danny_21 komentáře u knih
Další hodně slabá kniha z edice, především díky tomu, že od vydání uplynulo několik desítek let a vize budoucnosti dalšího tisíciletí Holbemu vzhledem k aktuálnímu vývoji světového dění, populační exploze a materialistické hrabivosti moc nevychází. Další ze sérií, kterou jsem si řekl, že přelouskám, ale po pár letech mám docela pochybnosti - 35 %
Vražda v salonním coupé je v pořadí čtvrtou Cimrmanovskou hrou především v režii pánů Svěráka a Smoljaka. Kouzlo originálního humoru celé skupiny ať už v rámci úvodního semináře, ( který je v tomto případě tak nějak vyrovnaný se samotnou hrou ) nebo následné samotné hry mě nikdy neomrzí, nicméně styl asi není pro každého a dnešní dvacetiletí jedinci z něj nadšením příst nebudou. Z Cimrmanových her není tato detektivní partie ta nejpovedenější, já to vidím jako solidní nadprůměr, prostor k zasmání byl, v paměti zůstaly hlavně hlášky ze semináře - balvan ve tvaru pařezu, červotoč pracující za stravu a povzdech No dobře, prostitutka - i s takovými lidmi musíme pracovat - 75 %
Jak už se stalo mým zvykem, rád zkouším povídkovou tvorbu autorů a tentokrát jsem sáhnout po Endeho sbírce, doufajíc v nějaké pěkně fantaskní příběhy. Ve výsledku jsem ale zklamán, většina z nich máš společnou nálepku - zajímavý námět, který je ale ve finále nedotažený, nebo mnou filosoficky zůstal nepochopen, povedené vidím jen dvě - Přiznávám, je trochu malý a Dům na perfiérii, dávám čistý střed - 50 %
Další dobrodružný příběh s Curwoodova pera z prostředí kanadsky chladné, severské divočiny, kde dvojice mladíků společně se zkušeným indiánským průvodcem vyrazí za výdělkem při lovu nejen vlčích kožešin. V divočině se musí poprat nejen s počasím a hladovými šelmami, ale také s nepřátelským indiánským kmenem a dokonce objeví indicie k nalezení zlatého pokladu, ke kterému patrně povede cesta v dalších dvou dílech - za mě solidní průměr ve stylu populárních KODovek - 65 %
Tak jsem si střihnul i čtvrté pokračování Země duchů se kvalitativně nese v duchu předchozích třech. Spisovatelsky a tématicky tak na úrovni mého syna na prvním stupni, vše možné naplácáno na jednu hromadu v této podivné Zemi mrtvých duchů, kde se éterické bytosti a postavy chovají a mluví jako po prodělání lobotomie. Když už si jeden říká, že to nemůže být horší, tak přijdou Indiáni, rytíři a horečnaté zplodiny Andíka, manželé Siegelovi musí být fakt dvojka k pohledání, že jsem na to předsevzetí přelouskat Stopy Hrůzy vůbec nastoupil, tohle je utrpení - 20 %
Po výborném Šakalovi a milé jednohubce v podobě Pastýře jsem tentokrát sáhnul po špionáži z prostředí islámského fanatického fundamentalismu a teroristických hrozeb, které sebou v dnešní době přináší. Autor román pojal víceméně jako ve dokumentaristické formě, historické důsledky nástupu Al-Kajdy v Afghánistánu byly moc zajímavé, stejně jako praktiky tajných služeb, bohužel díky formě a stylu si čtenář nedokáže k hlavnímu hrdinovi vytvořit žádný vztah. Nahánečka v kanadské divočině i závěrečná stíhací jízda na moři se povedly, Forsyth umí, dávám hodně silný průměr - 70 %
