XbookwormX komentáře u knih

Jsou knížky, který prostě MUSÍTE VLASTNIT!

7 14.03.2020

Hordubal - se mi četl hrozně, nevím, těžce? To tempo vyprávění mě dráždilo, bylo neklidný, překotný a já pořád měl pocit, že se mu nestačím. Konec mě ale překvapil.
Povětroň - mi nesednul a koukám, že to tady má víc lidí, ale ten finiš byl taky zajímavej.
Obyčejný život - tak už jenom kvůli tomu, stálo za to vzít tuhle knížku do ruky. Něco, co začalo tak obyčejně a pak se přitápělo pod kotel. Takže v tomhle případě to nejlepší na konec platí sto procentně. Jak já nesnáším "ty s lokty".

3 13.03.2020

Navzdory tomu, jakej kolem toho byl hype, já z toho zůstal takovej hořkokyselej. Srovnání s "Dva proti Říši" asi není úplně na místě, přitom jsem skoro ani nedejchal, ale tady jsem občas kroutil hlavou nad žánrovou rozháraností. Prostě když dva dělají totéž...

1 13.03.2020

Pro mě byl p. Čapek neskutečnej vizionář a Bílá nemoc, spolu s několika dalšíma, je absolutní vrchol český literatury. Málokdy mě jeho dílo zklamalo, vlastně asi nikdy, a je to jeden z hrstky autorů, ke kterým se pravidelně vracím.
Btw...bílá nemoc má původ v Číně a je fatální pro starší lidi...Karle, ty jeden filuto. Jako by nestačila Tvoje predikce Skynetu v R.U.R.
Teď se ještě začneme bát toho, co vyleze z oceánů...moment, nedávno se objevila ryba, která může žít i na souši! A na fabriku na absolutno, na to zapomeňte rovnou, už teď je kvůli náboženství lidstvo po krk v hnoji!

9 13.03.2020

Nemusíte mít rádi komiks, můžete ho třeba i z duše nenávidět, ale Preachera budete milovat! Ennis je scenáristickej chameleon a má svoje vrcholy i propady, ale tady nasadil laťku tak vysoko, že se jí těžko někdo přiblíží, i on sám. Dillon kreslil všechno stejně, to je fakt, ale tady vytvořili takovej tandem, že s někým jiným by to ani tak dobře nefungovalo. Stejně jako když spolu dělali Punishera. Jiný postavy mě od něj fakt iritujou, třeba jeho Wolverine je ble-e. A obálky od Fabryho jsou už jenom třešnička na dortu, doporučuju jeho art book k týhle serii. Pro mě je to klenot a svatej grál mojí sbírky a vždy se k němu rád vracím. A jak já se těšil na seriál, protože ten materiál si o to vyloženě říkal a pak....... :(
Takže hlavně mít vždy po ruce dostatek lubrikantu na pískomily!

2 13.03.2020

Protože tohle četlo hodně lidí kolem mě a pěli na to ódy, a mimochodem se kolem toho motá koncept jedný dobrý kapely, tak jsem do toho skočil. No, mělo mě trknout už to, že mě v knihkupectví odkázali do echt dětský sekce a bylo to tam mezi Bořkem stavitelem a Dášenkou. Ale abych to nenatahoval, pokud jste malý dítě nebo emo hipsterka s permanentním pocitem, že jí křivdí celej svět a nejvíc její ex, tak to bude knížka pro vás. Pro mě to byla knížka na hraka.

1 11.03.2020

Když čtu komentáře pod sebou, tak se nijak extra lišit nebudu. Trilogie naprosto luxusní a tím pádem se čtenář těšil na Kulový blesk. Dostal jsem kulový, ale blesk to nebyl, prostě jenom to kulový. Trilogie byla jízda, složitá ale i tak zábavná a strhující, ale tady jsem se musel neskutečně přemáhat abych to vůbec dorazil. Výsledek je, že na rozdíl od Vzpomínky na Zemi, nad kterou sem tam vnitřně disputuju ještě dnes, tady jsem po zavření knížky nevěděl co jsem vlastně četl a proč. S čistým svědomím bych doporučil budoucím čtenářům, ať to bez výčitek přeskočej a přečtou si další knížku, kterou mají na seznamu.

