se Dawn mohla podívat do hlavy a viděla tam všechnu tu nejistotu, sebemrskačství a naprostou absencí sebevědomí. Těšila jsem se na úplně jiný profil osobnosti - pestřejší, barevnější, nevím... Postrádala jsem Alliin optimismus a radost z maličkostí. Dawn na mě byla paradoxně až příliš depresivní, což jsem při její lásce k neonovým barvám a třpytkám vůbec nečekala. Tím ale nechci říct, že by byla knížka zlá, to teda nebyla. Opravdu mě bavila a jen potvrdila, že Mona Kasten prostě psát umí. Jen si mě Dawn jako vypravěčka nedokázala získat tolik, jako její kamarádka z prvního dílu. Navíc mi extrémně vadily výrazy, které hlavní hrdinka používala při popisování sexuálních scén (štěrbinka, jeho pýcha, to jako vážně?).

Přesto jde o jednu z nejlepších romanťáren, které jsem kdy četla a už teď vím, ze série zaujme trvalé místo v mé knihovničce, přestože první díl je stále mým favoritem. A Spencer sám stačí na to, aby knížka dostala čtyři hvězdičky - o takovém úžasném pohodovém chlapovi musí snít každá žena...

4 21.12.2020

Tahle knížka vás opravdu "nenechá od ní odejít"... :)

Autorka zvolila skvělý základ - chorobně žárlivého manžela šikanujícího svou ženu. Knížka však není jen o komplikovaných mezilidských vztazích. Zaměřuje se jak na odlišné pohledy hlavních hrdinek, vývoj jednotlivých charakterů, tak i na domácí násilí, které autorka dokázala výborně zpracovat. Postavy jsou reálné, uvěřitelné, občas čtenáře štvou, jindy jim držíme palce. Příběh měl správnou míru napětí a závěrečné rozuzlení bylo opravdu nečekané - podezírala jsem úplně někoho jiného! Nemohla jsem se od čtení odtrhnout a stránky jsem doslova hltala. Obálka je pak jen třešničkou - perfektní práce grafika, která skvěle ladí s mrazivou atmosférou příběhu.

"Nenechám tě odejít" se oplatí mít v knihovničce, obzvlášť pokud jste milovníkem napětí. Jde o nadstandartní literární počin a jsem přesvědčená, že o autorce v budoucnu určitě ještě uslyšíme. Rozhodně doporučuji.

4 18.07.2019

"Dětské zoubky" je výborný počin, který má vše, co čtenář očekává od povedeného psychologického thrilleru. Skvěle napsané postavy, silnou dávku realističnosti, gradující napětí a pořádně ďábelského záporáka. Malá Hanna je opravdu děsivá a já být její matkou, tak asi dávno balím kufry a utíkám co nejdál to jde. Nebo najmu vymítače ďábla. :D Autorka má chytlavý styl vyprávění, umí pracovat s napětím a zvládá udržet čtenáře při čtení. Opravdu není jednoduché se od této knížky odtrhnout a hodněkrát jsem musela odolat pokušení prolistovat se na konec a vyspoilerovat si závěr...

4 12.03.2019

"Ochránce" je rozhodně knížka, která stojí za pozornost, obzvlášť, pokud jste fanoušky sci-fi. Přestože jde o autorčin debutový román, podařilo se jí vytvořit originální dílko, kterým předčí mnohem zkušenější spisovatele. Postapokalyptický svět, který vymyslela je děsivě realistický, brutální a krvavý - nic pro slabé povahy. Hlavní hrdinové jsou nesourodou směskou charakterů, která dohromady skvěle funguje. Odvážný samotář Poutník, dobrosrdečná Lacey, nezničitelná Alex a ukecaný kámoš Hlas... Kdo by dokázal odolat jejich kouzlu? Autorka se navíc vyhnula i největšímu klišé ze všech - lásce. V tomhle díle není ani kapka. Žádné muckání, muchlování, ochkání nad pevnými svaly a vyznávání nehynoucí lásky až za hrob. Jen motorka, auto a tři kámoši na cestách.

