zazvorek
komentáře u knih
Stínohra - Nápady pro černou hodinku - 100 stínových zvířat
Sophie Collins
Kniha slibuje až 100 stínových zvířat, ale spousta z nich se buď opakuje (variuje se třeba jen ucho/ tlama apod.), nebo si vůbec není podobná (myslím, že mám velkou představivost, ale ani ta mi nepomohla někdy pochopit, proč zrovna tohle má být třeba gepard), nebo si lze jen těžko představit, jak v některé krkolomné pozici sehrát ještě jakés takés divadlo (ok, tady by třeba pomohl trénink). Každopádně nás to s dětmi baví, i ony sem tam něco zkouší, vymýšlí vlastní postavy a jako inspirace na zimní večery je to paráda.
Malá čarodějnice
Otfried Preussler
Dcery ke čtení paralelně po částech sledovaly i známý Večerníček a také méně známý německý hraný film z roku 2018, takže příběh mohly poznat perfektně. A vážně moc je to bavilo, inspirovalo nás to ke spoustě čarodějnických her a dost jsme se nasmály. Kniha mi sice z tohoto tria zpracování vychází jako nejslabší, ale to jen proto, že filmové verze jsou prostě úžasné a taky lépe pochopitelné pro nejmenší děti, kniha je přeci jen ideální spíš až pro prvočtenáře. Ovšem správňácká čarodějnická holka a její sympatický kámoš Abraxas jsou skvělé charaktery a ten závěr, kdy to všem natřou, je hodný ovací vestoje. Myslím, že příští filipojakubská noc bude velký rokenrol! :-)
Dešťová hůl
Jiří Hájíček
Posloucháno jako desetidílná četba na pokračování.
Celý příběh mě po všech stránkách velmi, velmi oslovoval, jen ten závěr mě vyloženě nas...štval. Zdál se mi najednou jaksi zrychlený, někde mezi úlevou a depkou, ale dost možná to tak mělo být, vím já?
Hájíčkovy ústřední (mužské!) postavy mi jsou většinou dost sympatické, Zbyněk není výjimka. Jejich umanutost mi je blízká a důvěrně známá; pro okolí je nepochopitelná a otravná, ale hrdina má v sobě prostě ten vnitřní hnací motor, který ho z nostalgie/zvědavosti/lásky/potřeby najít sám sebe žene do boje (i kdyby se zdál už předem prohraný). Nemůže jinak, je to jeho podstata a nepřestane, ani když dostane nafackováno a vypadá jako největší ztroskotanec.
Zato ženské postavy u Hájíčka až na výjimky vnímám jako unylé, protivné, arogantní... Čím to je, pane autore? :-)
Prolínání vzpomínek na dětství a mládí na vesnici s problematikou čachrů s pozemky, krizí středního věku, nespavostí, k tomu hledání křídel, fascinující strejda Tonda a indián, který jde do boje (!!!), to u mě zafungovalo skvěle.
Čarodějův učeň
Otfried Preussler
Jsem naprosto lapena temným příběhem z Černého mlýna.
Zemanův film jsem viděla kdysi v dětství, jednou taky příznačně při exkurzi do Lužice. A líbilo, ne že ne. Ale kniha je silnější. Zařazení mezi pohádky bych brala s velkou rezervou, nejen pro ponurost a drastičnost příběhu, ale i pro historické pozadí, které dítě sotva vstřebá (asi tak úplně nepochopí, kdo a proč tu s kým válčí). Horory mě nebaví, protože se u nich nebojím. To už mě víc drásala tahle "pohádka"...
Ten příběh zkrátka vyvěrá odkudsi z pradávných časů (a je jedno, zda má původ ve staré Indii nebo "jen" v Lužici 17. století), mistrně v sobě vstřebává skryté strachy, temné síly, smrt, boj o moc, psychologické hry, lásku, přátelství, sílu vůle, odhodlání, ale i koloběh roku a folklor. A je to vážně silné.
Bílá zima
Milena Lukešová
Celá poetická série knih M. Lukešové a J. Kudláčka o ročních obdobích je moc krásná. Nevím, zda malé děti vždy dokáží ocenit lyrické obrazy a minimum děje, ale jsem přesvědčená, že by se s takovými knížkami měly setkávat právě proto, aby se naučily vnímat i nedějové složky příběhu. Díky velkým písmenům a krátkým textům se na nich určitě dá krásně trénovat i čtení.
Dějiny výtvarné kultury 1
Bohumír Mráz
Na gymplu jsme ji museli znát zepředu dozadu a zase pozpátku nazpaměť, ale díkybohu to bylo v téhle formě dobře skousnutelné...
České pohádky pro malé děti
Eva Mrázková
Nemůžu si pomoct, ale způsob převyprávění některých pohádek mi neseděl, stejně tak ilustrace (dívčí a ženské postavy vypadají trochu jako panenky Barbie z dob, kdy ještě měly genderově výrazně vyhraněné tělesné proporce a rysy...).
Horský křišťál
Adalbert Stifter
Příběh prostinký, ale ten popis zasněžené krajiny, ledovce a tiché noci! Krásné.
Z dnešního pohledu je taky k nevíře houževnatost a klid dvou malých protagonistů, kteří museli přečkat mrazivou noc sami ve ztracenu. Kdo z nás by dokázal zachovat tak chladnou hlavu?
