vladka321 komentáře u knih
Docela kruté čtení a já bych tuto knihu pro její syrovost pasovala na povinnou školní četbu. Jsou zde krásně popsány politické i kulturní události spojené s opravdu žijícími protagonisty a zárověň ve sledu dějin popsány jejich charaktery. Opravdu velmi jsem si tady probrala nedávnou historii a dala do souvislostí mnohá temata a mnohé osobnosti. Pro mne tato kniha byla poutavým a zárověň velmi osobním čtením, kdy jsem si jednotlivé statě musela přečíst i vícekrát... Knihu doporučuji a hodnotím plným počtem hvězdiček.
Velmi, velmi se mi kniha líbila. Příběh vlčího dítěte přeměněného v ženu se svým osobitým vlastním názorem a s velmi komplikovanou povahou pro všechny zúčastněné. To se prostě musí přečíst, aby to člověk mohl snad i trošku pochopit. Perfektně vylíčený román, příběh se mi doslova odehrával před očima - opravdu velký zážitek z četby.
Takové lehké, oddychové čtení. Romantika, napětí. Prostě pohodovka, která by potřebovala trochu více dotáhnout, aby kniha působila věrohodněji. Ke knize jsem se dostala díky ČV a dočetla jsem ji až do konce.
Škoda, že kniha nezačíná až druhou částí!!! Tato část je opravdu cestopisem, jak si ho představuji s popsáním zvyků obyčejných lidí, seznámením s jejich životem, památkami, životním stylem tamnějších obyvatel i jejich předků, přiblížením krás přrodních a kulturních tradic. To vše proloženo vtipnými glosami, smysluplnými příběhy i příjemným humorem.
Naproti tomu přečtení první části pro mne bylo tvrdým oříškem, kdy jsem bojovala sama se sebou, abych vůbec četla a knihu otvírala. Byla to prostě nuda a chudáci Gruzínci za to jistě nemohou. Prokousat se opileckým stereotipem je opravdu drsné až do strany 137, kdy sám cestovatel přiznává, že to již s alkoholem opravdu je zlé a slibuje polepšení, což se díky bohu i stalo a za to veliké díky.
Nebýt čtenářské výzvy a mého odhodlání tuto splnit bez ztráty kytičky jsem totiž četla i přes bezbřehou nudu části první a knihu jsem neodložila. To by totiž byla veliká chyba , poněvadž od strany 166 se čtení této knihy stalo opravdovým zážitkem, který jsem si opravdu po prokousání až sem opravdu užila a neméně zasloužila :)
Kniha se mi četla moc dobře. Zpověď ženy, která už od samého začátku věděla, že si zahrává s ohněm. A přestože možná žádný deník neexistoval zemřela královna Alžběta I s medailonkem vyobrazující její podobiznu a podobiznu velmi připomínající její matku Annu Boleynovou. Výborný nápad spojit vyprávěný příběh s deníkem a nenásilnou formou připomenout toto úchvatné historické období.
Pilíře země..., díky svému mnohostránkovému formátu se mi do čtení této knihy
moc nechtělo. Ovšem, co se stalo po prvních pár stránkách, poznání hlavních postav mě doslova dostalo. Děj knihy mě vtáhl tak, že opravdu nepustil. Hltala jsem jednu stránku za druhou a těšila se na další příběhy stavitele Toma, jeho rodiny, kingsbridgeského převorství, drsného 12tého století... Tak velkolepě, jak kniha vypadá, tak opravdu velkolepě vypráví osudy jedné rodiny a postav, které se kolem této rodiny vyskytují. Jejich putování v čase dokonale navazuje na další volné pokračování Na věky věků.
Knihu mohu jen doporučit. Navzdory mnoha stránkovému formátu vás kniha doslova pohltí :)
Knihu jsem si půjčila kvůli ČV a četla se mi celkem dobře. Hlavně konec se mi líbil. Zamyšlení nad osobou jako takovou. Proč jde o ní taková krvavá legenda? Vše bylo již zmíněno - intriky, čarodějnictví, sexuální zvrhlost, touha po moci, doba, jež pánům dovolovala zlé zacházení se služebnictvem, geny, flustrace, deprese, agrese pramenící z vlastních zlých zážitků, drogy... A tato útlá kniha toto vše potvrzuje v zajímavém a velmi rychlém náhledu. V duchu "senzace vzbuzuje senzaci"
Příjemná detektivka plná zvratů a přemýšlivých úseků. Tenká hranice mezi dobrem - zlem, láskou - nenávistí, vírou a zradou je nábojem knihy. Nepochopení úcty k životu a přesvědčení vlastní neomylnosti, ale i falešné předjímání poslušnosti a víry v Boha je zde nenásilně předvedeno na shoubné potřebě obdivu narcistického otce. Ostatní postavy byly mnohem předvídatelnější. Rozhodně knihu doporučuji.
Fanatické vnímání a oddávání se čemukoliv je shouba sama. Dílo je velmi pěkně psané, žádné složitosti a přesto člověku mrazi... Mnohokráte jsem si řekla "jak může člověk, člověku..." Ani se nechce věřit, že takto lze manipulovat..., co jedním člověkem, ale celým národem. Že lze zničit život celé jedné generace a převrátit život generaci předešlé, aby budoucí generace tuto složitou etapu, tyto zfanatizované hrdiny revoluce měli za blázny a pošetilce.
Kniha se mi moc líbila. Detektivka opravdu parádní a i když jsem cca od třetiny knihy věděla, kde je vina a kde by měl být i trest, přesto mě kniha překvapila mnoha zvraty. Výborný až strhující námět, lítost nad promarněnými životy i vztek k těm, jenž mohou snad úplně vše. Místa a charaktery vykresleny do detailů tak, že kniha se doslova odvíjí před očima - prostě čtení jsem si užila, až tedy na ta sprostá slova, na něž si zvyknout nelze. Za to jde jedna hvězdička dolů. Nicméně jsem ráda, že jsem se díky čtenářeské výzvě k této knize dostala.