A pokud se obáváte toho, že bude "Ochránce" na stejné brdo jako většina postapokalyptických sci-fáren, tak se bát nemusíte. U tohoto žánru mám často problém, že dost rychle odhalím pointu, ale tady ne. Při čtení jsem byla napnutá, totálně zažraná do příběhu a mnohokrát šokovaná dějovými zvraty, které jsem absolutně neočekávala. Proto si "Ochránce" zaslouží pět hvězdiček. Doporučuju ho všem, kdo se nebojí krve a taky těm, které už unavuje klišoidní romantika. Tohle je knížka pro drsňáky! :)

4 16.07.2018

Jak "Na dvore z tŕňov a ruží" nakonec zhodnotit? Ještě teď jsem ze svých dojmů zmatená. Rozhodně jsem se u čtení nenudila, ale to spíš zásluhou autorčina úžasného spisovatelského umění, než že by snad děj byl natolik zajímavý. Vlastně jde spíš o průměrnou (leč hezky napsanou) fantasy o vílách a bubácích. První třetina knížky je kombinace Popelky s Kráskou a Zvířetem, což by mi nevadilo, v dnešní době se neokoukaný námět hledá vážně těžko. Jenže Hlavní hrdinka se neustále nimrá ve svých pocitech a krom toho se nic moc neděje. Sledujeme, jak jí Tamlin podstrojuje a snaží se být milý, zatímco Feyre ofučaně trucuje a mračí se na všechny okolo. Někde v polovině knížky příběh naštěstí přidá na otáčkách a dočkáme se příchodu nové (a konečně zajímavé) postavy Rhysanda, který dokáže pozdvihnout výsledné dílko o hvězdičku výš. Feyre se začíná chovat dospěleji, odhaluje tajemství záhadné kledby, kvůli níž si nemůže nikdo z jarního dvora sundat z obličeje masku a přichází taky hlavní záporačka,...

4 17.06.2018

Saliyu obdivuju, ale také nesnáším. Knížka mi přišla zajímavá, přesto to nebylo přesně to, co jsem očekávala. Obálka mě na první pohled zaujala, ale neodpovídala ději. Film mě ohromně bavil, jenže se předlohou jen volně inspiroval. Co víc říct: Můj názor je roztříštěný na dvě poloviny a bylo těžké to nějak shrnout... Nakonec bude stejně na vás, jaký budete mít na příběh názor. Jsem si jistá, že se najde hodně čtenářů, kteří dají i pěkně vysoké hodnocení. A já se s nimi hádat nebudu, protože chápu, co se jim může na knížce líbit. Jen u mě prostě sebestředný Saliya tolik neuspěl...

4 20.09.2017

Tohle je opravdu jedna z nejlepších knížek tohoto roku. Kdybych mohla doporučit jen deset knížek, které si letos nutně musíte koupit, tak "Slyším tě všude" obsadí vrchní příčky seznamu. Chápu, že sci-fi není šálkem kávy pro každého, ale tohle není jen tak nějaké sci-fi. Najdete tu humor, ale i kapku romantiky, která však není nijak kýčovitá nebo prvoplánová. Líbí se mi, že autorka se svými hrdiny pracuje a v jejich chování je dobře viditelný vývoj. Knížka obsahuje velké množství dialogů, překvapivých zvratů a čistokrevné akce, takže i když se jedná o macíka s 500 stránkami, začíst se není žádný problém a brzy máte dočteno. Je jen málo knížek v mé knihovničce, po jejichž dočtení v sobě cítím zvláštní prázdno. Vždy jsem pak smutná, že už mám dočteno a nemám chuť číst něco jiné. A taková knížka si podle mě zaslouží plný počet hvězdiček a proto ho taky dostane.

4 07.08.2017

Strážce ztracených měst je naprostá srdcovka. Do série jsem se zamilovala od úvodních stran prvního dílu a ani při sedmé knížce svůj názor neměním. Přestože se nás autorka zřejmě snaží zastrašit svou grafomanií, tak jsem tuhle naducanou cihličku zhltla za pouhých pár nocí. (Ruka mě sice z té váhy bolí doteď, ale hrdinně jsem vytrvala. Strážce se postupně začíná měnit v knihomolskou posilovnu...) Každopádně čtenářský zážitek je u výtvorů Shannon Messenger zaručený! Styl psaní si napříč sérií udržuje velmi vysokou laťku, přestože se příběh i charaktery každým dílem výrazně prohlubují.

