Abixa Abixa přečtené 55

☰ menu

Dunwichská hrůza

Dunwichská hrůza 2008, Howard Phillips Lovecraft
4 z 5

Moje první střetnutí s Lovecraftem a určitě ne poslední. Velice povedená povídka, která vám navodí opravdu temnou až lehce děsivou atmosféru. Navíc obohacena o velmi propracované ilustrace, u kterých se zastavíte i na několik minut a zkoumáte všechny ty detaily a hlavně posouvají celou atmosféru a zážitek z knihy o úroveň výše. Řekl bych že to není čtení úplně pro každého, i mě určité části či styl psaní ne úplně sedly, ale i tak je to unikátní dílo a nic podobného jsem zatím nečetl.... celý text


Mechanický pomeranč

Mechanický pomeranč 2002, Anthony Burgess
5 z 5

Sonda do života mladého delikventa a psychopata, který se neštítí ničeho, hlavně že uspokojí sám sebe. Příběh s nečekanými zvraty poukazující určitou problematiku dospívání, chování mladých, kteří touží jen po zakázaném ovoci a podobný físíz. Samotný slang mladíků mi prvních pár stránek docela vadil a musím říct že mě z toho i trochu pobolíval gulliver, naštěstí docela ovládám angličtinu, která v tomhle překladu hrála velkou roli, na rozdíl od ruštiny v originálu, takže jsem ani nemusel neustále přetáčet na slovníček a po chvíli jsem si na to i zvykl až se mi to dokonce začalo líbit. Naprosto unikátní a chorošná kniha, na kterou jen tak nezapomenu. Vzdávám hold autorovi, za jeho vcítění se do tak prasácký postavy a celkově geniální styl, jakým knihu pojal. Už ten název, který vám absolutně nic neřekne a nevíte co od knihy čekat je postupem v knize geniálním způsobem odkryt jeho význam. Filmové zpracovaní je taky velice povedené ale i tak za mě kniha stále vede. Po Dětech ze stanice Zoo, další kniha která dokáže otevřít oči a může mít nějaký dopad.... celý text


Američtí bohové

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman
2 z 5

Začátečních asi 100-150 stran nebylo vůbec špatný čtení, docela jsem se i bavil. Ale v určité části se všechno zpomalilo a kniha mě začala neskutečně nudit až jsem si myslel že jí snad nikdy nedočtu. Jediný důvod proč jsem nakonec knihu dočetl byla určitá touha dozvědět se jak to všechno nakonec dopadne, která slábla každou další přečtenou stranou. Celý příběh vás vlastně připravuje na nečekaný konec, který vás má zanechat s otevřenou pusou a bradou spadenou až u kolen. Takhle přesně je to v knize popisováno, jako příchod epické bouře, která rozpoutá peklo a nebude po ní nic tak jak bylo dříve. Takže většinovou část knihy trpíte autorovi výlevy kde dlouze popisuje všechno, včetně úplně nepodstatných věcí či postav které nemají žádnou roli v celé téhle slátanině. Když už se autor takhle rozepsal tak mohl obětovat i nějakou tu kapitolu jeho novým bohům, které čtenářovi nijak nepřiblížil, nedal jim v podstatě žádný prostor a vystupují v příběhu jako nějaká skupinka Anonymous, která sem tam vypustí něco na povrch. A když už se dostanete ke konci a čekáte příchod všech těch hromů, blesků, tornád, vichřic a kdo ví čeho ještě, tak se nad vámi zatáhnou mračna a spadne pár kapek, jak to vlastně u předpovědí počasí bývá zvykem. Nakonec, po nevydařeném vyvrcholení se autor vrací k určitým pasážím, které v průběhu nakousl a snaží se je narychlo dořešit. Dost velké zklamání. Toť můj pocit z této knihy.... celý text


Ready Player One - Hra začíná

Ready Player One - Hra začíná 2012, Ernest Cline
5 z 5

Nejlepší kniha co jsem za poslední dobu četl. Jakožto milovníkovi video her, komiksů, anime, fantasy/sci-fi literatury a filmů, se mi dostalo toho nejlepšího zážitku, a to všechny tyhle věci naservírovány na jednom talíři. Pořádná akční jízda v herním stylu, obohacena o nespočet odkazů na 80-90.léta (I přesto že jsem vyrůstal o dekádu později, tak velkou část všech těch referencí a děl co jsou v knize zmíněny znám nebo se s nimi alespoň setkal a tím si je i znovu připomněl. To co šlo mimo mě a nikdy se s tím nestřetl tak se dalo jednoduše vygooglit a hned jsem byl v obraze) a krásné narážky na tuhle komunitu geeků/gamerů apod. a jejich životní styl mimo realitu. Úplně jsem se v knize našel, teď jen vyčkat na film a doufat že to na plátně bude podobná jízda jako v knize. Normálně se skrz knížky prokousávám nějaký ten pátek a čtu je spíš ve volných chvilkách, tahle mě ale už od samotného začátku vtáhla do sebe a nedovolila mi se od ní odtrhnout. Po 4 večerech jsem jí s nadšením přečetl aniž bych se do čtení musel nutit. Kniha se nemusí zalíbit každému, ten kdo se v herním světě moc nepohybuje tak z knížky moc zážitek asi mít nebude, nebo právě naopak a zjistí že celou tu dobu hledal pravě tohle :)... celý text