j287 komentáře u knih
Historické události Prahy byly zajímavé a čtivé. Jinak jsem vůbec nepochopila závěr. Čísla hotelu, které hlavní hrdina hledal na začátku, byly čísla jeho smrti? Pochopili jste to stejně? Budu ráda za vysvětlení. Jinak když umřela jeho láska Katka, neuronila jsem ani slzu. Vše bylo nějaké strohé a bez velkých emocí. Možná to je to tím, že je autor z Argentiny... nebo překladem. Fakt nevím.
"Pozorujte, co vám během dne zabere nejvíce času, v porovnání s tím, co vám přináší radost..." Inspirativní kniha k zamyšlení.
Asi jsem moc nepochopila, co tím chce autorka říct. Zaujal mě nápad, proplétaní lidských osudů v letištní hale a motiv cestování, ale čtení bylo celkem zklamaní a spíš popisování dětsví čtyř postav atd., moc mě tonebavilo. Tento styl psaní mi moc nesedl, ale věřím, že si své čtenáře najít může.
Zajímavý průzkum o štěstí a jaký mají vliv peníze na štěstí lidí. Zaujaly mě výzkumy, porovnávání jednotlivých států a taky to, že existuje stát, který má dokonce od r. 2016 ministerstvo štěstí a to Spojené arabské emiráty. Také novinkou pro mě bylo, že Bhútán pravidelně sleduje národní štěstí svých obyvatel. Knihu rozhodně nepřečtete za jeden večer, na čtení je třeba mít náladu, některé kapitoly mě nazaujaly natolik, abych je dočetla, proto dávám jen 3 hvězdičky.
Útlá kniha na zamyšlení o smyslu života. Až tváří v tvář smrti si člověk uvědomí, co je opravdu důležité a co ne.. že občas lpíme na zbytečnostech. Dělejme, co máme rádi, a neodkládejme to na někdy příště, protože to příště už nemusí příjít.
Jelikož taky cestuju, tak mě bavily příběhy a zážitky z cest. Jako bonus jsou za každou kapitolou rady na cesty. Kniha je napsána čtivým a záživným způsobem, určitě doporučuju.
Bohužel jsem očekávala cestopis a nevšední informace o procestovaných zemích, ale jedná se spíše o autorčin deník a osobní pocity na cestách. Z tohoto důvodu mě kniha moc nenadchla, ale věřím, že si své čtenáře určitě najde. Přitahuje hlavně známým jménem herečky.
Myslím, že to co zažil pan Etzler za těch pár let v Číně (a nejen tam), nezažije většina lidí za celý život. Nedávám 5 hvězdiček jenom kvůli tom, že zhruba v půlce mě kniha přestala bavit, následovaly další a další podobné reportáže a děj se moc neposouval, až po příjezd do Nepálu a dokumentování olympijské pochodně.. Protože mám ráda hory (podobně jako autor), už se pro změnu nešlo od čtení odtrhnout a zůstalo to až do konce. Spousta nových a zajímavých informací, o kterých jsem až do teď neměla ani tušení. Děkuji za tuto knihu. PS: Nevíte náhodou někdo, kde se dá sehnat dokument Nebe?
Prostě do té stejné řeky budou stále vstupovat.. Láska byla je a bude vždy slepá.
Knihu jsem přečetla za jeden víkend, pořád mě zajímalo, co bude dál a takové napětí mám ráda. Nesoudím teď rozhodnutí hlavní hrdinky, ale atraktivnost pro čtenáře a jedná se opravdu o čtivý příběh ze života. Doporučila bych všem, co rádi cestují a tíhnou k napínavým dějům podle skutečné události.
Velmi a poutavá a napínavá kniha, která mě nutila číst pořád dále, abych zjistila jak to dopadne. Přečetla jsem všechny 3 díly a bylo mi líto, když jsem musela knihu odložit. Nehodnotím ani nesoudím jednání autorky, každopádně díky za tuto upřímnou a čtivou zpověď.
