VladimirTetur komentáře u knih

Steinbeck píše fantasticky, nicméně parta vypitých lenivých dezolátů neustále podrážejících a okrádajících sebe navzájem i lidi kolem mě moc k srdci nepřirostla.

5 24.02.2017

Kdysi jsem si ulitaval na Alvinovi Tofflerovi a ropnem zlomu. Ted si ulitavam na Nassimovi Talebovi. Zivi me technologie a uz mam neco nastudovano, proto byla pro me kniha perfektne zapadajicim dilkem do kombinatoricke schopnosti sestavit si svoji subjektivni skladacku o poznani reality :) . Autori se moc nepousti do oblasti, ktere nemaji podlozene souvisejicimi studiemi a literaturou a to je moc fajn. Vsechno je pekne ozdrojovane a racionalne odprezentovane.

Lidi, jakozto pracovni sily je nadbytek. Je to krasne addendum k Tofflerove treti vlne (agro, techno, hi-tech) a Hayekove Ceste do otroctvi. Dnesni upadajici skolstvi je k hovnu. Dobre vzdelani je privilegium, na ktere potrebujete bud ranec penez, nebo se sakra snazit vyuzit kazdou minutu sveho zivota (viz. Jizni Korea). Svet jak jej zname se riti do hajzlu milovymi kroky. S rustem efektivity hi-tech roste rychlost zanikani pracovnich mist a roste schopnost statniho aparatu vsechno sledovat, ridit, kalkulovat, predpokladat, simulovat apod. Drtivou vetsinu dnesni populace ceka nejspise dystopicka socialni revoluce. Autori podle me bijou na poplach, dokud to jeste jde (dokud existuje vzdelana stredni trida) a podle me jde o seriozni snahu navazat sirsi spolecensky dialog na tema "zbytecni lidi" jeste pred tim, nez prijde totalitni feudalismus 2.0. Tomu, ze nas ceka zariva budocnost v nezamestnanosti s garantovanym prijmem a s motivacnim stimulem ve forme zabavy moc neverim. Spis to vidim na finalni souboj o zdroje tech nejsilnejsich globalnich entit s tim, ze si kazda z nich oseka svuj statni aparat na nejefektivnejsi minimum (vojensko-prumyslovy komplex s mega fizlovskym aparatem) s nekolika lokacema na produkci potravin a biomaterialu (lesy) a nadbytecna populace, ktera prezije prisun novych volicu z afriky se stane kanonfuttery a obetnimi beranky socialniho inzenyrstvi (ono to nekdy bylo jinak? :) ).

Uplne uzasnou hodnotu ma informace, ze se za poslednich x desitek let efektivita prace neskutecne zvedla, ale pritom realny prijem vetsiny spolecnosti (nejen v USA) stagnuje, nebo dokonce klesa, pritom prijem tech nejbohatsich roste nejrychleji v historii. Dalsi vec je dukaz o exponencialnim rozlozeni bohatstvi, kdy chudasove a stred maji jeste vetsi hovno, nez jejich predci doufali a pritom ti nejbohatsi za poslednich 15 let naakumulovali tolik, co jeste nikdy v historii.

Jsme velice blizko okamziku dosazeni schopnosti totalni kontroly pomoci IT, ktery popisuje Hayek. Jsme taky velice blizko mega cerne labuti, kterou popisuje Taleb. Giganticke systemy jsou podle Taleba v prirode neprirozene. Vsechno co vznika, roste a zanika. Kdyz zanika cokoliv, vznikne vlna, jejiz prekonani zpusobi turbulence a je to OK. Problem je kdyz ma zaniknout neco, co jsme nechali vyrust neprirozene velke (kolaps gigantickeho financniho systemu USA). Zpusobena vlna bude zdroj cernych labuti jako prase a presklada cely svet.

Ani se me nechce verit, ze to bude tak brzo.

5 29.09.2016

Tohle je naprosta pecka! Takhle by se mela psat naucna literatura. Informace v knize ma hodnotu (pripadove studie, reference, odkazy zdroje), ma dobrou formu (cte se dobre, je vhodne strukturovana), obsahuje best-practices (uzitecne postrehy a objasnujici historky z praxe).

