JulianaH. Online JulianaH. oblíbené citáty

☰ menu

 „ Tisíce lidí, kteří se pokládají za milovníky zvířat, zasedají několikrát denně ke stolu, aby si vychutnali maso tvorů, kterým byla nejprve odepřena možnost radovat se ze života a kteří posléze podstoupili děsivé utrpení a hrůzy na jatkách.“
— Jane Goodall
„ Je to možná rouhání a říkám to docela tiše. Miluju nadevše verše, tuto řeč nesmrtelnou. Ale miluju ji se zuřivostí, má to do sebe cosi, čeho si nemohli přisvojit hlupáci žádných dob.“
— Alfred de Musset
„ Kdo miluje svou matku, nemůže být zlým člověkem.“
— Alfred de Musset
„ Holka, co je blázen do knížek, nikdy neumírá.“
— Amanda Lovelace
„ Plagiát je základem všech literárních literatur kromě té první, kterou ostatně neznáme.“
— Jean Giraudoux
„ Blahoslavení chudí duchem, neboť oni se zovou idioti.“
— Dietrich Eckart
„ Ale člověk ve svém egoismu upírá druhdy všechnu duši a rozum svým spolubratrům. Vězí jen ve svých knihách, jichž celou moudrost konečně moli sežerou, a zná jen mrtvoly zvířat, pokud tyto pro žaludek se mu hodí.“
— Bohumil Bauše
„ Zbabělci! Přemožená / země nebe v odměnu dává.“
— Anicius Manlius Severinus Boëthius
„ Nebe smí vyváděti jasné dny a zastírati je temnými nocemi, rok smí tvář země brzy ovíjeti květy a plody, brzy ji hyzditi mraky, deštěm a zimou. … Jen nás (tj. Osud) má k stálosti … nutit nevyplněná lidská touha?“
— Anicius Manlius Severinus Boëthius
„ Kdybys byl pomlčel, byl bys zůstal filosofem.““
— Anicius Manlius Severinus Boëthius
„ „Největší myšlenky se rodí z lásky k věci, nikoliv k nerozumového vztahu k nim.““
— Anicius Manlius Severinus Boëthius
„ Dokonalé rozlišení je nemožné: v každém muži najdeme skrytou ženu a v každé ženě skrytého muže.“
— Dmitrij Sergejevič Merežkovskij
„ Za vůdcovými idejemi vidíme linii německého myšlení vrcholícího idealistickými systémy devatenáctého století a Nietzschem. I Bach sem patří, Händel, Gluck, Beethoven a Wagner. Na druhé straně nacházíme francouzský racionalismus, zbožnění inteligence, logických hříček a lstivých kombinací, židácké prohnanosti. Dále anglický empirismus, rochnění se v prkotinách okolní přírody, zárodek moderního přírodovědného blbnutí, a jako nejvyšší květ těchto duchaprázdností americký pragmatismus, kde každý trouba má právo na svou pravdu. Není náhoda, že současně s francouzským racionalismem a anglickým sensualismem se v Německu objevuje něco zcela jiného, mystika ševce Jacoba Böhma. Tento třetí proud evropské filosofie, vyznačující se hlubokým pohrdáním intelektuální kombinatorikou či přízemními kalkulacemi a přírodními jednotlivinami, vede složitou cestou až k fantastickým visím nacismu o vytvoření nové rasy vyšších lidí, duchovně zcela odlišných od dnešního zpohodlnělého občánka (…). Vůdcovy ideje je třeba považovat za vyvrcholení německé filosofie, jeho boj za vrchol evropských, a tím i světových dějin. A do pozoru, když mluvím o Vůdci!“
— Rudolf Jičín
„ Je zbytečné [masovým vědcům] připomínat, že věda není práce, ale výsledek práce, a že za výsledek vědecké práce nelze považovat napsání knihy nebo článku, ale pouze objev či vynález nových idejí.“
— Rudolf Jičín
„ Mezi čelnými zločinci, kteří přispěli k vítězství davového nihilismu, je nutno jmenovat především Marxe, Freuda a Einsteina. První vzal člověku boha, druhý lásku a třetí jakoukoliv pevnou hodnotu. Náhradou mu nabídl hmotu, sex a relativitu.“
— Rudolf Jičín
„ Liberalismus? Prosím, ale jen pro ty, kdo jsou připraveni za všech okolností liberalismus hájit a za něj bojovat.“
— Rudolf Jičín
„ Říká se, že múzy mlčí, když hovoří zbraně. Opak je pravdou: múzy mlčí, když předtím zbraně nehovořily. … Válka čistí mozky […]. Beethovena si nelze představit v prostředí galantního rokokového uculování.“
— Rudolf Jičín
„ Když slyším slovo válka, cítím něco svatého.“
— Rudolf Jičín
„ Kdo miluje svůj národ, nešetří ho.“
— Rudolf Jičín
„ Člověk má vždy možnost volby: mezi čímkoliv a smrtí.“
— Rudolf Jičín
„ Polynésané začali vymírat, když jim Francouzi vnucovali své představy o civilisaci. Považuji to za povinnost každého slušného národa, který už nemá sílu se bránit.“
— Rudolf Jičín
„ Génius není náš, je svůj. Konsumenti jeho díla nemůžou nabýt hodnoty pouze tím, že se s ním zařazují do téhož zoologického druhu.“
— Rudolf Jičín
