Wrent komentáře u knih

Podle názvu knihy se může zdát, že jde jen o další natahování komerčně úspěšné série. Můžu vás však ujistit, že z Lukjaněnkova Hlídkového světa se rozhodně nic neztratilo. Co na tom, že dějová linka dopadne ve finále pokaždé stejně, co na tom, že jsou všehny postavy už tak silné, že jakékoli souboje by teoreticky měly ztrácet na zajímavosti... Stejně budete hlídku hltat od začátku do konce.

Navíc o soubojích to vůbec není. Desítky stránek popisují pouhé filozofické debaty nad "podstatou Jiných" a ty stejně jako v ostatních dílech patří mezi to nejzajímavější, hned vedle autorova ironického pohledu na současné i minulé Rusko. (a nejen to...)

3 25.12.2012

Dostal jsem po dlouhé době hltání nebeletrie chuť na nějakou detektivku a musím říct, že jsem si rozhodně zvolil velice sprrávně. Deset malých černoušků jsem měl na mušce už dlouho, a když jsem se k ní konečně dostal, přečetl jsem ji na jeden zátah za tři hodiny. Jakmile se dostanete cca na stranu 30, tak už rozhodně číst nepřestanete... Geniální, napínavé a bez závěrečného rozuzlení pro čtenáře pravděpodobně i nerozluštitelné...

5 07.10.2012

Neodolal jsem a přečetl jsem si knihu znovu, abych zjistil, zda můj původní názor "Awesome!" pořád platí.

Ano, platí.

Hlídkovské knihy prostě patří mezi to nejlepší, co může zeměplocha nabídnout a Stráže! Stráže! jsou doslova plné geniálních hlášek a humorných situací. Perfektně zvládnuto :).

Dovolím si jednu citaci:

"Kdybys skutečně myslel," ušklíbl se velitel sarkasticky, "došlo by ti, že král by si těžko přál, aby někdo mordoval draky, ne?" Pravděpodobně jsou to jeho vzdálení příbuzní, nebo tak něco. Asi by si nepřál, abychom se potulovali po okolí a mordovali jeho vlastní rod, co myslíš?" "No, pane, lidi to tak dělají," řekl gardista umíněně. "Jo, ták," řekl kapitán. "To je ale něco jiného." Poklepal si významně na stranu své helmy. "To je proto, že jsme inteligentní."

5 05.09.2012

Neubráním se hodnocení, že první kniha byla lepší, ale některé hlášky, konstelace a momenty jsou úžasné, koncept restaurantu je tak úžasně divný a Adamsovský, že se v podstatě nemůžu dočkat, s čím přijde dál - i kvůli zvláštnímu vyvrcholení knihy, u kterého opravdu netuším, jak z něj vybruslí. A chudák Marvin...

5 05.09.2012

(SPOILER) Tady už bohužel 5/5 dát nemůžu, zábavnost se bohužel trochu snížila (= mohl jsem od toho v klidu odejít) a ačkoli je děj zajímavý, nemohl jsem se občas zbavit pocitu, že už jsem to někde viděl (dokonce i Matrix mi to připomínalo :D). Musím opět velice vyzdvihnout brilantní práci s vyprávěním příběhu skrz Katniss, protože její osobní pohled tomu dává trochu jiný rozměr a může nás v podstatě i odvádět od "pravděpodobné" reality.

Body také strhávám za podivný závěr. SPOILER ALERT. Kdo by si ku*va instaloval do města tolik pastí??? Tohle už je přehungergamesovaný, klidně by se to mohlo odpustit a vyznělo by to stejně, ale mnohem mnohem uvěřitelněji a logičtěji.

4 10.06.2012

Druhý díl pokračoval ve skvělém tempu dílu prvního (viz můj komentář tam...).

Za prvé, nekoukejte zezadu na obal knihy, protože vás to akorát donutí udělat si o druhém dílu pochybný obrázek ještě než ho začnete číst :D..

Každopádně už od prvních stránek je mnohem více cítit strach před všemocným Kapitolem, který se čím dál více vkrádá pod kůži obyvatel Panemu, děj má opět velké grády a podle mého je ještě zajímavější než díl první (ale u toho mi už děj bohužel vyspoiloval film). Řekl bych, že některé nevyužité nápady dostaly prostor zde a rozhodně to není na škodu.

Z té ich-formy pocity Katniss opět úplně čiší a navíc se vybarvují a objevují další velice zajímaví hrdinové. Rozhodně nezůstávejte u prvního dílu!

4 10.06.2012

Zajímavý film mě navnadil k přečtení prvního dílu této velice úspěšné trilogie - a světe div se, ač jsem měl ještě v živé paměti děj filmu, který se od knihy v podstatě vůbec nelišil, bylo to skvělé, bylo to zajímavé, bylo to NAPÍNAVÉ. A bylo to lepší než film. Některé postavy (hlavně Peeta!!!) byly ve filmy vystihnuty neskutečně špatně, nevím jestli to způsobil herecký výkon či scénárista, každopádně v knize si o něm uděláte asi trochu jiný obrázek.