V dnesni zazmrdovane dobe je tohle povinna cetba. Kdyby tohle cetl a POCHOPIL prumerny volic nasich parlamentnich stran a divak TV H@vna (notabene divak celeho naseho komercniho TV portfolia, vcetne komercni a povinne dotovane vymyvarny mozku CT), cetli bychom dnes v ucebnicich o uplynulych 25 letech jako o prekonenanem obdobi temna.

5 22.06.2016

Český agent 007, mentalista, otec, konspirátor, esoterik, školitel, mentální coach, voják ve výslužbě a spisovatel v jedné osobě, Tomáš Keltner, umí obstojně psát nekonečné fraktální vábničky (plno referencí na další knihy, které jsou rovněž plné referencí...) na placená školení. Jde o slušnou variaci na téma přítomného okamžiku a esoterických zákonitostí vnímání reality. Zatímco u terminálního Eckharta Tolleho jsem umíral nudou a znechucením, tohle se dá, i díky krásnému důrazu na kontinuitu života skrze děti zvládnout.

Kamarád mě doporučil tuhle knihu přečíst vícekrát, protože prý po každém novém přečtení chápal další a další nové věci. Já jsem měl už po prvním přečtení spoustu otázek a solidně zaplněný poznámkový blok se seznamem citované, nebo odkazované literatury, o které jsem neměl ani šajnu a neviděl jsem důvod číst to bez doplněných znalostí znovu. V tento okamžik má pro vás pan Keltner připravený business plán, kde nabízí placené doplňující přednášky a semináře, na což jsem se vybodl a nastudoval jsem problematiku sám. Je to už pět let a zdaleka ještě nejsem s průzkumem esoterické/duchovní/psychologické literatury u konce, ale už si začínám uvědomovat první záblesky toho, co chtěl zřejmě autor říci, nebo do čeho nás chtěl zasvětit.

K hlubšímu pochopení níže psaného doporučuju mít za sebou psychedelickou zkušenost, přečtenou Bhagavadgítu, Tibetskou knihu mrtvých, Tibetskou knihu o životě a smrti, Bibli (zejména být seznámený s jejími variacemi viz. např. Walter Veith), Kabalu, DMT a Vnitřní cesty do vnějšího vesmíru od Strassmana, cokoliv od Eduarda Tomáše, Míly Tomášové, Paula Bruntona, C. G. Junga, Gustave le Bona, Edwarda L. Bernayse, La Veyovo pojetí satanismu + mít shlédnuté všechny konspirativní, psychedelické, duchovní (zejména Veith), psychologické dokumenty na youtube, Duše K, Čtyři dohody, Pjéra la Šéze, Kubricka atd. + něco na vlastní kůži odžito :)...

