Nejnovější komentáře

„Jedním slovem Fascinující! Nepřestává mě udivovat, co všechno někteří lidi ve svém životě zažijí. Knižní rozhovory @martinmoravec jsou už sázka na jistotu a každá jeho kniha je prostě skvělá. Tohle byl ale tak jiný svět! Od prvních řádků jsem rozhovor hltala a nemohla se odtrhnout. Kniha je silná, místy smutná, plná emocí. Otázky byly opět skvěle zpracované, pan Moravec se umí ptát a člověk dostane ucelený obraz toho, co práce vyjednavače obnáší. Pro mě byla hodně zajímává i kapitola o terorismu, už jen proto, že pojmy jako Islámský stát nebo 11. září ve společnosti stále rezonují. Adam Dolník @adamdol na mě udělal neskutečný dojem, jeho pracovní život je pro mě něco dechberoucího. Vůbec se nedivím, že vyjednavače dělá jen pár lidí na světě. Co zažívá během akce, je myslím pro řadu z nás něco absolutně neuvěřitelného. Během čtení jsem si kolikrát říkala, co teď asi dělá Adam, zatímco já si čtu v klidu na gauči? Martine, opravdu tleskám, jak se vám kniha opět povedla. Moc se těším na další rozhovor. Doporučuji!“... celý text
— VeruHoráková

Hlubiny

„První dva díly série Černý led byly skvělý, takže na další díl jsem se moc těšila. Hlubiny pro mě ale byly bohužel zklamáním. V knize můžeme sledovat dva příběhy, které spolu v podstatě moc nesouvisí. První část příběhu se odehrává v jedné zapadlé ulici, kde policisté Týr a Karó řeší sousedský spor, který nakonec skončí vyšetřováním vraždy. Druhá část příběhu se pak odehrává na palubě velké rybářské lodi. Právě tam kuchařka Gunndís najde knihu, kterou ona sama kdysi dala otci, a která by měla být kdesi na dně moře, stejně jako loď, na které se plavil její otec. Oba příběhy se táhnou, v podstatě se tam nic neděje a napětí byste tam hledali marně. Pořád jsem si ale říkala, přece je to Yrsa! Ten wow efekt určitě přijde.. Nepřišel. Ke konci se oba příběhy nějakým způsobem propojily, ale nebylo to nic, nad čím by se člověk aspoň pozastavil a epilog tam byl už vyloženě navíc. Škoda.“... celý text
— VeruHoráková

Cesty rytířů

„Zase jsem si docela početl.Trochu krutější, ale vzhledem událostem budiž.Škoda, že není další pokračování.“
— Francoa

Vnučka

„Život ve stále Východním a Západním Německu. Nemohla jsem pochopit, že i vzdělaní lidé propadli té šílené ideologii vedoucí k druhé světové válce. A teď nám to běží před očima a stejně nechápu.“... celý text
— assilem

Frišta

„Kniha mě zaujala tím jak popisuje pro mne neznámé prostředí. Je i vtipná, poučná. Zkrátka stojí za přečtení.“
— assilem

Než si pro mě přijde

„Začnu rovnou nálepkou DARK ROMANCE, která mě nalákala. Opravdu mi začíná vadit, jak se tento pojem zneužívá nebo používá ve špatných případech. Já chápu, že v knize se objeví těžká témata, ale to, že tam jsou, z knihy nedělá dark romance. Když si chci přečíst DR, chci číst něco, co je skoro opakem tohoto (násilí, tvrdý sex, drogy, deviace apod, hrdinové často v toxickém vztahu, který ale ve všem tom chaosu vlastně perfektně funguje,...). Tady je to hlavně o pocitech, lásce, romantice,... a není to až tak špatný příběh, ale prostě to není DR, které čtenářky očekávají. Tohle je klasická sladká romantika, která jen odhaluje nehezkou minulost a tím dá hrdince nějaké to trauma a ovlivní její povahu. Kdybych to šla číst ve chvíli, kdy mám chuť na romantiku knihy typu Hoover, Swan či Sparkse, tak bych klidně mohla dát vyšší hodnocení. Kdybych to měla hodnotit jako DR, tak by to dostalo tak 1hvězdu, protože to DR prostě není. Navíc dost dlouho se nic neděje, různě se přeskakuje mezi ději. Chvíli jsem nevěděla, jestli vůbec dej probíhá v jedné časové linii nebo se skáče mezi přítomností a minulostí. Další takovou knihu už bych číst nechtěla, není to můj žánr a styl psaní mi nesedl.“... celý text
— Simira

