veverrka11 komentáře u knih
Kůň Převalského byla moje první kniha od autorky i z Klimatického kvarteta. Nicméně si myslím, že to vůbec ničemu nevadilo. Když mi přišla, zděsila jsem se, jaká je to bichlička.
Samotné příběhy jsou čtivé, snad jen v příběhu Evy by mohli koně vystupovat trochu více. Příběhy Karin i Michaila jsou moc hezky napsané, líbí se mi, jak každý příběh má trochu jiný styl vyprávění.
Krásný, čtivý příběh několika generací lidí, kteří se rozhodli zasvětit život cirkusu. V příběhu je zahrnuto to hezké, ale i to ošklivé...
Poslechnuto jako audiokniha
Kniha je načtena tak, že pokud se na hlas alespoň trochu nesoustředíte, povede se vám ho celkem snadno odbourat jako šum na pozadí. Je nevýrazný a díky tomu se můžete v knize ztratit.
Samotné téma je zpracováno výborně. Zabývá se nejen celým životem ABB, ale také příběhy rodin jeho obětí, které vás chytí za srdce. Postupně poznáváte prostředí, které ABB formovalo, jeho myšlenkové pochody a samotné pohnutky a plánování onoho hrůzného činu. Tím kniha zdaleka nekončí, následuje soud a výpovědi přeživších. Emotivní je zejména závěr soudu, kdy je přednášena řeč jednou z přeživších. V tu chvíli jsem stála v laborce primrazena na místě a naprosto soustředěná na knihu, tak moc mě to zasáhlo.
Samotný osudný den je popsán téměř minutu po minutě a klobouk dolů před autorkou, že je popsán věcně a bez příkras. Prozivate tak spolu s oběťmi a jejich přáteli hrůzy, které si do té doby nikdo nejen v Norsku nedovedl představit.
Breivikův čin byl alarmující tím, že ho spáchal rodilý Nor bez jakýchkoliv vazeb na islám. Šokoval i promyšleností činu, kdy měl snad i záložní plán záložního plánu.
Celkově jde o těžké, ale skvěle uchopené a zpracované téma. Příběh je emotivní, ale zároveň věcný a brutální, autorka se nesnaží upravovat realitu nebo podstrkovat svůj názor.
Doporučuji všem milovníkům true crime. Také těm, kteří rádi čtou o skutečných událostech.
Kniha je psaná zvláštním stylem, který mi ze začátku moc nesedl. Navíc se v příběhu polovinu knihy nic moc zásadního neděje, jen se popisuje proč. Málem jsem ji kvůli tomu nedočetla.
Příběh se točí okolo Tribečské záhady. Tribeč je slovenské pohoří, kde prý dochází k paranormálním jevům.
Kromě stylu vyprávění mi nesedl ani hlavní hrdina. Igor je zainteresovaný jen do svého blogu a nevšímá si ničeho jiného. Rychleji jedná než myslí, což ho kupodivu ani moc nevrhá do problémů.
Také mám docela problém se zařazením této knihy do žánru hororu.
Strašidelná je na asi dvou místech, jinak by šlo o celkem povedený thriller (nebýt věcí zmiňovaných výše).
Knížce se poměrně táhne začátek a je plná filozofických myšlenek. Navíc jsou tam často změny vypravěče, které zdánlivě s dějem nesouvisí.
Santiago je popsaný jako mladý pracovitý mladík, který ví, co od života chce. Vždyť opustil kněžský seminář, aby se stal pastýřem. Jenže život mu občas hází klacky pod nohy. Naštěstí potkává ty správně lidi ve správný čas, aby si sen mohl splnit.
Knížka se občas čte hůře, ale i mě, zarytému nelepíkovači a nezvýrazňovači se chtělo do knížky psát. Přirovnala bych ji k Malému princi. Není to sice magická pohádka, ale člověk každého věku si v knížce najde to své - děti krásný příběh s dobrým koncem a dospělí spoustu hlubokých a moudrých myšlenek.
Doporučuji všem, kteří se chtějí ponořit do magického filozofického příběhu.
