YA-girl komentáře u knih

Přidávám se k těm, kteří knize vytýkají příliš neuvěřitelných náhod a nevěrohodnou překombinovanost; všeho moc škodí. Jinak ale nápad na zápletku mi přišel originální a děj byl napínavý a svižný.

4 28.04.2020

Za mě nic extra... My čtenáři se stáváme svědky toho, jak se hlavním hrdinům daří nebo nedaří plnit si svá přání a předsevzetí... Jako oddychovka to ušlo, líbí se mi autorův osobitý vypravěčský styl... ale nepřineslo mi to nic nějak hlubšího nebo dokonce třeba zapamatováníhodného (už si popravdě ani nevzpomínám, o čem PŘESNĚ to vlastně bylo, natož jak to skončilo).

4 25.04.2020

Kniha tak trošku navazuje na předchozí autorovy knihy, např. Jak si správně přát - ale je víc naladěna na ty z nás, kdo máme třeba problém "jen uvěřit" a potřebujeme to trochu logicky/vědecky podpořit :). Přesto je psána lehounce, s nadhledem... a jak už tu někdo zmínil, tak neomílá pořád dokola to samé, ale stručně vysvětlí a shrne nějakou myšlenku a jede dál. Ono totiž, pokud ty myšlenky s někým zarezonují, tak je zbytečné se v tom šťourat - "aha moment" se prostě dostaví vzápětí... A pokud naopak s někým to, co je v knize, neladí, tak i kdyby se autor při vysvětlování přetrhl, stejně by to ten efekt nepřineslo :).

4 24.04.2020

Velice se mi líbila originalita příběhu - a postava vypravěče, i to, že spoustu věcí si toto nenarozené dítě muselo díky svým nezkušenostem a omezením pouze vyvodit (např. nic nevidělo, jen poslouchalo), přesto se mu ale povedlo vydedukovat si nečekaně přesné a pravdivé závěry... Oceňuji i autorův vypravěčský styl, četlo se mi to úplně samo :). Co mě ale zarazilo, bylo, když jsem se dopracovala k závěrečnému zhodnocení díla nějakým zřejmě odborníkem na literaturu - a zjistila jsem, že mi v té knize vlastně uniklo plno věcí (různých narážek a citátů atd.), že autor se PRÝ snažil o to a to, a někdy mu to vyšlo, ale jindy se mu jeho záměr nepovedlo naplnit... Nemám moc ráda knihy, ke kterým je potřeba mít nastudováno plno dalších věcí, aby je člověk plně pochopil (a nemám ani moc ráda, když mi někdo říká, JAK je mám pochopit). Za co ale ubírám hvězdičku - knihu jsem četla už před delší dobou a teď si zaboha nedokážu vybavit, jak dopadla :( Což je pro mě znakem toho, že asi zase AŽ TAK hluboký dojem ve mně nezanechala.

4 24.04.2020

Možná budu trochu krutá, ale takhle to po přečtení cítím: jo, zanechalo to ve mně stopu - ale jen díky citlivému vyprávění Claye (na rozdíl od některých čtenářek jsem jeho pasáže nejen nepřeskakovala, ale vyloženě brala jako vysvobození ;)). Fňukání a/nebo přemoudřelé filozofování Hannah mě bavilo asi do půlky knihy, pak už mi začalo jít na nervy. Chápu, že autor potřeboval nakombinovat co nejzajímavější a nejzapletenější směsku rádoby nicotných událostí, která by měla ve čtenáři asi probudit něco jako sympatie k hlavní hrdince - aby se po přečtení TOLIKA drobných, ale přitom jakože děsivě silných shod okolností dostavilo něco jako zakroucení hlavou a povzdech "chudera holka, nedivím se, že to nedala". Jenže u mě se dostavil spíš opak: zhruba od půlky knihy už mi ten p(r)opletenec událostí a taky docela velké množství postav (připomnělo mi to Bábovky) připadlo přitažené za vlasy. A když teda hlavní hrdince Hannah dávalo všechno tak dokonalý smysl a když ve všem viděla mnohem víc, než její spolužáci a učitelé, tak jak je možné, že přehlédla, že si za většinu toho, co se jí dělo, mohla sama? Protože to dovolila, protože neřekla nahlas, že jí to vadí, protože ze všeho dělala až moc velkou vědu... A trochu mám strach, aby si někteří citlivější náctiletí po přečtení neřekli: hm, mně se dějí MNOHEM horší věci, než jí, OPRAVDU nevidím žádné východisko - a když to teda zabalila ona, tak já můžu taky... :-/ Jsem tedy z románu spíš zklamaná; četla jsem už na toto téma i jiné knížky, takové, kde jsem neměla problém se do hrdinů vcítit a kde mě pak závěr rozsekal na kousky... což je holt to, co od knížek tak trochu čekám ;).

