Nejnovější komentáře
Ozvěny
„Tak Ozveny bola pecka. Prečítané behom jedného večera, ale musel som to stráviť, kým napíšem komentár. Veľmi blízke mi to je z osobných dôvodov a riadne hnusné (v dobrom). No veď horor má byť taký. Pri niektorých výjavoch mi nebolo všetko jedno. Milovníci hororu si prídu na svoje. Odporúčam.“... celý text
— mirec88
Boj o první místo
„Kniha na mě působí jako Foglarovka, ale přesto je poměrně netypická oproti jiným Foglarovým příběhům. Kniha je super, ale určitě to není jeho nejlepší kniha.
Kniho jsem si ale přesto velmi užil a určitě to je jeden z nadprůměrných příběhů který si zaslouží 5 hvězd.
Postavy se mi velmi líbili i když byla většina spíše nesympatických.
Příběh byl zábavný a měl jsem z toho pěkný pocit, vždy když jsem to četl.
Jediné co bych chtěl podotknout je to, že je kniha poměrně krátká, myslím si, že má něco okolo 100 stran, knihu jsem přečetl velmi rychle (myslím si, že tak za hodinu a půl možná dvě) a určitě by šlo příběh rozšířit.
Ale zároveň chápu, že to není tak rozsáhlí příběh jako např. Rychlé šípy.
Příběh jsem si přes vše užil a líbil se mi vývoj postavy Petra.
I když jsem si i hned od začátku myslel, že by Petr dokázal udělat to co celou dobu chtěl.“... celý text
— JustABookReader
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle
„Ohlédnutí Češky žijící v Anglii na dobu covidovou až po smrt královny Alžběty II. ... některé pasáže byly i vtipně popsány... přelouskáno... ale stačilo...“... celý text
— Ronnie68
Čtvrté křídlo
„Těsně po dočtení jsem dala 4 hvězdičky, protože jsem měla pocit, že mi tam něco malého a drobného nesedělo. Nicméně s odstupem času měním na 5 a přidávám se k fanclubu. Na knihu myslím, vrátila jsem se k několika pasážím, těším se na překlad druhého dílu...a vlastně si říkám, co chtít víc. :)“... celý text
— Teri_P
Střípky z moře: Román o síle lásky a naději
„Laskavý a dojemný příběh o ztrátách a odvaze najít znovu důvod žít, příběh o důležitosti přátelství a rodinných pout zasazený do malebného prostředí přímořského městečka je ideální četbou na blížící se léto. A klidně si do tašky k vodě přibalte i autorčinu předchozí ROZMARÝNOVOU ZÁTOKU.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.“... celý text
— Knižní střípky
Obléhání Macindawu
„Další super díl!!
Téma obléhání hradu, přátelství a spousta zábavy“
— Asta2
Božidara
„Dost dlouho mne kniha nebavila a měla jsem chuť ji necist. Jsem ráda, že jsem to neudělala. Část o cestě do Portugalska již je velmi zajímavá a přináší mnoho podnětu k zamyšlení. Přesto práve za nudu v počátku ubírat jednu hvezdicku.“... celý text
— HH77
Mráz
„Gratuluju tomu, kdo si Mráz přečetl a vytvořil si k někomu z hlavních či vedlejších postav nějaký vztah. Já takové štěstí bohužel neměla. Stránky ubíhaly, najednou byl konec a já zjistila, že mi to tak nějak celé bylo úplně šuma fuk, což je asi to nejhorší, co se mi může u čtení stát.
Koncept příběhu mi špatný nepřisel - naopak, ale forma na mě prostě nefungovala. Konverzace v tom lepším případě zní strojeně a nepřirozeně (vyjma dialogů Torina s Avou - sem tam), v tom horším případě jsou úplně pitomé (střet Andrew a Ava v začátku knihy například). Chybí tomu akce, která ve vás vzbudí nějakou výraznější emoci. Chybí tomu pár stránek navíc na poznání světa. Chybí tomu...no, chybí tomu hodně a na můj vkus až příliš. Škoda.
