Yarwen komentáře u knih
Krásná knížka pro mladší čtenáře o přátelství mezi Smítkem, Vaňkem a Kobylákem v nádherné Šumavské přírodě.
V posledním příběhu o Sandokanovi se opět shledáváme se čtveřicí našich hrdninů, byť v tomto případě bude hlavní roli hrát Yanez, doktor Van Horn a domorodec Guruan.
Časy se změnily, naši známí jsou starší a poklidně jako rádžové vládnou svým malým zemím. Pirátskou úlohu přebírají jiní, se kterými se Yanez na své výpravě neustále potýká. O tom a o záhadách jeskynního města vypráví tato kniha, jež ságu o Sandokanovi završuje. Příběh je to asi nejslabší, nicméně když už se nějaká série začne číst, je třeba to dokončit, že...
Jediná užitečná pasáž z této knihy je technika úderů a snad historie tenisu. Jinak pro rekreačního tenistu je celkem zbytečné zbytek knihy číst. A další místa, například "politicko-výchovné působení trenéra" je nejlepší úplně vynechat. Na druhé straně jsou zajímavé fotografie hráčů, na kterých autor ilustruje techniku - z dnešního pohledu to jsou už jen legendy světového tenisu - Borg, Lendl, Nastase, Laver, Connors, Goolagongová, Evertová, Vilas, Roche, Mandlíková, Kodeš a další...
Nejslavnější pohádky slavného pohádkáře... Každý z nás patrně viděl spoustu filmových/animovaných zpracování jeho nejznámějších kusů, proto jsem se těšil, že si konečně přečtu originály - ale jsem zklamán. Pohádky jsou to plytké a jen u málo z nich jsem se bavil či si všiml nějaké hloubky a moudrosti. Řada českých pohádkových knih poskytne lepší a barvitější příběhy.
Autor představuje čtenářům nejlepší detektivní povídky, které kdy byly napsány. Což je asi důvod toho, proč se tomuto žánru vyhýbám - děj bývá mnohdy méně reálný než fantasy příběhy z fiktivních světů. Většina povídek se pohybuje od hodnocení "podprůměrná" do vysloveně "špatná", občas lze narazit na některou, jež se vyšvihne nad průměr, případně o jinou, kterou nelze klasifikovat jinak než jako čiročirý brak. Jestli toto má být reprezentativní výběr, pak je to smutné. Srovnejte například s výběrem nejlepších sci-fi povídek od O. S. Carda ("Mistrovské kusy").
Poutavě psaná kniha o generálu Vlasovovi, popisující stručně jeho život před 2. světovou válku a následně podrobně jeho jeho osudy během války. Při četbě si čtenář uvědomí, že nebýt rasistické doktríny nacistů, tak po válečné stránce nebylo Německo zcela bez šancí válku v Rusku vyhrát nebo alespoň řádně zamíchat kartami. Rovněž Stalin, brutální diktátor, byl po vpádu Německa do Sovětského svazu spíše rozpadajícím se hadrovým panáčkem. Nicméně po bitvě je každý generál, že, ale přemýšlet a diskutovat nad tím, co by kdyby, je bezpochyby zajímavé.
Knihu jsem četl už před dvaceti lety, co si ale pamatuji, je, že autor vysvětloval v knize věci naprosto na rovinu a upřímně. Tím jednak dokáže teenagery zaujmout (mimo svého slavného jména) a jednak vštípit jim, že se jedná vskutku o důležitou věc, která, pokud se podcení, může radikálně ovlivnit celý život.
Ve Svaté Heleně, malém australském městečku, žijí otcové dvou rodin, věční rivalové. Navzdory tomu se jejich děti - Tom a Peggy - do sebe zamilují a rozehrají tak střet už tak vyhrocených vztahů. Knihu jsem si našel na základě dvoudílného televizního filmu, který jsem kdysi viděl a musím přiznat, že v tomto případě výjimka potvrzuje pravidlo a film knihu předčí. Kniha výborná, film nezapomenutelný.
Vrchlického řadím v rámci českých básníků k těm nejtěžším, na jeho mnohdy obtížně čitelné verše je třeba se soustředit, aby čtenář pochopil, co chtěl básník říci. Statečně jsem se prolouskal všemi sbírkami, které byly do této edice zařazeny a našel mezi nimi několik perel, které jsem si vychutnal. Avšak k těm ostatním, k té převážné většině, nemám potřebu se podruhé vracet. Krom toho je třeba zmínit výtku týkající se pravopisu - v dobách, kdy Vrchlický verše skládal, procházel český jazyk určitými změnami, nicméně Vrchlický si s tím příliš hlavu nelámal. Člověk pak naráží na různé patvary slov, které zase na jiných místech autor tvaruje jinak.
Jeden z modulů pro Dračí doupě. Příběh je spjat s výpravou na Ardanskou tvrz, ve které přebývá a zlo kolem sebe šíří nekromantský kouzelník Zaaron.
