Nejnovější komentáře

Vražedná naděje

„Čtvrtý díl detektivní série a čím dál lepší. Nevěřila bych, že by mě autorka dokázala už několikátým dílem zaujmout, ale ano. Stalo se a je to skvělé! Už od druhého dílu si vždycky pobrečím. Vražedná naděje mě emocionálně rozdrásala. V příběhu se už nejedná o dojemnou smršť, ale spíš tornádo. Velké plusy vidím u názvu, který čtenáři už tak nějak skrytě říká, o co by v příběhu mohlo jít. Dále to, že autorka dokáže mistrně skloubit minulost s přítomností. Čtenář se můžu těšit na postup vyšetřování, zase se více seznámí se starými známými i novými postavami. Není nouze o překvapení, scény vyrážející dech a překvapivě i humor. Madison a Natea jsem si oblíbila od prvního dílu a se čtvrtým je už tak nějak považuji za rodinu, ke které se budu ráda vracet. Kdo této americké spisovatelce ještě nepodlehl, je správný čas začít se čtením série pěkně od začátku (jak já vám závidím ). Děkuji Nakladatelství Albatros za poskytnutí recenzního výtisku“... celý text
— domiii97

Válka hluku

„„I na tak nádherném místě slibujícím tolik možností pořád opakujeme ty stejné chyby. To máme k ráji tak zažitý odpor, že si dáme pokaždé záležet, aby se proměnil v hromadu odpadků?“ Závěr trilogie mě zpočátku vůbec nenadchl. Neustálé soupeření léčitelky a prezidenta mě spíš odrazovalo, Viola chřadla a Todd vlastně přestával být sám sebou. Paradoxně jako nejzajímavější se postupně vylupovaly kapitoly Nebe: vnímání a označování světa sádráky mi nejprve šlo na nervy, ale postupně jsem se na něj tak nějak naladila. V závěru starosta/prezident „nezklamal“, skvělý byl Ben a taky oba koňští kamarádi – samozřejmě nemám na mysli Julietinu radost! Samotný konec byl docela překvapivý, o tom žádná, ale soudím, že poslední díl nedosahoval kvality předešlých dvou. Přesto určitě doporučuju, rozuzlení je nezbytné. „Lidi jsou ale tragický bytosti. Nemůžou udělat nic dobrýho, aby zároveň nebyli tak slabý, že to hned zpackají. Nemůžou postavit nic bez toho, že by to vzápětí zbourali. Nejsou to Sádráci, co nás dohnalo k tomuto konci. Jsme to my sami.““... celý text
— broskev28

Dítě, které v noci našlo slunce

„Krásná pohádka pro dospělé, kdy jsem na konci dojetím i otřela slzu. Skvělé“
— Kami33

Království

„No co napsat... Knížky o Harrym Holem mám ráda, ale asi jsem nějak pozapomněla, jak Nesbo píše. Během celého čtení jsem měla pocit, že něco je špatně, že se něco zlého stane, a že to nemůže dobře dopadnout. Celé čtení doprovázel takový znepokojivý pocit...nevím jak to lépe popsat. Snažila jsem se číst rychle, abych už ty nepříjemné "zprávy" měla za sebou.“... celý text
— Kami33

Pekárna v Brooklynu

„Za mě lepší než 1. Díl (kavárna)“
— denyjanostik

Kruh pochybností

„Celkový pocit z knihy je průměrný, ale i tak se kniha četla dobře. Našlo se i pár překvapení, ale ten konec je opravdu trošku moc i na mě.“
— Pletynka

Doba chemlonová

„Už toto píšu potřetí, vždy se mne komentář zobrazil 2x. Nuže: Krásným humorným slohem napsáno, je vidět, že to napsal profesionál. Jsem Brňacka, leccos pamatuji, i když o 11 let mladší. Jenom Coca-Cola za mě už teda stala 5,50 Kčs, což byl litr plnotuc.mleka homogenizovaného a DELI tyčinka. Pipi gril pamatuji, tam mj.prodavali smažák v housce za 4 Kčs, a Sputnik? Tam jsme o sobotách v zimě chodívali po plavču. Já dostala jahodový koktejl za 3,80 Kčs. Též jsem měla lampion na baterku a žárovku. Tuzex si také pamatuji, jak v Jaltě chodívaly bachraté romky a vyřvávaly "bony,marky"!! To mě je autora nesmirne líto, jak ho tam nadvakrát okradli.“... celý text
— Lili2

