vladka321 komentáře u knih
Velmi silná kniha. Takto by si člověk nikdy nepřál ani přemýšlet, natož konat. Jako matka si nedovedu vůbec něco takového představit. Obrovská beznaděj pro rozpojence. Tábor pro čekatele na rozpojení a rozpojení popsáno tak, že jsem ani nemohla dýchat, knedlík v krku, představivost jela na plno a já si uvědomovala ten strach, bolest tak citelně fyzicky až to bolelo i mě. Nevím zda považovat knihu za skvělou nebo strašnou, zážitek to ale byl!
Já vlastně nikdy knihy Londona nevyhledávala, ale neměla jsem co číst a manžel mi tuto knihu přinesl do nemocnice. Musím říci, že jsem ji přečetla na jeden zátah a líbila se mi moc. Něco na té povinné četbě přece jenom je <3
Velmi pěkná sága zajímavých a zároveň těžkých osudů žen. Přesto si každá z nich našla něco, pro co stálo žít. Mělo to smysl, bylo to pěkné a emočně velmi silné.
Po sluníčkových nemocných, kteří bagatelizují své nemocné tělo i duši čtu knihu od člověka, který svůj stav tak pohodově nevidí. Pere se s tím, že prostě není jako dřív... Někdy hůře, jindy malinko lépe. Dobře mu však není a těžko se smiřuje s pocitem, že snad někomu může být na obtíž. Bojí se a tím se u něj stupňují všechny jeho obavy. Kdo nezažil, nepochopí. Každý se se svým osudem pereme, ovšem ti co jsou po těžkém úrazu či zlé nemoci se rozhodně vcítí lépe. Je to houpačka emocí, strachů a nejistot. Já za toto emocionální vysvléknutí děkuji a smekám za obrovskou odvahu.
Kniha pěkná, strhující... Přesto ve mně zanechala pocit, co si vlastně myslet? Kdo je tady doopravdy oběť? Byl agresor obelstěn nebo využit? Možná jsem něco nepochopila a možná si to každý má v té své hlavince poskládat dle své fantazie ;-)
Knihu jsem četla jako malá a moc se mi líbila. Nyní už to tak úplně není, nicméně vnučka ji má ráda jako já kdysi.
Kniha odhalující a vlastně i dost kritická. Pokud to je opravdu odhalení vlastní rodiny, tak je to hodně smutné. Jestliže by na mne bylo takto nahlíženo, byla bych hodně nešťastná ze selhání. Je to názor jedné strany a každý člověk má jinou povahu, také později to sama autorka bude možná vidět jinak. Nicméně hodnotím obrovskou odvahu se takto vypsat a jít s kůží na trh, jak se říká.
Povídky se mi opravdu líbily, člověk se v nich určitě najde a pokud ne on sám, tak najde někoho blíže či vzdáleně známého. Pravdou také je, že jsou povídky docela depresivní a to člověk v reálu moc nechce přiznat. Je to kniha rozhodně dobrá na takové to podzimní listí padajícího hloubání.
Kniha psaná takovým tím způsobem starší naivní literatury. Je zde jistě mnoho zajímavých informací, ale opravdu takovou až ohraničenou informativní stísněnost jsem nečekala. Ženy v tomto prostředí mají těžký život, což teprve vězněné... Ale aby se až tak někdo svěřoval ve vězení, kde jsou lidé mučeni vyloženě na hranu výdrže je nemyslitelné. Stejně tak chápu, že bylo potřeba nějak ty informace dostat na papír a toto je jistá možnost.
Zajímavé téma, ovšem celkem nepřehledné až matoucí čtení. Nakonec jsem vše poskládala a dalo to smysl.
Kniha mě nebavila. Pravda, pár světlých momentů jsem v ní našla, ovšem nebýt ČV tak bych ji patrně hnedle odložila. Vlastně, spíše by mě nikdy nenapadlo po ní sáhnout.
Tak jsme s vnučkou dočetly a moc se nám tato legrační knížka líbila. Pěkné ilustrace a opravdu povedená záležitost.
Kniha je to bezesporu zajímavá, i když pro mě jako ženu trochu hůře zkousnutelná. Ovšem s neuvěřitelně si získala mého muže. Pro mě moc technických údajů a kdyby byla o cca 100 stránek tenčí bavilo by mě to více ;-)
Detektivka, která se čte moc pěkně. Líbil se mi jazyk, takový správně lidový. Člověk si přijde jako doma v obýváku při vyprávění. Prostě milé, slušné počtení.
Kniha je krásná, krásnější než film, který u mě zabodoval na celé čáře. Film s obrazem je skvělý, ale nenechá tak dokonale rozeběhnout fantazii a hlavně emoce, jako právě kniha. Dávám maximální hodnocení za maximální spokojenost.
Bylo zajímavé číst knihu vyprávěnou v první osobě odosobnělou robotickou osobou. Tak nějak jsem si uvědomovala tu nemožnost stroje vcítit se do opravdových citů, emocí a nálad člověka jako takového. Zpočátku mě to hodně bavilo, postupně to na mě bylo celkem dlouhé a stále opakující a na konci jsem si uvědomila ten záměr... Perfektně to zapadlo do takového života neživota. Hra na něco co nelze obsáhnout byla dovršena takovým nic neříkajícím plynutím, v němž jde být do nekonečna a nic to nebude znamenat. Takové to použil jsem, využil jsem a zahodil... Smutné to vlastně bylo!!!
Dobrá kniha, která se postupně vyvinula až ke knize vynikající. Tím spíše, že zde nebylo nic smyšlené. Zajímavý vypravěčský styl mi zpočátku celkem vadil, avšak zvykla jsem si.
Kniha rozhodně stojí za pozornost a my dříve narozené na mnohé zavzpomínáme.
Výborné čtení. Autorův styl psaní se mi moc líbí, stejně tak postavy na nichž je příběh založen a téma. I když jsem se zpočátku trochu zděsila jakéhosi spirituálního tajemna, tak v důsledku tato dějová linka byla spíše příjemným odlehčením příběhu. A navíc se vysvětlila téměř uvěřitelným vyústěním. Proložení kapitol deníkovými zápisky je opět velmi zajímavým prvkem. Doporučuji a dávám nejvyšší hodnocení.
Výborně napsaná kniha o tak neuvěřitelné zemi jako je Afghánistán. Tolik překvapivého jsem nečekala. Téměř mladá historie země je plná zvratů a překvapivého vývoje, který je až neuvěřitelně negativní chápáni západní, křesťanské, evropské společnosti. Překvapil mě doslova módní zvrat burky jako takové. Co ještě v nedávné historii bylo chápáno jako módní doplněk nejvyšších vrstev obyvatelstva a možná i výstřelek se stalo noční můrou nejedné ženy. Co bylo krásné, hedvábné, zlatými nitkami vyšívané se stalo oděvem afghánských žen, ovšem ve zcela jiném, hrůzném až nepochopitelném pojetí. A to je jenom oděv, což teprve tradice různě tvarované tou kterou vládou, tím kterým zřízením. Vše se dá překroutit a i z dobrého se může stát špatné. Vše přehnané je prostě zlé. Co bere člověku svobodu, důstojnost, názor? Ten strach vede až k tak kruté pasivitě, že i cokoliv cítit je potlačeno. Nikdo nepředpokládá jakýkoliv odpor nebo snad jen vyjádření myšlenky. Je to zvláštní a dle mého mínění smutně prožitý život. Jen samá nařízení, přikázaní a tupě plněné požadavky a uspokojování nároků. Vlastně se ani nic jiného nečeká.