Zmiu komentáře u knih
Oproti prvnímu dílu je druhý už solidním čtením. Ač jde o dětskou knihu, kniha je našlapaná informacemi a zároveň je velmi čtivá a napínavá. Doporučuji každému, kdo chce nějaké kvalitnější čtení pro děti. Jen trochu nechápu štítky zde na databázi, proč by měla být pro chapce. Příběh vypráví gorila... Jak už zde bylo uvedeno, kniha je opravdu pro všechny. :-)
Jak tu píšou mnozí, na komiks je třeba hodně času a klidu. To jsem bohužel neměla, neb v knihovně je jeden svazek a je na něj rezervace. Těžko se mi orientovalo v příběhu, i když některé pasáže jsem si celkem užila. Nakonec jsem čtení vzdala ještě před začátkem barevné části, tak nebudu hodnotit. Jde o propracovaný komiks, o tom žádná. Byla jsem na něj zvědavá hlavně proto, že jsem si zamilovala Grandville s jezevcem. S ním má společnou linku alternativní historie, zde však s paralelními světy je dohnaná ještě dál a na mě už trochu moc, abych vše sledovala. Zatímco ke Grandville se určitě vrátím, k téhle bichli si nejsem jistá.
Příběhy Huberta a Huga si užívám čím dál víc. Druhá souborná kniha je nejméně stejně dobrá jako ta první, ke které se určitě taky vrátím. Příběhy mají spád, humor a spoustu popkulturních odkazů.
Anin duch mě moc nezaujal, ale komiks z prostředí tábora se povedl.
Ze začátku mi komiks přišel takový zvláštní a nakonec jsem se tak začetla, že už hledám, jaké jsou další díly.
Moc krásná kniha o gorile, která to vůbec nemá lehké. Ilustrace jsou úžasné a hodně mi připomínají styl Adolfa Borna.
Pěkná a napínavá knížka, tématem je určená starším dětem, ale stylem bych ji zařadila spíše k těm do 10 let. Každopádně stojí za přečtení. Knížky o Viktorovi se mi líbily více, ale autorky rozhodně patří k těm, jejichž knížky můžu dětem vřele doporučit. Nenudí se totiž u nich ani dospělý.
Nádherná knížka, ze které přímo sálá atmosféra hor, domácí pohody a kouzelného přátelství.
Petr Kachna patřil k mým oblíbenějším Ransomovkách a děj této knihy ovlivnil naše dětské hry snad nejvíce ze všech. Ani ve snu by mě nenapadlo, že má jít o "vymyšlené" dobrodružství. To jsem se dozvěděla až zde v komentářích po víc jak 30 letech a trochu mě to zklamalo. Proto jsem ráda, že při čtení nového vydání jsem si přečetla doslov od pana Novotného, který píše, jak pro něj toto dobrodružství bylo také skutečné. Pro mě bude vždy opravdové stejně jako v ostatních knihách.
Přála bych si, aby i dnes někdo napsal takovou milou kritiku slov. Kandidátů mezi slovy je celá řada. Kritiků máme určitě spoustu, ale napsat takovou knihu způsobem, aby byla vtipná i laskavá, to jen tak někdo neumí.
Výtvarně velmi zajímavý komiks, atmosféra Islandu je přímo hmatatelná. Konec vyznívá podobně jako v některých vikinských filmech, kde je naznačeno pokračování rodové pomsty (snad jsem moc neprozradila). Méně barev je někdy více. Vzpomínky v barvách krve mají opravdu sílu. Drobný mínus je u mě jako vždy za jména, u kterých bych byla radši, kdyby odpovídala jejich severským předlohám a ne nizozemskému přepisu. Větší mínus je za postavu Aude (Auður), která je jednou ze dvou historických postav. Skutečně byla jednou z prvních záborců Islandu, ale také byla známá tím, že byla křesťanka. Tak nevím, proč zrovna z ní autor udělal čarodějnici, která vzývá všechny možné bohy a provádí magii. Jakákoliv ženská postava s jiným jménem by v té roli udělala větší parádu. Komiks ale i tak stojí za to. :-)
Tlapková patrola pro dospělé. :-) příběhy jsou místy dost drsné, ale taky je zde prima humor, což je dobrá kombinace.
