vivienna komentáře u knih
..knihu jsem četla kdysi, dávno a moc se mi líbila...ještě teď si vzpomínám tu mrazivou atmosféru...
Kniha mého dospívání... milovala jsem ji a hlavně ty představy...vždy jsem chtěla jezdit na koni..splnila jsem si to téměř v ...letech a po třetí vyjížďce jsem měla pád s následky...ale ani přesto jsem na koně nezanevřela...Kniha krásná...
Kniha pěkná, autorky žily v různých zemích světa, obě se věnují zdravé stravě, vhodné zejména pro lidi, kteří mají problém se střevy..recepty zaměřené na gaps a paleo. Určitě některé recepty vyzkouším, i přesto, že takové problémy nemám...Ale člověk má vyzkoušet všechno a potom si vybrat,co mu dělá dobře...
…krásný historický příběh z počátku 16.století, odehrávající se v Římě a Benátkách. Je v něm všechno –láska, nenávist, odpuštění, naděje. Velice čtivým způsobem je popsán nelehký život lidí žijících v této době - zejména židů, pro které bylo poprvé v Evropě zřízeno oplocené ghetto a také žen, které bylo možno jen velice lehce nařknout z čarodějnictví….Mé první setkání s autorem, určitě ne poslední...
Tak na Foglarovkách jsem vyrostla, to asi všichni v té době.. .
Jak jsem se těšila na další sešitové vydání těchto komiksů, které jsem hltala znovu a znovu za svitu baterky pod peřinou. Moji hrdinové Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka, Červenáček, ale taky Bratrstvo kočičí pracky a kluci ze Stínadel, vpolouvali často do mých snů...děkuji pane Foglare, i můj syn na tom vyrostl...budeme vaše poselství, doufám, předávat další generaci...
..asi často prokrastinuji...Ale po přečtení knihy si to nějak více uvědomuji a snažím se tomu předejít tím, že se držím rad, jak neprokrastinovat:-) Kniha je určitě motivujíci...
Knihu jsem četla v dávné minulosti - asi byla mojí první knihou napsanou podle skutečné události a hodně mě zasáhla..od té doby jsem podobných knih přečetla spousty a stále znovu a znovu mi drásají srdce...
...prostě nádherná, lidská, smutná...film byl taky krásně zpracovaný...
...knihu jsem četla na doporučení a přečetla na první zátah...prní díl byl dobrý, druhý už nudný, třetí se trochu vzpamatoval...četlo se dobře, lehce podněcovalo erotickou fantazii. I když mám ráda náročnější literaturu, proč ne...krásně jsem si prožila, co asi nikdy v reálu neprožiji:-)
relax čtení, dobrá, humorná, ale na Pražský erotikon nemá:-) Proto za 4...
...kniha mého dětství...krásné obrázky, které rozvíjí fantazii dítěte...a ty vynálezy - autíčka, co jezdí na limonádu..:-)
když jsem četla tuto knihu, byla mojí první knihou od Tomáše Hartla - a byla jsem překvapená s jakou lehkostí dokáže popsat prolínající se příběhy lidí, ...je to oddychová kniha, která se mi moc líbila, umím si představit, že si ji ještě někdy znovu přečtu..
..někdy v osdesátých letech mi přišla pod ruku kniha od Párala a potom jsem přečetla snad všechny jeho knihy - tak moc mě oslovily a ovlivnily, byla jsem oslněna jeho jedinečným stylem psaní...a v duchu si říkám, jestli by i dnes po tolika letch byl pro mě jedinečný....
kniha je oddechovka, zpočátku jsem si říkala, že dám jen tři hvězdičky, ale potom jsem si zvykla na styl autorky a děj se pěkně rozjel, nakonec jsem byla v očekávání, jak to všechno dopadne...první mé setkání s touto autorkou tímto nekončí, přečtu si ještě její román Manželovo tajemství...
příběh sice zajímavý, ale psaný zvláštním stylem, chaotický, člověk se občas ztrácí...pocit z četby - syrovost- surovost? Dočetla jsem, ale příště určitě ne...
Po přečtení knihy Dítě číslo 44 jsem se hned pustila do Utajovaného projevu - opět dobrá, čtivá kniha, snad jen druhá půlka trochu přehnaná, překombinovaná.....
...četla jsem jako dítě a byla jsem nadšená..Verne je nadčasový:-)