Nevěsta

„Já Ali Hazelwood prostě zbožnuju. Fantasy absolutně nevyhledávám. Jediní upíři, se kterými jsem se v romancích potkala, byli ti z Bratrstva černé dýky, a to už je pěkná řádka let. Do příběhu Misery a Lowea bych se vůbec nepouštela, kdybych nebyla zvědavá na svou oblíbenou autorku. No a prostě smekám! Je to pecka a já těch 400 stran dala na jeden zátah.“... celý text
— Zomy

Hymnus

„Mně se to líbilo :-) Takový devadesátkový horor, jak má být...pořád se něco dělo.“
— Nunee

Pomocnice

„Čtivé, místy i vtipné a hlavně překvapivý zvrat. Moc se mi kniha líbila a určitě budu chtít číst další díly :-)“
— Nunee

Listopád

„Po druhém čtení jsem přehodnotila a dala plný počet.Paní Morštajnová napsala román kdyby 17.11.to dopadlo opačně,a ono se to mohlo stát.... .Je to čtivě napsané,i nové technologie zmínila jak by to vypadalo za režimu. Buďme vděční za svobodu a hlídejme ji!“... celý text
— martinaandulka

Přízraky domu Carrowů

„Popis rozlehlého domu i jeho okolí byl super,cítila jsem se skvěle na dobové prohlídce,kterou vedla Remy a chtěla jsem se tam hned rozjet a nasát to všechno v reálu. První seance,které vedla Marjorie byly taky fajn. Ale to bylo tak všechno. Z mého pohledu je opravdu škoda,že se to celé zvrhlo v hodně špatný béčkový film. Pak už jsem se jen při čtení pousmívala a kroutila hlavou. I když jsem člověk,který věří ,má respekt a pokoru vůči všemu mezi nebem a zemí,tak tento žánr běžně nečtu. A to proto,že se to vždycky přehoupne do slátaniny,i když začátek vypadá opravdu slibně. Škoda.“... celý text
— fis.rena

Dům z karet

„Politika vyžaduje oběti. Oběti těch druhých, samozřejmě. Když se člověk obětuje pro vlast sám, může sice dosáhnout lecčeho, nicméně určitě získá víc, když to nechá nejdřív provést ty druhé. Vždycky jde o správné načasováni. Britský Francis Urquhart nebo Americký Francis Underwood jsou cílevědomí politici, kteří jdou i přes mrtvoly. Jsou to jednoznačně záporní hrdinové, přesto fascinovaně sledujeme jejich příběh a možná jim dokonce fandíme. Autor v tomto politickém románu s nadhledem sleduje nejen boj o moc, ale i zákulisní vnitrostranické boje a aféry. Zjistíte, že zde bují nejen obvykle lidské slabosti - ješitnost, nedravá ctižádost či osobní antipatie, ale i věci daleko nebezpečnější - koupce, bezohlednost a naprostý nedostatek morálky. Audiokniha v podání Igora Bareše mě moc bavila. Doporučuji“... celý text
— Ladislav73

Nadělení před Vánocemi

„Tohle bylo naprosto skvělý…..Nešlo odložit. Čekala jsem kýč jak bič, ale prostě si to přečtěte! Ten závěr jsem neodhadla a hezky to do sebe zapadlo….Díky autorce za tuto knihu.“... celý text
— Jeanine8

