zoew komentáře u knih
Přiznám se, že jsem tuto knihu nedočetla, nezaujala mě a příběh byl příliš překombinovaný. Asi už nejsem pro tento typ románů ta správná cílová skupina.
Líbilo se mi to o trochu víc než Projekt Atlantis, zde byl děj svižnější.
Trochu rozvláčné, vcelku pěkné, ale už jsem četla lepší válečné romány.
Asi nejslabší z románů Collinsové, co jsem četla. Ztroskotání v amazonském pralese už bylo trochu moc přitažený za vlasy.
Kdyby mi bylo 15, asi bych byla stejně nadšená jako většina čtenářek, ale evidentně už nejsem ta správná cílová skupina. Nicméně vydržela jsem číst až do konce a zas taková nuda to nebyla. Dalo se to vydržet. Film je podstatně slabší než román.
Není tak skvělá jako černé světlo nebo Peklo v bažinách,ale taky se dobře četla.
Knížku nebudu hodnotit, protože jsem jí nedočetla. Na mě byla příliš rozvleklá a fádní.
Nejslabší kniha od Nory Robertsové, jakou jsem četla. Děj minimální, nějaká akce a napětí až v posledních dvou kapitolách. Za mě neskutečně utahané a nudné, děj se mohl "scucnout" na poloviční počet stran a úplně by to stačilo. Pro mě zklamání.
Samozřejmě by bylo co vytknout, to je ostatně vždycky, ale jsou to prkotiny, které nestojí za to psát. Já jsem se příjemně bavila a krásně jsem si u knihy odpočinula. Za mě 90%.
Spíš než obsah hodnotím zpracování, neboť jsem si opět ověřila, že apokalyptické náměty nejsou můj šálek čaje. Nicméně velmi pozitivně hodnotím styl psaní - román je čtivý, propracovaný, má spád a myslím že i pro netechnické typy je dost srozumitelný. A navíc působí velmi sugestivně, takže by se člověk skoro začal bát i svého mobilu nebo mikrovlnky.
Moc nevím, jak knihu hodnotit, protože jsem jednak od poloviny hodně přeskakovala a navíc jsem očekávala něco úplně jiného, takže nelze říct, jestli mě knížka zklamala nebo nezklamala. Ve svém žánru je bezesporu napsaná dobře, ale mě zkrátka dost nudila.
Vyhovoval mi jednoduchý a lehký styl psaní, takže se kniha dobře četla. Občas mírně přitažené za vlasy, což lze u tohoto druhu literatury tolerovat, protože prvoplánové jde hlavně o to čtenáře pobavit a já jsem se opravdu bavila.
už je to fakt hrozně dávno, co jsem to četla, ale pamatuji se, že mě to docela bavilo.