PS: Zajímalo by mě, proč si autorka myslela, že je dobrý nápad pojmenovat hlavní mužskou postavu jménem jedné z nejvýraznějších postav z Hobita. Bude to asi čistě problém jen mojí představivosti, ale přesto mě zajímá...je tu ještě někdo, komu dělalo problém zaměnit obrázek Thorina Pavézy za neodolatelného vílýho krále? :D“... celý text
— Teri_P
Bouda, která krmí milion dětí
„Magnus sice není žádný spisovatel, ale to, o čem píše (a co dokázal "rozjet"), je natolik ohromující, že musím hodnotit pěti hvězdičkami. Kniha je plná lidské bídy a utrpení (taky je pro mě nepochopitelné, že ve 21. st. jsou na světě děti, které umírají hlady), ale též obrovské solidarity a lásky k druhým, která nezná hranic. Velmi dojemné, silné a hluboké čtení.“... celý text
— huhuhu
Městečko Pines 2
„Asi ešte o kúsok zábavnejšie ako jednička. Záver bude maso. Super pulp.“
— dr.horrible
Sabrina
„Nepríjemné a aktuálne. Drnasa sledovať. 4* a pol.“
— dr.horrible
Život svatých
„Život svatých je taková milá doplňková knížka (nebo sbírka povídek/legend), která určitě potěší každého fanouška Grishaverse. Určitě ji doporučuji :)“... celý text
— Betulefetule
Čtvrté křídlo
„Tak tohle byla pecka. Už dlouho mě takto žádná kniha nechytla. Nemohla jsem ji odložit. I když pravda, již od prvních chvil jsem tušila, jak se to bude vyvíjet, je to takový klasický scénář. I přesto konec překvapil, ale mé tušení, jak se bude děj vyvíjet to neovlivnilo. Už se nemohu dočkal druhého dílu.“... celý text
— LenkaDv
Můžeš říct: Miluju tě
„Můžeš říct: Miluju tě je jedna z nejlepších romantických knih, které jsem kdy četla. Žádná z novel není náročné čtení, ale naopak zábavné povídky, u kterých si skvěle odpočinete! Navíc jsou skvěle přidány prvky jako smsky, tweety, atd. . Knihu rozhodně doporučuji :) .“... celý text
— Betulefetule
Nové srdce, nový život: Občerstvení pro duši na dobu postní a velikonoční
„Výborné komentáře k biblickým textům vztahujícím se k době postní a velikonoční. Od výborného biblisty, kterého mám tu čest znát osobně. Lze číst kterýkoliv rok, nebo klidně i opakovaně. P. Angelo napsal podobnou knihu i k době adventní a vánoční, určitě si také pořídím.“... celý text
— huhuhu
Měsíční čarodějky
„Další povedený díl, i když pro mě už klidně mohl být poslední a autorka to mohla ukončit a zbytečně nenatahovat. Příběh se mi četl skvěle. Ale občas jsem měla pocit, že je to moc natahované. Uvidime kdy vyjde další díl a snad poslední.“... celý text
— Terka18
Odhalená
„Četlo se to skvěle, mělo to své toxické a šíleně nepochopitelné linky plné erotických momentů. Závěr knihy byl krásný...“
— Artep071
Nikdy hrdinka
„Nikdy hrdinka mě tolik nezaujala jako Jenom nestvůra. Tím ale nemyslím, že byla špatná. Nikdy hrdinka je sice víc chaotická a některé kapitoly vypadají trochu "vycpávkově", ale to mi tolik nevadilo. Nejvíc mě štval vztah Joan a Nicka. Proč si prostě nemohli normálně promluvit? Chápu, že to ze začátku nešlo, ale pak mu mohla vysvětlit, proč udělala to, co udělala. A lehce se bojím, jak autorka vyřeší ten romantický trojúhelník. Ale až na tyhle drobnosti dávám solidní 4* z 5* :)“... celý text
— Betulefetule
Tichá pošta
