Yaromil komentáře u knih
Harry Potter mě v dětství minul, respektive když u nás poprvé vyšel, zajímaly mě už úplně jiné věci a léta jsem jím následně doslova opovrhoval, protože už na základní škole jsme četl Pána prstenů a Tolkiena nemohl jiný autor fantasy v mých očích překonat. Jak jsem se mýlil, jsem zjistil až nyní o téměř 20 let později, když jsem si na Harryho a jeho dobrodružství konečně "udělal čas" a dostal zase rozum ;-). Ne, nepřekonává u mě Pána prstenů, je to totiž úplně něco jiného, ale musím přiznat, že skvělého. Kámen mudrců se mi četl náramně a celý první školní rok v Bradavicích mě moc bavil. Ano, místy je to přitažené za vlasy, místy příliš zjednodušené, ale jako celek ve mě kniha zanechala čtenářské uspokojení a těším se na další díly! Harry, omlouvám se ti ;-)! PS: jednou jsem trochu "hrál", že mi není zrovna moc dobře, abych mohl zůstat o něco déle v posteli a pokračovat ve čtení,... to se moc knihám nepovede ;-).
Naprosto výjimečná kniha. Jsem rád, že vyšla v Argu v edici Fantastika, jinak bych se k příběhu Charlieho Gordona asi nikdy nedostal a to by byla velká škoda. Pro mě je to jedna z těch knih, které chcete nebo snad musíte mít v knihovně, protože si zaslouží vícero přečtení. A jedna z těch knih, které jen tak nedostanete z hlavy (nebo srdce?),...
Tak tahle kniha byla velice nevšední zážitek a to i na poměry sci-fi literatury! Přiznám se, že jsem se původně nechal ovlivnit rozporuplnými recenzemi kolegů čtenářů a čas jsem litoval, že jsem si pořídil rovnou celou sérii. S knihou jsem tedy dlouho otálel a nyní vím, že to byla chyba. Už řadu let se mi nestalo, že bych knihu přečetl tak rychle a s takovým zaujetím. Že je to příliš vědecké, že se tam autor zbytečně zabývá čínskou historií, že je tam příliš soudruhů, že je tam nějaká nudná počítačová hra? Ne není, vše do sebe perfektně zapadá a autor dle mého vytvořil velice zajímavý a uvěřitelný příběh na pozadí čínských reálií, které samy o sobě byly pro mě zajímavou exkurzí do jiného světa. Určitě jsme neměl pocit, že by autor měl snahu šířit nebo velebit čínskou propagandu, naopak vcelku odvážně vykreslil její stinné stránky. Ano, někde to může být lehce přitažené za vlasy, čtenář si nemusí být vždy jistý, kdy autor vychází z reálných poznatků vědy a nebo kdy až moc fantazíruje, ALE přece jen je to sci-fi. Za mě rozhodně jedno z nejlepších, které jsem za dlouhou dobu četl, a u kterého jsem se ani jednou nenudil. Tak kde mám ten druhý díl,...
Nad knihou jsem dlouho váhal a to především díky velkému hypu kolem ní. Nebyl jsem si také jist, jestli tohle je spíš čtení pro holky nebo i pro kluky. To nyní nemyslím nikterak špatně, ale prostě je tu drtivá recenzí od kolegyň čtenářek. Zvědavost mě nakonec přemohla a nelituji.
V krátkosti: přečetl jsem si; příběh mě bavil; další díl si pravděpodobně přečtu a je to i pro kluky ;-).
ALE,...
Přestože příběh má potenciál, tak na mě kniha působila surově. Svět mohl být vykreslen více přesvědčivěji, kdy čtenáři i přes zajímavé nápady nebylo mnoho objasněno a postavy pak postrádaly více života. Bohužel jsem se celou knihu nedokázal nijak blíže sžít s hlavní hrdinkou, o zbylých postavách ani nemluvě, ty na mě působili spíše jako loutky. Na druhou stranu jsem se snad 10x v knize dočetl, že kapitán Pětadvacítky má oříškové oči,... ufff. Konec pak byl hodně otevřený a moc nebylo vysvětleno. Musím ale uznat, že tu bylo několik pasáží, u kterých jsem spokojeně přitakával a zažíval čtenářské blaho ;-).
