Zenithgirl komentáře u knih
To zas byla jízda... Ano, dostali mě, do poslední chvíle jsem si myslela, že je to jinak. Odpověď na otázku z předchozí knihy dostanete asi někde v půlce. Na konci samozřejmě nechybí háček na další díl.
Co napsat k osmému dílu v sérii, snad jen pokud jste se prokousali až sem, musíte ten Fraserovic svět milovat, jinak to nedává smysl. Tak nějak tušíte, že by konec mohl přijít každou chvíli (všichni víme, jak je Diana nevyzpytatelná) a o to déle chcete s postavami zůstat. Musím přiznat, že tohle je první kniha, kde mě bavily všechny postavy a jejich peripetie, obvzlášť William.
Kniha sleduje 2 oddělené linky, které se však vzájemně neruší, navíc nechávají prostor pro zápletky dalšího dílu. O něco přehlednější než předchozí kniha.
Jediná výtka, kterou mám se týká překladu. To, že se v jedné části knihy Fraser's Ridge nepřekládá, ale v dalších už se zase mluví o Hřebeni, nad tím v klidu přivřu oko, ale že se z proslulé hlášky Claire "Ježíši H. Roosevelte Kriste" najednou stalo "Kristova noho", to nějak zkousnout nemůžu.
Napínavé a nepředvídatelné jako vždy a ten otazník na závěr... Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Začíná jako běžná severská detektivka, která se zvrhne na andrenalinovou jízdu.
Tři dějové linky, které pomalu plynou zdánlivě nezávisle na sobě, v polovině knihy začínají nenápadně zrychlovat a v infarktovém finále vás autorka nemilosrdně roztrhá na kusy.
P.S. moc se mi líbil nápad s dopisy...
Jsou mladí, jsou krásní a jsou z Brna, ale jeden svět jim nestačí... Nevědí, co chtějí a nepřestanou, dokud to nedostanou.
Ať už chceš nebo ne, svět se mění, s tvým přičiněním nebo bez něj.
Nenechte se zmást obálkou a začátkem knihy. Nejedná se o červenou knihovnu, ale je to příběh o lásce. O lásce k zemi, městu, kuchyni, způsobu života. Pohodové letní čtení, které vás přenese do Říma.
Ruku na srdce, kdo se někdy necítil jako jediný člověk na světě, osamělý, odtržený od všeho a hlavně všech, hledající cosi...
Příběh 2 lidí, kteří se snaží vyrovnat sami se sebou, mezi sebou navzájem i se svým okolím, poznávat život a existovat.
Zajímavé rozhovory, každý naprosto odlišný a přesto se v lecčems shodují aneb jak vidí Francouze Češi žijící ve Francii a jak vnímají ČR. Určitě doporučuji pro každého, kdo se zajímá o jiné kultury. Obvzlášť při návštěvě Francie dostává kniha nový rozměr.
Po rozvléklém pátém díle je Ledový dech příjemným osvěžením. Poutavé, napínavé, čtivé. A ten konec, jednomu by snad i slza ukápla.
První kniha, kterou jsem od autorky četla, netušila jsem, co přijde, ani neměla žádná očekávání.
Navzdory krkolomným názvům (oceňuji poznámky pod čarou) fascinující a poutavé čtení. Chvíli trvá než se čtenář zakousne, protože kniha má svůj vlastní rytmus, velmi neobvyklý a osobitý, ale stačí když na to přistoupíte a necháte se vést.
Nejstrašnější na tom je asi fakt, co všechno dokáže jeden člověk udělat druhému jenom z přesvědčení. Nejhezčí bylo poznání, že i v temnotě je světlo.
Otevřené, osobní, čtivé, vtipné, emotivní.