Kniha se poměrně dobře četla. Jdnoduché věty, či krátká souvětí. Nicméně děj trochu zklamal. Čekala jsem více profesionálního pohledu do neurochirurgie, psychiatrie, či psychologie. Více odbornosti, ale šlo spíše o nedokončené dějové linky. Když se začalo něco rýsovat, tak to tak nějak vyšumělo do ztracena. Byla zde načrtnuta linka detektivní zápletky, romantického vzplanutí s profesorem gymnázia a mnoho dalšího, co se prostě vytratilo. Dílko trochu nesourodé a vlastně ani nevím, kam ho autorka směřovala. Přesto jsem dočetla do konce i když s rozporuplnými pocity.
Právě jsem dočetla tuto úžasnou knihu. Jsou tři hodiny ráno a od strany 70 nelze od knihy odejít... Zpočátku na člověka může působit zmateně, nebo jako čtení rudolfovských dívčích románů...
Nicméně kniha je i zajímavým námětem, jak číst básně, jak nahlédnout do duše člověka, jak příběh dopadne jinak, než se dá očekávat. Postavy a hlavně povahy a charaktery jsou zde velmi působivě rozebrány. Čtení jsem si opravdu užila, veliká pohoda.
Alena Mornštajnová - nádherně se čte a z každé její knihy mám obrovskou radost a perfektní zážitek a nejinak je tomu i nyní.
Osudy jedné rodiny, které se čtou, jako by člověk s nimi přímo žil. Těžko se mi od knihy odcházelo a s radostí jí opět otvírala. Myslím, že kniha by si zasloužila zfilmování - je opravdu krásná, dějově i lidky velmi dobře obsazena.
Kniha začala opravdu tak, jak jsem předpokládala... Puberta, nesmysly v hlavě, člověk neví co se sebou. Takový ten přerod dítěte v dospěláka na pozadí osobní tragédie. Vyrovnání se se světem, s Bohem. Smysl života nalezen ve chvíli, kdy se chlapec setká tváří v tvář se smrtí a musí se vyrovnat s krutostí osudu. Je to velmi pěkně, nenásilně pojato a i když mě tedy začátek opravdu neuchvátil (Lea bych zpočátku spíše tipovala na dvanáctilétého, maximálně čtrnáctiletého kluka a nikoli na šestnáctiletého... časem se však konal přerod v téměř muže a dokonce s názorem), tak jsem knihu dočetla až do konce a byla jsem tomu ráda. Dokonce se mi zde velmi líbilo i několik myšlenek a slovních obratů.
Kniha, ve finále krásná kniha. Ovšem začíst se mi trvalo prvních 100 stránek. Jazyk prostý až sprostý, působící primitivně. Vše směřováno na pohlaví - tolik ekvivalentů jsem snad v životě neslyšela. Kniha na mě působí velmi pudově a stejný pocit mám z lidí, obyvatel této pustiny, tohoto kraje. Celé podání, jazyk, příběh na mě působí drsně, neutěšeně, smutně, krutě..., ale taková je válka, ať je kdekoliv - je to vytržení životů, člověk neví, co je správně, kam patří, jak zapadnout... Ale žít je přeci tak přirozené a všichni žít chtějí, všichni se chtějí milovat, rozmnožovat, mít budoucnost...
Jde o historický román z bavorského Augsburgu. Ve třináctém století sídla pulsujícího života a neřesti. Jde o román poskládaný z historických událostí, které se opravdu staly a na nichž byl vytvořen příběh zasazený do zajímavé doby. Román je dobře čitelný, jednoduchý s koncem kdy není nouze o fantazii autora. Ale proč ne, pokud se kniha čte jako oddychovka, taksi to čtenář i užije.
Krásná a přitom tak smutná kniha. Četla jsem jedním dechem a dlouho ve mě kniha doznívala. Tolik utrpení a zárověň síly, která se drala z nejzažších koutů lidských nadějí a odvahy... Knihu a stejně tak autorku vřele doporučuji
Opravdu strhující příběh. Sice mi maličko bylo proti srsti to sestřino vyprávění a jakási zášť, kterou jsem zde cítila. Přesto ale po uchopení postav a událostí a s googlováním skutečností i autentických podob postav v příběhu uváděných jsem si dramatický příběh užila. Ano, možná je podbarven fantazií i nějakou tou sentimentalitou. Nicméně je to příběh z něhož čiší až vražedná dramatičnost a opravdovost - rozhodně doporučuji.
Kniha, která začala celkem zdlouhavě, ale potom vyústila v příběh, který má spád a člověk se každým otočením stránky těší co ho čeká. V knize jsem prošla malým poznáním 4% menšiny, zapřemýšlela jsem si o členech rodin s tzv. modrou krví, o neradostném dětství, o ústrcích v aristokratických rodech, o tom, proč raději se vyčlenit ze zdánlivě dokonalé rodiny a žít si po svém a být šťastný. Každý se tváří navenek jinak, než je to ve skutečnosti. V podstatě jde o zmapování duše, chování, pohnutek a opravdovosti.
Kniha, která začala opravdu napínavě, četla jsem jedním dechem příběh, který se velmi slibně rozvíjel. Sklouzl v něco, co jsem nečekala, ale stálo to za to. Pomsta, která vyústila v lásku. Chybné úsudky, které se dokáží zformovat v něco, co není. V něco, co dožene člověka až ke zloičinu. Fakta, která vyplinou až v závěru jsou sice očekávaná, ale přesto dokonale vložena do strhujícího příběhu.