Smolař

„Druhý diel bol jednoznačne ešte lepší ako ten prvý. To je prvá vec, ktorú musím napísať. Lebo jednoducho to tak je. Milujem štýl, akým táto autorka píše. Tie scénky sú úžasné, kopec zábavy a nič nie je silené, je to také prirodzené, že keď ten príbeh čítate, tak sa cítite ako keby ste tam priamo s nimi v tom momente boli. Ivy je majiteľkou veľmi úspešnej spoločnosti a už veľmi dlho hľadá niekoho, kto by konečne vydržal na pozícii jej osobného asistenta. Je jej jedno, či to bude muž alebo žena. Ide jej hlavne o to, aby to bol človek, ktorý za slušný plat bude robiť svoju prácu na 100%. Josh je skrachovaný chlap, chlap, ktorý sa nevie vyhrabať z problémov. Chlap, ktorý potrebuje nutne prácu, aby splatil dlhy a mal čo jesť a kde žiť. Avšak vo svojom živote urobil aj pár zlých rozhodnutí, za ktoré bude musieť niesť zodpovednosť. Josh zabudne na svoju hrdosť a prihlási sa, že chce pracovať vo firme, ktorú niekedy považoval za bláznovstvo a neveril v jej zotrvanie. Pamätá si ho aj samotná Ivy a na jeho nešťastie u nej pracujú ženy z jeho minulej spoločnosti. A tie mu to nechajú poriadne vyžrať. Všetko sa však zmení na teambuildingu, ktorý jej firma usporiadava. A Josh ako jediný mužský zamestnanec to pomáha Ivy organizovať. No asi tak, o zábavu je postarané a to teda o poriadnu. A nie vždy to dopadne podľa jeho a jej predstáv. Veď prečo si neužiť trošku zábavy? Úžasné, ak ste nečítali, tak vrelo odporúčam. Pri tejto knihe zabudnete na všetko okolo vás. Je to príbeh, ktorý človeka dostane a zistí, že nie vždy je všetko tak ako to spočiatku vyzerá“... celý text
— Majka1979

Vinnetou 2

„Po prvním dílu zklamání. Tuctový seriálový příběh, který May úporně roubuje na první knihu. V novele Old Death hrají oba hlavní hrdinové ne druhé, ale možná desáté housle. Kdyby v příběhu nebyli, nic by se nestalo. Samotný děj tohodle oddílu je překombinovaný, plný momentů na efekt (Vinnetů jde do baru, dá si pivo, popere se a zmizí na bůhví kolik stran). Celou dobu jsem to chtěl odložit. Druhá novela Old Firehand aspoň zapůsobí tím motivem Ribany. Líbilo se mi, že to není ústřední děj (jako třeba ve filmu), ale jenom něco v pozadí, co žene postavy dál. Něco nevyřčeného, trochu tajemného. Jenže to pak autor zazdil tím, že přivedl na scénu Santera, aby to propojil s první knihou. Proč? Santer se tam chová jednou jako geniální padouch, jednou jako naprostý idiot. Jsem zvědavý na třetí díl.“... celý text
— R47

Scandalous: Šokující láska

„Vždy mám obavy u podobných sérií, že když je první díl skvělý pak už je to jen zklamání. Ale tady to vůbec neplatí. Každý díl je výjimečný, zajímavý, spicy a obsahuje překvapení. Jasně, celou dobu si každý představujeme co asi bývá to tajemství na jedné i druhé straně a autorka to umí skvěle popsat a utajit. Tajemství Edie jsem si myslela brzo, ale to co vyplulo na Jordiho? Naprosto skvěle napsané a zbožňuju jak se tam objevují vždy i minulé postavy a dozvídáme se o jejich pokračování života a jak vše do sebe zapadá. Tuto autorku jsem si opravdu velice oblíbila (a ne jen v této sérii)“... celý text
— Kaši_books

Vánoce v Shelter Inn

„Těšila jsem se na příjemný vánoční příběh, ale tenhle to nebyl. Natalie se vrací do rodného města pomoci své těhotné sestře. Hned při příjezdu narazí na Griffina, nejlepší kamaráda svého mrtvého bratra. A od té doby se dozvídáme o všech tragédiích nebo těžkých situacích jako na běžícím pásu. Smrt v rodině (matka, otec, dítě, bratr, vážně tolik? Teď když to píšu divím se, že v té knize vlastně někdo zůstal :-)), alkoholismus, útěk od rodiny, nemoc. Přišlo mi to moc na sílu a chvílemi zvláštně naivní. Natalie mi svým přístupem nebyla zrovna sympatická. Ano, hezky se starala o neteře, sestru a obyvatele Shelter Inn, ale na třicet let byla emocionálně nevyspělá, neochotná odpouštět nebo něco sama řešit, jen utíkat od lidí, kteří ji měli rádi. Raději nemluvila sedm let se svou nejlepší kamarádkou, která také ztratila muže, kterého milovala, než aby jí vyslechla. Autorka prostě jen u postav hromadila všechny myslitelné tragédie a po čase mě to začalo akorát deptat a sebelepší popis vánočních trhů ve mě vánoční atmosféru nevykřesal.“... celý text
— KatieKuli

