WEIL
komentáře u částí děl
No, jak člověk dopadá, když se toho na jeho hlavu valí moc informací.
Dost těžko se mi to hodnotí, protože překlad který mám, tak není tak dobrý jak jsem zvyklý u jiných Camusových knížek - Pád či Ciziniec, nebo Mýtus o Sisyfovi.
Povídka je dialogem mezi doktorem Havlem a redaktorem, kdy si maldší bere něco pro svůj život od staršího, kdy se zde setkávají dvě značně rozdílné životní zkušenosti...
Některé motivy se rovněž z této poídky přesunuly do románu Žert, který je dodnes považován za autorův nejsilnější román.
M. Kundera slyšel tohle povídání svého času od nějakého známého medicínského doktora z Brna, a napsal tohle vypravování.
Povídka je to o stárnutí, o proběhlém životě, o jeho prázdnotě i co je vlastně jeho náplní, o jeho podstatě.
Povídka je rozdělená do 14. kapitol, které odkrývají povahy našich dvou hrdinů a i pohledy na druhé pohlaví přes ně činěné.
Metoda, kterou je napsána tato povídka se objevuje i v hvězdném románu M. Kundera Žert, který je nejvýznamějším českým románem po druhé světové válce až do dnešní doby.
Ve filmovém zpracování této povídky hraje hlavní roli M. Kopecký, jeho kamaráda "brněnského Řeka" P. Landovský.
Arbes poznal tohoto zvláštního hocha, Xaveriuse, a šel s ním zkusit najít poklad. Ten našli, ale nebyl to poklad velké hodnoty, ale jisté peníze přinesl.
Proč rytířské výpravy do Palestiny? Proč to tam nezabrali křesťané již dříve? Dějiny světa mohly být úplně jiné...Možná.
Sedni do vlaku, jeď třeba do Bugulmy a vše si zapisuj.
A po té výpravě ti zbude doma zápis, a můžeš ho přepsat do reportáže či povídky.
Ideální pro bytové divadlo či malou scénu.
Než je ale uvařeno, tak je třeba mít ty správné ingredience.
Povídka na objednávku, povídka, kde výchozí situace je dána. A tak si, režisére, to už nějak zfilmuj.