Rudou jako rubín jsem četla již před lety a celou sérii jsem si kdysi koupila v boxu. Díky knižní výzvě jsem se vrhla do originálního vydání, které jsem si už dlouho chtěla přečíst (no nebyl čas ani chuť).
Předně bych chtěla říci, že čtení v němčině jsem si užila, i když mi knížka trvala třikrát tak dlouho a na některé gramatické obraty jsem koukala s vyvalenýma očima (a to němčinou vládnu celkem obstojně). Navíc je pro mě tahle knížka takovým návratem do teen věku.
Gwendolyn mi přišla jako správná hrdinka, která je ale někdy až moc ustrašená. Opravdu nechápu, proč se nechtěla zmínit své mámě o tom, že skáče časem. Charlotte a její máma Glenda je až nesnesitelná, což se bohužel v dalších dílech nezmění (bacha spoiler!). Gideon je takový, jaký je, ale na jeho místě bych se asi chovala dost podobně, tedy až na jednu situaci z posledních stránek.
V knížce jde hlavně o cestování časem. Bohužel se kniha a vlastně i celá série nevyvarovaly několika paradoxů, pokud jste schopni to přehlédnout, bude se vám líbit. Knížka je čtivá, většina postav sympatická a děj rychle a dobře ubíhá.
Knížka je naprosto skvělá oddechovka, kterou jsem zvládla za necelé dva dny. Čtivě napsaný dej krásně ubíhá a není nouze o zvraty. Zorrie mi svým plánováním občas ležela na nervy, s Reagan a Brettem jsem chtěla pořádně zatřást a Lennon? Toho jediného bych si na výpravu do divočiny vzala
Kořist je označována jako horor, ale hororové prvky byste našli jen místy. Já osobně bych ji přeřadila do škatulky velmi povedených thrillerů. Knížka je tak čtivá, že ji prostě nedokážete odložit, ale postavy se někdy chovají až pošetile. Nejvíc jedna určitá. Osobně si myslím, že ani policisté se nechovali úplně podle předpisů, viz třeba Carlin zákon. Uvítala bych i trošku hlubší popis samotného lesa, aby si ho čtenáři mohli lépe představit. Pozor na kontrolování počtu stránek, poslední totiž obsahuje obrovský spoiler!
Jsem pyšná na to, že můj typ na příšeru z poloviny knihy byl správný
Moje první Zapata. Půjčená z knihovny jako odměna za složenou zkoušku. Moc krásný příběh, dobře popsané prostředí a postavy? Ono jde Gaby a Sašu nemilovat? Nacházím jediné "negativum": nejde se od ní otrhnout!
Čte se rychle a je to pohodové setkání se starými známými postavami.
Druhý díl je stejně sladký jako ten první. Jen mi trošku vadí, jak moc se LJ zaobírá Peterovým vztahem s Gen... No nic, otevírám díl třetí...
Knížka je vyprávěna v několika časových linkách, které spojuje zmizení Kiery a hlavní postava investigativní novinářky Miren. Všechny linky jsou od sebe viditelně odděleny, takže jsem se v tom neztrácela. Navíc kapitoly často končí v tom nejlepším a nejnapínavějším.
Možná i to mi lehce zkazilo dojem z knihy. Za mě je v ní spousta omáčky, která děj posunuje jen velmi zvolna, naopak, když se něco děje, tak najednou přijde konec kapitoly a vy musíte spoustu stran čekat na rozuzlení. Jenže mezitím čtěte příběh v úplně jiném čase a mě se často stávalo, že jsem díky tomu zapomínala podrobnosti.
Postavu Miren jsem navíc většinu knihy nechápala, některé rysy jejího chování se sice v průběhu knihy vysvětlí, ale za mě to vysvětlení přišlo poměrně pozdě. Prostě nechci 200 stran číst o tom, že má strach chodit sama po městě za tmy a neustále si klást otázku proč
Aby hodnocení nevyznělo úplně negativně, po zacteni, které mi trvalo déle, než je u mě obvyklé, jsem si čtení užívala. Autor má námět i příběh dobře promyšlený a pokud jste pozorný čtenář, tak některé indicie odhalite a na konci se začnou skládat samy jako puzzle. Líbilo se mi, že autor jde i lehce pod pokličku investigativní novinařiny a snaží se přiblížit, jak taková práce vypadá. Také se mi líbilo, jak byl případ vyšetřován, že v různých časech byly použité jiné a tehdy dostupné technologie a postupy.