Vévoda

„Bohužel to nebyl můj šálek čaje i když jsem se snažila-nedočteno“
— essene

Žebřík ke Stvořiteli

„Detektivní příběhy z pera spisovatele Cílka se mi vždycky líbí a nezkalmaly ani tentokrát. Jsou napsané napínavě a zajímavě. Knihu vřele doporučuji.“
— olívoil

Dotek jako led

„,,Ať se stane cokoliv. Miluju tě!" Pokračování začíná,tak kde první díl zkončil. Tu se víc dere do popředí milostná linka se Zaynem.Nechybi tu akce a ani šokující konec. A já zvědavě jdu na pokračování.“... celý text
— petulkapeta

Co je v domě, není pro mě! aneb Jak investovat do nemovitostí bez rizika a bez starostí

„K obsahu jsem se jeste nedostal. Ale ten obal je sileny. To je jak z devadesatych let, pokud vubec. Nechapu, kam na tento obal vydavatel prisel a s jakym zamerem k teto volbe pristoupil.“... celý text
— morte

O marné a nemarné víře

„Knihu jsme s Láďou psali strašně dlouho, skoro dva roky. Hodnotím jeho texty, které jsou inspirativní, plné lásky k lidem, objasňující, co je milosrdenství. Kniha je možná moc dlouhá, ale nejsem objektivní, protože jsem se jí zabýval tak dlouho.“... celý text
— sika444

Hořící most

„Tak vzhledem k věku nejsem cílovka. Takové jednoduché, místy málo uvěřitelné fantasy. Jo, dost rád bych dal plný počet bodů, nicméně mě trochu ruší nekonzistentnost některých postav. Na jednu stranu je Halt extrémně chytrý, nicméně když v králově stanu vysvětluje druhý hraničář, k čemu dospěl, tak to Haltovi dojde stejně pomalu jako všem přítomným. Podobné věci jsou tam dost často. Nehledě na to, že některé věci jsou trochu moc doslovně vysvětlené. Ano, je to kniha pro mladší, ale když myšlenku pochopíte před jejím vyslovením a oni ji musí vysvětlit dopodrobna na pět stran, tak je to trochu moc. Proto jen 4/5.“... celý text
— Johny_H.

Otcem i matkou proti své vůli

„Vzhledem k tomu že jsem před velkou spoustou let četla knihu Hýta a Batul která se mi tenkrát jako dítěti školou povinnému moc líbila, tak jsem po přečtení že je to vlastně nějaký přepis této knihy byla zvědavá. Protože si pamatuji jenom opravdu "ci vidět tocit kolecka" a to že hoši měli rádi zvířátka a strýček byl velice zamilovaný, nedovedla jsem si představit jak to spisovatelka přepsala pustila jsem se tedy do čtení. Je to tedy opravdu na obdiv, člověk se musí smát a zároveň se divit fantazii kterou spisovatelka nepostrádala. Chování ani u tak malých dětí dnes nepředstavitelné prostě - fantazie.“... celý text
— jirina4159

