ject9a komentáře u knih
Knihu jsem četl až po zhlédnutí seriálu, ale i tak mě bavila. Musím uznat, že cyberpunková budoucnost lidstva a celý koncept pouzder, bází a věčného života je do detailu zpracovaný - naposledy jsem takto žasl u Nádraží Perdido. Plných pět nedávám kvůli překombinovanosti děje (asi už i můj věk a netrpělivost má na to vliv:-), ale jinak se Pujčovna masa rozhodně může zařadit mezi klasiky sci-fi.
Legii mi doporučil můj kamarád ředitel - vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Nakonec musím přiznat, že mě Franta Kotleta překvapil! Děj má spád, je to prostě klasický drsný, krutý a sprostý akčňák ve vesmíru, ale s českými (potažmo slovanskými) protagonisty. Na české luhy a háje opravdu dobré čtivo. Jediné, co mě odrazuje, je plánovaná délka celé ságy na 12 knih, to asi nedám :D
Zkusil jsem to, ale asi jsem ani v jedné povídce svého jinak oblíbeného autora nepochopil...
Running Mana s Arniem vždycky rád zhlédnu, a netušil jsem, jak čtivá je jeho knižní předloha! Dystopický futuristický svět jak z mixu ´Alice in Borderland´ a ´1984´ mě dostal svojí bezvýchodností a krutostí. Naspeedovaný hlavní hrdina Ben, který mě nejdřív na začátku moc nepřesvědčil, ale skrz jeho nekonečné útrapy se z něj nakonec stal brilantní hráč pokeru (jak popsáno níže). Možná, že časem tomu dám dokonce 5 hvězd, až se mi to rozleží v hlavě :)
Námět zajímavý, tím pádem začátek opravdu ujde, ale potom už následuje naprosté a totální klišé - Rambo Jack prostě kosí všechny. Připomínalo mi to počítačovou hru Just Cause :) Navíc se pak člověk při čtení snadno ztratí a musí nejdřív rozkódovat, jestli se zrovna jedná o děj na Zemi 1 anebo Zemi 2.. No a finální skok zpátky do ´staré´ dimenze mě dostal; spíš jsem doufal, že se v rámci mnohovesmíru Jack prostě netrefí a skončí na úplně jiné Zemi :-D
Moje první detektivka od M. Klevisové - půjčil jsem si ji z knihovny na doporučení kolegyně - a hned takovýto skvost. Skvěle popsané postavy i jejich motivace a úmysly, k tomu umně popisná atmosféra fríských ostrovů, která je vykreslila přesně tak, jak si je také pamatuji. Hned si jdu rezervovat další knihu :)
Dvojka mě upoutala mnohem více než jednička - nudné pasáže s digitálním psychiatrem jsou pryč a tentokrát už se odhalují i nějaké ty záhady a nastiňují záměry. Linka s manželkou Lavorovnou se mi zdá trochu nadbytečná, protože Robinovi stejně jde jen o jedno, ale budiž. Skvělá knížka!
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetl, ale potom už se nedalo odtrhnout. Musel jsem celou knihu přečíst v kuse a bez přestávek (což není mým zvykem), jinak bych jednotlivé časové a vzpomínkové roviny nedal. Poslední (postapo) třetina knížky mě naprosto strhla.
Jako úvod do série o Heechee dobré - až na ty zbytečné kapitoly s robopsychiatrem, na čemž se koukám tady všichni shodneme. Jinak nápad s vesmírnou ruskou ruletou v podobě předem naprogramovaných mimozemských lodí se mi moc líbil, takže rád se zakousnu do pokračování.
Začátek na ostrově Wight slibný,s příchodem tmy a utokem trifidů, ale pak už se z toho stal akcnak, kde trifidi zas tak úplně hlavní housle nehráli. Závěr v New Yorku zbytečně zrychlený a pritazeny za vlasy.