„Je to čtivé, je to ze současnosti, řeší se tam dost věcí, ale tak nějak mi to přijde ploché, hloupé. Některé postavy jsou až na hraně karikatury, některé zase jako z reklamy... Co rozhodně knize neschází, jsou metafory a přirovnání, čím víc přirovnání, tím víc nudy, aspoň pro mě. A najde se pár podivností - Helena chodí plavat každý týden do bazénu, ale o pár desítek stránek, když jde na výlet, “figuru něla na dvaašedesát sice prvotřídní, ale udržovala si ji spíše domácím cvičením než zdoláváním výškových terénů. Ostatně o tom, jak je kdo krásný, jaké má vlasy atd, se opakovaně dočítáme, asi abychom nezapomněli. (zelené oči toho památkáře mě už teď straší ve snu). No a ty divné školní záležitosti! Šárka jede se svou třídou prváků na vodu, tam se seznámí s introvertní studentkou, která se nebaví se spolužáky (protože přece jsou to blbci, ne?), no a Šárka jí nabídne své přátelství. Ehm, neměla by jako třídní učitelka spíš třídu tmelit? No nic. A je úsměvné číst si o učitelích češtiny a najít v knize hrubku, ze které by asi Chroust vyletěl z kůže. (nazvučené nástroje čekali). Přesto jsem zvědavá, zda autorka napíše pokračování, už jen pro Chrousta bych si to ráda přečetla.“... celý text
— martineden
Mít a být
„Metafora života jako drogové závislosti. Všechno se dozvíte v anotaci, nic dalšího dějově zajímavého ve stostránkovém příběhu nenajdete. Vlastně ani nevím, proč jsem tuhle groteskní anekdotu, stručnější variaci Cucuiho Pekla, dočítala. Že by v ní bylo víc, než co si těsně po dočtení jsem schopna - a ochotna - uvědomit...?“... celý text
— petrarka72
Takové maličkosti
„Krásná jednohubka o obyčejném člověku, který se necítí být hrdina, ale je jím. Prostředí, živoucí postavy a atmosféra jsou bravurně vykreslené a přitom na to stačilo tak málo stránek!“... celý text
— Borboleta
Smrtící vzdělání
„Tato kniha mne docela zklamala. Anotace skvělá a já jsem se na knihu těšila. Bohužel, dostala jsem něco jiného. Kniha nebyla podle mého dost propracovaná. Mnoho příšerek, ale jen málo z nich jsme poznali - což je škoda.
Mám tu ještě druhý díl, který si přečtu, i když se mi do něj moc nechce.
Velká škoda.“... celý text
— M.C.SMITH
V šedých tónech
„Drsná kniha. Dozvěděla jsem se zase něco nového. V dnešní době si takové hrůzy ani nedokážeme představit. Rychle přečteno.“
— sirojezkin
Žít dál
„Narine Abgarjanová mě opět nezklamala, povídky vypráví o krutém životě, ale jsou nádherně napsané. Kniha Vás chytí za srdce.“
— helena842
Soudné sestry
„V chronologickém pořadí šestá kniha Zeměplochy je pro mě tou první, která mě doopravdy bavila. Doufám, že se bude jednat o trvalý zvrat a k siru Pratchettovy si konečně najdu cestu.
Líbilo se mi tu více věcí. Příběh je konzistetní, lehce pochopitelný a přesto moc krásně a do hloubky rozebírá témata jako sílu příběhů, pomluv a veřejného mínění. Velmi oceňuji, že na rozdíl od předchozích knih tu není žádné extrémní cestování pomocí jakéhokoli deus ex machina. I humorná složka mi přišla daleko uhlazenější a přirozenější, než v předchozích knihách. Tam to bylo často na sílu. Chválím i interpretace audioknihy, zejména čarodějky byly namluvené fakt super.
Pořád to samozřejmě nebylo úplně perfektní. Co mi zatím vadilo ve všech knihách Zeměplochy jsou používáná přirovnání k reálnému světu, která mi brání se ponořit do fiktivní Zeměplochy. Prostě mi nesedí, když v příběhu, kde vystupují králové, čarodějky apod. jsou věty typu "jako rugbyový tým v telefonní budce". Strašně mě to vytrhává z kontextu.
Každopádně knihy Zeměplochy u mě se Soudnými sestrami zase o kousek stoupli. Solidní 4/5 pro Soudné sestry a jsem zvědavý, jestli Pyramidy udrží nastavenou laťku.“... celý text
— Slezadav
Anatomie: Příběh lásky
„Pokud hledáte nenáročné čtení do letadla, které vás zabaví na cestu a ještě si v průběhu stihnete dát šlofíka, tak jste tu správně. Pokud ale chcete se kochat příběhovým obloukem, emocemi postav, romantikou, děsivou atmosférou hřbitovů, piteven a smrtící nemoci a rodinnými traumaty, tak jste tu špatně, protože nic z toho tu bohužel není, přestože autorka chtěla.