Unesená dědička

„Nevinná Nessa a bad boy Miko..asi od začátku jasné, jak tohle dopadne ale velmi čtivé..bavilo mě to:)“
— Leniii

Doručovatelky

„Docela svižná detektivka, která se hezky čte. Určitě si od autora ještě něco přečtu“
— Kami33

Po zemi do Bangladéše

„Uznávám, pro autorku to muselo být dobrodružství, ale pro mě ne. Prostě popis cesty nic víc, nic míň. Nejspíš se pohybuji v komunitě, kde takovou cestu podniká každý druhý. Jistě nemusím to číst, uznávám. Svoje čtenáře si to jak je vidět najde, takže dobře, pro mě by tam muselo být něco víc, aby to bylo zajímavé, ironie a nadhled mi nestačí.“... celý text
— senora

Jak se Martínek ztratil

„Martínek se ztratil v nákupním centru. Všimla si ho jedna holčička a pomáhá mu hledat maminku. Martínek nedovede svou maminku popsat. Tak jí hledají podle barvy šatů. Ty Martínek zná. Všechny možné ženy s různými barvy šatů najdou. Najednou maminku uvidí. Maminka má všechny barvy na šatech, protože jsou květované. Kniha je velmi krásná a velmi poučná nejen pro děti. Mé osobní zamyšlení, co z toho příběhu vyplývá. Rodiče by měli naučit dítě popsat svou maminku, tatínka, sourozence a další příbuzné. Taky naučit popsat oblečení. Není jen jednobarevné oblečení. Vědět své jméno a příjmení, adresu. A taky vysvětlit dětem, jak se mají zachovat, když se ztratí. Eduard Petiška i jeho syn Eduard Martin napsali velmi krásné knihy. Jejich knihy jsou pohlazením na duši i poučením pro život.“... celý text
— majáček

Povolání režisér

„Na tuhle knížku jsem se dlouho těšila, ale slibovala jsem si od ní trochu víc. Miloše Formana mám moc ráda jako člověka a jeho filmy vyloženě miluju, nejvíc asi Hoří, má panenko, Přelet nad kukaččím hnizdem a Vlasy. Ale v tomhle knižním rozhovoru jeho odpovědi a komentáře k filmům zabírají paradoxně méně místa než otázky a zamyšlení Bohdana Slámy, který rozhovor vede spíš v teoretické a filozofické rovině. Chápu, že má jít o rozhovor dvou filmařů o řemesle a že pro studenty filmových oborů to může být přínosné, ale u mě bohužel to teoretično hodně ubralo nejen na čtivosti, ale i na spontánnosti a přirozenosti rozhovoru. Právě tyto charakteristiky přitom oba režiséři uvádí jako gró dobre filmařiny. Kdyby nešlo o Formana, dám jen tři hvězdy, ale za něj i za krásnou vazbu a dobré fotky dávám čtvrtou.“... celý text
— Renatka11

Harry Potter a relikvie smrti

„Konečně došla řada i na poslední díl z příběhu Harryho Pottera. Tento díl je za mě ten nejlepší. A to ať už ve filmové verzi, tak i v té knižní. Děj se v tomto dílu poprvé odehrává jinde než jen v Bradavicích a mě to bavilo. Trochu jsem se bála, že se začátek bude zdát zdlouhavý, ale vůbec ne. Užívala jsem si každou minutu čtení. Hlavní příběh se zdá být na jednu stranu hodně podobný filmu, ale na druhou stranu je toho v knize o mnoho, opravdu o mnoho víc. Díky tomu jsem si připadala, jako bych o tomto příběhu slyšela poprvé. Dozvídáme se zde podstatné informace, které mi pomohly pochopit hodně věcí. Také se mi moc líbilo, že postavy nebyly bezchybné, a že se i kladné charaktery ne vždycky zachovají správně. Kniha pro mě byla velice emotivní, avšak dva příběhy nikdy nezapomenu. Příběh Severuse, pravé a čisté lásky a příběh skřítka Krátury. Nikdy jsem si nemyslela, že bych zrovna jeho mohla mít tak moc ráda. Opravdu doporučuji všem, aby si knihy přečetli, protože je to opravdu nezapomenutelný zážitek. Tento příběh mi navždy zůstane v srdci.“... celý text
— Jlozkin