4 03.12.2019

Zdařilé pokračování úspěšné trilogie; mně se to líbilo, bylo to čtivé, napínavé, zápletka mě bavila a byla taková "moderní" a navrch se kolem toho točily už známé sympatické postavy :). Jasně, šlo poznat, že to nepsal přímo Stieg Larsson, ale zase nějak moc to do očí nebilo.

4 29.08.2018

V románu je popisován jeden den v životě tří žen, jejichž osudy se v závěru románu protnou. Jsem naprosto unešená originálním námětem, nečekaným koncem i citlivým, nádherným, působivým zpracováním. Jak psala Annie1999 přede mnou - "kniha, ve které se čte mezi řádky" - i já vnímala kromě děje jako takového i všechny ty "meziřádkové" úvahy o životě, o jeho smyslu, o jeho pomíjivosti...

4 20.06.2018

Přiznám se, že knihu jsem si přečetla spíš "z donucení" a nakonec jsem byla celkem příjemně překvapená. Dávám ale jen tři hvězdičky, protože mi přišlo, že autorka zbytečně všechny svoje nejlepší nápady vyplýtvala do jediné knihy a vznikl tak zbytečný guláš. Dala bych přednost tomu, kdyby bylo postav méně, ale byly popsány víc do hloubky a jejich příběhy se víc (a s pointou) propojily, a/nebo když už bylo postav tolik, tak aby aspoň byly nějak vzájemně odlišitelné, např. aby každá měla odlišný styl vyprávění a byla díky tomu víc zapamatovatelná. Celkově - jako nápad mi to přišlo dobré a četlo se to příjemně, ale myslím, že z toho šlo vytřískat (= pro čtenáře) ještě mnohem víc. No a půl hvězdičky taky srážím za to, že to bylo až moc "depresivní" na můj vkus; člověk měl po dočtení pocit, že žít v dnešní době ve šťastném, spokojeném a funkčním vztahu je v podstatě utopie... a pod to se prostě podepsat nemůžu ;).

4 02.02.2018

Tato kniha se mi dostala do rukou spíš nechtíc - a jsem za to moc vděčná! Tak příjemné, pohodové, uklidňující počteníčko, to se člověku málokdy poštěstí. Autorka zde sice "jen" vzpomíná na své dětství - ale s jakým humorem to umí podat! A přitom nebyly vtipné ani tak ty historky jako takové, jako spíš ten "styl", v jakém je autorka popsala. Moc se mi líbily ty slovní obraty, které běžný člověk prostě jen tak nepoužívá. S čímž souvisí, že další hvězdičku přidávám za naprosto nádhernou češtinu. "Áhiž!" ;-) Už se těším na další autorčiny literární počiny :).

4 02.02.2018

I když mě nadchl ten nečekaný závěr a obrat, tak nemůžu hodnotit jinak než průměrně. Zbytek knihy byl totiž na mě moc rozvleklý, ač námět byl dobrý a zajímavý; a hlavní hrdinky mi byly docela nesympatické, takže jejich krušné osudy mě bohužel nechávaly docela chladnou... Nebylo to prostě úplně ono, ale za jedno přečtení to i tak stálo.

