Nejnovější komentáře

„Četla jsem k maturitě a nelitovala jsem výběru.“
— mia.com

„Někteří celou sérii hodnotí kladně, já naopak nijak zvlášť. Coatesová nám naservírovala jakýsi paskvil apokalyptického hororu, kde bylo lidstvo zdecimováno něčím, co mělo přinést prospěch. Lhal bych, kdybych řekl, že to nedokázalo zaujmout, ale bohužel, těch momentů bylo daleko míň, než těch, kdy jsem uvažoval, zda sérii vůbec dočíst. Darcy nám to servírovala tak strašně uspěchaně, kdy například výměna motoru i přes útoky zabrala méně času než sběr dříví na oheň. Celý ten postapo svět byl vystavěn ve zběsilém tempu, kdy nám v tomto díle představila komunity s vlastními pravidly, vzniklé během pár týdnů a za mne to prostě nefungovalo a dost to ubíralo na kvalitě. Závěrečný boj byl tak přeplácaný a konec plný patosu. Jak už jsem jednou zmínil, celá série mi připomíná takové ty lacinné, béčkové, ne-li céčkové TV filmy.“... celý text
— Necronomicon

Skrýt reklamy

„Průměrná, lehce zapomenutelná dívčí fantasy.“
— mia.com

„Samozřejmě už to není ono a seriál je o něco lepší.“
— mia.com

„Četla jsem jako náctiletá a je to takový průměr, na který si za chvíli nevzpomenu.“
— mia.com

„Jako náctiletá jsem tyhle blbinky žrala :D.“
— mia.com

„Průměrná, lehce zapomenutelná oddechovka.“
— mia.com

„Knihu jsem četla jako náctiletá a dost mě bavila. Pořád přemýšlím nad tím, že si to jednoho dne přečtu znova, tak uvidíme.“
— mia.com

„Už dlouhou jsem žádnou Kingovu knihu nečetl, tak bylo na čase, abych to napravil :). No a musím uznat, že jsem si fakt dobře početl. Vynikající příběh, k tomu skvěle napsaný, prostě tady nic nemá chybu! :) Pět stars to jistí a doporučuji!“... celý text
— Čmeláček

„Nuda.Pletla se mi jména. Nechápu, proč Poirot nezačal hned zkoumat první vraždu. Agatha Christie mě zklamala.“
— archivářka115

„Dcery jsou z knížek nadšené (ano, musíme ji mít dvakrát, protože si chtějí obě vybarvovat po svém). Mile mě překvapilo množství květin a informací o nich. Klidně bychom mohli knížku využít i jako herbář.“... celý text
— vvercaw

„Od autorky jsem již několik málo knih četla, proto se domnívám, že její styl je mi poměrně známý. A také tato její kniha se mi líbila, i když je možná zároveň tak trochu zdlouhavě napsaná. Mně to ovšem vůbec nevadilo, právě naopak. Užívala jsem si každou větu a nuanci vyprávění a samozřejmě také celý ten příběh Anny Elliotové, který mne zaujal tak, že jsem knihu v podstatě skoro vůbec nedokázala odložit ;-). Víc už protentokrát psát nebudu, dávám ale hodnocení nejvyšší a mám takový pocit, že autorku a její knihy pomalu, ale jistě dokážu ocenit a docenit...“... celý text
— 85098211