SPOILER:
Jde o sugesci a manipulaci. Autor vám ukáže, že je možné sebe sama dostat/zhypnotizovat do stavu, ve kterém si dokážeme přepisovat některé podvědomé vzorce chování. Hypnóza je založená na identifikaci čtenářova nativního psychologického interface skrze vnímání (sex/chamtivost/strach/láska) vhodných symbolů, což jsou v Keltnerově podání děti (což je mě mnohem příjemnější než ty Tolleho prázdnoty). Přícházející/odcházející pocity, či emoce, které při této identifikaci zažíváme se dají s trochou tréninku pozorovat. Tyto pocity, čili formy energie, které vnitřně cítíme nás dokážou pohnout k určité akci, čili k tvorbě reality skrze naše vlastní přičinění a dopředné analytické myšlení. No a právě kolem tohohle chodí Tomáš furt jako kolem horké kaše, neustále text natahuje a máloco řekne rovnou. Prostě to do vás nevpálí hned na prvních padesáti stranách jako prostou informaci, ale zkouší vás namotivovat k probádání těchto nových obzorů skrze jeho placenou expertízu, nebo ve formě druhého dílu knihy, kde mimochodem sdělí docela prd, i když jej ambiciózně označuje za "Vyšší dívčí". Emoce označuje za nepřítele právě kvůli síle té symboliky strachu a přirozené motivaci mu nějak čelit. Být bez emocí je nicnedělání. Je rok 2016 a nemůžeme hnít všichni někde v ašrámu s tím, že někdo za nás udělá práci v této realitě (třeba nám v zimě zatopí, nebo vyrobí jídlo, nakrmí a vychová děti (dokud si Henri Monfort nenamontuje na sebe GoPro s online 24h streamem, tak na breathariánství nevěřím)), protože i kdysi dávno to bylo stejně jen pro šlechtu. Bez emoce holt není výkon (viz. Marián Jelínek) a je třeba makat. Milovat své děti je také určitý výkon a láska je nejvyšší emoce, takže být bez emocí = být bez lásky, což dlouhodobě nejde a vede to k těm nářezům, které se dějou kolem nás. A potřebujeme i ty ostatní emoce, ale neumíme s nimi správně nakládat. Proto tahle kniha, důraz na lásku, vlastní rodinu. Tady je to emoční pohnutí přirozeně nejsilnější, odvedená práce největší a výsledný produkt, děti, je nejlepší. Chceš změnit svět? Vytvoř láskyplnou dualitu žena-muž, stvořte si vlastní děti, kterým budete po nějaký čas bohy, odpusťte lidem staré křivdy (tzn. nepředejte je výchovou dál jako mentální virus) a přiveďte tak do reality ještě lepší tvůrce než jste byli vy sami.

Tohle píšu z pozice chlapa a je možné, že ženy se svým rozvinutým emočním a empatickým aparátem to všechno budou vnímat jinak.

5 09.02.2016

Bezdětný kazatel prázdnoty a zevlu ve své nejlepší formě. Tahle kniha je peklo! Podobnou stísněnost jsem zažil jen při studiu scientologie. Fuj. Zlatý Tomáš Keltner s jeho Transformací Vědomí, která je v podstatě o tomtéž, ale aspoň se to skrze Keltnerův způsob mystifikace dá číst. Bohužel jsem jej četl jako prvního a k tomuhle jsem se dostal už s patřičným nadhledem. Keltnerův marketingový punc jako tatíka od rodiny, alias tajného agenta ve výslužbě a mentalisty v jedné osobě je mnohem lepší než tato zhmotněná deprese bezdětného ztroskotance, kterému v přítomném okamžiku a prázdnotě unikl celý život pod rukama a na staré kolena vydělává cash psaním knížek a sugescema v talkshow Oprah Winfrey. "Světelný mistr" Tolle recykluje a prodavá staré myšlenky jiných, tentokrát na americkém trhu. Namátkou zmíním třeba známého švýcara Paula Bruntona s jehož knihou Perspektivy jsou Tolleho postřehy téměř totožné. Nebýt marketingové masáže Oprah Winfrey, po Eckhartovi by neštěkl ani pes.

Několikrát mě napadlo, že by Ulrichovi/Eckhartovi mohlo pomoci LSD nebo DMT, že by pak třeba procitl, ale kdepak:

http://happinessbeyondthought.blogspot.cz/2012/10/which-is-more-pleasurablepsychedelics.html


Currently, Eckhart Tolle, talking w/Oprah Winfrey, compared what he experienced after awakening, which he describes as "to perceive the world without this continuous interference of mental noise", to being on LSD/acid:

ECKHART: Yes...I woke up and...everything looked so fresh...and alive..I caught a bird song outside as if I'd never heard it before. Because the mind had become still, and there was simply the beautiful perception of everything...Incredible. I've never seen that before.

Eckhart Tolle
OPRAH WINFREY: Sounds like a drug trip.

ECKHART TOLLE: Well, later...people...ask me, "Is that like acid?" Because some people...say, "Oh, we experienced that when we took acid,"...Until finally, I'll tell you in confidence, finally I tried acid just for once...just to see…

OPRAH WINFREY: If it was the same thing?

ECKHART TOLLE: Yes.

OPRAH WINFREY: Yeah?