3 11.09.2021

Stejně jako u předchozích dílů: úsměvné, humorné, trefné, nadčasové, při čtení se člověk usmívá, pochechtává nebo aspoň pobaveně kroutí hlavou. Pohled do zákulisí politiky se mi taky ještě nepřejedl, takže pět hvězdiček :-).

3 29.08.2021

Očekávala jsem, že se děj bude odehrávat podle typického "langdonovského mustru" - a ano, opět se autorovi povedlo celé vyprávění vtěsnat do několika hodin až dnů, a opět se seznámíme jak s tajuplnými reáliemi (tentokrát jde o Itálii a Turecko), tak s určitými historickými souvislostmi smíchanými s vědeckými teoriemi. Ale přesto se tu objevily i nové prvky; nechci spoilerovat, tak řeknu jen obecně, že pro mě byly čímsi nové ty zvraty v průběhu děje, i ten závěr jako takový a to, že si vlastně doteď nejsem jistá, jestli to skončilo dobře nebo ne :-o A taky jsem tu tentokrát nenašla nic moc konspiračního, nic, co by si autor musel nějak přikrášlovat či vyloženě cucat z prstu, aby mu to do románu zapadlo. Čili za mě opět super počtení! :) Obdivuju autorovu fantazii - jak ho prostě napadne proplést tolik věcí do čtivého příběhu... a taky smekám, kolik si toho opět musel vypátrat a nastudovat, než to do sebe mohlo všechno takhle zapadnout :-)

3 30.05.2020

Příběh se odehrává jen ve dvou dnech a byl pro mě napínavý takovým zvláštním způsobem - nešlo mi ani tak o vyšetření vraždy samotné, jako mě spíš zajímalo, jak se Japoncům povede zahladit další a další stopy... V románu navíc bylo obsaženo hodně faktů ohledně Japonska a odlišností v jejich kultuře či obchodních praktikách. Moc mě to bavilo - a navíc jsem se čtivým, nenásilným způsobem dověděla spoustu nového :).

3 05.05.2020

Román svým vypravěčským stylem jakoby "kopíruje" Stoletého staříka, ale co se týče humoru a zápletky, tak mi příběh Nombeko přišel lepší a čtivější; nevím, možná se mi líbilo, že hlavní hrdinka je opravdu inteligentní a tedy její cesta není pouze souhrou šťastných náhod, v jejichž vleku by se ona pouze vezla ;). Je ale pravda, že i tato kniha by za mě mohla mít třeba o 50 stránek méně - přijde mi, že čtenář si ke konci prostě přeje, aby to konečně "nějak dopadlo", a další a další zádrhele jsou už spíš trošku na škodu... Mmch. anotace nahoře, dle které se Nombeko "postupně dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska" - to tedy skutečné zápletce příliš neodpovídá! ;)

3 04.05.2020

Kniha pro mě byla takovým vhledem jak do úplně jiného světa (japonského) a prostředí (nepřetržitě otevřený obchod zaměřený stoprocentně prozákaznicky), tak i do mně neznámé mysli (Keiko, která ve svých letech měla úplně jiné potřeby, touhy nebo cíle, než mám já). Román byl opravdu originální, svižný a čtivý, zajímalo mě, co nového se v konbini vyvrbí a co tedy bude muset Keiko řešit, ale i jak si poradí s narůstajícím tlakem jejího okolí na to, aby se už konečně začala "chovat normálně"... Mám ráda knihy, které mi pomůžou se "dostat úplně jinam" - a téhle knize se to povedlo hned na několika úrovních :).