Doporučuji těm, kteří mají rádi příběhy odehrávající se v různých časech. Také těm, kteří rádi čtou mezi řádky a vytvářejí si vlastní teorie o příběhu. Stejně jako fanouškům investigativní novinařiny
Knížka je čtivá a docela vtipná. Pro mě je vcelku vyčnívající tím, že řeší i témata, které v YA/NA běžně nenajdete, jako je politika a mezinárodní vztahy. Navzdory tomu se čte lehce a tématu porozumí i člověk, který má minimální rozhled v této oblasti.
Postavy jsou sympatické a realistické. Chovají se přiměřeně ke svému věku a schopnostem. Nejde je nemilovat a soucítit s nimi.
Za sebe musím říct, že se mi knížka trefila do vkusu i momentální potřeby nenáročné letní oddechovky. Příběh mě vtáhl a i když byl na některých děj lehce zpomalený, tak mi to zase tolik nevadilo, protože jsem si zamilovala postavy, hlavně tedy ústřední dvojici, kterou nejde nemít rád
Doporučuji všem, kteří mají rádi politické pozadí příběhu, všem, kteří rádi čtou romantiku a těm, kteří se zajímají o mezinárodní vztahy
Knížka je psaná zajímavým způsobem, který mi ale z počátku neseděl. Jméno Britt-Marie můžete najít i dvakrát na stejném řádku, což působí až rušivě.
Samotná Britt-Marie je doslova bába na zabití a to nejen kvůli tomu, že jí je přes šedesát. Stále uklízí, dbá na dochvilnost, pořádek a nemá ráda změny, což někdy vyjadřuje ne zcela milým způsobem. Naštěstí pro ni ale není imunní vůči dětem a jejich nadšení, takže se její charakter v průběhu knihy vyvíjí, např. nic neví o fotbale, ale stejně se jim velkou čas knížky zabývá
Knížka má několik zvratů, které bych úplně nečekala, na druhou stranu má i několik míst, kde se postavy chovají nelogicky. Dohromady jde ale o milé čtení, které si dámy užijí
V hrůze a krvi zrozeni je antologie (=sbírka) povídek, které vyhrály 3. ročník Velké povídkové soutěže a jde tak o povídky začínajících českých autorů. Tématem soutěže byl horor.
Pokud bych měla knihu hodnotit jako celek, pak jde o průměrné hodnocení. Byly zde povídky, které se mi nelíbily, naopak i ty, při kterých mi opravdu běhal mráz po zádech. Bohužel mi přišlo, že celkově bylo opravdu hororově laděných povídek málo, více z nich bych já osobně zařadila do thrillerů
Už jsem naznačila, že některé z povídek se mi líbily více, některé méně. V průběhu čtení mi přišlo, že povídky mají vzestupnou tendenci a každá další je lepší než ta před ní.
Bohužel příběhy zároveň "dojíždějí" na to, že jde právě o povídky a mají předepsaný počet znaků, díky čemuž není autor moc schopný vystavět tu správnou atmosféru a často ani odpovědět na zásadní otázku: Proč? Toto je vidět zejména u jedné určité povídky.
Celkově jsem si čtením zkracovala cestu do práce, na což byly povídky přesně akorát dlouhé. Díky tomu jsem si čtení i přes některé nedostatky užila a pokud některý z jejich autorů v budoucnu napíše knihu, ráda si ji přečtu. Všichni mají talent.
Doporučuji všem milovníkům krátkých příběhů a povídek, zároveň těm, kterým se líbí horory a také těm, kteří mají na čtení málo času.
Nelituju byla jedna z prvních knížek, které jsem podpořila na Pointě. Při učení se na státnice jsem hledala nenáročnou knihu a sáhla právě po ní.
Mia miluje knížky a snowboard. Změní se její pohled na svět potě, co se seznámí se Sebastianem?