Běžně se snažím číst knížku vždy před filmovým zpracováním, přece jenom je lepší znát předlohu a pak fundovaně s povýšeným výrazem "četl jsem to, než to bylo cool", film/seriál strhat. Tady se mi to nějak nepodařilo a je to škoda. Ale pozor, v tomhle případě se to krásně sešlo a film je sice odlišnej, ale i tak skvělej. Jenže to zároveň sebou nese stigma, kterýho jsem se při čtení nemohl zbavit. Fantazie se nemohla pustit na špacír a pracovat s materiálem podle svýho, ale všechno jsem měl už předem vizualizovaný. Na jednu stranu bych mohl litovat, ale zároveň dostal větší prostor filozofický rozměr, na který ve filmu už nezbylo místo a ani by to tam třeba nefungovalo. Takže geniální knížka, která pracuje v harmonický symbióze s dokonalým filmem, no neber to?
"Books are not made to be believed, but to be subjected to inquiry. When we consider a book, we mustn't ask ourselves what it says but what it means..."

13 10.03.2020

Hodně zajímavý "What if...", který nebylo zase tak daleko od pravdy (koukněme se na vzdemutí alt-right hnutí po Trumpově zvolení). Lindy a jeho koketérie s Říší jako nosnej pilíř, kterej drží stavbu izolace a politiky nevměšování (zase se nám tady tak trochu vyloupul ten Donald) a zároveň si na vlastním hřišti rozehraje vlastní verzi, v Evropě té doby oblíbené kratochvíle "Ulov si svýho icika", kde vedl ligu mančaft v hnědých košilích. Někdy to mělo trochu hluchý místa a měl jsem problém udržet pozornost, ale poslední třetina už to dotáhla. Atmosféra strachu, stísněnosti a paranoii byla doslova hmatatelná. Jinak bych se ani moc nedivil, kdyby si Roth do Lindbergha trochu vyprojektoval G.L. Rockwella. Na seriál se určitě kouknu, jsem zvědavej na převedení tématu na obrazovky a asi to není náhoda, že se v současným klimatu sáhlo po týhle látce. Jen si vzpomeňte, jak nedávno mašírovali nočníma ulicema, na cestě je doprovázel svit pochodní a skandovali "Jews will not replace us!" ... mrazivý...

3 10.03.2020

Marketingový kecy typu "zásadní dílo" nebo "musíte znát, jinak jste out", nutně nejsou záruka kvality. To, co mohlo v čase vydání vypadat jako zjevení, je dneska jenom archaická vykopávka ovlivněná klimatem studený války. Tohle Moore zvládnul líp, o tom žádná a jestli chcete Bruce za zenitem, kterej to pořád táhne s Clarkem v tom jejich ambivalentním vztahu, sáhněte po Kingdome come (Alex Ross vám ukáže jinej level). Když Miller, tak Sin City a 300.

Dostal jsem se k ní docela brzy, ale byla mi odpírána. Byla doma v knihovně, na obálce chlap se zbraní s tlumičem a já byl zvědavej tak, jak je u mladých smradů zvykem..."na tohle máš ještě čas, přečti si třeba tady toho Švejka". Takže jsem to nechal pár dnů spát, mezitím se začetl do toho Švejka, ale pak si Kmotra šoupnul pod polštář. Buď jsem byl geniální dítě (to asi v pubertě šlo dolů vodou), ale od prvního čtení v cca 14ti letech, jsem byl lapenej. Do teď si pamatuju, jak to mladej poslal do Sollozza a McCluskeyho a odkráčel středem nebo nabídka, která se neodmítá (jsem rád, že mám koně jenom pod kapotou). Jenom jsem vlastně teď zjistil, že jsem od Puza nic jinýho už nečetl a nevím, jestli do toho jít a případně si nezkazit dojem z Kmotra. Číst či nečíst, toť otázka...

