Viopes komentáře u knih
Tady mnou emoce doslova cloumaly, příběh je dojemný a dlouho ve mně zůstane.
Silné kontroverzní téma nad kterým jsem musela uvažovat, za to palec nahoru. Ale byla jsem zklamaná ze stylu vyprávění. Hrozně jsem se ztrácela a často se vracela, abych si srovnala děj. Tohle mi nevyhovuje, takže další takovou knihu už ne. Ale autorčiny ostatní knihy miluji, její témata mě donutí hodně přemýšlet.
Trochu jiný styl a pro mne zajímavý. Líbil se mi a neztrácela jsem se. Na hlavní hrdinku jsem si musela zvyknout. Film jsem neviděla, ale napravím to.
Knihu jsem si přečetla poté, co mi dal syn přečíst úryvek v čítance ze základní školy. Příběh mě bavil, často jsem měla úsměv na tváři.
Pro mne to nebyl silný lidský příběh jako v ostatních autorčiných knihách. Četla jsem jen, abych přečetla. Ještěže jsem Alenu Mornštajnovou nezačala číst od této knihy, to bych jí druhou šanci ani nedala. Ale knihy Hana, Tiché roky, Slepá mapa se mi moc líbily.
Napětí od začátku až do konce, příběh "odsejpal" a četlo se mi dobře, nikde jsem se neztrácela. Často jsem měla husí kůži a asi nevystrčím nohu z postele, co kdyby náhodou... Nějak mi poslední dobou vadí brutální scény a tady jich je dost. Neuhodla jsem pachatele.
Ke knize jsem se dostala přes dceru a její povinnou četbu k maturitě. Kniha se mi dobře četla, ale příběh byl pro mne šokující. Takové mládí a zpackané životy. Stává se mi, že některé přečtené knihy zapomínám, ale tuhle určitě nezapomenu. Silný příběh.
Tuhle knihu jsem četla na podnět dcery, která ji má jako povinnou četbu k maturitě. Velmi silný příběh a zůstane ve mně dlouho.
První kniha, kterou jsem nedočetla. Asi tohle není můj šálek kávy.