Nejnovější komentáře

Silueta

„Na knize mě zaujala obálka a anotace. Netradičně jsem tedy začala rovnou čtvrtým dílem :-D Ale myslím, že k pochopení děje to vlastně ani na překážku nebylo. :-) Za mě super, že autorka vytvořila kratší kapitoly, velice rychle pochopíte, co se bude v knize dít. Zajímavá zápletka, ačkoliv se na "place" vyskytovalo povícero osob, nezavládl chaos ve čtení. Ke konci vygradoval děj v celkem nečekaném rozuzlení... Jediné, co se mi nelíbilo - zřejmý viník dle Ingrid a ke konci to celkem vyšumělo, myslím, že kdyby se to dozvěděl, rozhodně by radost neměl... Ale netuším kolik má tato série dílů, jestli autorka ve své domovině nenapsala ještě pokračování...“... celý text
— Jája92

Dotek minulosti

„Docela čtivá kniha, spíš taková oddechovka. Od autorky byla moje první, klidně přečtu něco dalšího.“
— maličkán

Navzdory dálkám

„Krásný příběh z doby dobývání Ameriky, konkrétně v době války Severu proti Jihu. Ale kupodivu se v románě o válce příliš nemluví, celý děj se točí okolo stavby telegrafní sítě napříč americkým kontinentem a trampotách hlavních hrdinů, kteří na stavbě pracují. A je co obdivovat: v románu jsou krásně popsané bitvy s Indiány i desperáty, zažijeme divokou bouři i hořící prérii, přechod rozvodněné řeky a také stampede - zdivočelé stádo tisíců bizonů. A pak je tu romantická linka, která je krásně naivní, jak to často u hrdinů Divokého Západu bývá. Na chvíli jsem se vrátil do klukovských let a stálo to za to. 80%“... celý text
— Richie1

Dárek

„Skvělá oddechovka co se čte sama na mě až moc krátké kapitoly, místy to bylo nudnější a pomalejší. Ale příběh se mi celkově líbil“
— Luciáš23

Zachraň se

„Mnohem nezáživnější, zdlouhavější, nudnější a opakující se, než první díl. Celkem zklamání.“
— Lavender756

Oslnivý hřích

„Čtvrtá kniha ze série Temný Olymp se tentokrát zaměřuje na Apollóna a Kasandru. Ona pro něj pracuje a nyní se vydávají na tajnou misi, přičemž Kasandra jede jako Apollónova milenka. Tento díl mě hned od začátku neskutečně chytnul a já věděla, že to narozdíl od toho předchozího bude jízda. Nejsou tu žádné výplňové pasáže nebo popisné odstavce. Naopak je to až příliš předvídatelné (včetně detektivní zápletky) a plné dialogů. V Oslnivém hříchu najdete předstíraný vztah, jednu postel, plus size hrdinku a spoustu, ale vážně spoustu žhavých scén. Jiskřit to navíc začne už v úvodu a myslím, že pokud hledáte jednoduchý příběh, kde jde především o ty dva, je tohle pro vás to pravé. Za knihu v rámci spolupráce děkuji @knihydobrovsky“... celý text
— lena.o.knihach

Anděl smrti

„Napadla mě trochu filozofická otázka: Kdo byl viník a kdo oběť? A když tak o tom přemýšlím, takhle bychom se mohli kolikrát ptát nejen u této detektivky. Za mě spokojenost.“... celý text
— Mateo67

Angelika - Cesta naděje

„Tentokrát nebyla nouze o nebezpečné chvíle pro Angeliku. Z Quebeku se vydali na cesty zpět do jejich nové domoviny v Americe a přitom zažívá Angelika problémy spojené s mateřstvím i stále nevyřešeným nařčením ze smrti vévodkyně de Maudribourg. A vypadá to na větší zápletku, která se asi vyřeší až v posledním díle. Líbily se mi také popisy různých způsobů křesťanství - ona křečovitost a prudérnost nových osadníků Ameriky zde byla velmi znát - např. v městečku Salemu. Jsem zvědav, jak dopadnou dobrodružství krásné Angeliky v posledním díle. 75%“... celý text
— Richie1