6 09.03.2020

Tohle mě kdysi dávno, jako mladýho rebela v pubertě, celkem ovlivnilo. Měl jsem chuť se rvát, rozkopat systém a byt vybavit IKEA nábytkem. Jenom jsem měl teda pokoj v bytě rodičů, takže z IKEA jsem si mohl koupit leda tak nějaký křeslo, skore z bitek se smrsklo na vítězství v Tekken na PS One a z revolty proti systému zbyl jenom hardcore punk, kterej duněl z repráků. Ale i tak to byl skělej život a já Durdenovi záviděl, že měl koule na něco, o čem všichni můžeme leda tak číst.
"Ať nikdy nejsem kompletní. Ať nikdy nejsem spokojený. Ať nikdy nejsem dokonalý. Vysvoboď mě, Tylere, od dokonalosti a kompletnosti."

Celou sérii jsem dal jako audioknihu a vlastně jsem to do konce už jenom, nevím proč, protrpěl. Neskutečně repetetivní, jak chovaní postav, tak jejich charaktery. Všechno černobílý, žádnej progres. Vlastně je to stejně černobílý jako vidění světa pana autora. Takže slovy klasika...nuda, nuda, šeď, šeď.

Za mě dobrá, totálně béčková a na nic si nehrající, slovanská variace American Gods bez filozofickýho přesahu, kterým překypuje Gaiman (a to mám Gaimana tuze moc rád). Vyčítat Kotletovi, že jsou tam popisy kvérů, sexu (dobře, fest šu...í) a všelijakejch hnusáren, je stejný jako vyčítat knížce, kde je na obalu kluk bez trička, je mu vidět six pack a celkově to vypadá, že čeká na Roberta Vana s foťákem, kterýho se marně snaží ulovit opuštěná třicítka Jessica, že je to harlekýnka s plochým příběhem. Vkus je věc ryze subjektivní a Kotleta holt nesedne každýmu, protože to není duševní onanista, co se toulá v zákoutích lidské mysli a hledá smysl bytí v letokruhu bouřkou zlomenýho smrku. Když chci vypnout mozkovnu a někdy se fakt smát jako puberťák pubertálním vtípkům, šáhnu po Kotletovi. Jenom to není jako audio na poslech tam, kde to můžou slyšet i cizí uši, budete za dobrýho perverta :D

8 03.03.2020

Nebylo to špatný, ale pokud se člověk o téma zajímá, nic novýho se nedozví. Vtipný je, že tyhle obránci bílý rasy, jsou ukázkovej white trash. Banda vyžranejch vidláků, která dá v pěti dohromady IQ 88. Pokud chcete ušetřit čas čtením, pusťte si dokument od Spektra, máte to rychlejší, bude se to hejbat a pocit zhnusení bude autentičtější (plus se u toho víc pobavíte a nemusí je ani srážet zaujatej průvodce - nedivím se mu, zvládnou to sami i bez toho).

Knížku jsem četl těsně po jiný, směrem na východ orientovaný "Všichni muži Kremlu", takže jsem dostal hned dvojitou facku, taková kombinace pravá levá. Obě de facto pracují s podobným tématem a výsledek je tristní - občanstvo a jako odraz jeho politické elity, nás táhnou rovnou do pekel. Populismus, kterej nabízí na všechno jednoduchý řešení (jednoduchej člověk to ani jinak nedokáže vstřebat), se stal normou a hlas rozumu jenom občas zapískne, než ho zase uřvou "slušný lidi" nebo třeba naštvaný matky. Název knihy skoro přesně koresponduje se současným stavem, demokracie pomalu umírá a ty, co do ní vrážej nůž, mají jména. A ne, pozvolný pád demokracie nemusí hned nutně znamenat obrat k tvrdý teokracii nebo dokonce totalitě, ale postupný vyklízení/vytěsnění z pozic, nástup podobným zrůdnostem jenom ulehčuje. Rozhodně se dá americkej model popsanej v knížce široce aplikovat i v globálním měřítku, což autoři i udělali, a paralel je tam víc než dost...bohužel...