„„Lidé v momentě, kdy vynalezli mobil, vynalezli také neklid, který vzniká s jeho absencí.“ Název knihy, respektive název příběhu, a anotace k tomu napsaná mě velmi lákaly. Jenže hned po prvním Ďáblově (dále jen Aloha) skutku, kdy na žádost hlavního hrdiny nechal „NĚCO“ zmizet (nebudu psát co) jsem byl hodně zklamán. Očekával jsem brutální masakr, který vždy nastává, když lidem vezmete nějakou zásadní věc, bez které snad ani nedokážou žít. Ale ono se vlastně ani nic zásadního nestalo. Pak jsem pochopil, že příběh je plný „KDYBY“ a spisovatel prostě nedokáže rozvinout do plné hrůzné míry význam slova „ZMIZET“. Tak že mě to po prvním „PŘÁNÍ“ přestalo skoro bavit. Citát: Když si kupuju knihu, nejdřív si přečtu konec. Co kdybych umřel ještě předtím, než ji dočtu?“ Ty úvahy o tom, co by se stalo kdyby ze světa „NĚCO“ zmizelo a jak by to změnilo můj život jsou pak absolutně zbytečné, když se po „ZMIZENÍ“ vlastně nic neděje. A rozhodně se svět nemůže tvářit, že se jako nic nestalo a plynout nerušeně dál. Takhle to prostě nemůže fungovat. Podle mě to bylo jen přihlouplé blouznění na nějaké romantické vlně a přesvědčování se o tom, že by svět klidně mohl fungovat bez telefonů, filmů, knih, hudby nebo koček. A pro mě třeba bez rybiček nebo papoušků, kteří mají kočky za úhlavní nepřátele. Malá ochutnávka: „Rád tě poznávám!“ Z hloubi bytu ke mně dolehl veselý hlas. „Ehm . . . a vy jste kdo?“ „Kdo bys řekl?“ „Nó . . . smrtka?“ „Skoro!“ „Skoro?“ „Jsem Ďábel.“ „Ďábel?“ „Přesně, Ďábel!“ A tak se na scéně nonšalantně objevil Ďábel. (POZOR – tento odstavec obsahuje SPOILER!!!!!) A protože Aloha už před tím vyhověl podobným přáním už asi 180 lidem (neptejte se na to číslo), musel by být svět už totálně na jiné úrovni, než si hlavní hrdina nalhává. Někdo píše, že je to romantická úvaha, ale když si vybavím, jak umírající hlavní hrdina cíleně likviduje milované věci svých nejbližších přátel – NO, tak mi to také moc romanticky nepřipadá. Byl to pěkně dlouhý, vlastně i hodně nudný, ničím nepřekvapující (a že to mohlo být perfektní) příběh o „NIČEM“. Vlastně jediná pasáž, která mohla být zajímavá, je ta, kdy na umírajícího hrdinu začne mluvit jeho kočka. Jenže to taky nevyšlo. (KONEC SPOILERU) Citát: Jakýkoli důležitý dárek, opatrovaný dopis nebo krásné vzpomínky se nakonec promění v nepotřebný šunt, na nějž zapomeneme. Samotný fakt, že ze světa něco zmizí a skutečné zmizení dané věci, by dle mého názoru vrátilo svět někam do doby kamenné. Ale když se nad tím zamyslím, možná by to nebylo zas tak špatné. Jenže pan spisovatel se nezamyslel, nebo se bál zamyslet a proto svůj příběh nechal někde na nějaké vlně podivna plynout dál, bez následných hrůzných důsledků. Jako čtenář si připadám hodně ochuzený o dramatický a vlastně i romanticky možný příběh a místo toho jsem dostal jen jakousi miloučkou poučku, abych se nebavil s Alohou (Ďáblem) a svou kočkou. (žádnou stejně nemám) A s vědomím, že až umřu, tak po mě neštěkne ani pes, jsem knihu dočetl, zavřel a nechal „ZMIZET“ ve své knihovně. (Vlastně kecám. Knihu daruji jedné chovatelce koček, třeba z toho bude moudřejší) Citát: A já potichu zemřu.“... celý text
— Terva

„„Teď nastala chvíle, kdy Bůh procitl a změní svět.“ (Čarodějnický strom) Comics Centrum tuto knihu věnovalo na památku editorky Mileny Vojtkové (1963 – 2024). Milena Vojtková byla pracovnice Ústavu pro českou literaturu a převážně se věnovala lexikografii a dějinám literatury 20. století. Zemřela náhle dne 18. dubna ve věku 60-ti let. Bohužel tak nestihla dokonči sedmý svazek „Dopijem a pudem“ ve Vybraných spisech Vladimíra Macury. Citát: Vyhýbejte se tvorům z temnot a nikdy je nevyhledávejte. (Kelpie) Pokud jste si mysleli, že když tu vystupuje Hellboy, že ho bude kreslit Mike Mignola, tak to jste na omylu. Nemá tu ani jednu kresbu příběhu. Jen nějakou obálku a doplňující scénáře. Na kresbu ve stylu M.M. bohatě stačí 4 x Ben Stenbeck, v jedné povídce Michael Walsh a v té bonusové poslední Paolo a Joe Riverové. Celkem tu najdete šest příběhů ze světa Hellboy graciózně zařazené do roku 1953. Veškeré komentáře, hodnocení a názory ke všem povídkám najdete v sekci „Části díla“ u této knihy. Citát: Takže vy jste svůj hostinec pojmenovali po místních vykradačích hrobů? (U Masáka a Kostitřasa) Podstatou základních povídek je, že Hellboy a profesor Bruttenholn cestují po anglických hrabstvích a řeší „hradní záhady“. Měl jsem furt pocit, že to je pro Hellboye nuda a že se cítí na větší případ. Naštěstí se po čtyřech povídkách děj přesouvá do Ameriky. A hned ten první neanglický příběh už má grády. Jmenuje se „Zbloudilé duše“ a je akční, smutný a Hellboy konečně dělá svou pravou práci. A jako bonus je tu povídka „Pozor, zlý pes.“ Je nejakčnější, nejlepší a nejlépe nakreslená. Jak jsem již někde napsal – Mike Mignola je celkem dost postradatelný a jeho nástupci to mnohdy zvládají lépe než on sám. Citát: Některý věci se zkrátka pohřbít nedají. (Zbloudilé duše)“... celý text
— Terva

