YA-girl komentáře u knih

Jak zmínily dvě čtenářky pode mnou - i za mě byl děj takový nemastný neslaný; a tak jak mě obvykle podobné knihy dojmou, tak tady se na závěr žádné emoce nedostavily. Ony se moc nedostavovaly ani v průběhu čtení. Celou knihu jsem vnímala spíš jako jakési varování, že na internetu se vám může dostat různé "pomoci", a ano, můžete tam narazit i na návod, jak svůj život tzv. vyřešit definitivně... ale na mě toto varování nijak mrazivě či šokově nezapůsobilo.

2 25.04.2020

Snaží se zajít "za Tajemství", vysvětlit jej víc do hloubky... ale nepřináší v podstatě nic nového. Ale určitě je to o úhlu pohledu a věřím, že někomu může pomoct se v tématu lépe zorientovat (zvlášť, pokud neviděl film Tajemství, protože oproti němu mi přišla stejnojmenná knížka velice stručná).

25.04.2020

Za mě je kniha doplňkem k nepřekonatelnému, dokonalému stejnojmennému filmu, resp. dokumentu. Shrnuje nejdůležitější myšlenky a "návody" na jedno místo, a i díky lesklým voňavým stránkám a krásnému písmu působí na čtenáře tak nějak optimisticky sama o sobě, působí totiž na všechny jejich smysly... ;) Pro mě srdeční záležitost, protože autorka mi tímhle svým dílkem otevřela dveře k celému tématu pozitivního myšlení :).

2 25.04.2020

Kniha je plná inspirativních a k přemýšlení ponoukajících myšlenek, názorů, úvah, pravd a mouder; dokáže otevřít oči a změnit život - nebo aspoň úhel, ze kterého na život nahlížíme... Citátek: "Nemáte odpovědnost vůči žádnému národu, žádné církvi, žádnému Bohu. Vy máte odpovědnost jen vůči jedné věci, a tou je poznání sebe sama. A úžasné na tom je, že pokud tuto odpovědnost splníte, budete schopni bez jakéhokoli úsilí plnit i mnohé další odpovědnosti. Jakmile poznáte vlastní bytí, dojde k zásadnímu převratu ve vašem vidění. Celý váš pohled na život prodělá radikální změnu. Začnete cítit nové odpovědnosti - nikoli jako něco, co je třeba udělat, nikoli jako povinnost, kterou je třeba splnit, ale jako radost z konání."

3 25.04.2020

Zajímavý a čtivě popsaný rozbor toho, že dobré nápady většinou nejsou důsledkem jakéhosi "náhlého geniálního prozření", ale je třeba splnění více podmínek... např. většinou prý dobré nápady tiše klíčí delší dobu, a k jejich vyklíčení pomáhá sdílení s lidmi, vedení deníčku a jeho pročítání, a celkově třídění poznámek a katagolizace, nebo např. přeskládávání toho, co už existuje... Mohou pomoci i sny, kdy v mozku dochází k elektrickým impulsům, díky nimž si lze vzpomenout na něco, co jsme vědomě zapomněli a co si teď poskládáme dohromady...

1 25.04.2020

Autor se věnuje relativně běžným záležitostem v našem životě a tomu, kolik času nám dokážou "ukradnout", když se s nimi nedokážeme správně vypořádat ;). Jsou zde probírána témata jako nepořádek, odpadkový koš, štítkování, rychločtení, prokrastinace, seznamy úkolů, ale také třeba, jak říct "ne" zlodějům času, nutnost předávání úkolů a delegování, šikovné aplikace či naopak nedobře nastavené aplikace (např. oznámení o novém mailu v Outlooku je zde přirovnáno k tomu, jako když nakoukne do naší kanceláře někdo bez zaklepání, řekne první větu a zůstane stát mezi dveřmi). Knihu beru jako souhrn inspirativních rad a zamyšlení - a každý si z nich vytáhne to, co se ho zrovna aktuálně týká; každá ušetřená minutka se počítá! :-)

25.04.2020

Taky se řadím k těm, které druhý díl spíš zklamal. Opět to bylo citlivé a příjemně vypravěčsky podané, to ano... Ale od půlky dál už mě trochu štvalo, že myšlenky hlavní hrdinky jakoby nebyly konzistentní (nesmím s ním být / musím / nemůžu; ubližuje mi, že s ním nejsem / že s ním jsem...) a že pořád dokola opakovala, jak se něco důležitého nemůže dovědět, ale přitom vlastně pořádně nic nedělala pro to, aby se to dověděla. Závěr byl opět nečekaný a překvapivý, ale možná už příliš překombinovaný a zamotaný a doteď vlastně nevím, jestli jsem to celé dobře pochopila.

