7320
přečtené 21
Navždycky
2020,
Nofreeusernames (p)
Já se ke knihám převážně nevyjadřuji, ale tady musím, po vší té chvále. Nějak ji po přečetní knihy totiž nechápu. Budou spoilery, ale ten příběh je tak předvídatelný, že sami víte, jak to bude dál. Do knihy jsem šla s tím, že člověk, který pracuje v nakladatelství, nejspíše bude umět psát. Obrovský omyl! Jak co se tyče stylu psaní, tak příběhu, je to čirá amatérština. A díky nesnesitelné hrdince, jsem celou knihu protrpěla. K tomu ten nevypsaný styl, který vás okamžitě praští do očí. Ani samotný příběh celkově nedává smysl. Nepobrala jsem to přátelství mezi Mei a Avou. To jako vážně jde vedle sebe dva roky sedět a nic o sobě nevědět??? To jako celé dva roky vedle sebe mlčely? Pak ten její vztah s nejlepším kamarádem. Miluje ho od dětství, sotva se jí dotkne je celá rudá a nemůže dýchat. Žárlí na něj, pak zase rudne a nemůže dýchat. To se opakuje pořád dokola, asi polovinu knihu. Jenže pak přijde onen zvrat v podobě vytoužené pusy a věčná láska je pryč! Dočista! I když před minutou to ještě byla láska jako trám. To jako snad ani není možné, celé roky si ty city nalhávat. Mimochodem, u toho vysněného rande hrdinové střídavě jedou autem, tu zase na kole, pak opět autem... Což jsem nějak nepochopila. Ale to nejhorší přišlo pak. Málem jsem umřela z vývoje té romance. :D V jedné scéně se jí tak chtělo tak plakat, že políbila svého úhlavního nepřítele, kterého nesnáší prakticky celý život a to vše hned po tom, co se rozešla se svou celoživotní láskou Travisem, o kterém díky polibku zjistila, že jí vlastně není. WAU, TELENOVELA HADR! Pak si teda dá pusu tím úhlavním nepřítelem, a hádejte co? Je to láska! :D Neberu to jako spoilery, protože u téhle knihy víte, jak to bude už při přečtení anotace. Hrdinka je kapitolou sama o sobě. Pořád na všechny okolo nadává, přežírá se a furt vlastně neví, koho chce. Takové děcko, které si s nepřítelem lepí vzkazy na okno a podobné trapošiny. Jo! Má divnou úchylku týrat koťátka! :O A to ani nemluvím o tom děsném chatu, který bych popsala asi takto: "Je to jako chat dvou zamilovaných puberťáku, který ve skutečnosti nikdo nechce číst, protože všem ostatním připadá stupidní a dobré pocity vyvolává jen v nich." Taky jsem tam celou dobu hledala ten vtip, to něco, co mi mělo zlepšit náladu, ale... Jaksi jsem tam nic takového nenašla. Humor musí být chytrý a trefný. Tady bohužel nic takového nenajdete a tu náladu mi to fakt nezlepšilo, spíše naopak. Dál je tam dost logických chyb, ale to nemá ani smysl rozebírat. Přečtení téhle knihy mě tak vyčerpalo, že to nedám. Každopádně knihu nedoporučuji. Kdyby bylo co ocenit, tak to fakt ocením! Jediné, co se tady dá pochválit je to grafické ztvárnění, to se povedlo, ale uvnitř se nachází literární katastrofa.... celý text