„V pořadí sedmá kniha Zeměplochy mě docela zklamala. Po Soudných sestrách jsem věřil, že se trend otočil a série mě začíná bavit. Bohužel Pyramidy se podle mého zase tolik nepovedly. Moc se mi líbila první část, kdy probíhala Těpicova vražednická zkouška a probíhalo představování království, historie a celý tenhle úvod. V dalších částech mě kniha postupně přestávala bavit a ztrácela mojí pozornost. Ano, občas jsem se zasmál, některá témata byla popsána trefně a s krásným nadhledem. Nicméně mi vadilo, že se děj moc neposouval, postavy neměly jasnou motivaci a kniha jako taková nikam nesměřovala. Četl jsem o tom, co se postavám dělo a málokdy byli protagonisté původcem děje. Pravda, hodně to souzní s tématem bezmocného krále, ale i tak to byla nuda. Dalším vroubkem jsou jako obvykle nevhodná přirovnání k moderním věcem, která vytrhují z eskapismu. Zatím považuji Pyramidy za jednu ze slabších knih Zeměplochy. Dalším dílem by měly být Stráže, stráže, u nichž platí shoda, že jde o jeden z nejpovedenějších dílů. Dám tedy Pratchettovy ještě (asi poslední) šanci. Pyramidy hodnotím jako tři s odřenýma ušima.“... celý text
— Slezadav

„Inu musim uznat ze nase spisovatelske duo, ma dobre naslapnuto. Vyborne pokracovani prvniho dilu. Jelikoz probehl letos disk pomniku zimy, tak plynule pokracuji v krasojizde. Moc se mi libi jak je vykresleny Petrov, Korwarian, i Viktorie. Mnohem vice me bavily kapitoly Algorske, ale chvalim i newelskou cast s Evansem.. celkove se mi libi propracovanost te serie a ctivost. Pristihl jsem se opakovane, ze misto sledovani TV mnohem radeji zustavam s touto serii v ruce a hltam dalsi a dalsi stranky. Je opravdu skvele, ze mame takovehle autory.“... celý text
— Dusinof

„Syn četl sám. Komiksové vydání malého indiána se synovi zalíbilo.“
— Luky110812

„Formou deníkových zápisků sepsané svoje zážitky a pocity z misí, tentokrát z Afghánistánu, kde byl sympatický chirurg Tomáš Šebek s organizací Lékaři bez hranic v roce 2013 a 2015. Líbí se mi jeho literární styl a drsný smysl pro humor. Jeho vyprávění je syrové nijak nepřikrášlené. Píše vše jak vidí a cítí. Skvělá úvodní pozvánka napsaná jeho kolegou Janem Trachtou. Jeho kniha Tichý dech je také na mém seznamu ke čtení. Velký respekt a obdiv úplně všem z organizace Lékaři bez hranic. PS: hodně mě pobavil den 18. prvni mise v Afghánistánu. S tou hlavou moc dobře vím o čem je řeč. A to druhé....taky hodně hustý:):):)“... celý text
— Doubravka1975

„Ze začátku jsem nevěřil že ji dočtu ale pak popis života křováků mě docela chytil“
— Luigi1

„Syn četl sám. Komiksové vydání malého indiána se synovi zalíbilo.“
— Luky110812

„Další zdařilá detektivka od paní Klevisové. Jasný důkaz toho, že jde napsat dobrou detektivku i bez potoků krve, zato s barvitými popisy přírody a pěknou češtinou.“... celý text
— Joyce24

„Tato kniha mě velice zaujala a moc se mi líbila“
— Luigi1

„3.díl série Kroniky Vrbového jezera. Tenhle příběh je hlavně o Nině Romanové a Gregu Bellamy a jednom hotelu....:) a jinak je tu klasika, tábor Kioga a všichny známé postavy z předešlých dvou dílů. Moc pěkná, romantická série“... celý text
— Doubravka1975

„Pár zajímavých myšlenek a na jednom se s autorem shodnu. Poslouchám svoje tělo - už léta.“
— niknikita

„No toto pre mna nebolo. Ani neviem preco vlastne viem ale ved kazdy ma pravo si zit po svojom. Prosto sa mi nepacilo aka bola Amber nabozensky zalozena az prilis a nesedelo mi to do takejto knihy ale ze vobec. Za dalsie styl pisania bol divny akoby to mala byt prvotina historicky roman a neiste zlozenie viet. Za mna nie a som rada ze niesu dalsie casti prelozene lebo by som sa nimi asi nepreluskala“... celý text
— Ewe291

„Luxusní kousek, a ten konec .Wau“
— Katulinka69

Skrýt reklamy