2 25.04.2020

Za mě jedna z nejlepších YA knih, které jsem zatím četla. Originální, napínavá, chytlavá, citlivá, silná, vypointovaná - a pro mě s nečekaným závěrem. Lahůdka, jejíž otisk ve mně ještě dlouho zůstane.

2 25.04.2020

Hluboké myšlenky, hluboký význam. Už jenom číst si tu knihu je uzdravující samo o sobě. Já mám pana Vláďu Kafka i naposlouchaného, takže jsem při čtení slyšela jeho uklidňující, povzbuzující hlas, jak ke mně promlouvá... to má taky léčivý efekt :). A když pak podle toho, co se dozvíte, začnete po krůčcích měnit svůj život, nemůžete nevyhrát... :-) Pan Kafka říkával, že kdyby to, co říká a píše, změnilo život byť jenom jedinému člověku a pomohlo mu to se uzdravit, stojí to za to. Já se tedy hlásím :-)

5 25.04.2020

Kniha je věnovaná především ezoterice, osudu a karmě, ale lehkou a čtivou formou propojuje víc oblastí: věčný rytmus, rezonanci, astrologii, hypnózu, nemoci, reinkarnace... Taky jsem si knihu nejdřív půjčila a po přečtení koupila, abych se k ní mohla vracet. Přijde mi opravdu zajímavé, kolik "zdánlivě nesouvisejících" oblastí je tam propojeno dohromady - a jak to pěkně zapadá...

2 25.04.2020

Kniha je napůl popisem nově objevených a/nebo autorem prozkoumaných "důkazů o existenci Bohů", a napůl cestopisným vyprávěním, neboť autor při putování za důkazy procestoval půlku světa. A obojí mě bavilo - jak čtení o nevysvětlitelných záhadách a objevech, tak i vyprávění o tom, jak se autor dostal na cestách do různých situací, které musel řešit bez mobilu, internetu a navigace... :-)

25.04.2020

Svou další knihu autor pojal jako obhajobu před všemi, kdo ho napadají za to, že si vymýšlí nebo že se honí za neprůkaznými teoriemi. Informuje o různých objevech z různých kontinentů, ale také o všemožných odkazech ve svatých knihách všech možných náboženství, kde se hovoří o tom, že na Zemi kdysi zřejmě přistáli mimozemšťané, kteří stvořili pozemšťany "k obrazu svému". Vysvětluje zde také, proč podle něj (a různých vědců z oboru biologie, chemie atd.) není možné, aby fungovala Darwinova teorie. Za mě to byla kniha, která mi pootevřela oči a nabídla mi několik jiných pohledů na vznik života...

25.04.2020

Kniha plná autorových názorů a spekulací ohledně toho, proč mimozemšťané kdysi Zemi navštívili - aby zde vytvořili "nový lidský rod"... Odkazy na tuto dávnou genetickou "operaci" jsou obsaženy v různých svatých textech včetně Bible, a obrazy toho, jak našim předkům "tvůrci" předávali své znalosti a vědomosti, lze nalézt na prastarých kresbách a rytinách... Ostatně, v knize je spousta fotografií nebo úryvků těch textů, takže každý čtenář může zapojit svou vlastní představivost a přijít se svým originálním vysvětlením :) Já si třeba myslím, že některé citace z těch textů lze vyložit i jinak, ale u některých obrázků mě naopak až mrazilo, jak působily "jednoznačně promimozemšťansky"... Jak říkám, názor si musí každý udělat vlastní, co ale oceňuji u autora, je to, že si s tím shromažďováním všech důkazů dal tolik práce! My ostatní, co nás dané téma zajímá, bychom těžko zvládli procestovat svět a prohlédnout si ty rytiny zblízka, nebo si zajistit překlady všemožných starých nábožných knih...

1 25.04.2020

V této knize se autor zabývá archou úmluvy neboli svatým grálem, zaměřuje se na nevysvětlené kamenné rýhy pokrývající Maltu i jiné ostrovy nebo se věnuje starověkým seznamům a údajům, podle kterých dávní králové žili a vládli stovky let... Mě tohle čtení opět moc bavilo :) - autor se trefil do záhad, které mě fascinovaly už odmala, a ráda jsem si rozšířila obzory dalšími možnými teoriemi o tom, jak to celé mohlo (ale nemuselo) být.