Knížka je velmi útlá a za mě by mohla být mnohem, mnohem delší. Na druhou stranu, právě její tloušťka hrála velkou roli při výběru knihy ke čtení. Děj se odehrává po dobu cca roku, ale pouze jako scény z různých období, což je ale odděleno.
Miino chování jsem velkou část knížky nechápala, což tak také bylo autorkou (alespoň doufám) zamýšleno. V jednom rozhodnutí s ní ale zásadně nesouhlasím a strašně u mě s ním klesla. Na druhou stranu, Sebastiana jsem si až na úvodní dvě scény zamilovala, stejně jako Lea. Myslím, že nutně potřebuju takového kamaráda.
Konec knížky mě emočně úplně rozsekal a nesedět se mnou někdo zrovna v kupé, tak řvu jako želva a knížka obloukem letí z okna. Chápu, že ne všechny příběhy končí sluníčkově, ale tohle? Život je tak strašně nefér!
Knížku moc doporučuji. Všem, kteří milují hory a snowboard, těm, co mají rádi erotičtější nádech (ano je tam vícero takových momentů) i těm, kteří si jen chtějí připomenout, že na světě jsou i tací, kteří jsou na tom hůře než oni.
Knížka je zvláštní. Děj je poměrně cyklický, navíc se v něm pojí min. dvě velmi známé knihy, jde v podstatě o vykrádačku.
Hlavní hrdinka si neuvědomuje, že její talent není úplně lidský. Navíc se téměř celou knihu chová jako mrcha a je strašně naivní. Pro mě jde o naprosto nesympatickou postavu, která je schopná čehokoli a neváhá to vykonat ve jménu záchrany sestry.
Co se týče Finna a Sebastiana, tam jsem poměrně na vážkách. První je princem temných víl, druhý těch světlých. Kdyby se Brie alespoň na chvilku zamyslela nad příběhy, které zná (zejména poté, co zjistila, že spousta jich je pravdivých), došlo by jí, že... a to by byl obrovský spoiler.
Už anotace a spousta nadšených reakcí slibují neotřelou romantickou linku v podobě milostného trojúhelníku. Bohužel ani toto se nepovedlo. Nevím úplně, jak to bez spoilerů popsat.
Celkově nejde o nijak složitou četbu, ale často budete chtít knihou hodit o zeď.
Sbírka situací z reálného života je inspirovaná samotnou autorkou a jejím manželem.
Děj tu nehledejte. Jen se nechte unášet na vlně krásných obrázků a vtipných každodenních situací. V mnoha se jistě poznáte.
Obrázky jsou strašně ňuňu a komiks přelouskáte za pár minut, i kdybyste nechtěli.
Doporučuji na zlepšení nálady v jakoukoli roční dobu!
K Eddiemu jsem se dostala po spoustě skvělých hodnoceních v rámci #zavislackespolecnecteni ️
Eddie v knize popisuje své zkušenosti nejen z období 2. světové války, o které už mám něco načteno a myslela jsem, že mě už nic nemůže překvapit. Může, protože téhle útlé knize se to povedlo.
Eddie svůj příběh vypráví čtenáři, kterého oslovuje jako přítele. To byla věc, která mě asi zničila nejvíc. Eddie svůj příběh vypráví tak, jak byl a nesnaží se ho nijak přibarvovat, naopak jsem měla občas pocit, jako by se snažil těžkému tématu ulehčit, ale nesnaží se někoho zastávat nebo omlouvat. Snaží se, aby jeho kniha byla poselstvím.
Velmi mě vzalo za srdce, jakou smůlu občas Eddie měl. Rozvést to nemůžu, protože by to byly spoilery.
Pro mě je to první knížka od autorky, kterou jsem dočetla. Chytila a pohltila mě hned na prvních stránkách a já se od ní nemohla odtrhnout. Děj ubíhá rychle, samotný příběh se neodehrává ani týden. Jedná se o horor, ačkoli mě úplně strašidelná nepřišla (teda až na pár míst) Kyle i Tara byli moc sympatičtí, i když mi Kyle přišel na svůj věk až moc chytrý.