I když, že Křižovatky nedosahují kvalit ani drsných detailů Dívky od vedle nebo Po sezóně, přesto je tato jednohubka, mně evokující tarantinovský styl, povedená. Násilí, mordy, střelný prach a cesta za záchranou na hranicích s Mexikem udrží v napětí i přesto, že vše směřuje k očekávanému konci. Škoda, že tento poměrně plodný autor není u nás více překládán a vyšla zatím je malá část jeho díla - 70 %
Na kometě je určitě jedním z těch povedenějších románů v edici Podivuhodné cesty. Jak sám název výstižně vypovídá, partička trosečníků putuje po srážce tělesa s matičkou Zemí vesmírem nejdříve nevědomky, pak samozřejmě snaživě a důvtiplně usilují o návrat na rodnou hroudu, dávám lepší průměr - 60 %
Dostal jsem chuť na nějakou tu duchařinu a po dlouhém pátrání jsem se dostal k této docela slušně hodnocené autorce a bez větších očekávání jsem se pustil do rozkrývání záhady sídla Ashburnů. Naštěstí jsem nedostal vylouhovanou verzi "děsivých" jednohubek ze série Stopy Hrůzy, autorka je rozhodně daleko nadanější a popisné i atmosférické party zvládá povedeně, o třídu až dvě lépe než některá esa z výše zmíněné edice. Kolem a dokola to nakonec bylo docela povedené, sice možná určené spíše pro mladší ročníky, ale autorka si dokázala udržet mou pozornost a zvědavost až do konce, solidní průměr - 60 %
Tak bohužel třetí pokračování ságy Lva Děmidova, bývalého agenta KGB, potvrdilo sestupnou tendenci kvality a od čtyř hvězd jsem se dostal až ke dvěma. Zobrazení socialisticky naivní paranoie ve SSSR a i čarodějnický hon na komunisty v JÚESEJ v rámci úvodních desítek stran jsou těmi nejlepšími částmi knihy, zbytek je nezáživný a utahaný balast včetně neopodstatněné Afghánské epizody. A konec - no větší melodrama jako v Americe, tak v Sajuzu jsem dlouho nezažil - slabota - 40 %
Čtvrté orientální dobrodružství popisuje putování z Edine přes území dnešního jižního Bulharska. Nejprve jedou údolím řeky Ardy a pak se po různých dobrodružstvích dostanou do Melniku až se dostanou do severní Makedonie, kde narazí na údajně svatého starce jménem Mübarek, ze kterého se vyklube podvodník a spolupracovník banditů a který v přestrojení za žebráka dává zločincům tipy na loupežná přepadení, vedených tajemným zločincem Žutem. Karlos všechno ví, zná každé nářečí všude byl nejméně 2x, od všeho má klíče - za mlada to člověk hltal, dnes je to úsměvné a shovívavé počtení, na víc než střed to nevidím, indiánské příběhy mě bavily víc - 50 %
Klasika klasika, kdo by neznal příběh psychologii rozdvojené osobnosti doktora Jekylla, který má v části povahy páchání neřestí a nepravostí ( nakonec nemá to tak každý z nás ? ). Stvoření Edwarda Hyda pomocí narkotik je poplatné tehdejší době, leckteré viktoriánské panny jistě omdlévali hrůzou při samotné pointě novelky, střízlivě hodnotím v lepším průměru .Ze zbylých dvou povídek je rozhodně tou povedenější Lupiči mrtvol, celkově tedy - 60 %
Klasika klasika, kdo by neznal příběh psychologii rozdvojené osobnosti doktora Jekylla, který má v části povahy páchání neřestí a nepravostí ( nakonec nemá to tak každý z nás ? ). Stvoření Edwarda Hyda pomocí narkotik je poplatné tehdejší době, leckteré viktoriánské panny jistě omdlévali hrůzou při samotné pointě novelky, střízlivě hodnotím v lepším průměru - 60 %.