Lesklá

„Musím říct, že v této sérii neskutečně stoupá kvalita autorčina psaní, protože Lesklá je úplně plnohodnotná fantasy kniha se vším všudy a s prvním dílem se to prostě nedá srovnávat. Líbí se mi vývoj Auren, její narůstající sebevědomí a uvědomění si vlastní moci. Jak slibovaly komentáře, tak Midase jsem si opravdu znechutila a cením to závěrečné odhalení, které jsem vážně nečekala. Oproti tomu jsem si ještě víc zamilovala Hněv a Sladea. Knize dávám nižší hodnocení, protože mi nepřišla tak čtivá jako předchozí díly, ale jinak jsem opravdu neskutečně zvědavá na pokračování.“... celý text
— Fortuna7

Zlatá grai

„Podle mnoha hodnocení a komentářů, co jsem si tady mohl přečíst, jsem skoro nabyl dojmu, že "Zlatá Grai" je snad ve světě fantasy literatury nějakým druhým zjevením Krista. No, ani zdaleka tomu tak není, ale určitě to pořád patří k tomu lepšímu, co se dá v českém fantasy najít. Co se mi líbilo - vzhledem ke složitosti děje a (už opravdu únavnému, to je snad věčnej problém...) vysokému počtu postav, jsem se v ději neztrácel, četlo se to téměř samo a soutěživé prostředí, ve kterém se kniha odehrávala, dávalo dost prostoru k neustálému napětí. Postavy mi přišly docela barvitě popsané a živé - autorka má evidentně talent. Dala si i záležet s mytologií - vymyslela originální formy magie, rasy, prostě celý, dopodrobna vybarvený a dýchající svět. Vztahy mezi postavami jsou opravdu hezky vykreslené a střet loajálnosti Bastien - Isarrel - (Bastienův velitel - už mi vypadlo jméno), byly opravdu mistrovsky rozjeté. Co se mi nelíbilo - Divoženky spolu mají strašně vřelé, sesterské vztahy, ale úplně v pohodě klidně jedna druhou zabijí, jen aby vyšplhaly v kariérním žebříčku výš. Nesmysl na první dobrou. V návaznosti na to mi přišlo, že autorka hrozně tlačila na pilu v tom, že tohle musí být ultra-drsné. Bohužel, tohle byla rovina, kdy se to zvrhlo vyloženě do směšnosti - Říše sice vynakládá obrovské prostředky k náročnému výcviku, ale v duelech se jede na smrt, ve zkouškách půlka bojovníků umře a celé to působí jako strašně nelogický vyhlazovací tábor - pro boha, vím, že je to fantasy ,ale takhle by to fakt nefungovalo ani když přivřu obě oči. Nevtáhlo mě to, autorka mě nepřiměla téhle rovině věřit. Další slabinou je nevyrovnané dávkování příběhových linek - v polovině knihy se rozloučíme s divoženkami a začneme sledovat osudy nějakých druidů...tady to byla totální studená sprcha, trvalo to strašně a zbytečně dlouho a pro zbytek knihy to nemělo valného smyslu. (jasně, asi to má smysl pro další díly třeba, ale já hodnotím tuhle knihu) Kdyby se nové postavy a nové dějové linky postupně dávkovaly v kratších kapitolách a střídaly se s linkami zajetých postav, bylo by to mnohem skousnutelnější. Potom je tu hlavní hrdinka, která se v rovné přímce všechno naučí, je ve všem nejlepší, všechno jí jde samo a na konci je z ní superman. Uf, ok, únavné klišé Adult Fantasy. Tohle, plus totálně zbodaný epilog, kde místo něčeho srdcervoucího a silného, co v nás zanechá dojem, že jsme dočetli něco velkého, dostaneme další informační guláš o něčem co neznáme, který ale OPRAVDU NIKOHO na konci knihy vůbec nezajímá, mne utvrdilo v tom, že další díl fakt číst nepotřebuji. Suma sumárum - za mě zábavné čtivo od (evidentně) začínající autorky, která má rozhodně talent, jen ho postupně vybrousit z té porodní kostrbatosti v diamant.“... celý text
— Gordonlord

