WEIL komentáře u knih
Knize se nedá nic moc vytknout, autor jakožto zástupce římsko-katolické církve obhajuje počínání papežů a kardinálů, kteří byli podle něho nuceni ustupovat nápadům Napoleona a nechat ho konat jak si určil.
Kniha má 20. kapitol a je čtivá.
Speciální spis o vztahu M. Švabinského k Národnímu divadlu, v kterém viděl víc než jen krásnou historickou budovu, tedy i symbol českého divadelnictví.
Jistěže pro umělce přísun lásky je velmi důležitý a ne jinak tomu bylo i u M. Švabinského. Která žena byla tou jeho hlavní múzou a díky čemu. Tuhle otázku si položí každý zájemce o život M. Švabinského a pro ženy by mohla být i vzorem jak se mají chovat k umělci.
Jistěže jen málokterý umělec je zaměřený jen na vlastní práci a svůj obor a často má rád i jiné druhy umění. a to je i případ M. Švabinského a jeho vztahu k hudbě.
Jen někteří umělci se topí v penězích a nemusí brát i práci, kterou dělají neradi, ale finanční potřeby je nutí brát každou práci. Tato kniha je zamyšlením nad tím jak to měl ve svém životě v tomhle směru Max Švabinský.
Autor se pokouší vystopovat vývoj vztahů těchto dvou pozoruhodných zjevů české kultury - tedy Švabinského a Vrchlického.
Kteří lidé byli nejbližší Maxi Švabinskému a proč? Po tom v této studii pátrá autor pan Ludvík Páleníček.
Max Švabinský byl pochopitelně taky mladý, taky měl za sebou dětský věk, když už byl uznávaný umělec, tak se pozornost na tyhle dvě etapy jeho života, obrátila a pan Páleníček o tom napsal pěknou knížku.
Ludvík Páleníček neopomenul ani zájem Maxe Švabinského o chrám svatého Víta, a dobře, že napsal tuhle knihu, abychom jako čtenáři i mi se dověděli něco na tohle téma.
Autor i zde potvrzuje trvalý zájem o hodnotné umění v českém výtvarném životě v minulém a předminulém století.
autor propagoval ve svém životě především Maxe Švabinského. Osobnostně i umělecky mu byl nejbližší.
Věčná škoda, že Jindřich Mošna se nedostal více na stříbrné plátno, díky němuž by i dnešní diváci mohli ocenit jeho herecké umění.
Osobně jsem velice rád, že Jan Neruda si rozuměl ve svém životě z ženského pokolení asi jen s Karolínou Světlou, která mu lidsky i materiálně nejednou pomohla.
Dobrá propagace regionálního umění, navíc napsaná autorem, který uměl psát a vysvětlovat velmi srozumitelně.
Vrchlický si zajisté zaslouží velkou pozornost naší kulturní veřejnosti.
Čtivé dějiny s velkým množstvím ilustrací, které dokreslují dobové výtvory lidstva.
Kniha začíná tím, jak pracuje historik a co ke své práci potřebuje. Je zaměřená na výřez dějin 1789 - 1989.
Kniha slouží pro poučení, pro všechny zájemce o folklor a naše předky, nejen z regionů, které jsou čtenáři blízké.
Zajímavá kniha, v níž vedle dostupných faktů autor pracuje i s různými hypotézami a spekulacemi.
Vždy mi bylo u těchto večerníčků líto, že vlk, který je tak podnětný a žije naplno má tolik smůly a tolik musí trpět a ostatní se mu za to ještě smějí.
Druhý díl je podobně jako první doplněn fotografiemi, erby, kresbami a je o obou posledních a významných Rožmberků.