Poslechnuta audiokniha - i přes celkem rušivé ráčkování Jindřicha Šídla dávám pět hvězd, protože tak už dlouho jsem neslyšel nikoho vyprávět o svém životě tak poutavě, jako Tomáše Etzlera. Má pravdu s tím, že vlastně žil několik životů. A nebojí se jít bez okolků proti Zemanovi, Trumpovi, Babišovi a podobným zmetkům. Teď už jen někde skouknout jeho Nebe.
Oproti prvnímu dílu je Turnus mnohem čtivější a zajímavě vrstvený přes více časových rovin, ve kterých se ale neztrácíte. Vedle Donnyho v hlavní dějové linii se protagonisti ve vedlejší dějovce střídají a na konci konečně dostaneme celistvý obrázek a odpověď na otázky "co, kdo proč a jak". Pro pochopení první knihy naprostá nutnost!
Takže: buď nejsem naladěný na stejnou notu jako autor, anebo prostě nedosahuju jeho IQ. Povídky mají rozhodně velký potenciál svojí originalitou, ale sráží je přílišná komplexnost podání. Babylónská věž ještě šla, ale přiznejte se, kdo pochopil Dělení nulou? Dvaasedmdesát písmen mi připomnělo steampunk Chiny Mieville, a Peklo se zase slibně rozjelo (oficiální přítomnost andělů na Zemi!), ale ke konci ztratilo dech. No a Příběhy vašeho života - tak tedy film Příchozí se mi líbil tisíckrát více. No, díky kamarádovi jsem Teda Chianga zkusil, ale prostě nebude to můj šálek kávy.
(SPOILER) Pěkná, čtivá sci-fi, kterou jsem hltal jedním dechem. Autor se naštěstí příliš nezabývá nudným výkladem kvantových stavů a superpozice, místo toho čtenáři tuto teorii názorně připodobí kostkou, rozšířenou do nekonečné chodby s nekonečně dveřmi - takže i běžný čtenář si to snadno dokáže představit. Hlavnímu hrdinovi jsem fandil, hltal jsem jeho návštěvy alternativních Chicag a říkal jsem si, jak že se asi dokáže vrátit do své reality? Nakonec autor všechno pěkně uzavřel, takže spokojenost. Je jen otázkou času, kdy se této knihy chopí nějaká televizní nebo filmová produkční společnost, protože kniha Temná hmota na to rozhodně potenciál má.
První půlka dobrý, akce, krev, pohyb - ale jakmile zajdou do Žíše šnů (už ten název!!!), tak se to začíná tahat jak .... žvejk. Škoda, náběh a naznačená pravidla nového světa (Čtvrtě) byly dobré.
Trvalo mi to doslova roky, ale aspoň jsem se takto mohl ztotožnit s rozsáhlým dějem této ságy, který také přesahuje roky, staletí a nakonec i eony. Do posledního dílu se mi moc nechtělo, protože jsem považoval dvojku za pěkné uzavření potyčky mezi lidstvem a Trisolaris, ale ještě, že jsem se nechal přemluvit. Trojka celý příběh rozvádí do ještě širšího pohledu, který sice těžce směřuje k existenciálnímu nihilismu, ale pokud se tím nenecháte ovlivnit a uvrhnout do deprese, tak si to maximálně užijete.
Nezbývá mi než obdivovat obrovskou fantazii Liou Cch'-sina, především směrem k technologiím, což má solidně založené na současné praktické a teoretické fyzice: od sofonů (u kterých už začínají hrátky s dimenzemi), fúzních motorů, materiálů na bázi silné interakce, gravitačních antén, až po zbraně ničící celé hvězdné soustavy, černé domény, zpomalení rychlosti světla a dimenzionální zbraně. Neskutečné.
Jako menší mínus by se dala vyčíst určitá plochost postav, ale jelikož ty tři hlavní mají na konci své dramatické oblouky splněné, takže jsem spokojený.
Především tedy třetí díl slouží k uzavření a kompletaci celé ságy tím, že přidá celkový nadhled: s otevřenými ústy jsem sledoval, jak předchozí dva díly a konflikty v nich popsané byly v celovesmírném měřítku naprosto nicotné.