Tlustá princezna Petrónie

„Věčně nabručená Petrónie určitě není ta nejsympatičtější postava na světě, ale ono se jí vlastně není co divit. Mně jí bylo vlastně líto. Rodičům je jedno, jediným trvalejším společníkem je žížala, která se taky nechová úplně nejlíp, konkurenční malý princ je se svým sladkým úsměvem zcela nepřekonatelný... Celá kniha mě uvedla do stavu zádumčivé melancholie.“... celý text
— nicandra

Noční host

„Temná sbírka devatenácti povídek českého autora pocházejícího z Mníšku pod Brdy láká záhadnou až snovou obálkou a strašidelnými příběhy, jež spojuje venkovské prostředí. Představitel staročeské venkovské gotiky učaruje čtenářům hledajícím neobvyklou literaturu. Noční host je šestou knihou z edice Temnosti. U všech povídek není cítit až tak strašidelná atmosféra, ale mrazení v zádech čtenáři ucítí z každé. Jak to u sbírek bývá, některé povídky zaujaly víc, některé míň. Některé jsou skvělé svou brutalitou, jiné svou jemností. Nejlépe hodnotím Vidění a Kocour. U první zmíněné jsem cítila náznak Osvícení a Kocour byla tak brutální, až mi bylo zle od žaludku. Další oblíbené prózy jsou Soud lidu, Zázračný bič a Duše bojiště. Čtenář se může těšit na víly a lesní skřítky, zlověstně šumící lesy, ale i vodníky, duchy a přízraky vojáků. Jelikož se jedná o starší literaturu, je tomu přizpůsoben i jazyk. Právě na ten jsem si musela zvykat, ale o to víc to mělo své kouzlo. Doslov Petra Bočka dává čtenáři možnost detailně nahlédnout nejen do autorova života, ale i jeho tvorby či vzpomínek jeho přítele a básníka Antonína Klášterského. Pro mě bylo velkým překvapením zjištění, že jeho ženou byla spisovatelka Růžena Svobodová. Jsem ráda, že se našlo nakladatelství vydávající skvosty české literatury 19. a 20. století, které jsou ještě místy bohužel opomenuty. Teď už to ale jistě bude jiné, neboť doufám, že si tuto sbírku přečtěte a možná dáte šanci i dalším od českých autorů a autorek. Osobně mohu doporučit i tvorbu jeho ženy.“... celý text
— domiii97

První šifra

„Takové pomalé. Spíše o životě třech rozdílných avšak výjimečných žen, které měly neobvyklou práci, než o šifrách, které byly prolomeny třemi ženami... Konec úplně otevřený a další díly v nedohlednu ...“... celý text
— lucakuca

Tajemství Kosí kavárny

„Takový milý příběh, s troškou tajemna, rodinnými traumaty, atd......hezky se to četlo. Ale připadá mi, že je to jedna z nich, u které nebudu za půl roku vědět o čem byla. Konec na mě příliš takový---"....a žili šťastně až do smrti." Ale celkově, fajn čtenářský zážitek.“... celý text
— Kackac77

Půl duše

„Po všech těch romantasy, které posledních dobou vychází, je tento příběh tak osvěžující. Je to celé miloučké, krásné a příjemné čtení.“
— Doomiiniikaa

Příliš pozdě

„Knížka se mi líbila, bylo to napínavé od začátku do konce se spoustou bolestných okamžiků. Opět určitě lepší než Kosti v srdci nebo 9. listopad.“
— mina_harker

Hořím pro tebe

„Příjemná romantická oddechovka. Hlavní hrdinka si nenachá stlát na hlavu a z hlavního hrdiny se stane docela ,milý chlapík, poté co nechá nakouknout do svého nitra. Konec byl na mě až moc šup sem, šup tam, tzn. uspěchaný.“... celý text
— Lerry308

