Dáma s psíčkem / Dáma so psíčkom / Dáma so psíkom
Povídka od:
Anton Pavlovič Čechov
Z knihy:
Srdce nechodí samo, Tiché diagnózy, Povídky (6 povídek), O lásce, Okamžiky, Pomýlené lásky, Případy z praxe, Dáma so psíkom a iné poviedky, Starosvětské lásky, Čierny mních / Anna na krku / Môj život - a iné, Člověk ve futrálu, Povídky (17 povídek), Poviedky IV
O lázeňském románku, který se stal skutečnou a smutnou láskou.
Originální název:
Rok vydání originálu: 1899
Дама с собачкой (Dama s sobačkoj)
Rok vydání originálu: 1899
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
02.12.2011
Co napsal Maxim Gorkij po přečtení této povídky?
"ve srovnání s touhle povídkou všechno vypadá primitivně, jako by to nebylo napsáno perem, ale polenem. A co je nejdůležitější - všechno působí málo prostě, a tedy nepravdivě...Děláte něco nesmírně záslužného, jestliže svými drobnými povídkami probouzíte v lidech odpor k našemu ospalému, umrtvujícímu životu."
A já jen dodám, že i proto rád čtu tyhle autory, protože mi život obohacují a podobně i tahle povídka "Dáma s psíčkem".
1
Věrný obraz rozporů uvnitř člověka, bez přehnanosti a odvádění pozornosti do jiných vyšších sfér, být jen člověkem, vždyť je to dost velký boj sám o sobě, proč upomínat boje jiné nadlidské či nelidské. V tom je pro mne prozaická krása Čechova Život se dle něj také nedá žít bez těch elementárních částic které nás tvoří, které jsou naším odvěkým základem a jakkoliv to může znít banálně pak jsem jako lidé pouze banální, a všechny nadstavby si pouze vymýšlíme. Je jako krajina měnící se v čase, vracející se k jaru. Uměl se ( jako někteří jiní) zmocnit člověka takovým způsobem který vyniká hledáním jak lidské duše, tak jejích obratů, a protože zůstával nohama na té zemi po které chodil, mohl rozhýbat vše čím ta země skutečně mluvila a byla.On je neunavitelný a tím jak je neunavitelný je vlastně geniální