Každopádně pravděpodobně zkusím časem i další díl, abych se přesvědčil, jak se vše dále vyvine - ať už příběh, tak i autorka. Rozhodně nemůžu zapřít fakt, že mě první kniha Naslouchače bavila.
Skvěle napsaná moderní fantasy, kterou jsem si užíval od první stránky a opravdu nerad jsem se na jejím konci loučil s hrdiny, které si nešlo neoblíbit. Nečekejte nic příliš moudrého nebo vznešeného, ale prostě pořádnou porci akční zábavy, kde nechybí poutavý příběh, skvěle napsané postavy, zajímavý fantasy svět a celé je to okořeněné jistou dávkou sentimentu (ale nebojte, můžete si být jisti velkým množstvím stříkající krve a jiných tělesných součástí). Přestože jde o autorovu prvotinu, já si jí bez většího váhání řadím mezi klasiky. Nyní nezbývá než se těšit na další díl! PS: Musím pochválit český překlad.
Tak tohle byl strhující zážitek a to od první do poslední stránky! Sice nechápu, jak jsem mohl Zámek a klíč tak dlouho míjet, ale už po přečtení prvního dílu rozumím jeho téměř kultovnímu statusu. Kresba je na velmi vysoké úrovni a věřím, že se valné většině čtenářů bude líbit, já osobně bych si dokázal představit kresbu jiného ražení, ne tak "cartoonovou". To ale nemění nic na faktu, že mě fascinoval především samotný příběh, styl vyprávění a uvěřitelné hlavní postavy, u kterých by se chtělo až napsat, že mají duši.
Povídková sbírka "Medvědi objevují oheň" je takový malý velký klenot sci-fi literatury, který pravděpodobně příliš čtenářů neobjevilo. Stejně tak si to troufám tvrdit o autorovi a to alespoň v našich končinách. A je to vážně škoda. Pro mě to byl mistrně namíchaný koktejl bezbřehé fantasie, vlídného humoru s nádechem jisté nostalgie, který bych chtěl popíjet každý večer. Musím také ocenit autorovo vytříbenou práci se slovy, které v českém vydání dozajista pomohl vynikající překlad Viktora Janiše.
Jsem spokojený. Druhý díl sice u mě nevyvolal takový wow efekt jako díl předchozí, ale kniha má bezesporu dostatek nosných myšlenek, které neustále bystřily mojí čtenářskou zvědavost a pozornost. Spletitý děj, zajímavé postavy, emoce, zvraty, uvěřitelné i neuvěřitelné technologie, vesmírné lodě, mimozemské civilizace, filozofie,... co víc bych si tak mohl přát ;-)? Přiznám se, že nemám příliš v oblibě knižní "špalky" s rozsahem nad 500+ stran, ale kniha se čte opravdu skvěle, kde musím vyzdvihnout český překlad a redakci vydání. Host Brno má můj obdiv, jakou péči knihám věnují. Měl jsem jen problém s tím, kdy jsem četl druhý díl již po delší odmlce a některé (i důležité) detaily jsem si nepamatoval. Tak mám nyní rovnou sáhnout po závěrečném díle? Rád bych si ho šetřil, ale ... ;-)
Jak jsem poznamenal už u prvního dílu, k příběhům z Bradavic jsem se dostal až s 20-ti letým zpožděním ;-), ale troufám si říci, že si je náramně užívám i nyní v "pokročilém" věku. Jsem za sebe každopádně rád, že jsem z toho nevyrostl. Druhý díl (nejen) o hledání Tajemné komnaty byl hotová detektivka, ale okořeněná o to vše milé a kouzelné, co k Harrymu patří. Příběh měl napětí, momenty překvapení a nejednou jsme se zasmál. Třeba nápadu s očarovaným autem, které zdivočilo a žilo si svůj život v divočině ;-).
Příteli čtenáři, jak rád bych nyní začal číst třetí díl, ale řekl jsem si, že si sérii budu trochu šetřit, ať se mám na co těšit ;-).