Bylo nebylo jedno zlomené srdce

„Úvodní díl trilogie o osudnících. Nejspíše jsem čekala něco jiného, ale kniha je pro mě trochu zklamáním. Evangelína mi moc nesedla a ani Jacks mě prozatím moc neoslnil. Opravdu hodně otevřený konec nutí k přečtení druhého dílu. No, nejspíš se pak do něj alespoň ze zvědavosti pustím.“... celý text
— Elenleb

Tajemství pomocnice

„Jsem spokojená, kapitoly krátké, svižné a i když je jasné (zvlášť pokud jste četli první díl) kdo je na jaké straně, stejně je tam malý moment překvapení (alespoň pro mě). Četla jsem nedávno dost mizerné thrillery a tenhle byl svěžím závanem, autorka zkrátka umí.“... celý text
— leny.wood

Tři útěky domů

„Největší chybou knihy je její kratičká délka. Přečteno asi za 2 hodiny. Velice chytlavě napsáno a odvyprávěno. Jsem strašně rád že jsem na tuto knihu narazil, protože o nuceným nasazení v Reichu za 2. světové jsem do této chvíle slyšel jen velice málo.“... celý text
— pejty

Krámek s kouzly

„Autorka v poděkování vysvětlovala, že chtěla napsat knihu, která bude jako láskyplné objetí. A přesně tak jsem se při čtení knížky cítila. Celá kniha sice nemá hluboké téma ani extrémně dramatickou zápletku, ale za to jsem se vrátila do dětství a ke svým dětským knížkám, kdy neexistovali problémy a svět byl prostě nádherný. Takže děkuji, že jsem při čtení cítila pocit klidu a radosti :)“... celý text
— Liška007

Chronologie zla

„Takový blábol jsem už dlouho nečetl. Netuším, co tím chtěl autor sdělit. Snad že zlo je věčné? Tak to je hluboká myšlenka, která by si ale zasloužila fakt dobrého spisovatele.“... celý text
— Obelix63

Vládci popela

„Ze začátku jsem od knihy nic moc nečekala. Začátek byl lehce matoucí a trvalo mi pár stránek, než mi došlo, kdo kope za jaký tým. Ze začátku mi přišel zajímavý příběh Imeldy. Jak už bylo mnohokrát zmíněno, bylo to velice okaté převyprávění Hladových Her, bohužel mi postupem času bylo méně a méně jasné, co že se to vlastně v její linii má stát a posléze jsem prakticky nedávala při jejích kapitolách pozor. Potom tu máme Táhlorukého Adriana a Popeliánku Pippu, jejichž dějová linka byla O TOLIK zajímavější, než Imeldy. Nicméně pořád jsem z toho nedostala pořádný fantasy příběh. Něco tomu zkrátka chybělo a nemělo to ten drive, který by mi přivodil WOW efekt. Hodnotím jako zklamání, druhý díl si asi nepřečtu, protože nemám motivaci a důvod. Každopádně idea byla dobrá, ale dle mého názoru dostatečně nevyužitá“... celý text
— Lestiluc

Kdo mě vzal prvně za ruku

„S hodnocením této knihy půjdu proti proudu, bohužel, nejsem z ní nadšená, nijak zvlášť na mě nezapůsobila. Střídají se zde dva, v počátku nesourodé, příběhy. Jeden z padesátých let o novinové redaktorce Lexie, druhý ze současnosti o čerstvé mamince Elině. Od jisté chvíle mě napadlo, jakým způsobem spolu budou provázané. Ten z minulosti se mi líbil, ten ze současnosti mě vůbec nezaujal. Autorka používá hodně květnatý jazyk, některé pasáže mi přišly až "překrášlené" a v podstatě zbytečné, natahované. Škoda.“... celý text
— Květ