24.04.2020

Hned po Vzpomínkách na budoucnost to byla moje druhá kniha od autora. Měla jsem tenkrát dojem, že se těchto spekulací o mimozemšťanech nikdy nenabažím! :) Dnes už vnímám, že některé úvahy a z nich plynoucí závěry pana Dänikena jsou až příliš jednostranně zaměřené a že by se na ně dalo podívat i z jiných úhlů, přesto ale... ne nadarmo se říká, že na každém šprochu pravdy trochu... ;-)

2 24.04.2020

V knize autor shromáždil nejčastější otázky, které mu na přednáškách podávají jeho obdivovatelé a/nebo kritici, a shrnul své odpovědi na tyto otázky. Některé věci tedy opakoval z předchozích knih, někdy mluvil úplně mimo hlavní téma (ovšem nutno dodat, že i přesto odpovídal dle mého názoru chytře a s vtipem, resp. "šprýmoval" ;)), ale pár nových zajímavostí jsem se i přesto dočetla. Raději ale čtu jeho knihy podané formou "souvislého vyprávění" než formou otázek a odpovědí :).

1 24.04.2020

Autor předkládá své důkazy svědčící o tom, že na Zemi již před dávnými věky byli mimozemšťané, kteří původním obyvatelům Země předali spoustu vědomostí i artefaktů, a kteří slíbili, že se jednoho dne vrátí. Tento odkaz je obsažen ve svatých knihách všech světových náboženství, stejně jako je tam "zašifrováno", že "Bohové" opravdu na naši planetu vstoupili, jak vypadali a co všechno pro lidstvo udělali... Kniha ve mně zanechala silný dojem, že "takhle nějak by to opravdu mohlo být"; všechno to do sebe zapadlo - autor prostě provádí svůj výzkum pečlivě a nemám dojem, že by nás vědomě tahal za nos. Spíš jde o to nechat oči i uši dokořán, nedívat se jen jedním směrem, ale zůstat přístupný i dalším možným vysvětlením :).

2 24.04.2020

Mě tyhle teorie bavily - a baví :). Jak už psal někdo pode mnou, nikdy mi nepřišlo, že by autor "tlačil na pilu" a tvrdil, že jenom jeho vysvětlení je jediné správné; naznačil prostě i další možnosti a směry, jak si vykládat všelijaké záhady... nebo např. shody objevující se ve starodávných textech po celém světě...

6 24.04.2020

Do půlky mi kniha přišla hooodně napínavá; pak už jsem děj upozadila, protože mi došlo, že pointa nebude bůhvíjak mysteriózní ;), a bavilo mě to spíš z toho psychologického hlediska. Líbilo se mi, že spolu s Alanem se i já coby čtenář můžu vypravit na sebeobjevnou cestu :-). Největší dojem ve mně zanechala lekce "z pekařství" a "z luxusního klenotnictví", ale zamyšleníhodných rad ohledně zvyšování přirozeného sebevědomí tam bylo mnohem víc! Na každého holt "vyskočí" to, co si momentálně potřebuje vyřešit... jsem celkem zvědavá, co na mě vyskočí, až se ke knize za pár let vrátím ;).

3 24.04.2020

Kniha pro mě byla zajímavá proto, že americká mládež vede takový jiný život ;), ale jinak mi nepřišla až tak skvělá. Nebavilo mě, že první půlka knihy byla psaná v minulém čase a druhá půlka, road-trip, v přítomném... a hlavně mě nebavila celá zápletka. Holka, kterou přes/pro její výstřednost a divnost všichni milují, ale ona má přesto pozornosti málo, a tak uteče z domu a zanechá ještě i stopy... Hlavní hrdina pak už řeší jenom ji a nemyslí na nic jiného, až už mi to přišlo otravné a vlastně mi bylo i docela jedno, jestli ji najde nebo ne. Navíc mi to celé přišlo dost podobné knize Hledání Aljašky - tam si vypravěč taky nechal pomotat hlavu "specifickou" a pro mě nesympatickou hrdinkou... ale tamní pointa ve mně aspoň zanechala nějakou hlubší stopu, kdežto tady jaksi nebylo co zanechat.

1 24.04.2020