manka71 komentáře u knih
Moje první kniha od paní B. Wood a musím říct, že dost dobrý. Mám ráda příběhy protknuté skutečnými událostmi, člověk se vždy dozví i něco nového. Líbilo se mi, že kniha není jen černobílá, že ukazuje obě strany domorodé Kikuje i anglické přistěhovalce. Na jednu stranu chtít Afričany přenést během jedné generace z doby kamenné do evropského dvacátého století a dát jim lékařskou pomoc a vzdělání a na druhou jim nedát možnost uplatnění a tohle všechno se Angličanům vrátilo jako bumerang a bohužel to vzalo spoustu životů na obou stranách. Krásná kniha o dějinách Keni, je zde popsáno mnoho problému se kterými se tato země potýkala a potýká.
Nestává se mi, abych brečela nad knihami nebo nad filmem, ale po přečtení tohoto příběhu mi slzy tečou po tváři a hrudník mám stažený úzkostí. Dnes se lidé hroutí když jim nejde internet nebo když nemají nejnovější telefon, možná by si měli občas přečíst takový příběh, aby přehodnocovali, co je důležité. Nechci popisovat příběh, který se v knize odehrává a tím brát budoucím čtenářům zvědavost či překvapení, to co je napsáno u knihy úplně stačí. Jen můžu říct doporučuji. Tohle je jedna z knih, která ve mně zanechá stopu.
Proti předchozím knížkám, které jsem od pana Fulghuma četla nebo poslouchala, to bylo docela slabé.
Jsou knihy, které by měly v knihovně zůstat, aby se mohlo po nich občas sáhnout a tahle patří mezi ně.
Nějak se mi u toho chtělo brečet....
Koho oslovili "Lovci lvů", toho bude jistě zajímat i kniha. Je to dobře napsané, i když některé pasáže pohledů na divokou přírodu jsou v současné době jiné, pořád ty příběhy mají co říct i po sto letech.
Kniha mě na rozdíl od prvního dílu, který byl jen jiné pohádky, doslova pohltila. Chtěla jsem dát 5*, ale závěr se svatbou to zkazil, takže 4*.
Tohle bylo hodně silný. Poslechla jsem si audioknihu a hudba vložená mezi některé pasáže jen umocňuje dramatický děj.
Myslím, že se o operaci Hannibal nikdy moc nemluvilo, protože se to nehodilo.
Tak jako staří Egypťané přesekávali kartuše faraonů, kteří měli být zapomenuti, tak i v celých dějinách lidstva stále někdo upravuje dějiny a o některých událostech se nemluví nebo nesmí mluvit a jiné se překrucují. O to více oceňuji knihu Ruty Sepetys, že se jí podařilo na pozadí historických událostí sepsat příběhy obyčejných/neobyčejných lidí.
Třetí kniha, kterou jsem od pana Backmana četla. Skvělý spisovatel, který umí vystihnou pocity všech svých postav a strhnout vás do děje. Tentokrát však dávám o jednu hvězdičku míň kvůli začátku. Trochu déle se táhlo představení všech postav a přemýšlela jsem jestli knížku nemám odložit, ale pak se to rozjelo a příběh byl tak strhující, že jsem knihu nemohla odložit.
Za mne skvělá knížka z pohledu cizince na nás, některé části mě překvapili, za některé jsem byla pyšná a za některé se stydím. Je opravdu velká škoda a je mi z toho smutno, že druhý národ, který k nám po revoluci vzhlížel, se teď na nás dívá jak zaostáváme.
Knihy Davida Michieho mám ráda, ale tahle mi přišla slabší.
Skvěle napsáno, není jinak než dát 5 hvězdiček i když se mi z některých pasáží zvedal žaludek.
Sakra dobrý. Je pravda, že Harry by musel být kočka, kolik měl životů, ale četlo se to úplně samo, na dveře jsem si mohla dát cedulku : Nerušit!
Pěkná pohodovka na dovolenou, místy příběh trochu překombinovaný a závěr:
".. a pokud neumřeli, žijí šťastně až do dnes.." Jediné co mi tam drhlo jsou konkrétní názvy např. prášku na praní, psího krmiva nebo písničky, která pokud ji neznáte (nebo kdyby se kniha přeložila, tak pro cizince) stejně nezvýrazní aktuální náladu. Kniha mi hodně připomenula některé díla Monyové. Takže až budu mít někdy blbou náladu a budu chtít se zasmát a hlavně odreagovat, možná po ní zase sáhnu.
Dobře psaná kniha pro širokou veřejnost. Ne ze vším tedy souhlasím, protože autor píše co všechno ne, zavrhuje všechny energetické zdroje, ale alternativu nenabízí, přesto ho obdivuji a držím mu pěsti v jeho práci, protože poukazuje i na špinavou práci politiků a jak zkorumpovaní jsou. Místy smutné čtení, ale jak píše, záleží na každém z nás, na každém lese, na každém stromu který vysadíme.
Na internetu jsem si vybírala rozhovory na Hausbotu s Petrem Horkým, další část jsem viděla na Zoomu, takže když jsem narazila na knihu v knihkupectví, musela jsem si ji odnést domů. Sice mne trochu mrzelo, že se v knize neobjevil rozhovor s Reinholdem Messnerem nebo Mnislavem Zeleným, ale i tak to stálo za to. Na základě těchto rozhovorů jsem si přečetla dvě knihy od R. Fulghuma a objednala knihy D.Chopra a na knihy dalších hostů Hausbotu se těším. Nicméně nemohu říct, že by mne zaujali opravdu všichni, jeden rozhovor jsem nedočetla, protože mi připadl nudný a jeden jsem nedočetla, protože mi přišel divný. Ale to je věc názoru. I tak se myslím, že se kniha povedla.
No, asi mám takového muže doma, dokáže být někdy protiva, ale vždycky jde každému pomoci, když to potřebuje. Dříve tvrdil, že kočka má být na dvorku a teď bez ní nejde spát. Má nemocné srdce, miluje auta a jeho nejmilejší hračky jsou v kufříku s nářadím. A teď by se zlobil, že jsem to napsala.
Začátek trošku kostrbatý než jsem si zorientovala, ale pak jako všechny mnou doposud čtené knihy od paní Vaňkové paráda. Člověk si pak z té historie mnohem více zapamatuje.