Jak Cílek Lídu našel
František Skála
Skálova lesní poťouchlost o tulákovi s otevřenou myslí, srdcem i očima (ať už to zní jakkoliv klišovitě) je vážně milý úkaz. Co všechno se může stát, když v lese hledáte lepidlo na batoh? Dívejte se příště sami! V mechu a kapradí nežije jen Křemílek s Vochomůrkou...:-)
Odlet vlaštovek
Bohuslav Reynek
Není uměním promlouvat jazykem poezie o věcech velkých, výrazných, zásadních, (melo)dramatických, velkolepých... Umění je vdechnout život tyčkám v plotě, hřebům ve zdi, oknům či dveřím, rozmlouvat s mouchou nebo pavoukem. V tomhle Reynka myslím nikdo překonat nedokázal.
Magor dětem
Ivan Martin Jirous
Vzhledem k tomu, že mám doma zrovna taky takové dvě malé cácorky, děsně mě to dojímalo. Otcovská láska, překrásná, něžná i škádlivá.
Podzimní motýli / Sníh na zápraží / Mráz v okně
Bohuslav Reynek
To je prostě nádhera. Čistá, krystalická nádhera plná něhy, melancholie, smutku, radosti, přírody, pozorování, zimy ve všech podobách, samoty, sdílení, lásky... Překrásné nitro Reynkovo. Ideální číst samozřejmě teď v zimě, nejen kvůli názvům sbírek - zima byla zkrátka Reynkovým zásadním tvůrčím obdobím.
Zimní pohádky
Dawn Casey
Hvězdy za nápad udělat exkurz po pohádkách se zimní tématikou z celého světa, za tajemno některých příběhů a za opravdu překrásné ilustrace. Co je ale otřesné, je jazyková redakce. Už to tu padlo - tolik překlepů se jen tak nevidí, stylistika Google translatoru, kostrbaté větné konstrukce, kterým nerozumí dospělí ani děti... V lepším překladu by to mohla být skvělá kniha na dlouhé zimní večery.
Vánoční knížka
Tereza Říčanová
Pohled dítěte v této knize myslím celkem přesně vystihuje, jak vánoční čas slaví většina českých rodin. A to včetně těch sladkostí, televize, kapra atd. Souhlasit s tím nemusíme (taky se mi třeba nezamlouvá představa, že děti mají Mikuláše spojeného jen s bonbóny), nikdo nám ovšem nebrání dělat to jinak, případně v knize přeskočit až na pasáž o narození Ježíše. Ta je naopak dětem podaná pěkně a určitě potěší i ty oduševnělé rodiče (pokud tedy nejsou rigidní křesťané, neb vyprávění je opět odlehčené :-)).
Ale teda krmit ptáky cukrovím, osla čokoládou a psa olejem...uff!
Cikáni
Karel Hynek Mácha
(SPOILER) O cikánech bez cikánů...
Ačkoliv Máj je má srdeční záležitost a často mě z něj mrazí, tahle próza se mnou neudělala bohužel nic. I když se zkusím ponořit do vod přepjatého romantismu, rozervaných emocí a radikálních činů, stejně je to na mě pořád tak nějak moc. Příroda a nálady jsou tu ovšem vykresleny překrásně. A je tu taky spoustu styčných bodů s Májem (žárlivost, nešťastná láska, otcovražda?, poprava...).
52 projektů z přírodních materiálů
Barbora Kurcová
Jednoduché, skoro až minimalistické, ale efektní. Krásné věci z materiálu, který se dá posbírat všude kolem.
Mio, můj Mio
Astrid Lindgren
Mám ráda melancholické a posmutnělé knihy pro děti, ale nečtu jim je. Nechám to spíš na nich, až (jestli) si je jednou budou chtít číst samy. Tahle kniha je přesně z těch, do kterých musí dítě dorůst, aby pochopilo a uneslo ty temnější chvíle.
Četla jsem ji kdysi dávno a pamatovala jsem si z ní jen tu pochmurnou atmosféru. Ale je to krásný příběh o odvaze a strachu, o lásce, přátelství, o boji dobra a zla.
Astrid psala skvěle veselé a bezstarostné historky, stejně jako ty tragičtější. Ale doma zatím upřednostníme Lottu z Rošťácké uličky...
Tajemná zahrada
Frances Hodgson Burnett
"Tohle je čerstvý vzduch," řekla Mary. "Lehni si na záda a zhluboka ho vdechuj. Přesně tak to dělá Dickon, když leží na vřesovišti. Říká, že se mu tak dostává do všech žil, posiluje ho to a má pak pocit, jako kdyby měl žít pořád a navěky. Prostě jenom pořád dýchej a dýchej."
Při čtení jsem si nejednou vzpomněla na pohádku Lotrando a Zubejda. Zubejda se totiž uzdravila stejným způsobem, kterým se promění postavy tohohle příběhu. Jak prostá medicína! A fakt funguje!
Krásné čtení pro všechny, kdo milují vítr, modré nebe nad hlavou a všechny vůně a barvy živého světa. A taky věří na kouzla.
Příšerné příběhy
Egon Bondy (p)
"Sodovku ovšem Bondy nesmí pít, aby si neublížil na zdraví. (...) Proto Bondy pije pivo, poněvadž mu spací příšera sedí na šíji."
Nu, tak co čekat jiného...:-D
Prázdniny
Blexbolex
Výstižně popsáno už níže. Blexbolex je prostě originál, zjev v tom nejlepším smyslu slova. Jeho vizuál je geniální, líbí se dospělým i dětem. Jen zrovna v tomhle případě bych si přála zajímavější vyústění příběhu, dcery z toho byly trochu zklamané.