Kniha je zajímavá hlavně tím, že autorka na rovinu a bez obalu píše o tom, co zažila jako delegátka. Některé situace jsou hodně vtipné a člověka z pohledu klienta ani nenapadne, s čím vším se musí delegát potýkat.. Klient s pivem, bušící na dveře delegátky v noci, aby se zeptal, v kolik s ráno odjíždí na výlet, bylo silné kafe.. Jen mě trochu rušily od děje a geografie dlouhé historické popisy zemí, proto ubírám jednu hvězdičku. Pro některé čtenáře, zajímající se o historii, to může být ale naopak plus.
Oceňuji prostředí ve kterém se kniha odehrává, ale to je asi všechno. Moc mě nebavilo číst na několik stránkách "jak se hýbe stéblo trávy" a duchovní úvahy. Děj vlastně téměř žádný. Sněžný levhart je o trpělivosti a čekání na šelmu, která se ani nemusí objevit a tak je to i s četbou.. Kniha mě osobně nezaujala, ale věřím, že si své čtenáře najde u těch, co mají rádi meditativní myšlení a dlouhé popisy přírody.
Zajimavá dobrodružná kniha s nevšedními zážitky, co by chtěl mít na svém bucket listu asi každý.. Mimo jiné, se čtenář na konci dozví rady a tipy, jak si sám sestavit obytnou dodávku i s fotografiemi. Nejvíce mě zasáhl příběh "kozenky" se zlomenou nohou, kterou Forest zachránil a takových příběhů ze života je v knize spousta. Určitě stojí za přečtení.
Po přečtení knihy jsem byla trochu zklamaná, že se nejedná o poustevníka v pravém slova smyslu, člověk, co žije kousek od civilizace a vykrádá ostatní kvůli jídlu, není podle mě "poustevník". Nicméně Michael Finkel dobře vylíčil jeho dětství, doplnil názory více psychologů atd. Utvořil tak co nejbližší obrázek člověka, co žil 27 let sám. Kniha rozhodně nebyla nudná a stojí za přečení. Subjektivní obrázek o hlavní postavě si pak utvoří každý čtenář osobně.
Kniha se dobře četla, trvalo mi to jen dva dny. Ale je to spíše pohádka pro dospělé, já mám raději žánry podle skutečné události, i tak věřím, že si své čtenáře najde.
Autorka dává nahlédnout nejen do uzavřeného židovského světa, ale také do světa Belgičanů, kde se prolíná mnoho jazyků a kultur. Zamýšlí se nad věcmi, které mě nikdy nenapadly řešit, např. že před synagou nikdy neuvidíte stát rakev jako před kostelem atd.. Při četbě se dozvíte spoustu zajímavých informací, procestujete Antwerpy, Izrael i New York. Seznámíte se s mnoha povahami i náboženstvím. Za mě určitě stojí za to si knihu přečíst. Kdybych měla vše shrnout do jedné věty: "I když jsme každý jiný, všichni jsme lidé."
Skvěle a vtipně napsané. Kniha motivuje k tomu, zvednou zadek a začít si plnit své sny bez výmluv. Uvědomění, že člověk není středobodem vesmíru, a že i ostatní mají své problémy. Když se odpojil Rosťa, Monika mu to nakonec neměla za zlé a byla mu naopak vděčná, jak jí na začátku pomohl.. Tohle byla nejpůsobivější část příběhu.
Vtipně podaný příběh v podobě deníku. Slovenka, která se provdá do Saudské Arábie, líčí radosti i strasti všedních dní ze života falešených beduínů a nastíní dokonce i napínavou detetivní zápletku. Kniha vyvrací případy, kdy se cizinka vdá do muslimské země a je tam nešťastná, protože ji manžel i jeho rodina tyranizují. Určitě stojí za přečtení.
Zajímavé postřehy z rozdílných kultur. Nápsáno humorně a s nadhledem. Zaujal mě postřeh, jak Češi oproti Američánům začínají otázku slovíčkem "Ne" jakoby dopředu očekávali negativní odpověď. Např. "Nemáte náhodou mléko?" "Nevíte kolik je hodin?" I v restauraci, když se jídlo vůbec nepovede, v tichosti zaplatíme a odejdeme atd.. Což je bohužel pravda. Takových postřehů je v knize spusta a určitě stojí za to si ji přečíst. Také potěší, že máme v Čechách i pár výhod oproti Americe, např. placenou mateřskou.. Autorka žádné zemi "nenadržuje" a píše vše, jak to vidí kolem sebe a momentálně cítí.