Yanna0 komentáře u knih
Knihu jsem přečetla jedním dechem, když mi bylo asi 11. Mám jí moc ráda.
Působící příběh z reálného života dětí, které se dostaly k drogám.
Pro třináctileté dítě, jako jsem byla já v pubertě je to hezká oddychovka.
Dobrá myšlenka, kdyby jí autorka lépe rozvedla a propracovala. Také mi chybí širší slovní zásoba.
Tuto knihu mi zapůjčil otec. Je má nejoblíbenější. Je to jediná kniha, ke které se praktický vracím a prožívám jí tak, jako kdybych jí četla po prvé. :-)
Klasika z povinné četby. Mrzí mě, že mi jí jako malému dítěti páni učitelé ve škole znechutili, protože by se mi jistě líbila už tehdy. Vztah jsem k ní našla až ve svých devatenácti letech.
Moje milovaná kniha, kterou jsem dostala jako dárek k Vánocům od mého dědečka, když mi bylo 8 let. Harry Potter je pro mne asi nejhezčí fantasy knihou , co jsem kdy četla.
Od této knihy jsem očekávala více, než tři čtvrtě stran o páření se mezi lidmi. Nejzajímavější bylo prvních pár stran a konec. Ten mě kupodivu donutil přečíst si i druhý díl, který se mi líbí už o mnoho víc. Slovní zásoba autorky by ovšem mohla být rozmanitější...
Ferdu mravence jsem nikdy neměla ráda. Nelíbí se mi ilustrace ani příběh. Absolutně mě nezaujal.
Pamatuji si, jak jsem si tuhle knihu čítávala v šesti letech. Četla jsem ji tehdy dokonce několikrát za sebou, jak se mi tehdy líbila.
Líbí se mi myšlenka tajemného světa florel.
Příběh byl, ale málo propracovaný. Pointa možná dobrá, ale ten styl psaní má jisté mezery.
Ráda bych se při takové pohádce zeptala sama sebe, jestli florely opravdu třeba existují. To mám na pohádkách nejraději - ta absurdní věrohodnost, která zde naprosto chybí.
Nelíbilo se mi, že pokaždé, když přišla jakákoliv relativně důležitá akce, tak byla uspěchaná.
V podstatě čtete deset stránek o tom, jaké to je být florelou a pak zničeho nic jsou tři stránky o neskutečném akčním boji, kde si říkáte: "Ježiši marja, nepřehání to tak Aprilynne už trochu? Proč tohle všechno nacpe tak pitomě do třech stran???" a to mě zkrátka vadí. Nic-Akce-Nic-Akce. Při čtení mě to rozčilovalo.
Autorka si mohla tedy dát více záležet a děj lépe rozpracovat/rozvést.
Postavy jsou navíc na svůj věk dost dětské a naivní.
Příběh je hezký, ale mohl by být lépe napsaný. Jakoby mě nedokázal vtáhnout plně do děje, i když se mi samotná myšlenka Narnie ohromně líbila. :-(
Když jsem byla malá, nutila nás paní učitelka ve čtvrté třídě, abychom nahlas předčítali v hodinách českého jazyka tuto knihu. Ačkoli mě děj docela bavil a četla jsem pěkně, můj dojem z knihy zkazilo koktání mých spolužáků. Modlila jsem se, abychom knihu dočetli a vrátili se zpět k čítance. Později jsem měla možnost vrátit se ke knize, když mi bylo asi 15 let. Našla jsem Robinsona u svého pradědečka v knihovně a napravila mu reputaci. Zaplať pán bůh, že jsem tu možnost dostala, neboť kniha se mi stala oblíbenou a vřele jí doporučuji.
Hororová detektivka. Rozhodně doporučuji. Příběh se mi moc líbil, byl čtitelný a napínavý.
Krásná pohádková kniha, kterou si mile ráda přečtu i teď, když jsem dospělá. Jednou bych jí ráda předčítala svým dětem.
Knihu jsem si přečetla po té,co jsem si přečetla Muka dospívání aneb těžký hypochondr v pubertě. Líbila se mi o mnoho méně. Muka dospívání aneb těžký hypochondr v pubertě byla mnohem vtipněji pojata.