Kniha začíná velmi pozvolna a nenápadně, až jsem si kolikrát kladl otázku, zda-li nastane nějaký zvrat a bude se vůbec něco dít,... I přesto mě autorovo vyprávění již od počátku upoutalo, a to ať už pojednával o malichernostech všedního života nebo těžkých životních zvratech,... Často jsem se těšil na každou další stranu a další poodhalení Francie šedesátých lete, osudů politických uprchlíků nebo života dospívajícího hlavního hrdiny Michela. Ten na mě působil spíše jako jakási spojnice mezi mnohdy výrazně zajímavějšími postavami, avšak v příběhu měl rozhodně své místo,... Autorovi se nedá upřít umění s jakým vtáhne čtenáře do děje a mistrovsky zvládnutá gradace, kdy jsem ke konci knihu ne a ne odložit. Někomu může vadit, že některé příběhy z knihy nejsou uzavřeny, ale mně to dalo prostor se nad postavami a jejich osudy dále zamýšlet,... Už se těším na autorovi další knihy.
Jo a abych nezapomněl, jestli se ještě někdy podívám do Paříže, rád bych navštívil Lucemburskou zahradu a Medicejsou fontánu.
Pozoruhodný příběh o člověku, přírodě, dobrodružství a mladické odvaze. Nečekejte však nic epického, pro mě to bylo spíše komorní vyprávění krátkého období autorova pobytu v Argentině, jeho osamostatnění a navázání velkého přátelství. Nad knihou jsem i dlouho po jejím dočtení přemýšlel a to především po té, kdy jsem zjistil, že se jednalo o skutečný příběh. Velice milé a pozitivní čtení. Díky za něj! PS: Musím také pochválit překlad!
Nějakou dobu jsem Essex County přehlížel, protože jsem si myslel, že je to jen o hokeji a ten moc nesleduji. O tom jak jsem se mýlil, jsme se přesvědčil nedávno, když jsem najednou četl mnohovrstvý román (nebojím se to slovo použít!) s krásně vykreslenými postavami a jejich charaktery. Ať už se vypráví o všednosti každodenního života nebo hrdinských činech, chybách nebo výhrách v životě, autor to podává s takovou dávkou lidskosti, že se i přes ne zrovna sympatickou kresbu čtenář vžívá do postav příběhů jako by to byli jeho sousedi nebo snad i rodina. Krásné!
Velice poutavě a čtivě napsaný pohled na vývoj člověka. Nečekejte však podrobnou historii, autor se zabývá především hlavními milníky našeho evolučního vývoje a to od zrodu kognitivního myšlení až po (nemilosrdné) ovládnutí světa. Mnohdy na nás jako druh a naší minulost není zrovna "pěkné" ohlédnutí, ale cesta jakou za posledních pár tisíc let urazil Homo sapiens je každopádně neuvěřitelná. Kniha měla za následek mimo jiné to, že bych si rád v tomto směru ještě rozšířil obzory.
Abych se přiznal, tak jsem o autorovi před vydáním knihy moc nevěděl a to i přesto, že se o fotografování zajímám. Vlastně jsem s ním viděl jen rozhovor na DVTV, který mi utkvěl v paměti. Líbil se mi tak moc, že když Petr rozjel kampaň na podporu vydání své knihy, dlouho jsem neváhal a podpořil ho. Nevěděl jsem co od výsledku úplně čekat, ale knihu mám přečtenou a jsem za ní sakra rád.
Není to kniha úplně o focení, ani o cestování, jak by se mnozí mohli domnívat, ale především o životním příběhu. Pro mě to byl pak také příval inspirace a nemalého obdivu k autorovi a jeho odvaze "něco" podniknout, udělat krok do neznáma, což mě osobně absolutně schází. Ať už Petr popisoval výlet s dcerou nebo výstup na K2, vždy jsem stránky přímo hltal a přes den se těšil, kdy budu moci ve čtení zase pokračovat, což se mi u moc knih nestává. Autor nešetří humorem, ale ani sebekritikou a vše je podáno velice čtivě.