„ Nebudou psát Iliady, kdo budou mít za matku husu a za otce noční čepec, ani kdyby studovali na šesti univerzitách. Není to jinak: příroda je aristokratická, aristokratičtější než kterýkoliv feudální a kastovní systém. Podle toho vyrůstá její pyramida ze širokého základu až ke špičatému vrcholu. A kdyby se luze a sběři, která nechce strpět nic nad sebou, i zdařilo zničit všechny ostatní aristokracie, pak přece duchovní aristokracii bude muset ponechat, – a není jí třeba za to děkovat, neboť tato aristokracie existuje zcela „z boží milosti“.“
— Arthur Schopenhauer
„ „Žádnou samospasitelnou filosofii!“ volá pafilosofické shromáždění v Gothae, tj. německy: „Žádné úsilí o objektivní pravdu! Ať žije mediokrita! Žádnou duchovní aristokracii, žádnou samovládu upřednostněných přírodou! Nýbrž vládu luzy! Každý z nás nechť mluví, jak mu zobák narostl a jeden ať platí tolik co druhý!“ Zde jsou lumpové ve svém živlu! Chtěli by totiž i z dějin filosofie vyobcovat dosavadní monarchistické pojetí a zavést zde proletářskou republiku: ale příroda protestuje; je přísně aristokratická!“
— Arthur Schopenhauer
„ Slyšet chraptivého zpívat, vidět chromého tancovat je trapné, ale poslouchat filosofování obyčejné hlavy je nesnesitelné.“
— Arthur Schopenhauer
„ Svět není žádný šmejd a zvířata nejsou žádná surovina k našemu zneužití. Ne smilování, ale spravedlnost dlužíme zvířatům.“
— Arthur Schopenhauer
„ Své životy můžeme považovat za epizodu, která naprosto zbytečně ruší slastný klid nicoty.“
— Arthur Schopenhauer
„ Je omylem domnívat se, že náš vztah ke zvířatům nemá mít morální aspekty nebo... že ke zvířatům nemáme žádné závazky - to dokazuje neotesanost a barbarství... Soucit ke zvířatům je tak silně svázán s dobrotou charakteru, že je možné tvrdit, že kdo je krutý ke zvířatům, ten nemůže být dobrým člověkem.“
— Arthur Schopenhauer
„ "Uváží-li se, jak je většina lidí nízko smýšlející a málo nadaná, tedy jak je obecně sprostá, pak člověk pochopí, že s nimi nemůže mluvit, aniž by se na tu chvíli nestal také sprostým; pak také člověk do hloubky pochopí vlastní smysl a výstižnost výrazu „dělat ze sebe vola“ a rád se vyhne každé společnosti, s níž může komunikovat jen prostřednictvím ostudné partie své povahy."“
— Arthur Schopenhauer
„ Pomyslete si, že by akt plození neprovázela ani potřeba, ani slast, nýbrž že by to byla věc čistě rozumové úvahy. Mohlo by pak ještě lidské pokolení existovat?“
— Arthur Schopenhauer
„ Život je příliš krátký na to, abychom četli špatné knihy.“
— Arthur Schopenhauer
„ Nejhorší ale je, že muži v tomto postavení [profesora filosofie] se při každé myšlence, která snad v něm vzklíčí, ihned přikrade starost, jak bude vyhovovat záměrům vyšších představených: to pak paralyzuje jeho myšlení natolik, že se myšlenky samy už ani neodvažují objevit. Pravdě je nepostradatelná atmosféra svobody.“
— Arthur Schopenhauer
„ Nevěřím ve svobodu ani demokracii, ale ve skutečnou, posvátnou a intuitivní autoritu. U kořene našich problémů nacházím od všeho oproštěný intelekt, bezduchý a mechanistický, dusí vášeň a zabíjí přirozenost.“
— David Herbert Lawrence
„ Pozbude-li muž vnitřního smyslu tvůrčí činnosti, cítí se zrazen a je skutečně zrazen. Učiní-li ženu, nebo ženu a dítě, středem svého života, je jeho postavení beznadějné.“
— David Herbert Lawrence
„ … nové paradigma přijíždí v zásadě na pancířích vítězů… Ostatně „německý“ způsob uchopování světa, zároveň komplikovaný a těžkopádný i hluboký a pronikavý, natolik do temných hloubek potrefuje přirozenost člověka i ostatních živých organismů, že možnost jeho (i nevědomého) zneužití je skutečně velká.“
— Stanislav Komárek
„ Obzvlášť bizarní je tato optika v pohledu na člověka, který sedí u okuláru mikroskopu v „godlike position“ jako vševědoucí zkoumající subjekt a na podložním sklíčku se tentýž člověk zároveň svíjí jako chuchvalec biomolekul a pudů.“
— Stanislav Komárek
„ Já přece umím řeč sýkorek: už jsou na schodišti haluzí, už na zemi, už u mých nohou; ke mně přec ještěrky se tak blíží, že mne obráceně vymalují na zlatých bulvách svých očí; na mne přec lišky pohledy upírají a pak rázem vědí, kdo jsem, a mile přejdou; jsem přece tvor s nimi srostlý onou velikou tíhou pahorků, jalovčím, tymiánů, divého vzduchu, travin, nebes, větru, deště, kterou nosím; mám přece víc útrpnosti s nimi než s lidmi, je-li tedy někdo, pro něhož tato veliká přehrada měla padnout…“
— Jean Giono
„ Člověk nemá padat na zem a počítat s tím, že ho někdo zvedne.“
— Niccolò Machiavelli
„ Dějiny nemají žádný smysl, je to pouze bezcílná hra náhod.“
— Gotthold Ephraim Lessing
„ Vytrvale jsem se snažil nesmát se lidským činům, nenaříkat nad nimi, ani si je neošklivit, nýbrž je pochopit.“
— Baruch de Spinoza