Čtvrté křídlo

„Koupit tuhle knihu byla moje naprostá povinnost. Ne jen, že je nádherná, ale i ten velký hype kolem ní mi napovídal, že bude určitě dobrá. To jsem ještě vůbec netušila, jak moc! Příběhu jsem propadla od první stránky, které mi ubíhaly pod rukami rychlostí blesku a za necelé dva dny jsem knihu přečetla. Tak moc se mi líbila, že jsem si pár dní na to koupila i audio verzi a do světa draků se s ještě větší chutí znovu ponořila. Každá postava v knize má svůj smysl a taky mě každá postava opravdu bavila. Z mého pohledu knize nechybělo absolutně nic. Nejvíce mě v příběhu bavilo, jak se z Violet-nejslabšího článku, která je předem odsouzena k záhubě, postupně stává ta nejsilnější, která všem vytře zrak. Konec knihy byl hodně emotivní, pocit zrady a ztráty ještě stále cítím ve svém srdci a další šok, který jsem nečekala, přišel na samém konci! Teď už jen netrpělivě čekám, kdy konečně vyjde druhý díl.“... celý text
— Jlozkin

Stvůra

„Začátek byl dlouhým popisováním zdlouhavý, ale pak už byl děj svižnější. První knihu autorky hodnotím vlastně jako skvělou, i když počet hvězd nedávám, to si nechám na další díly.“... celý text
— limruska

Prokletý princ

„Tak to je bomba. Neuvěřitelně strhující děj je plný napětí, nebezpečí, lásky, ale i překvapení. Příběh lykanského prince, který musí čelit všudypřítomnému zlu jsem přečetla jedním dechem. Je to moje nejrychleji přečtená kniha a věřím, že nebudu jediná, kterou zcela pohltila. Krásný a působivý obal této knihy je skutečným odrazem toho, co se v ní odehrává. Stejně tak, jako v předchozích dvou dílech. DOPORUČUJI“... celý text
— ChvilkaCtiva

Velké peníze

„Peníze, peníze, peníze. Láska, láska, láska. Příběh o tom, jak se dá při shánění peněz, aniž by člověk pracoval, potkat osudová žena. Příjemná, víkendová oddychovka, kdy opravdu hodně zaujme autorův jazyk. Nebo schopnosti překladatele. Příběh o zchudlých aristokratech, kterým zbyla jedině ta výmluvnost. Jejich slovní projev čtenáře nadchne a okouzlí. Celý děj se nese v lehce úsměvném tónu. A dopadne ke spokojenosti všech.“... celý text
— mnohoknih

Severní úsvit

„Kolem knížky se nesou jak negativní recenze, tak i ty kladné. Upřímně mě zajímalo, na jakou stranu padnu já. Začnu klady knížky. Svým způsobem je děj zajímavý a je to zase něco jiného, že zabrousíte do minulosti a řešíte zločiny s hlavní postavou, která působí jako drsný detektiv, který si jede svoje. Knížka se četla rychle, takže to máte brzy přečtené. Obálka je krásně zpracovaná, která mě zaujala na první pohled. Jenže v čem mi knížka nesedla? Všechno je strašně urychlené, že čtenář nemá ani chvíli na to popadnout dech. Žádné odpočinkové části, které by si tahle kniha zasloužila. Děj je zbytečně urychlený, takže to mi vadilo na tom celém. Nemám ráda urychlené knihy. Nesedí tady data úmrtí. Na začátku je zmíněné datum, ale o několik stran dále je zase jiné datum, takže to docela dost kazí atmosféru příběhu. Hlavně čtenář neví teda, jak to je. Docela dost rychle se dal odhadnout vrah, což byla škoda. Sprostá slova jsou v detektivkách normální, ale občas přehnaná, ale to se dá překousnout. Poslední věc nakonec, ztrácela jsem se v přímé řeči, že sem tam bylo těžké poznat kdy, kdo mluvit. Takže jsem si to musela přečíst znovu. Když toho shrnu a potrhnu, knížka je pro mě průměr, nenadchne ani neuškodí. Děkuju nakladateství Solis za knihu #spolupráce“... celý text
— LuciaSangster