Jo fotky jsou tam také a to velice vydařené ;-), ale nečekejte jich přehršel, kniha je spíše o čtení než o prohlížení a to je vlastně dobře. Vedle cest do nejrůznějších koutů světa mě velice mile překvapila kapitola o focení / výletu do mého rodného města Lokte, která je ale pro změnu napsána autorovou manželkou, jako pohled na fotografa "z druhé strany" ;-).
Z knihy si celkově odnáším silný dojem a především touhu "někam" vyrazit. Díky za to, Petře!
Televizní zpracování o přemožitelce upírů Buffy mě minulo a nikdy jsme neměl výraznou potřebu to napravit. Když však nedávno Comics Centrum přišlo s restartem série v komiksové podobě, dlouho jsem neotálel a krásná obálka mě nemusela ani tak dlouho přemlouvat. Ve finále jsem dostal přesně to, co jsem čekal - jednoduchou popkulturní zábavu z teen prostředí, kde se nad nadpřirozenem nikdo moc nepozastavuje. Užil jsem si to a i přesto, že hodnotím jen třemi hvězdičkami, rád si pořídím další díl, protože první svazek, jak už to tak někdy bývá, skončil v tom nejzajímavějším ;-). Zpracování komiksu je na velmi vysoké úrovní tak, jak je u Comics Centra zvykem. Na konci knihy jsem ocenil galerii alternativních obálek.
Nádhera. Velká nádhera. Jak po výtvarné, tak po příběhové stránce. Jsem si jist, že mi určitě uniklo nejedno poselsví, které se snažil autor předat, tu a tam jsem přeslechl nevyřknutá slova mezi řádky, pravděpodobně jsem se zamotal i v samotném příběhu,... To ale vůbec nevadí, protože se do něj chci opět vrátit a snad i více mu porozumět, prožít ho a nechat se znovu bez většího studu kouzlit.
Z Anihilace jsem byl nadšený a to hodně. Při čtení Autority jsem se však musel několikrát podívat na obal knihy, jestli nečtu náhodou něco úplně jiného. Nečetl jsem. Bohužel. Autor se rozhodl podívat na příběh a záhady Oblasti X z druhé strany. Mohlo to být skvělé, ale bylo tam až příliš zbytečného balastu, který příběh nikam neposouval, četl jsem spíše ze setrvačnosti, ale nikterak mě to výrazně nebavilo. Knihu zachraňuje až poslední 1/4, která byla naopak skvělá a já dostal konečně to, na co jsem se těšil od dočtení Anihilace. Mám nutkání si přečíst třetí díl, ale asi to nechám chvíli uležet. Bojím se, aby to nebylo opět takové utrpení jako Autorita. Každopádně mě to do Oblasti X stále táhne!
Výtvarně krásně zpracovaná kniha, která ale bohužel vydží pouze na pár minut, pokud tedy příběh nenecháte více rozehrát ve své fantazii,... Ten sám o sobě nikterak neoslní, ale dceři se kniha zdá se líbí a to je hlavní ;-). Uvidíme, jestli a kolikrát se k ní vrátíme.
Anihilaci jsem dlouho dobu obcházel díky rozporuplným recenzím. Byla to chyba. Nemůžu napsat, že jsem se u knihy dobře bavil, protože to by nebylo zcela přesné, spíše jsem jí velmi intenzivně prožíval a autorovi se podařilo hrát na nejednu strunu mých emocí, počínaje radosti z objevování neznámého, až po strach - z objevování neznámého. Postavy jsou zvláštní, téměř anonymní a místy jsem měl pocit, že "sleduji" nějakou reality show na opuštěném ostrově, ale tak nějak to s příběhem ladilo a nevadilo mi to. Každopádně to byl autorův záměr a ten respektuji... Oblast X mi uhranula, jdu si objednat zbývající dva díly!
Knihu jsem si pořídil spíše z recese, ale nakonec jsem dostal pořádnou porci nevšední zábavy, u které jsem rozhodně nenudil, naopak! Těším se na další bizarní dobrodružství, pane Carltone.