zoew komentáře u knih
Dojem z příběhu mi trochu kazilo filmové zpracování, hlavní hrdiny bych si rozhodně nepředstavovala tak, jak je obsadil Zdeněk Troška, snad jen s výjimkou Filipa Blažka. Duo Kuklová-Pomeje za mě bylo totálně mimo mísu. Ale i tak jsem si čtení užila.
(SPOILER) Super čtení, ale ten konec vzala autorka zkrátka, ten byl hodně uspěchaný. Jako kdyby už nevěděla, jak dál. Čekala jsem například, jestli pan hrabě neuzná svého nemanželského syna nebo něco podobného. Nestalo se. Ale jinak jsem si to užila.
Tohle bylo hodně děsivé (ačkoliv jsem něco podobného čekala už od cca 70. stránky). Nejvíc mě děsí, že se vzhledem ke své profesi autorka možná inspirovala nějakým skutečným příběhem.
Opět skvělé odpočinkové čtení - akční i romantické zároveň.
Krásné čtení....tohle by si měl přečíst každý, kdo si stále stěžuje, že má těžký život.
Jako vždy bylo napětí správně nadávkované, i když o něco líp se mi četla Zlodějka příběhů. Možná proto, že zákulisí z televizní tvorby pro mě bylo zajímavější, než koně a dostihy. Takže kdyby to šlo, tak Dům na samotě by ode mě dostal 4,5*, ale půlky nelze dát, tak dávám plný počet. No a stejně jako Aaloha by mě též zajímalo, co se stalo s Radimem.
Čtivý thriller, i když nijak výjimečný ani překvapivý. kdo má už něco načteno, toho závěr až tak moc nepřekvapí. Nějaké takové podobné rozuzlení jsem zhruba od poloviny knížky čekala.
Moc milé čtení. Knížka se mi líbila podstatně víc než knížky Patrika Hartla, který je (pro mě z nepochopitelného důvodu) velmi IN. Inu někomu holt stačí párkrát se přiblble zasmát a plácnout pár hloupostí před kamerou a je z něj hvězda.
Velice dobře vypointovaná detektivka. Od paní Klevisové si určitě ještě něco přečtu.
(SPOILER) Celkem dobře se to četlo, ale že bych z toho padala na zadek, tak to fakt ne. Scénka s otráveným koláčem na mě působila tak nějak násilně, přes moc vecpaná do děje...... a podobně i ten spásný východ přes sklep. Možná má autorka lepší knížky, ale určitě je číst nebudu. Duchařina prostě není pro mě.
Tak tohle se četlo samo.......za mě tam už nemusel být ten lehce patetický dopis na závěr, ale jinak skvělé čtení, u kterého se nebudete ani minutu nudit.
Nevím proč, ale nějak mi tahle kniha nesedla. Párkrát jsem se zasmála, ale celkově mě to nenadchlo. Paní Pogodovou budu mít radši jako herečku, než spisovatelku.
Jednu hvězdu ubírám za neobvyklý styl psaní, který u mě trochu ubíral na čtivosti.
Místy sice dost přitažené za vlasy, ale dobře se to četlo. Jen v těch jménech jsem se občas ztrácela.
Konec je takový nijaký, dost mě zklamal. Jinak je knížka velmi čtivá.
Velmi čtivý špionážní román. Kdo má rád knihy Roberta Ludluma, určitě by se mu líbilo i toto.
Od paní Körnerové zatím pro mě nejslabší knížka.