Nebe nezná vyvolených

„Před pár dny jsem potkal známou z protějšího paneláku. Ahoj, kde máš manžela s pejskem? On mi umřel a pejsek taky. A byl ještě mladý a zdravý, měl jenom 70 let. Začal kašlat krev a za měsíc byl mrtev. V tu chvíli jsem odpověděl: Nebe nezná vyvolených. Ještě ten večer jsem šáhl do knihovny a otřepanou knihu na jeden zátah potřetí přečetl. Vážný a kraso-smutný román (výstižný Hrabalovský výraz) je napsaný z lehkostí autorových knih. Téma nemůže být jiné, než o smyslu naplnění krátkého života a příchodu brzké smrti. Kniha vyšla v roce 1961 a Remarque ji zřejmě napsal pod vlivem události na v té době proslulém italském automobilovém závodě Mille Miglia (tisíc mil) tzv. Z Brescie do Brescie. viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Mille_Miglia Latinské: Carpe diem-užívej dnes a važ si života ztrácí v současné konzumní době ,,mekáčů s big hamburgery" na významu. Doporučuji, nejenom jako povinnou školní četbu. Film ,,Bobby Deerfield" s All Pacinem a Martou Keller je filmová světová klasika z roku 1977.“... celý text
— novecento

Tiché roky

„Ozaj príbeh o tom, čo všetko niekedy nevieme i svojich najbližších. O tých, s ktorými sme každý deň. Nechápeme prečo sa správajú tak ako sa správajú a oni nechápu naše správanie. Utiecť pred minulosťou sa nedá. Záver knihy je taký ako som čakala. Neprekvapila ma posledná veta v knihe a ani to že koniec knihy zostal vlastne otvorený.“... celý text
— majanka

Padesát odstínů temnoty

„Druhý díl je více zaměřený na samotný vztah Any a Greye. Ovšem často se točí v kruzích, situace se opakují a působí až kýčovitě. Kdyby byla kniha o pár set stran kratší, taky by se nic nestalo. Samozřejmě nesmí chybět cliffhanger na třetí část.“... celý text
— Elenleb

Vánoční zpověď

„Další román od Goffy a další údiv nad tím, co všechno lze v téhle zemi vydat knižně. U překladové literatury hodnotím obsah a způsob sdělení, ale u české literatury jsem v koncích. Co mám hodnotit, když často chybí nejen to nejzákladnější řemeslo, ale dokonce i slovní zásoba nebo cit pro jazyk! Co je to proboha "zrzoun"? Neměl na mysli autor spíš "zrzek"? A mohl bych tu předložit celé věty nebo slovní spojení, které při čtení svou kostrbatostí a neuhlazeností doslova rvou uši a tak místo ponoření se do příběhu si jen říkám: WTF? Je snad autor autista? Vydaly snad tenhle krimi román chráněné dílny? A jak je možné, že takovýhle paskvil je v červených číslech? To opravdu nikomu nevadí takováhle literární šmíra? Půlku knihy pak tvoří dialog mezi vězněm a vězeňským psychologem, přičemž vězeň má být sice nepřízní osudu stíhaný, přesto přirozeně inteligentní člověk a psychologem dokonce bývalý vysokoškolský pedagog. Když pominu, že dialog zní jako by jej četli z papíru a předstírají hovorovou řeč jako někdo, komu je evidentně zcela cizí, ve výsledku působí oba jako laciní debilové. V druhé půli knihy dojde na samotnou zápletku, přičemž v momentě kdy dospěje do finále ji autor utne a ex post nám ji v závěru dovypráví postavy. Vzrušující jak přerušovaná soulož. Opět: Goffa jako bývalý policajt disponuje jak silnými příběhy tak i sociálním cítěním, dokáže vymyslet a rozvrhnout kostru příběhu, nechybí mu při tom ambice, ale samotné zpracování: katastrofa.“... celý text
— marvan00

Smrtící obhajoba

„Velmi slušná detektivka na kterou jsem opět narazil naprosto náhodně v knihovně. Vždy si do balíčku vypůjčených knih přihodím něco z řady původní české detektivky od nakladatelství MOBA. Pravdou je, že i tady už jsem se několikrát spálil, ale je to spíš výjimka. Mám prostě českou detektivku rád a až na pár případů jí dávám přednost před knihami zahraničních autorů. Knihy Borise Steinbauera jsem doposud neznal, přesto jsem volby nelitoval. Příběh se dobře čte, má poměrně slušný spád a pár překvapivých, zlomových míst. To, že se děj odehrává v covidové době poznamenané rouškami, karanténami a očkováním, je jen taková třešnička na dortu, která zůstane v knize uchována jako vzpomínka na časy, na které vzpomínat spíše nechceme.“... celý text
— sakro