Mnoho modulů mi - coby pánovi jeskyně - přes ruky neprošlo, vždy jsem si tvořil vlastní. Proto mi tato hra připadala poměrně slabá, jakoby tvůrci své dílo odbyli nebo jako kdyby byli v prostředí Dračího doupěte začátečníky. Zahrát se však dá a svou dávku zábavy poskytne.
Mark Stone se se svým androidem Rayem vydává na planetu Tor zdokumentovat a prověřit vývoj tamní civilizace po padesáti letech. Zjišťuje však, že věci nejsou takové, jaké by měly být a planetu začíná ovládat tajemný Řád, za kterým se ovšem skrývá mnohem víc.
Jednoduchý a krátký příběh přináší čtenáři asi to, co od něj očekává - oddychovou četbu. A docela se mu to podařilo.
Kosmického pilota Pirxe sledujeme od jeho prvních studentských letů až do doby, kdy má své aktivní létání již za sebou. Skvělá sci-fi s pár kapkami moudrosti, nad kterými se čtenář zamyslí.
Ve druhém díle se Ilja s dalšími bohatýry vydává daleko na sever, až k bráně podsvětí, aby zneškodnil velekněze Tugarina, který chce ke svému ocelovému žezlu připojit třetí, poslední dračí šupinu, aby se stal bohem. Třetí šupinu vlastní Baba Jaga, alias Matka hadů - Dračí carevna.
Vynikající dílo, a to i ve světovém měřítku, spojuje napínavý a uvěřitelný příběh s prokreslenými historickými reáliemi i starými ruskými či pobaltskými pověstmi. Autor musel prostudovat řadu podkladů, aby mohl napsat tuto výbornou knihu.
Tento příběh mi připadal spíše jako "něco", co je slepené z několika dalších mayovek. Velmi slabé, spíš brak, téměř beze smyslu, nuda a zklamání.
Agent Kovář se tentokrát stává členem výpravy Vikingů, plavících se z Evropy do severní Ameriky, s úkolem zajistit úspěšné navázání kontaktů s tamějšími indiány.
Dle mého soudu zatím nelepší díl JFK, byť ani zde se autoři nevyvarovali nešvarů z minulých dílů: způsob fungování přenosu mezi paralelními světy, jeho pravidla nebo možnosti nejsou nikde popsány, proto se zde často objeví "novinka", díky níž autoři příběh ohnou tam, kde chtějí. Ano, pomáhá to překvapivým obratům, vůči čtenářům to ale není zcela férové. Nehledě na to se v knize i tak objevují další logické kiksy, které realitu pohřbívají ještě hlouběji. Tak jako tak je příběh vcelku vydařený a vyzdvihuje dílko nad průměr.
Labyrint je poměrně zajímavý, ale nese si se sebou jednu slabinu - je neskutečně těžký, do té míry, že se snad nejde ani dohrát. Nikdy dříve ani později jsem těžší gamebook nečetl.
Sci-fi gamebook, kde má čtenář za úkol polapit šíleného vědce, jenž chce zničit svět. Je to neskutečně lineární - ať jsem se rozhodl, jak chtěl, nemělo to žádný vliv na budoucí děj, během kterého nelze ani zemřít, autor dokonce nutí čtenáře k tomu, aby vyzkoušel všechny nabízené možnosti, aby se pak stejně vrátil na původní místo. Jedná se tak patrně o nejhorší gamebook, jaký jsem kdy četl - jedna hvězda za mnohdy vtipný text, který ovšem knihu nezachránil.
Jednalo se snad o první knihu, kterou nakladatelství Laser vydalo, vazba byla scvaknutá koníkem. Nicméně obsah knihy je nádherný, bylo to mé první setkání s Howardem a směs fantasy a hororových povídek jsem přečetl jedním dechem.
John Francis Kovář se stává agentem a jeho první mise souvisí se slavnou bitvou tří císařů u Slavkova, léta páně 1805. Příběh je krátký, plytký, logika fungování mezičasových přenosů není popsána a proto si ji autoři ohýbají tak, aby docházelo k překvapivým prvkům v příběhu.
Souboje a bitvy jsou dobře popsané a čtivé, ale slepenec mezi nimi připomíná odbytou práci, případně dílo začínajícího patnáctiletého autora. Špatné to není, ale vzácný čas je vhodné věnovat lepším knihám - 31%.
Knihu lze zařadit k naturalistickým dílům, což je klasický žánr, jenž nemusí padnout každému a já budu asi jeden z těch, komu nepadl. Některé pasáže umí vtáhnout do děje, místy je ale kniha nudná, a to ne zřídka. Čtenář se přitom musí vyrovnat s tím, jak krása a nevinnost dolů mířící spirálou postupně, ale nezadržitelně míří k neradostnému konci.