Trochu orwellovské 1984 téma zpracované pro mladší generaci s napínavou zápletkou a gladiátorským nádechem.

Co je na knize důležité si uvědomit, je, že celý děj je striktně vyprávěn v první osobě z pohledu hlavní hrdinky - a vše co čtete, jsou pouze její myšlenky, názory a obrazy. Když vám tohle dojde, uvidíte celý svět postapokalyptického panemu trochu jinou optikou. Méně "sebekritičtější" ke Katnyss, více realističtější a snad i lepší...

4 10.06.2012

Teď při třetím čtení knihy mě tak trochu překvapilo, že mě najednou mnohem více zaujali putovací pasáže s Frodem než příběhy ostatních členů společenstva (což je velký kontrast s filmovou verzí). Sugestivní popisování neskutečně těžké cesty skrz Mordorské pláně patří k Tolkienovým mistrovským dílům a samozřejmě ani ostatní pasáže knihy nemůžu nic jen chválit, Pán Prstenů se prostě dobře čte, i když už znám jeden každý moment knihy...

5 10.06.2012

Dlouho jsem tenhle kus odkládal a vlastně ani nevím proč, řadím ho v Čapkových divadlech hned za Bílou nemoc... I když teda děj moc překvapující není, ale to už se u profláklých děl asi stává. Některé dialogy jsou ale úžasné, musím uznat, že nejvíc se mi snad líbil úplný začátek.

4 10.06.2012

Kdo čeká pokračování příběhů z pohledu mladého čaroděje z prvního dílu, může mít krapet zklamán, středobodem celé knihy bude totiž kněžka Arha. Pozřená. Bezejmená. Popisování jejích pocitů jde ale autorce snad ještě líp (že by v tom hrála své "shoda pohlaví"?) než ji šlo rychlé vypravování příběhu v předchozí knize. S Gedem se však také setkáme. Děj se tentokrát nepřelévá z jednoho místa na druhý a je tak přeci jen krapet přehlednější a snad i napínavější, ač to v této recenzi nedokážu úplně posoudit, protože ani několikaletá pauza od prvního čtení nezpůsobila, že bych zápletku zapomněl...

I tak jsem se ale dost bavil, Guinin styl je výjimečný.

1 22.04.2012

Geniální styl britského humoru 80. let s ještě geniálnějšími postavami. Prachobyčejný Artur Dent, kterého si prostě oblíbíte. Ford nepropadající panice. Zafod, který ani sám netuší co dělá. Klidná Trilien a její hodně myšky. Nejdepresivnější robot ve vesmíru. Počítač zpívající hymnu Liverpoolu. Vogonský býsník. Vogonský strážný. Budete se neskutečně bavit u často neskutečně nesmyslných rozhovorů.

Doporučuji poslechnout si i Audio knihu namluvenou mladým Dykem

Když jsem zjistil, že se knihy Zeměmoří dají opět koupit, neváhal jsem ani minutu. Přece jen už je to nějaký ten čas, kdy jsem je naposledy četl. Při tomto druhém čtení jsem měl zpočátku chvíli pocit, že je děj strašně zrychlený, až plytký (ale také jsem předtím četl Pána Prstenů, že...), což ale po několika stránkách (tak dvou?) okamžitě odeznělo. Ursula Le Guin nepotřebuje zabíhat do složitých podrobností, podivuhodný ostrovní svět dokáže popsat v odstavci a i tak si čtenář udělá obrázek o všem potřebném, což se ještě více stupňuje u postav. Spisovatelka vytvořila nádherný svět s úžasnou mytologií, kterou od ní později převzalo mnoho autorů fantasy a nechala oživnout podivuhodnou postavu čaroděje Geda, jehož mládí je představeno právě v této knize. Jeho syrově podaná cesta za vlastním stínem je prostě epická. Škoda, že tohle fantasy není vůbec tolik známé...

2 24.03.2012

Dlouho jsem nečetl zajímavější a inspirativnější knihu. Život je jen náhoda vás zavede do podivuhodného světa jednoho z odvětví matematiky, které se od těch ostatních tak trochu liší. Do světa pravděpodobnosti a statistiky. Nejde však o žádné nudné příklady, naopak. Autor nám v textu ukazuje, jak špatně je lidský mozek uzpůsoben k vnímání pravděbodbností (a nepravděpodobností), jak špatně umíme rozpoznat náhodu a jak ji vlastně ani neumíme vytvořit.

jedním slovem - geniální. Naprosto geniální.