ECKHART TOLLE: It's not quite the same thing because what I experienced was much more subtle and beautiful. The acid...has almost a violent thing where violently the perceptions, sense perceptions become so magnified that there was no room for thinking anymore. But I could see why...for some people it's a glimpse of what it means to perceive the world without this continuous interference of mental noise.

OPRAH WINFREY: Yeah, but your trip without acid was better.

ECKHART TOLLE: Much better.

UFFF!


Pro ty, které zajímá ten vnitřní ruch, nebo šum, či jak tomu Eckhart říká, doporučuju prozkoumat práci Johna Lillyho, zejména jeho autobiografii Vědec, která se čte pomalu sama a hlavně jde opravdu do hloubky:

http://www.databazeknih.cz/knihy/vedec-metafyzicky-zivotopis-93036

Tohle bych dal jako povinnou četbu pro získání volebního práva. Hayekovi došlo už před 70-ti lety do jakého průseru směřujeme zleva i zprava. Chcete vědět, jak nastane totalita ála Matrix? Takže hurá do studia. Po spojení reálíí dneška s Huxleyho "Brave New World", Talebovým vnímáním nahodilosti (čím větší entita zaniká, tím větší turbulence) vám bude běhat mráz po zádech.

Čte se to však brutálně těžce. Náročná a složitá souvětí. Uffff! Možná je to tou němčinou jakožto Hayekovým "přemýšlecím jazykem", možná toporným českým překladem. Opět hodnotím spíš sdělenou informaci než formu. Některé věci prostě nejdou hned popsat jednoduše. Neschopnost pohodlně vnímat tyhle druhy forem je čtenářův problém.

5 15.12.2015

Politicky nekorektních 20 000 mil pod mořem :)

Dobrodružné to je, sci-fi též, zábavné a čtivé taky.

5 15.12.2015

Taleb má zajímavý a inteligentní smysl pro humor. Problém je, že vtip buduje třeba dvě kapitoly, ke kterým je nutno samozřejmě projít obsáhlý poznámkový aparát a občas dogooglovávat vlastní nedostatky. Někdy je výklad dost rozvláčný až nudný, ale myšlenka, kterou Taleb popisuje je hodně složitá a případná absence polopatismu by text znepřístupnila méně odhodlaným čtenářům. Na Talebův styl psaní je třeba si zvyknout. Není to žádný esoterický prázdný popík. Talebův intelektuální záběr je obrovský a čtenář musí k vědomé četbě a alespoň částečnému chápání všech myšlenek vyvinout velké úsilí. Inu bez práce nejsou koláče.

Možná jsem tupej, ale bezprostředně po přečtení Černé labutě jsem na dalšího Taleba neměl vůbec chuť. Nicméně poznatky z knihy mně dlouho vrtaly hlavou a nakonec jsem tomu libanonskému lišákovi přišel na chuť. Pokračování (Zrádná Nahodilost) už mi šlo do hlavy mnohem lépe.

Černá Labuť je vstupenka do realističtějšího vnímání reality. To, na co Taleb poukazuje, je špičkové téma a jde o výbornou knihu.

Doporučuju!

5 15.12.2015

Super! Naprosto skvělé, inteligentní završení série a dokonalé propojení s příběhem Nadace. Velmi nadlimitní psaní, bez zbytečných grafomanských keců, bohatý a svižný příběh, skvělé profily postav. Pokud tuhle knihu Asimov ve své poslední biografii zmínil jen okrajově, a jako příklad vrcholného díla psaného v nadlimitní fázi spisovatelských schopností spíše zmiňoval knihu "Ani sami bohové" (na kterou se chystám v zápětí), jsem si jistý, že tahle kniha má k tomu zatraceně blízko. Pro nejlepší čtenářský zážitek rozhodně doporučuju se prokousat nejdříve Nadací a předešlými díly Robotí série a tuhle knihu zařadit na samý konec.