Sedmý díl je obecně velmi táhlý. A není to vyloženě negativum, přestože u jiné knížky by mi nejspíš podobné natahování děje vadilo. V případě Strážce mi však připadá, jako bych se s každou novou knížkou vracela do milovaného světa, kde mě čekají stáří známí. Takže 300 stran o kurýrováni zlomeniny zahrnující lehnění na lůžku a dloooouhé rozhovory s kamarády? Juchů! Vztahové peripetie naší odvážné elfí superhrdinky? Sem s nimi! Tvrdohlavý těhotný křídlorožec? Ano! Jen akčních scén bylo na můj vkus až příliš poskrovnu. Finále sice přineslo i trochu bitek, zbraní a kouzel, přesto jich oproti jiným dílům nebylo tolik. Taky bych přijala víc Keefa! Za mě je nepochybně top nejsympatičtější postavou, kterou nejde nemilovat.

Kdyby nešlo o Strážce, dostane kniha jasných pět hvězd, ale na mého oblíbence jsem přísnější. A v rámci série mám i oblíbenější díly, než jsou právě Vzpomínky. Stále ale mluvíme o úžasné nápadité fantasy, která se vám dostane pod kůži. Nechápu, jak mi mohlo téměř 700 stran utéct tak rychle! Strážce jakožto série je naprostá pecka a každý díl jen prohlubuje jeho návykovost. Čekání na pokračování je vždy čiré utrpení, obzvlášť když autorka ukončuje každou knihu příšerným plot twistem. I tady tomu tak je. Tak kde je kruci osmička? Nutně potřebuju!

3 21.12.2023

Mexická gotika jak už název napovídá, je gotický horor s pořádně ponurou atmosférou. Vypráví příběh zbohatlické Noemí, kterou tatínek poslal navštívit sestřenici, přišel jim totiž podivný dopis, v němž Katalina mluví o duších skrytých ve stěnách. Noeminým úkolem je zjistit, jestli sestřenice nepotřebuje specializovanou pomoc odborníka, proto se vydává na návštěvu. Už od příchodu je ale jasné, že ve staromódním sídle není něco v pořádku - plíseň, vlhkost, prach a zákaz mluvit nahlas. Divoká Noemí má obrovský problém s dodržováním pravidel a brzy proti sobě poštve většinu obyvatel domu. A to netuší o tajemství, které se skrývá ve stěnách...

Knížka není vyloženě strašidelná, ale má skvěle stísněnou, až zvrácenou atmosféru. Dalším pozitivem je sympatická hlavní hrdinka a originální závěrečné rozuzlení, které rozhodně nebudete očekávat. Suma sumárum jde o zajímavé dílko pro pochmurné večery.

3 07.12.2023

Přestože v zahraničí se fantasy o mořských pannách těší velké oblibě a na retelling Malé mořské víly narazíme poměrně běžně, v našich knižních vodách sirény donedávna nijak nedominovaly. Přitom jde o tak skvělý námět! Právě z toho důvodu jsem se tolik potěšila, když se nakladatelství Ocelot rozhodlo vydat dílko Alexandry Christo.

Příběh zněl až brutálně dobře (s důrazem na slovo "brutálně"). Hlavní hrdinkou je krvežíznivá siréní princezna, která sbírá srdce zabitých princů - už jich vlastní sedmnáct, za každý rok života ulovila jedno. Pak ale poruší příkaz královny moří a je prokleta do lidské podoby. Odpuštění se dočká jedině v případě, že přemůže obávaného lovce sirén. Tentokrát ale bez své hypnotické písně, ostrých drápů a vražedné magie...

Úvodní stránky byly naprostá bomba. Krvavé, brutální a drsné. Líbila se mi podlá antihrdinka Lira a byla jsem nadšená z temného nádechu, jakým autorka prodchla pohádkovou předlohu. Bohužel, bouřlivost dějově linky brzy začala vyprchávat, až se z ní stala jakási poklidná plavba na mírných vlnkách. Vyrojil se značný počet logických nelogičností (slzy kutálející se po tvářích pod mořskou hladinou) a silácké řeči hlavní hrdinky (dvě vteřiny před tím, než dostane nakládačku). To jsou přesně ty věci, které mě dokážou extrémně vytočit. Na druhou stranu má autorka úžasnou fantazii, dala si záležet s worldbuildingem a sarkasmem nabité dialogy mě nejednou donutily k úsměvu. Závěrečná bitva byla dokonalým odrazem rozporuplnosti dílka - epická, ale nepromyšlená. Jednání hlavních hrdinů nemělo hlavu a patu, přesto mě to zvláštním způsobem bavilo číst. Můj finální verdikt je proto symbolickým pokrčením rameny. Knížka má skvělý námět, zajímavý svět a místy fajn humor, přesto má i viditelné mouchy, které sráží kvalitu dílka. Tak jako tak jsem ráda, že se na našem trhu konečně objevilo fantasy o mořských pannách a doufám, že můžeme do budoucna očekávat další podobné kousky.