1 17.03.2012

I na třetí přečtení nenacházím skoro nic, co bych knize vytkl (snad jen poezii, navíc občas ve zvláštním překladu, většinou přeskakuji). I když znám děj už skoro nazpaměť, nenudí mě a naopak jsem při čtení velice napjat. Musím však také vyzdvihnout práci scénáristů k filmu, kteří opravdu z knihy vybrali, co to šlo. Pán Prstenů je prostě základní knihou fantasy a těžko se jí něco vyrovná...

2 17.03.2012

Obyčejný dárek k Vánocům se rázem proměnil ve velice zajímavou hororovou detektivku. Čekal jsem něco nudného, rádoby strašidelného, ale dostal jsem pravý opak.

Neklidný Hrob patří mezi tu elitní sortu knih, od kterých se budete jen velice velice těžko odtrhávat, a to i v případě, že se v některých částech budete bát. Už od počátku dokázala kniha skvěle navodit ponurou depresivní atmosféru a zápletka se stále vyvíjela dost překvapivým směrem.

Mám chuť sehnat si další případ Luise Kincaida...

1 06.01.2012

U tohoto tria na cestách jsem spíš čekal čistě příběhovou linii, vůbec mě nenapadlo, že by si Pratchett mohl vzít na mušku nějaký ze stereotypů, jak to tak rád dělává. Kromě zajímavého (i když trochu očekávatelného příběhu) se však naváží do všech neduhů cestování, do "cizích krajů" a v podstatě do celého přísloví "Všude dobře doma nejlíp."

Navíc jde asi o jedinou knihu, kde Bábi Zlopočasná řekne vtip. A hraje karty.

7 06.01.2012

Adam KučeraMěl jsem možnost knihu přečíst ještě před jejím vydáním v angličtině a to ve mně zanechala opravdu docela hluboký dojem. V porovnání s předcházející knihou Příliv Temnoty je Za Temným Portálem o kategorii výš. Já osobně to přičítám hlavně vlivu Christie Golden, která má s Warcraft literaturou přece jen jiné zkušenosti než Aaron...

Kniha popisuje dění datadisku hry Warcraft II a myslím, že si s tou látkou pohrála více než dobře. Oproti suchému předchozímu dílu, kde se šlo od nudné bitvy přes patos konverzací jen k další bitvě, se zde dočkáme větší akce a hlavně mnohem lepších dialogů a v podstatě i zápletky.

Hrdinský motiv výpravy do neznámého světa, Deathwingovy interference, milostné pletky mezi dvěma hlavními postavami a hlavně takové ty malé detaily, které dokáží potěšit každého fanouška nebo hráče World of Warcraft (setkání s mladým Garroshem, Ner'zhulova touha po "lepším trůnu"), dělají z knihy jednu z mých oblíbených Warcraft novel.

06.01.2012

Tentokrát Pratchett zamířil své kritické pero na ekonomii a s využitím hrdinů z knihy Zaslaná Pošta opět stvořil zajímavé dílo. Zlatý standard je velice důležité téma i v našem světě a je opravdu vtipné, jak si s tímto tématem na konci Pratchett zahraje. Vynikající jsou samozřejmě i oba "patricijové". Bohužel dávám jen čtyři hvězdy, protože jako u některý dalších Zeměploch, i u této knihy jsem měl pocit, že tohle je až moc absurdní. To už mi místy prostě nesedí.

06.01.2012

Ani Poslední hlídka nezklamala a upřímně doufám, že název nakonec nebude pravdivý. Ač jsem na ni neslyšel úplně nejlepší názory a bál se "příliš namakaného" Antona, bylo to ok. Skvělý jsou klasicky autorovy narážky na popkulturu aj. Závěr možná trochu přehnanej, ale to už se dalo čekat od několika knih zpátky. Hlavně se mi líbila narážka na film, to by mě zajímalo, jestli to i podle Lukjaněnka mělo vyznít takhle posměšně. Doufám, že jo. :)

Jinak zase jedna kniha, kterou jsem přečetl v podstatě v kuse

2 04.12.2011

Na blog 1000 věcí, co mě serou, jsem narazil už někdy na začátku tohoto roku a od přečtení prvního článku mě velice zaujal. Bohužel jsem ale začal tzv. "hejty" číst se zpožděním, a nějak jsem neměl čas to u monitoru dohánět a tak ležel blog dlouhou dobu ladem v záložkách. Dokud web nevyhrál Křišťálovou lupu a já nezjistil, že první dvoustovka věcí, bez nichž by tady asi bylo líp, vyšla v knižní podobě.

Neváhal jsem.

Přečetl jsem ji během v podstatě dvou dnů, tak mě jednotlivé názory zaujaly. S většinou příspěvků jsem naprosto souhlasil, s menší částí jsem tak trochu polemizoval a tak dvě až tři věci mi vyloženě neseděli. Jinak jsem se ale výborně bavil.

Vtipnou formou jsou v knize popsány všechny ty maličkosti, které každou osobnost tak trochu... no... prostě serou.

6 04.12.2011