7 29.02.2020

Díky Georgi, ale někde to šlo cestou "autor-čtenář" šejdrem. Ty jsi to myslel jako varování a elity to používají jako manuál. Vím, Tebe za to vinit nemůžu, ale stejně to nepochopení Tvého odkazu zamrzí, to zase jo. A to jsi se jim to snažil vysvětlit už na Farmě Zvířat a podívej v čem dneska žijeme. Ale i tak díky!

15 27.02.2020

Nešlo minout hype kolem týhle serie, takže jsem v audio podobě podlehl a ... Mno, jako dalo by se, ale měl jsem k tomu asi od začátku přistupovat jako ke čtení pro mládež. Postapo věcí už je taky tři spousty a najít perlu je vcelku těžký. Co mě doslova iritovalo, byla snaha pro každou věc vymyslet nějaký originální název, což je docela komický, když se to celý odehrává na troskách tohoto světa a je to od současnosti pár století (dvě, tři?). Jakože sklenaři jsou křováci, který nikdy neviděli člověka a pro tu svojí burku si vymysleli vlastní název? Cením snahu, ale z českých autorů dám raději vždy přednost trochu drsnější škole. Každopádně si tohle svý čtenáře najde a určitě je to plnohodnotný čtení pro dnešní omladinu, který to celkem nenásilnou formou předává obecný moudra a má to správně nastavenej jakejsi vnitřní morální kompas. Já každopádně do dalších dílů nepůjdu, můj zájem si to neudrželo a je mi osud děvčete celkem šumák.

Osoba gen. Pavla mě celkem zajímala už z rozhovorů a vystupování v mediích. Se spoustou jeho názoru se dokážu ztotožnit a tam, kde bych nesouhlasil, by to bylo spíš v rovině důslednější debaty, než zaslepené oponentury. Pokud jde o knihu jako takovou, části z rozhovory (vyjma té s kamarádem Klinovským - to je taky slušnej řízek :D ) se můžete vyhnout. Rodina (žena, děti, sestra) poskytne natolik vágní informace, že jsou v důsledku naprosto irelevantní. V tomhle kontextu je důležitý jenom rozhovor s otcem, který byl zjevným prekurzorem a přináší doplňující vhled do fungování armády v době, kterou gen. Pavel zažil už jenom okrajově, v jiném společensko-politickém klimatu a skrze model otec/syn se vytváří zajímavý most napříč generacema. Stejně tak bych měl výhrady k osobě autora, jak zde bylo již zmíněno, plave po hladině a chybí tomu hloubka, kterou by si to zasloužilo a z materiálu by se dalo vytěžit daleko víc. Každopádně na mě gen. Pavel působí jako člověk, kterej má v sobě dostatek pokory, životních zkušeností (první může být právě důsledkem druhýho) a vcelku jako sympatická persona s nohama pevně na zemi, který nechybí i jistá míra nadhledu.

2 24.02.2020

Chtěl jsem k tomu přistupovat bez předsudků, ale když hned v úvodu staví Ala Gorea a jeho enviromentální názory na úroveň hrozby tehdejšího nástupu nacistů k moci, tak už to a priori nebylo možný. Na jednu stranu jsou ty paralely mezi Darwinem a Hitlerem ve smyslu vnímání rasy, jejich postavení a evoluce, vcelku zjevný...jenže na stranu druhou...tohle je jenom jedna z dalších teorií, kterou autor podává jako jedinou možnou, a ke které jakousi vylučovací metodou došel. Nenadchne, neurazí, ale v hlavě moc nezůstane.

23.02.2020