4 27.03.2020

První třetina knihy je slabá, Huntigton píše trochu školometským stylem na který jsem měl problém si zvyknout. Hodně mě vadila jeho neschopnost veřejně deklarovat roli USA a západu jako příčinu mnoha jevů od vzestupu islámského světa přes odmítání západního vlivu v jihovýchodní asii až po antiamerikanismus latinské ameriky a komunistického bloku. --- Například to byla slušně vykořisťující politika Velké Británie a jejich anglo-perská naftařská společnost, která založila kořeny dnešního vzdoru islámského světa vůči západu. Anglo-perská společnost (dnešní BP) z Íránu po druhé světové válce kousek vycouvala, nicméně byla nahrazena konsorciem západních firem za pomocí CIA. Konec vydatného penězovodu z Íránu do západních ekonomik nastal až s islámskou revolucí, která byla nevyhnutelnou reakcí na kolonialistické praktiky Británie a později CIA. --- Takže pokud Huntigton píše o vzepětí islámského odporu vůči západu, nepřišlo z čistého nebe. Západ svou šanci na zcivilizování barbarského světa islámu prokšeftoval za krátkodobé zisky tolik potřebné v boji s dalším ideologickým nepřítelem, Sovětským blokem. Odpor vůči západu v tichomoří také nepřišel sám od sebe, nebo z asijského šovinismu, ale opět jako důsledek dřívější kolonialistické politiky evropy, následované neokolonialistickou politikou USA. Huntingtonovi tak uniká fenomén zpětného rázu, ale je možné, že jej záměrně zamlčuje. Od poloviny knihy však najednou nalézá větší objektivitu a kapitoly o velice nebezečném Turecku a konfliktu v Jugoslávii jsou slušné. Poměrně konzsitentně autor podává důkazy o vysoké nebezpečnosti multikulturalismu, což se zejména s dvacetiletým odstupem od vydání knihy jeví jako velice prozřetelné. Za závěrečné poselství dávám jinak průměrné knize hvězdu navíc.

4 11.03.2020

Životopis člověka, který proseděl téměř celý svůj čas u sebe doma za psacím strojem, ale přesto se to čte parádně. Knihu jsem bral jako přídavek ságy o Nadaci, jejíž svět a konzistence autorova psaní napříč dekádami mě naprosto uchvátil.

4 10.03.2020

Film jsem neviděl. Prvních 70% knihy bylo napsaných mistrovsky, jenže pak... SPOILER: Jakmile se však někde kolem dvou třetin knihy začal Homer s Candy skrývat před Wallym, měl jsem pocit nudně nastavované kaše. Momenty nečekaného, přitom brutálního zlomu v ději, kdy např. Homerovi odplavila pěstouny rozbouřená řeka a tím mu odplaval pro sirotka klíčový sen o rodině, fungovaly skvěle na začátku, ale časem jejich intenzita a smysluplnost klesala. Finální samoúčelná zápletka černocha zneužívající vlastní dceru je toho příkladem: Přijede banda nových postav v závěru knihy, které čtenář nezná, natropí na 150 stranách bordel a pak zase zmizne bez zásadního dopadu na hlavní děj. Krásných 400 stran je tak otráveno zbytkem knihy, kde vyčerpaný autor začal ztrácet konzistenci, hlavní postavy přestal charakterově vyvíjet a začal s těmito vycpávkami. U postavy Larche byl pokles intenzity popisu zcela OK a docela mě sedl vzhledem k jeho stárnutí, jenže s jeho odchodem do ústraní jej dějově nikdo nenahradil. Je to přece Homer, druhá nejdůležitější postava knihy, jehož myšlenkové pochody měly být v závěru rozvedeny mnohem lépe. Chvíli se i zdálo, že se hlavní pozornost přesouvá na Angela, jakožto plod lásky hlavního hrdiny, ale i to vyšumělo. Autor to všechno prostě "narychlovku" nějak utnul instantním happy-endem a nic, tolik důležitého pro celkové vyznění knihy se nedozvíme. Trápilo Homera odloučení od své skutečné a tolik vytoužené rodiny, pro kterou neváhal zradit jediného kamaráda? Nedozvíme se, co Candy, Angela a Homera finálně přimělo se navzájem opustit, nedozvíme se jak to ukutáleli s Wallym. Jaký přínos měla pro Angela jeho zkušenost s mladou krásnou černoškou, která se dějově v zápětí vypařila jako pára nad hrncem? WTF? Prostě náhlý dějový skok, odbočka s úchylným negrem a nic! Samoúčelně otevřené konce jsou u mě důkazem nedostatku invence a smrdí to donekonečna prodlužovanou telenovelou. Jakoby Irvinga přešla chuť, nebo mu došly tripy. Vzhledem k tomu, jak autor v té lepší části knihy pitval do detailu naprosto nepodstatné záležitosti, je finále knihy o ničem a celkem mě teď sere, že jsem se s tím tak dlouho páral a četl to díky doporučení jen ve svém nejlepším rozpoložení. Za tu dobu jsem mohl přelouskat 2x tolik stran užitečnějších knih, které čekají na seznamu. Pokud je tohle Irvingův nejlepší kousek, jsem rád, že jsem se k němu nemusel prokousávat zbytkem jeho díla a s autorem jsem skončil. Na tohle nemám čas.

