000nugatovej přečtené 666

Robinsonáda 1926, Karel Konrád

Poetismus. Hra. Člověk na ni musí přistoupit, ale také být v tom pravém rozpoložení, mít na ni náladu. Tentokrát se u mne moje nálada a četba nesešly. Můj problém.

Kde kvete tráva 2018, Han Kang

Silné. Diktatury v Asii jsou pro nás Evropany až nepochopitelně kruté. A zlo nemusí být svázáno s komunistickou ideologií jako na Severu, resp. na Jihu Koreje se mohlo vymlouvat na údajný boj s touto ideologií. A možná ze strachu ze Severu se o tom vlastním selhání ani v dnešní demokratické Koreji nemluví. Nejvíce mne ale dostalo, jak se zlo množí, jak bobtná, jak se s ním ztotožňují jednotliví řadoví vojáci. Když má člověk k tomu podmínky, tak zvlčí? Ne, netýká se to všech! Na druhé straně stojí ti, kdo vědí, že zahynou, přesto romanticky zůstávají. Mají pušky, ale nevystřelí - nechtějí zabíjet. Jaký je to kontrast! Máme vždy volbu...... celý text

Zpěvy sladké Francie 1997, Hanuš Jelínek

Příjemné čtení. V lidových (zlidovělých) písních se odráží esprit národa. Ten francouzský je mi sympatický.

Lačnost 2006, Elfriede Jelinek

Ach, Elfride! Prý zábavný román. Možná zpočátku. Pak protivný tou užvaněností, tím opakováním, pravda občas s vtipem. Ale únavný, špatně čtivý. Ale o to jí asi jde... Hm.... celý text

Svědkyně ohně 2012, Lars Kepler

Tak to jo. Tenhle thriller se mi četl dobře. Zajímavé, napínavé. Lepší než Paganiniho smlouva.

Poslední tečka za Rukopisy 2005, Miloš Urban

Maják v bouři 1983, Robinson Jeffers

Vznešená poezie. Poezie individualistická: "Propůjč mi kamennou sílu minulosti a já ti propůjčím křídla budoucnosti, neboť je mám."(Na skálu, která bude podpírat dům, str. 53) Poezie přináležitosti k přírodě, která je víc než civilizace (to "přechodné onemocnění") (Novomexické hory str. 95): "Ta normanská skála Mont-Saint-Michel bývala zajisté / jako tato skála neméně krásná / kdysi velmi dávno, než byla poseta stavbami." (Zátoka Morro str. 92) Poezie splynutí se světem a vesmírem: "Postel u okna Vybral jsem si postel v přízemí u okna s výhledem na moře, / vybral jsem si ji za vhodné úmrtní lože, / když jsme stavěli dům; je připravena a čeká, / nepoužívána, leda nahodilým hostem během roku, hostem, / který sotva tuší / její budoucí poslání. Často se na ni zahledím, / aniž cítím odpor nebo touhu, spíše to obojí, / a v takové vyváženosti, / že jeden pocit ruší druhý a zůstává jen křišťálově čistá / zvědavost. Máme kde skoncovat, a skoncovat musíme, / a jednou to zazní skoro jako hudba, / až vytrvalý démon za zástěnou mořského útesu a oblohy / udeří holí a třikrát zvolá: "Jeffersi, pojď!"" (str. 58) "... celý text

Giacomo Joyce 2016, James Joyce

"Co tedy? Napiš to, k čertu, napiš to! K čemu jinému se hodíš?" (str. 30). Joyce je geniální. Uznávám, ač Odyssea jsem nedočetl. Tady si rochním. Ty obraty! "Protáhlé, prostopášné, oplzlé rty: temnokrevní plži." (str. 13) Ano řeč je o ženách, "které poddávajíce se vesele svým prznitelům, sousvírají a ještě sousvírají." (str. 21). A tak chtě nechtě rozumím i poslání: "Miluj mne, miluj můj deštník."(str. 30) Joyce je geniální. Možná se vrátím i k tomu Odysseovi. Ach jo.... celý text

O kočkách a Kodani 2013, James Joyce

Tuhle roztomilou hříčku jsem zvládl na rozdíl od Joyceova Odyssea, kterým jsem se prokousal do poloviny a pak to vzdal :-)

Saturnin 2003, Zdeněk Jirotka

Čteno nesčetněkrát. I nyní po letech jsem se znovu ohromně bavil. A zároveň jsem s překvapením zjistil, že je to nejen laskavým humorem, ale i jiskřivou Barborou. (Stále uvažuju nad tím, kolik je v tom popisu rodícího se vztahu třicátníka k dokonalé sportovně založené moderní dívce parodie na červenou knihovnu a kolik přirozeného citu.)... celý text

Jákobův žebřík 2023, Ljudmila Ulická (p)

Román o tom, jak si my lidé předáváme štafetu. V Rusku je často zatížená historií. Zase na tom pracují... (Jelikož jsem s chutí přečetl všechny tři velké romány Ulické, které už u nás před "žebříkem" vyšly, měl jsem velká očekávání. Bohužel se nenaplnila ...)... celý text

Anna Sněgina 1972, Sergej Alexandrovič Jesenin

Té nostalgie ve vzpomínkách na mládí a jeho lásky! A ještě v Rusku. A ještě v době, kdy se převrací vzhůru nohama. "Ten dávný čas jak malovaný! / Svit jeho ve mně nepohas. / My všichni v ta léta milovali - / a jistě i milovali nás." (Závěr poémy v překladu Luďka Kubišty)... celý text

Slaměný měsíc 2016, Sergej Alexandrovič Jesenin

Jesenin blonďatý lyrik. Básník živých obrazů: " ... hledíš, jak v tiché řece plave /vyzutý škrpál měsíce." (str. 225) Jesenin chuligán - trochu zoufalý ztroskotanec. "Já už jsem hotov. Už nemůžu zpátky. / Vidíš těch flašek tu stát? / Já už si sbírám jen zátky - / duši chci zašpuntovat." (str. 145) Jesenin provokatér: Z básně Má cesta: "Kdo s koho - / uvidíme hned! / Rjazaňská kobylka / má milá / na celý nóbl / panský svět / v mých verších se jim vymočila." (str. 213)... celý text

Lymfom City 2021, Lucie Trávníčková

Tvrdá sonda do prožívání složité životní situace. Silný komiks.