Hazel se až na jedno zaškobtnutí všechno daří a za svoje rozhodnutí nese jen minimální zodpovědnost. Takto lineární příběh je asi největší nešvar knihy. Přestože oficiálně nic nesmí a už vůbec ne bez doprovodu, tak si dělá, co chce a nikomu to nevadí. Člověk by až řekl, že si někdo všimne, že se ze sídla vážené rodiny stal lazaret pro chudé, ale těžko říct, jestli o tom vůbec ví kuchařka. Vše se dá jednoduše vysvětlit tím, že rodiče mají jiné starosti. Opravdu? To, že se na konci objeví sci-fi vysvětlení, je v pořádku, je to přece fantazie. V pořádku ale není, když svět nefunguje podle jasně nastolených pravidel, to je podvod na čtenáře.
Mezi Hazel a Jackem není žádná vášeň a jediný důvod, proč ji nějak přitahuje, je (asi) zakázané ovoce. Protože jinak fakt nevím, proč by se jí měl líbit. Ostatně není jedno vyznání a dva polibky na "příběh lásky" trochu málo? Nakonec Jackova postava působí spíš jako rekvizita, než jako člověk, ke kterému by měl čtenář přilnout.
Zajímavější je část, kdy se Hazel jde dívat na pitvu a kdy pak chodí do školy. Stejně tak části, kde je popisována římská horečka. Pochvalu zaslouží krásná obálka.“... celý text
— Borboleta
Chlapec v pruhovaném pyžamu
„Smutné, naivní a přesto člověk ví, jak to je... dětská naivita je tak krásná věc, až je člověku smutno... kniha krátká, výstižná, přesto velmi emotivní a velmi čtivá...“... celý text
— Monnyska
Kočičí deníky
„Velice pěkná kniha o tom, jak se z odpůrce koček stane kočkomil. Doma jsme vždycky nějakou kočku měli, takže vím, jaké mrchy to jsou, ale když přijde a chtějí se pomuchlovat, tak člověk prostě neodolá. A pak vás najednou rafne do ruky... A to všechno v knize najdete. Graficky se mi víc líbil Mú.“... celý text
— Radovan_R
Holly
„Nejnovější knížka mistra hororu pro mě měla příchuť detektivního lahodného sorbetu. Možná trošku s příchutí nechutné esence v podobě lidského…ne! To by byl velký spoiler.
Jako hlavní postavu tu máme Holly, kterou už dobře znáš z předchozích knih spisovatele a tato znalost je tu benefit, bez kterého, si troufám říct knížku náležitě neužiješ.
Trošku výstřední majitelka detektivní kanceláře dostane do rukou případ zmizelé dívky a krásně to přeroste v monstrózní případ. Nechutný, ať už povahou zločinu nebo samotnými pachateli. Ti jsou tak krásně nepravděpodobní, že ti vůbec nevadí, že víš o koho jde. Narozdíl od Holly.
Ta se k pravdě dopracovává celou knihu za pomocí svých přátel, kteří přiloží ruku k dílu až v samotném konci. Který mě nadchnul, nic mu nevyčítám, jen jsem čekala ještě nějakou třešničku na konci, nějaký drobný twist.
I tak to byla ale pecka na 5 hvězd.
Ja si od něho užívám i tu ukecanost mezi řádky. Jeho rozplývaní se nad poezií, moralizující zapojeni covidové situace v ději nebo pro někoho možná zbytečné odbočky, které jsou nepodstatné pro samotný příběh.
Jsem na něho už tak napojená a znám jeho styl psaní, že si užívám to, co čtu v ten moment a zároveň mi přebíhá husina po každém milimetru těla z té předtuchy, co přijde.
Tady jsem tu husinu měla TAK často. Děkuji.“... celý text
— Mona-Lisa
Sama a šťastná
„Bohužel jsem nedočetla, protože mě kniha nezaujala“
— Dajen2sell