Pohádky Oscara Wildea jsem v dětství nečetla, a jsem ráda, protože je to neskutečná deprese. Výborné komiksové zpracování tu depresi ještě umocňuje. Dávám vysoké hodnocení za působivost, takový nával emocí budu chvíli rozdýchávat. Můj šálek kávy to ale není.
Série Srdcerváči je oblíbená mezi mládeží, a tak jsem byla hodně zvědavá, o co jde. Do ruky si mi dostal zrovna třetí díl, a musím říct, že vůbec nevadí, že jsem předchozí nečetla, v ději se dá snadno zorientovat. Ono se toho taky moc neděje. Je to takový sladký příběh, kde všichni říkají správné věci a konají tak, jak by doporučil výchovný poradce. Mladí odmítají alkohol, sex určitě až po delší době, a mohli bychom pokračovat. :-)) Chápu, že v díle určeném dětem se toho moc dít nemůže, ale postavy nepůsobí moc uvěřitelně. A jak už tu mnohokrát bylo řečeno, ta koncentrace LGBT postav v tak malém kolektivu je taky spíše nereálná. Pokud se mi dostanou do ruky další díly, určitě se kouknu, čtení je to tak na hodinku, ale aktivně sérii vyhledávat nebudu. Přece jen, svět, ve kterém komiksové postavy jen ťukají do telefonu a značná část panelů ukazuje, co si kdo píše, mi tak blízký není.
Rozhovor samotný mě tolik neoslovil, ale odborné kapitoly byly poučné. Z rozhovorů jsem se dozvěděla více o náhledu paní na společnost, než o životě s AS. To, že se lidé nezajímají, že nemají čas, zaznělo v knize hodněkrát. Byla jsem až překvapená, jaké je to téma. Pomohlo mi to uvědomit si, že vnímám dnešní společnost zcela opačně. Jako vnímavější, soucitnější. :-)
Stará poctivá kniha pohádek, která bude nejspíše bavit starší čtenáře. Najdeme zde kratší pohádky o zvířatech vysvětlujícího typu, proč zvíře xy přišlo k svým pruhům, barvě apod., ale i delší příběhy, které už mají spíše charakter pověstí a často končí smrtí někoho z hrdinů. I když zde je ve smrti vždy nějaké pokračování, např. proměna v jinou bytost, rostlinu apod. Nechybí ani několikanásobné proměny a obživnutí postavy, jak známe i z jiných pohádek. Kniha obsahuje i krátké povídání o Vietnamu a slovníček neobvyklých výrazů.
Grandville patří rozhodně mezi nejlepší komiksy, které jsem kdy četla. Nádherná kresba s mnoha detaily, dobře vystavěný příběh, zvířecí hrdinové a spousta odkazů jak historických tak popkulturních. A to mě ještě žere, že jsem určitě spoustu věcí neobjevila nebo nepochopila. Závěrečný díl se mi líbíl nejvíc a to asi z důvodů, že se dozvíme něco z LeBrockovy minulosti. A teď mám chuť si koupit plyšového jezevce.
Kresba neurazí, ale ani nenadchne. Totéž platí o příběhu. Sem tam načrtnutá myšlenka, která není dále rozvedena a na další stránce se objeví něco dalšího. Emoce postav šly ze slabě načrtnutých tváří také hůř přečíst. Komiks měl sice nějaké zajímavé momenty, ale co se týče prostředí krasobruslení i osobní zpovědi, zůstal někde na půl cesty.
Skvělý komiks Miluju zvířecí hrdiny. Přidejte k tomu steampunk a další srdcovka je na světě. Pravicový politik Jean-Marie Králík... Něco mě tam cinklo a pak mi došlo, že králík je francouzsky lapin. A počítám, že těch narážek tam bude určitě ještě víc. Hurá do dalších dílů.