3 04.05.2020

Přiznávám, že jsem podle zdejších hodnocení byla hodně natěšená! A když jsem se hned u první povídky (Výchovný systém) několikrát rozesmála nahlas, byla jsem na ty další o to natěšenější... Jenže ve zbytku knihy už jsem se jaksi neměla čemu smát, ba dokonce mě ty povídky nebavily a přišly mi takové nezáživné, nemastné, neslané. Měla jsem dojem, že se autor snaží často běžné situace "zhumornit" za každou cenu... Nebo spíš bych to připodobnila k tomu, že byste se v televizi dívali na němou grotesku a slzeli při ní smíchy, jenže pak by někdo zkusil tento situační humor popsat ve větách... a veškeré komično by zmizelo...

3 25.04.2020

Líbilo se mi, že příběh postupně vyprávějí (ač tedy v er-formě) tři hlavní hrdinky. A jak čtenář díky těmto odlišným vypravěčkám mění úhly pohledu, musí přehodnotit všechno to, co na prvních stranách působilo tak jednoznačně (tedy například klasické ohodnocení ve stylu "podváděná manželka", "naivní milenka" a "nenáviděná tchyně"). První zhruba půlka knihy mě moc nebavila, přišlo mi to až příliš tuctové a jednoznačné, viz. předchozí věta :). Pak přišla originální, zajímavá zápletka, takže jsem se začetla... Ale na konci už mi to všechno přišlo zase až moc přitažené za vlasy a překombinované. Nakonec to tedy musím zprůměrovat na tři hvězdičky.

3 25.04.2020

Kniha je plná inspirativních a k přemýšlení ponoukajících myšlenek, názorů, úvah, pravd a mouder; dokáže otevřít oči a změnit život - nebo aspoň úhel, ze kterého na život nahlížíme... Citátek: "Nemáte odpovědnost vůči žádnému národu, žádné církvi, žádnému Bohu. Vy máte odpovědnost jen vůči jedné věci, a tou je poznání sebe sama. A úžasné na tom je, že pokud tuto odpovědnost splníte, budete schopni bez jakéhokoli úsilí plnit i mnohé další odpovědnosti. Jakmile poznáte vlastní bytí, dojde k zásadnímu převratu ve vašem vidění. Celý váš pohled na život prodělá radikální změnu. Začnete cítit nové odpovědnosti - nikoli jako něco, co je třeba udělat, nikoli jako povinnost, kterou je třeba splnit, ale jako radost z konání."

3 25.04.2020

Do půlky mi kniha přišla hooodně napínavá; pak už jsem děj upozadila, protože mi došlo, že pointa nebude bůhvíjak mysteriózní ;), a bavilo mě to spíš z toho psychologického hlediska. Líbilo se mi, že spolu s Alanem se i já coby čtenář můžu vypravit na sebeobjevnou cestu :-). Největší dojem ve mně zanechala lekce "z pekařství" a "z luxusního klenotnictví", ale zamyšleníhodných rad ohledně zvyšování přirozeného sebevědomí tam bylo mnohem víc! Na každého holt "vyskočí" to, co si momentálně potřebuje vyřešit... jsem celkem zvědavá, co na mě vyskočí, až se ke knize za pár let vrátím ;).

3 24.04.2020

Líbí se mi, jak netradičně kniha reaguje na první díl: "Nedej se" je ta fanfikce, kterou v prvním díle (FanGirl) vymyslela hlavní hrdinka Cath... Je to příběh velice podobný Harry Potterovi, ale přece jiný. Hlavně se jedná jakoby už o osmý díl, takže hrdinům už je kolem osmnácti, dobře se znají a boj se zlem vrcholí. Děj je vyprávěn na střídačku Simonem, Bazem, případně dalšími postavami (což děj podle mě zbytečně rozmělnilo). Přišlo mi, že nějaký boj proti zlu je jakoby postaven na vedlejší kolej, protože tím, co v příběhu nejvíc vyniká, je citlivě a jemně popsaný vztah mezi hlavními hrdiny :). Kéž by nám přeložili do češtiny i další díl(y)! :-)

3 24.04.2020