Clever a Smart: Sekáčův gang

„Komiks je rozdělen na krátké kapitoly. V každé chytají jiného lumpa. Je to vtipné, hezké kresby, příjemná oddechovka, pro děti jak dělané a i dospělí si přijdou na své. :) Na konci jsou bonusové komiksy.“... celý text
— Lerry308

F. A. Šubert

„Znáte Františka Adolfa Šuberta? Ne? Měli byste. Nejsem v tom ovšem jiný. Krátký sešitek z edice Kdo je kdo představuje slovy Vladimíra Müllera tuto významnou osobnost pozdního národního obrození. Skutečně významnou - prvního ředitele dvou největších českých divadelních scén pražských; redaktora mnoha časopisů; iniciátora památníku Husova rodného domu, stejně jako mnoha spolků; člověka, které národní divadlo představil za hranicemi; člověka, který udržoval přátelský vztah s Verdim a jinými zahraničními hvězdami své doby; plodného publicisty co do článků, divadelních kronik, historických dramat. A to je jen namátkou. Má tento sešitek přeci jen menší "háček". Müller se zcela záměrně straní profilu soukromé osoby F. A. Šuberta, která byla podle všeho značně komplikovaná. Na druhou stranu, která taková osobnost vykonavší olbřímí práci není komplikovaná. Je vlastně dobře, že se Müller vyhnul tématům řekněme kontroverzním a čtenářům představuje Šuberta tak, jak by měl být v povědomosti znám. Jako významná osobnost přelomu 19. a 20. století pro národní divadelnictví i obrozenectví jako takové. Je faktem, že Šubert zůstává skryt ve stínu jmen mnohem častěji zmiňovaných. A je to škoda. Protože jeho činnost byla neméně významná, ba v mnoha směrech hybatelem věcí dalších. A tak se Vladimír Müller pokusil v této datumově sice staré, dodnes však stále zajímavé edici představit osobnost, jejíž iniciativnost, vůle, práce a výsledky mohou být stále inspirativní. Nutno dodat, že onen autorův pokus skončil výsledkem velice umným.“... celý text
— Kozel

Honzlová

„Kniha výstižně popisuje tíživou atmosféru 50. let, kdy se nedalo nikomu věřit. Text je psán ich formou a působí trošku jako dlouhý monolog, což bylo pro audioknihu, kterou načetla Denisa Barešová naprosto skvělý. Rozhodně to byla jedna z nejlepších audioknih, co jsem kdy slyšela. U příběhu jsem prožívala spoustu emocí, a kdybych se nechala, úplně by mě to položilo. Tohle si prostě přečtěte! Zase jedna z těch knih, které by se měly dávat přečíst lidem, co tvrdí, že za komunismu se špatně nežilo…“... celý text
— veriszv

Žít dál

„Nemilosrdné drancování člověčí duše ukrutností války... lidskost obnažená do posledního šrámu... nicméně asi bych si nevybrala citlivějšího průvodce vší tou tíhou a bolestí než je právě Narine... její mimořádný dar proměnit trýznivé bolavo v konejšivé čarokrásno je zkrátka vždy nezapomenutelně intenzivní čtenářský prožitek... každý ten jeden osud mi zanechal bolestivou modřinu v oblasti srdeční... ale možná právě díky tomu mimořádnému daru jsem tak často hleděla do tváře spíše životní síle, než aby moje nitro pohltil nekonečný válečný zmar celého světa... tolik důležité příběhy do každé pohodlné postele!“... celý text
— Pett

Digitální pevnost

„Napínavé od začátku do konce… Ale konec silně přeslazený. Chování hlavní ženské hrdinky je matoucí, je někde jinde než její intelekt… Pozdější díla jsou lepší.“... celý text
— EmmaEmma

Boží hrob

„To prostě zase nemělo chybu. Kniha plná nepředvídatelných zvratů, romantiky, akce, krve. Nemůžu tomu uvěřit, jdu se pustit do třetího dílu. Dlouho jsem nečetla něco tak skvěle akčního... to si prostě musíte přečíst :)“... celý text
— Monnyska