Běda tomu, kdo vyčnívá z řady, 1948–1953: Pohled do zákulisí politických zločinů

„hnus. poručíme větru, dešti. a když neposlechne, tak jej prostě pověsíme a uděláme se pro sebe. nevím, jestli je dobré soustředit pozornost pouze na jednoho komanče. ti zbylí zatím můžou páchat další zločiny. byla opravdu zmařená šance vykázat tuto svoloč z veřejného života, inspirovat se v naší trochu zpackané revoluci situací v Německu po válce. dneska jsou ty vši rozlezené v každém koutě a metastázy, které z nich nalezly, nejsou odstranitelné. tak ať se aspoň poučí ti, kdo o to mají zájem. z knížky si odnáším potvrzení toho, co cítím celý život: komunistům se nevěří, komunisti jsou zlo. a zdaleka nejenom Reicin.“... celý text
— freejazz

Spasitel Duny

„Nenechte se odradit horším hodnocením knihy. Po zhlédnutí druhého filmu Denise Villeneuvea se mi Spasitel Duny četl velice dobře. Váhala jsem, jestli se do druhé knihy pouštět, rozhodně toho ale nelituji, naopak, svým způsobem je druhý díl zajímavější než ten první. Osud hlavních postav se nadále rozvíjí a nové postavy jsou (alespoň z mého pohledu) velice atraktivní. Doporučuji!“... celý text
— Meginho

Zakladatelka rodu

„První díl epické ságy o fiktivní rodině Morlandů, který je zasazen do skutečných historických událostí. Kniha začíná roku 1434, kdy je urozená, ale nemajetná Eleanor, provdána za jednoho z nejbohatších lidí Yorkshiru, chovatele ovcí. Eleanor svůj odjezd z jihu na sever a vdavky nese těžce, ale její smysl pro povinnost, která ji provází celým životem ji přinese smíření, i když své city k manželovi probudí až na sklonku jeho života. Kniha se čte dobře, ale chyběly mi tam větší emoce, hloubka, přišla mi spíše dějepravná, popisy rodokmenu, sňatky, historické události... Přesto mě zaujala, vyzkouším druhý díl.“... celý text
— Květ

Velké naděje

„Krásné, úžasné čtení z nemocničního prostředí, kde nechybí spousta adrenalinových chvil, bojů o život a samozřejmě láska, úžasný je pohled na jednotlivé situace jak Laury tak Nashe, ale ten konec, honem hledám další díl“... celý text
— sidonka

Mad Mad

„Jedná se o dodatečný příběh k trilogii Zatracená láska. Takže bych doporučovala si nejdřív přečíst ji a pak až se vrhla na tohle. Já sama jsem trilogii přečetla a až bych tam měla nějaké výtky, tak prostě pro mě to je přesně to, co jsem od toho žánru chtěla. A Mad Mad je taková sladká tečka na konci toho všeho. Ukázání, jak vypadal Maddoxův život, než poznal Annu. Byla to pořádná jízda, dělal jednu chybu za druhou, ale o tom život je. Musím upřímně říct, že jsem se na začátku bála, že už knížka nebude moct mít co přinést, že je to jen ždímání tématu, ale opak byl pravdou. Bála jsem se, že se nám tam bude cpát nějaká holka na místo Anny, ale to ne. Ukázal se nám, jak bláznil, jak si ničil život a jo četlo se to jako všechny knihy dobře. Za mě to bylo pěkné rozloučení s Maddoxem a jeho sérií. A vlastně mi tu nechyběl druhý pohled, který se vždy střídal u předchozích knih. Takhle přesně se mi to moc líbilo.“... celý text
— pogmanka

Kouzelné dobrodružství

„Upírání pohledů k lákavému a neznámému obzoru, lpění na snech minulosti, prahnutí po životě, který nikdy nebudeme mít - v tom lepším případě. Půvabné čtení, které se vymyká.“... celý text
— petrarka72

Jediná vzpomínka Flory Banksové

„Téma ma zaujala, a tak som sa rozhodla dať knihe šancu, aj keď u mňa v knižnici už nejakú dobu ležala nepovšimnutá. Začiatok knihy bol dosť sľubný ale potom sa dej začal nekonečne ťahať. Celá prvá časť sa dosť opakovala, keďže hrdinka stále zabudne čo sa stalo a musí si to pripomínať. Vety sú krátke aby odpovedali mentalite 10 ročného dievčaťa. Čítate teda stále rovnaké pasáže dookola a niekoho to môže aj odradiť. Zasa to začína byť zaujímavé okolo strany 80. Ale keď sa človek prekoná a dostanete sa k druhej časti, už to začína byť zaujímavé. Záver knihy ma presvedčil dať vyššie hodnotenie než som pôvodne zamýšľala. Pre mňa bola táto kniha vybočením z mojej komfortnej zóny ale určite neľutijem.“... celý text
— ivka7708