3 15.06.2023

Psí poslání je knížkou, se kterou mám poněkud složitý vztah a nehodnotila se mi proto úplně snadno. Film jsem si okamžitě zamilovala a proto jsem si před lety pořídila i knižní předlohu, jenže po pár kapitolách "OUHA". Děsně jsem se nudila, vadilo mi přehnané přehrávání, vnucování roztomilostí a cílenost dojemných scén, nad nimiž bylo těžko nepřevracet oči v sloup. Tím jsem před lety boj vzdala a knížku odložila "na později".

Když jsem se k ní letos vrátila, neměla jsem žádná velká očekávání. Chtěla jsem ji dočíst prostě proto, že ráda vše dočítám. Opět jsem se trochu trápila nad úvodní třetinou příběhu, tentokrát jsem to ale nevzdala a pročetla se až ke kapitolám, kdy se z hlavního hrdiny stal policejní pes Ellie. Jako bych četla jinou knihu! Neskutečně jsem se do čtení zažrala a nedokázala se od stránek odtrhnout. Po dočtení závěrečných odstavců musím přehodnotit svůj negativní postoj, který jsem vůči Psímu poslání zaujala, protože i když mě první třetina vůbec neoslovila, zbytek knihy byl skvělý. Autor přišel se zajímavým nápadem na reinkarnaci zvířecí duše a plnění životního poslání, což zpětně musím ocenit. Určitě jde o dílko s přesahem, které čtenáři nabídne několik pěkných myšlenek na pomíjivost života. A i když si stále myslím, že šlo ubrat toho trapného hraní na city v úvodu, kniha si mě nakonec dokázala získat. Rozhodně jde o jedinečné dílko, které v mé paměti jen tak nevybledne.

3 11.03.2023

Vlku zaslíbená je skvělá YA fantasy, která originálním způsobem zapracovává známé pohádky. Předně musím pochválit to, nakolik se příběh odlišoval od původní předlohy - autorka dokázala přijít s nepředvídatelnou zápletkou, sympatickými hlavními hrdiny a zajímavým pojetím (přírodní) magie. V tomto ohledu mi knížka trochu připomínala "Ve stínu hvozdu" od Naomi Novik, což byla jedna z mých favoritů loňského roku.

Oproti zmíněnému stand alone románu se však Hannah Whitten rozhodla pro rozsáhlejší formát - sérii. Autorka se vyžívá v lyrických popisech, což hned ze začátku navodí správnou atmosféru. Obzvlášť kontrast barev, chutí, vůní a materiálů výborně zapojuje smysly čtenáře, čímž ho doslova vtáhne do děje. Po pár set stranách však může množství popisů (často i opakovaných frází) vyvolávat pocit, že se příběh zbytečně táhne. Já si autorčin styl psaní maximálně užívala, přesto přiznávám, že by drobné proškrtání neuškodilo. Na druhou stranu větší rozsah se pozitivně odrazil v důkladnější práci s charaktery.

Ve výsledku se mi kniha opravdu líbila, přestože Hvozd nepřekonala. Na pokračování série se určitě chystám a jsem ráda, že mě nadšené recenze k prvnímu dílu přivedly.

3 27.01.2023

Slabou stránkou (z mého pohledu) je poměrně vleklé rozpitvávání psychického stavu hlavní hrdinky. Tris se po traumatických událostech zaviněných bojovou simulací nedaří dostat pod kontrolu své pocity. Vyšiluje, nikomu nedůvěřuje a dělá tajnosti. Na jednu stranu je pochopitelné, že se člověk po tolika úmrtích sesype. I tak mě ale jako čtenáře štvalo, když vycvičená bojovnice odmítala vzít do ruky zbraň, přestože byla v ohrožení života a když se každou chvíli slepě vrhala do nebezpečí s vidinou mučednické sebeobětující smrti.