4 03.05.2018

Poctivá vědecká práce, psaná neuvěřitelně čtivě. Landes zde přehledně reviduje společenský a hospodářský vývoj za posledních cca 1000 let, takže pro lepší orientaci v reáliích dneška je to povinná četba. Seznam použité literatury je neuvěřitelný a jsem rád, že ji autor pro méně motivované čtenáře extrahoval do stravitelných, krásně politicky nekorektních 500 stran.

Trochu jsem postrádal detailnější rozbor vývoje ekonomiky oblasti skandinávie, východní evropy a Ruska. I když u toho východního bloku stačilo klíčové souvětí: "gigantismus a naprostá neúcta k racionálnímu hospodaření nejmenšího celku, rodiny". Pro další dílky znalostí historio-ekonomického puzzle v této oblasti se asi bude třeba ponořit do Solženicynových 200 let pospolu.

Ekonomie není exaktní věda a její zpětně poznávací podstata je určena znalostí historie geneze lidského psýché. Kdo tvrdí opak, je pitomec. ;)

4 04.04.2018

Durell píše tak, že vás doslova přenese na Korfu. Stanete se plnohodnotným členem jejich rodiny a budete dýchat mořský vzduch i doma v obýváku.

Téměř špičkový literární materiál. Druhý díl je ještě o něco lepší.

4 12.12.2017

Doporučuju!!! Jedna z nejtěžších a nejlepších naučných knih, co jsem kdy četl. Tím, že je kniha na první pohled o dětech je krásně zakryto, že je to hlavně o nás o všech. Já jsem se v té knize našel a pochopil jsem spoustu záseků, jejichž příčina tkví v událostech z dětství. Bohužel jsem musel pro knihu uzrát a trvalo mě několik let, než jsem se na ni naladil a byl schopen ji chápat. Nechtěl jsem to nevědomě přelouskat, jen proto, abych měl další čárku, protože je to fakt klenot. Manželé Kopřivovi rozhodně vědí o čem píší, sami mají pět dětí, za což klobouk dolů. Asi si od nich koupím nějaký kurz, abych se s nimi mohl seznámit a potvrdit svoji doměnku, že to jsou bývalí tripožrouti ;).

4 05.07.2017

Pan Spisovatel ve své nejlepší formě o celoživotním rande se svou můzou.

4 27.04.2017

Moje nejoblíbenější francouzská kniha, Mikulášovy patálie, byla tímto "chef-d'oeuvre" téměř nahrazena na piedestalu klukovské literatury. Mít tohle dílo vtipné Sempého ilustrace, je to tutová jednička. Krása! A to jsem ji četl až minulý rok.

4 26.04.2017

Po nastudovaných záblescích paměti od Learyho, Lillyho Vědci, Huxleyho Branách vnímání a Ůžasném novém světě, po Straussově Molekule duše a po mnoha dalších knihách zabývající se problematikou rozšířeného vnímání s použitím drog, izolačních komor, holotropního dýchání, náboženských repetetivních modliteb apod. můžu v klidu říci, že tohle je výborná třešnička na dortu literatury faktu shrnující vznik a úpadek první psychedelické vlny západního světa.