Magický průvodce městem pod pahorkem 2017, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Finské podivno. Ale také varování - život není film, nežijte ho jako film. Dejte si pozor na filmovou magii, ač je tak líbezně lákavá: "Zpovzdálí se ozývá broukání. Ženský hlas. Krásný, přímo konejšivý. Broukání se postupně mění v píseň. Olli ví, že by měl odejít, dokud ještě odejít může." (str. 59) Varování - neuvažujte "cinematicky." Je to pak jen krůček od průšvihu: "Začala jsem vidět život jako dobrodružství a sebe jako jeho tragickou, ale skvostnou hrdinku, která nakonec zvítězí nad svým těžkým osudem, pokud nezapomene žít bez bázně." (str. 260)... celý text

Továrna na maso 2022, Miloš Urban

Hvězdičky za atmosféru zoufalého bučení poráženého skotu a zápachu dráždícího čich všech hrdinů. Za atmosféru prvorepublikových Holešovic. I atmosféra avantgardy je podmanivá. Jen příběh napůl detektivní, napůl fraškovitý (s křečovitě podanými transgenderovými podivnostmi) mne moc nenadchl.... celý text

Nová země 1971, Emil Juliš

Juliš experimentuje - některé verše se mi líbí, ale experimentem (někdy z mého pohledu samoúčelným a kvůli opakování principu hry i monotónním a prázdným) ztrácejí na svém kouzle. No, možná, že to je ten julišovsky pojatý život...... celý text

Pod kroky dýmů 1969, Emil Juliš

Aspoň jedna báseň - jako ochutnávka: Další prosím // Červená rozpařená tvář ženy propouští jej / do místnosti s vanou otlučeným zrcadlem a poličkou / starou rozviklanou židlí pavoučího tvaru / ústředním topením zakrytým dřevěným rámem s drátěným pletivem / věšákem na šaty / otevřeným oknem s podzimními stromy a řekou / strojním mlýnkem který vypadá jak starý zámek / trochu tlící // Voda šumí a bublá do vany / z jednoho kohoutu teče teplá a z druhého studená / jestlipak jsou v rovnováze pomyslí si / a zkouší vodu rukou Voda je horká a kouří se z ní / Musím pustit více studenou / Ani nevím kdo se tu / koupal přede mnou Vedle e šla koupat taková krásná ... / taková štíhlá a přece tak plná ňadra Asi se svléká / a vstupuje do vany jako já // Voda je horká a muž leží ve vaně // Budu celý malátný Příjemně malátný / Jestlipak je ona také malátná Má asi dlouhé vláčné údy / pokryté světlými chloupky a zvolna jimi pohybuje / v horké vodě jako se pohybují šlahouny vodní rostliny! Ňadra plují po hladině Chtěl bych být hráčem vodního póla / Jaké by to bylo ležet s ní ve vaně a hladit její dlouhé / a malátné tělo oblévat je svým hlazením jako voda / horká ... zmalátňující // Z vody se kouří a žena leží ve vaně // Díval se na mě jako by mě svlékal / ale není na tom nic zlého mám přece / pěkné tělo Ta voda je horká / Jsem celá malátná / Co si jenom večer vezmu na sebe Ty zelené sametové // jsem už měla několikrát Nejvyšší čas abych si pořídila ... / Kdyby tu tak někde byla dírka a on se na mě díval / Nesmím si namočit vlasy jak bych večer vypadala / stejně pořád nechce slyšet o tom aby si mě ... / Měl takový hladový pohled Jsem celá malátná // A žena a muž ležící ve vaně / uviděli současně své šaty / visící osaměle na věšáku (str. 209 a 210 v souboru Básně)... celý text

Krajina her 1967, Emil Juliš

Juliš svůj experiment, který různě variuje ve všech básních této sbírky, osvětluje v básni závěrečné. (Ta je z mého pohledu nejlepší, neboť jinak je ta Julišova hra chvílemi samoúčelná, často vyprázdněná, ztrácejí se v ní i jinak velmi povedené verše...) "Čtenáři// JIstě si všiml, že mnohé básně této knihy jsou tvořeny určitým způsobem opakování vět jejich prostupováním prolínáním jejich záměnami a obraty jejich variacemi / je tak učiněno naprosto záměrně důsledně a cílevědomě / nejsou tak ale vyčerpány všechny možnosti tohoto způsobu ani všechna možná látka ú je proto možné ba žádoucí aby v dalším vytváření básní pokračoval čtenář sám / ... / jediným předpokladem hry je aby čtenář v ni měl důvěru / i když tento návod není návodem ke štěstí - neboť čtenář zajisté má život takový jaký právě život je - je přesto jedním z návodů jak možno vyjít z temné jeskyně slov do krajiny kde je možno pozdvihnout obličej z bláta strachu a pohlédnout na harmonickou stálost proměnlivých oblaků slov. " (str. 197 a 198 v souboru Básně)... celý text

Pohledná poezie 1966, Emil Juliš

Juliš se v šedesátých letech zapojil do experimentování s kreativní typografií svých bázní (obrazů). Některé nesou i inspirativní náboj. Nejvíce mne oslovily básně Archa Erotova a Kázání.... celý text