Lokýnka ze Smaragdového moře

„Velmi zajímavý počin ve světě fantasy. Není to epické fantasy, ale svěží fantasy pohádka. Je to dobrodružné, vysoce fantazijní, ale zároveň i tak nějak milé. Mohlo by to sednout už i mladším čtenářům. Hlavní postavou je dobromyslná, nezkušená, ale přemýšlivá 17letá Lokýnka, která se vydá na dobrodružnou cestu po moři za záchranou svého milého ze zajetí hrozné čarodějnice. Jenže svět ve kterém Lokýnka žije, není takový jako náš a tak i moře není tak docela moře, jak ho známe my - tady prostě opět musím smeknout před Sandersonovo neuvěřitelnou kreativitou. Pozitivem jsou krátké kapitoly, většina z nich ale končí takovým malým cliffhangrem, takže se mi od knihy špatně odtrhávalo. Celé je to psané velmi odlehčenou humornou formou a já miluju humor Brandona Sandersona a to když komunikuje v průběhu vyprávění se čtenářem. Milovala jsem to už v jeho dětské sérii o Alcatrazovi a tohle je psané podobnou formou. Tentokrát mi tedy trvalo trochu déle se na tento hravý styl vyprávění naladit (přece jen v dětské knížce to působilo více přirozeně), ale po chvíli jsem si zvykla. Např. ten nápad pojmenovat všechny nedůležité postavy na lodi Čenda, takže pak se mluví o Čendách atd. - já z toho prostě nemůžu... Také mě bavily názvy kapitol. Nicméně s humorem je to vždy ošidné a chápu, že někomu možná bude přesně tohle vadit. Samotný příběh je docela jednoduchý (i když na konci se přece jen trochu zamotá) a závěr je tentokrát trochu "divoký", ale není to nic, co by mě pobuřovalo. Hravý a nezvyklý je styl vyprávění, kdy vypravěčem je vedlejší postava - ta vypráví v ich formě, ale děje se obvykle neúčastní, takže většina knihy je vyprávěna v er formě vševidoucím vypravěčem. Kniha má taky krásnou grafickou úpravu a několik barevných celostránkových ilustrací. Bohužel ale text obsahuje spoustu chyb, připadá mi, jako by to po překladateli už nikdo další nečetl. To je naneštěstí v nakladatelství Talpress takový nehezký standard, ale tentokrát mi počet chyb přišel ještě horší než obvykle :-( Celkové hodnocení knihy u mě kolísalo od: nuda (naštěstí jen úvodních 35 stran), přes: autor je génius a je to to nejlepší, co jsem od něj zatím četla (větší část knihy), až po: dobré, ale na zadek si z toho nesednu (cca poslední třetina). Jiným pohledem: svět a postavy 100 %, dějová linka tak 70 %. Takže celkově tak 4,5 hvězdičky.“... celý text
— Kniholenka_DK

Dr@hý příteli

„Příjemné, odpočinkové čtení. Začátek byl takový pomalý, ovšem někde od sté stránky jsem skoro nemohla přestat číst. Pomalé odhalování minulosti, postupné zvraty, překvapení. Původní tři hvězdičky vystoupaly na jasné čtyři. Ke třem hvězdičkám jsem se vrátila po epilogu. V každém případě je to kniha pro příjemný odpočinek a pohodu.“... celý text
— brebta

Láska mého života

„Kniha se mi moc libila byla ke konci dojemna akorat musim podotknout ze od teto autorky ctu uz 3 knihu a vzdycky skonci podobne tak to je to co mi vadi jinak davam plus“
— Mikiem

Kreslený svět podle Annie

„Kniha je nádherně ilustrovaná. Ukazuje, jak je složité dospívat - najít kamarády, někam patřit, mluvit s rodiči, zamilovat se, objevit sama sebe. Nečekala jsem nic a dostala mnoho. Vrátila jsem se zpět do času dospívání a hledání své cesty.“... celý text
— brebta

Čas mezi šitím

„Blažená po čtení Mlčících fontán jsem měla chuť pokračovat ve španělské tematice, ale tady mě čekalo jen... příliš mnoho slov a zklamání. Tolik, tolik slov, opakujících se dojmů, úvod dlouhý v podstatě 400 stran, pak tedy 200 stran celkem zábavného děje a nakonec jakýsi rozpačitý závěr. Celkově knihu hodnotím jako slohově zdařilou, místy čtivou, ale šíleně užvaněnou ztrátu času. Nejsem asi cílová skupina.“... celý text
— Martica

Čítanka Neila Gaimana

„Četla jsem to dlouho, dávkovala si to, vždycky se vrátila a zase četla. Je to jeden ze způsobu četby, který autor doporučuje v předmluvě a pro mě to byla cesta, jak se vůbec s tak velkou masou povídek vypořádat. Povídky jsou totiž nesmírně různorodé. Krátké, dlouhé, někdy horůrky, někdy naopak vtipné až skoro glosy se známými postavami, někdy vyloženě náznaky dystopií či sci-fi. Objevují se postavy známé z jiných děl i nové. Mnohé povídky zanechají po dočtení nesmírně silný dojem. Je to obrovsky hutný průřez tvorbou a zahrnuje široký záběr témat i forem. Každý si v tom najde své. Snad jedinou výtku mám a to tu, že bych v knize nepotřebovala ty úryvky z románů, samotné povídky bohatě stačí.“... celý text
— Nifredil