Nic se ve světě narkotik neděje samo od sebe. LSD boom a následná revolta mládeže 60. let by bez přičinění státního aparátu a tajných služeb pravděpodobně neproběhla. Látka, která měla USA pomoct zničit okolní svět nakonec málem zničila je samotné. Tady někde vidím první prototyp barevné revoluce, kterou v první iteraci tajné služby orchestrovaly ještě na vlastním území.

Kniha je úžasným doplňkem a rozcestníkem při studiu vzniku new-age. Ztripovaní Beatles pomohli vykopat východní mytologii zpět na světlo mediálních pódií, což skvěle zase zapadlo do rodící se kuchyně NWO, Frankfurtské školy. Od té doby probíhá prakticky neustále kulturní revoluce, cílící především na mládež podle osvědčeného receptu "Turn on, tune in, drop out". LSD je prázdné a původní božská naděje na osvícení lidstva byla převálcována naprosto nečekanou tsunami zklamání z vystřízlivění, když se ukázalo, že z debila psychedelický prožitek lepšího člověka neudělá.

4 15.02.2017

Klobouk dolů! V podání Rakoncaje to vypadá, že vylézt na K2 je rutina. Všechno je popsáno s takovou lehkostí a tak stručně, že je třeba o lezení už něco maličko vědět, aby na vás kniha zapůsobila na 100%. Věty typu: "...Se třicetikilovými bágly jsme v sedmi tisících, v začínající bouři, přetraverzovali za půl hodiny lavinový svah pod hrozivě vypadajícími seraky..." se nezasvěcených moc nedotknou, přitom popisujou stašně moc. Rakoncaj na vrchol doslova uháněl!

Sebejistý holomek, co se štastnou náhodou vetřel talošům na expedici, a nakonec nesl lví podíl na úspěchu výpravy a to ještě dělal nosiče filmové aparatury. Silný duch a sakra tuhý kořínek, to se musí nechat. Takových lidí moc není, a ten kdo ho vybral, musel mít na lidi nos.

4 12.10.2016

Pro otřesný český překlad a české vydání plné chyb jsem se rozhodl koupit originál a louskat to v angličtině. Posléze jsem zjistil, že mě čtení v angličtině hodně unavuje a moje porozumění náročnému textu není na urovni, kterou jsem čekal. Nakonec jsem se plácnul znovu přes kapsu a koupil, tentokráte už perfektní, slovenské vydání. V průběhu deseti let jsem knihu začal číst třikrát od začátku, víc času jsem strávil snad jen studiem bible. Pokud očekáváte prohloubení vašich investičních a obchodních znalostí tak, jako já, budete zklamáni. Jsou tady sice některé dobré tipy na zdroje, ale můj poznámkový aparát byl mnohem menší než u knih s třetinovým rozsahem textu, což znamená, že je zde obsaženo značné množství zbytečných informací. Dílo trpí podobnými neduhy, jako ostatní biografie týkající se ještě žijících osob s přesahem do mezinárodní politiky a businessu. Buffett buď neměl koule na to, říct světu na rovinu, jak to skutečně všechno bylo, jako např. Steve Jobs, nebo je Shroederová neschopná to z něj dostat. Bohužel je tím dána nízká naučná hodnota. Jelikož je autorkou žena, slabě zpracovaná obchodně naučná rovina je nahrazena přílišným prostorem popisu emoční roviny lidí okolo Warrena, což činí knihu nudnou. Sazba textu je ve slovenském vydání zhuštená na téměř tisíc stran a rozhodně to není četba na dva víkendy. Vydat to Podhajský s Nesnídalem, nebo Ivo Toman, měla by kniha stran tak patnáct tisíc a kupovali bychom si ji jako seriál na výhodnou půjčku i s životní pojistkou a každoročním intradenním trejdink seminářem. Rozhodně nedoporučuju, ztráta času zaručena!

4 17.12.2015