Dokážu plně pochopit, že pořádně mužným chlapákům kňourání náctileté hrdinky poleze krkem a tento díl se jim proto nebude číst tak hladce, jako díl první. Mě ale bavil. Mám Divergenci jako sérii jednoduše ráda, a to i se všemi slabostmi a nedokonalostmi v charakterech hlavních hrdinů. Postavy díky tomu působí neuvěřitelně živě a realisticky, ne jako banda dokonalých superhrdinů. Mají své strachy, traumata, výčitky svědomí, nedůvěru a problémy ve vztahu, které musí vyřešit. Autorka dokázala výborně zachytit křehkost psychiky běžného člověka a uvěřitelně zapracovat reakce na krveprolití a smrt nejbližších. Zároveň nám poodhalila více ze světa frakcí a jejich fungování. To vše velmi čtivou formou, kdy vás baví otáčet stránku za stránkou, přestože nad některými rozhodnutími hlavní hrdinky nevěřícně kroutíte hlavou.

3 15.11.2022

První polovina byla poměrně dost slabá, autorka zvolila veeeelmi rozvláčné tempo a věnovala hromadu prostoru budování charakterů postav, což je zároveň i hlavní problém. Skupinka hrdinů je totiž směska těch nejmíň sympatických lidí, jaké si umíte představit. Nafoukaná pařmenka Miranda, která vlastně nic nerobí, protože je na práci příliš pěkná. Zapšklá Katie, která v skrytu duše nenávidí svou nej kámošku. Oplzlý Mark neustále obtěžující ženu, která není jeho partnerka... Prostě banda zoufalců na výletě. Naštěstí je hned od prvních stran jasné, že někdo společnou párty nepřežije, takže se čtenář má na co těšit. Já osobně jsem nefandila nikomu a doufala v nalezení dalších mrtvol ostatních účastníků (v ideálním případě by přežil jen personál chaty). Přesto mě příběh postupně pohltil.

Štvanice je nevyváženým dílkem, které se z naprosté průměrnosti vyvine v chytlavé psycho drama. Já osobně v první polovině knížku neustále odkládala, zato druhou půlku jsem zhltla za jedinou noc. Přestože jsou hlavní hrdinové na facku, postupně se jim dostanete pod kůži a i když si je neoblíbíte, jejich osudy vás budou zajímat.

Kniha velmi dobře pracuje s fenoménem přátelství a poukazuje na to, jak povrchní vazby z mládí mnohdy nepřetrvají do dospělosti. Každý člověk se uplynulými roky mění a plynutí času je pro přátelství největší výzvou. Určitě se oplatilo dát autorce šanci hlavní myšlenku pořádně rozvinout. I když bych to v úvodu neřekla, nakonec šlo o povedené dílko se zajímavou pointou.

3 10.08.2022

Přestože Evelyn už od prvních stran působí chladně, panovačně a příliš ctižádostivě, má zároveň jiskru, kterou nelze ignorovat. Ve své nedokonalosti působí úchvatně realisticky a živě, takže máte neustále potřebu se ujišťovat, zda nejde o skutečnou osobu. Autorka dokázala doslova vdechnout svým postavám život a já naprosto chápu, co všechny čtenáře tolik okouzlilo.

Tahle kniha má duši. Mnoho příběhů má originální zápletku, sympatické postavy či nečekané dějové zvraty, ale jen málo jich působí natolik reálně, abyste místy zapomínali, že čtete fikci. Evelyn působí jako žena z masa a kostí. Autorka dokázala naprosto dokonale vykreslit charakter své hlavní hrdinky (ať už randí s kýmkoliv) a začlenit ji do děje, který baví číst. Kniha je výborně napsaná, čtivá a emotivní. Dala mi vše, co od dobrého příběhu očekávám. Navíc dokázala skvěle vytěžit otázku sexuální identity, ale také národnostního cítění hlavní hrdinky (je původem Latinoameričanka). Obě témata jsou často zmiňovaná v současné tvorbě, ale málokdy mi do příběhu tak harmonicky zapadnou, jak tomu bylo v tomto případě. "Sedm manželů Evelyn Hugo" je prostá šablonovitosti dnešní beletrie a to je jen jedním z mnoha pozitiv. Pokud rádi čtete o dramatických životních osudech, tak vám tuto knížku můžu jen doporučit.

3 18.07.2022