K legendárnímu ostrovů pokladů jsem se opět dostal až po několika desetiletích a po přečtení musím říct, že společně s většinou Mayovek patří do skupiny knih, které dospělému čtenáři přijdou naivňoučsky jednoduché, i když si je z dětství pamatuje jako osudová dobrodružství, čistý střed - 50 %
Několik různorodých povídek s osudy Charleyho alter aga Kary a černého sluhy Quimba v kvalitě podprůměrné - 35 %
Kdo by neznal klasický slavný dobrodružno-dramatický příběh hrabětě Monte Christa, jako by nežil. Láska, zrada pletichy, rafinovaná pomsta která chutná nejlépe servírovaná za studena. Šestý díl uzavírá tuhle ságu, Edmond dosáhne své důmyslné pomsty nad svými někdejšími protivníky na které se nabalí i další obět z řad všech tří rodů - 90 %.
Kdo by neznal klasický slavný dobrodružno-dramatický příběh hrabětě Monte Christa, jako by nežil. Láska, zrada pletichy, rafinovaná pomsta která chutná nejlépe servírovaná za studena. Šestý díl uzavírá tuhle ságu, Edmond dosáhne své důmyslné pomsty nad svými někdejšími protivníky na které se nabalí i další obět z řad všech tří rodů - 90 %.
Conan Dobyvatel a jeho dalších 20 příběhů ve kterých se víceméně opakuje stejná šoblona, bohužel pro mě mě Conanům tištený svět moc nebere, filmový Arnie byl prostě jinde. V průměru této sbírce se mi hodně líbily povídky Za černou řekou a Věž slona, zbytek si jede to své, které se mi rychle zají - pletence svalů, bujné děvy, ohyzdní mohutní černoši a sem tam nějaká ta příšera - 60 %
Na doporučení kamarádova syna středoškoláka jsem se dostal k tomuto dílku. Ać jsem tak nějak tušil, že nebudu úplně cílovkou, tak se mi docela líbil námět z anotace o cechu ukončovatelů života ve věku, kdy přirozená smrt už lidstvo neděsí. No ač se hlavní myšlenka zdá být přitažlivá, bohužel postrádá autorův svět a společnost racionální odůvodnění existence tisíců Smrťáků ( z nichž většina trpí narušeným egoistickým syndromem a slastným pocitem nedotknutelnosti ) v nadvládí neomylné AI, stejně jako uvěřitelnost celé té utopie - prostě si za mě Schusterman častokrát protiřečí ... a to nemluvím o tom častém podsunování, jak je fajn mít jiný etnický původ než ten věčně otravně uzurpující bělošský ( to jsem si nedávno užil u Artemis od Weira ). Jak jsem už psal výše, cílovka je young adult o tom žádná - teenageři si dospěláky při fyzické konfrontaci mažou na chleba, naštěstí dávkování cukrované vaty je snesitelné a víceméně očekáváte, kam se bude děj vyvíjet. Vidím to na lepší střed, ze zvědavosti asi po dalším dílu sáhnu, třeba mě překvapí - 55 %
Tahle partička syčáků Holešovické šlechty a jejich lapálií je prostě další srdcovkou mého dětství. Jako samotný Bořík jsem i já několikrát četl večer v posteli před spaním a představoval si, jaké by to bylo, mít partu jako ti čtyři lumpové. Slovní souboje mezi sebou, učiteli a rodiči byly přednášeny uvěřitelně a s takovým přesvědčivým humorem, že i v dospělosti mi zacukají koutky při vzpomínkách na jejich alotrie - 85 %
Tahle partička syčáků Holešovické šlechty a jejich lapálií je prostě další srdcovkou mého dětství. Jako samotný Bořík jsem i já několikrát četl večer v posteli před spaním a představoval si, jaké by to bylo, mít partu jako ti čtyři lumpové. Slovní souboje mezi sebou, učiteli a rodiči byly přednášeny uvěřitelně a s takovým přesvědčivým humorem, že i v dospělosti mi zacukají koutky při vzpomínce na fikaný plán, jak se o prázdninách zbavit rodičů, jak udělat radost otci Bedrřichovi pořízením akvária nebo soutěži ve sběru - 80 %