Achillesaželva
přečtené 365
Písně z desek Jakub, Sedmikráska a František
1994,
Jan Nedvěd
Taky se Vám zdá, že na tom vyrostla půlka republiky, a přitom komentář jen jeden a hodnocení pouze od 3 uživatelů DK? Nic lepšího, než co jsem napsala u Žalmana, nevymyslím. Tedy, já jsem folkem odkojená a i když je to dnes všechno už docela jinak, nemám důvod to popírat. Nedvědi tak naivní, až krásní. Někdy je dobře, mít odstup sám od sebe ;-)... celý text
Písně - Pavel Lohonka Žalman
1995,
Pavel Žalman Lohonka
Hráli jsme ty písničky na chatě u ohně, zpívali, věřili jsme těm slovům a já si dnes nechci hrát na to, že o tom nevím nebo že si to nepamatuji ... jen proto, že jsme s časem zjistili, jak moc je to naivní.... celý text
Na plovárně 3
2007,
Jiří Janoušek
V posledních letech, kdy přibylo množství podcastů a jiných pořadů ve formátu rozhovorů s hosty a čím je jich víc, tím větší devalvace kvality, a to jak moderátorů, tak i pozvaných (dnes každý může hovořit o všem, ať už je objektivně kompetentní, či ne...). Tato kniha je zárukou, že jak Marek Eben, coby tazatel, tak i respondenti rozumí svému oboru, jsou to lidé, kteří už v životě něco zažili a mají tak co říct. Kniha je rozhodně obohacením. Doporučuji!... celý text
Marek Eben a jeho bratři - zpěvník
1997,
Marek Eben
Tvorba bratří Ebenů je, jak sami říkají, těžko zařaditelná. To ovšem neznamená, že neposlouchatelná, ba naopak! Byla jsem na jejich živém koncertu a okouzlila mě skvělá atmosféra sálající z celé kapely a též z Marka E., který je skutečně sympatický a profesionální stejně tak při vystoupení v kinosále pro 200 lidí, jako na velkém pódiu a během televizního přenosu. Co se zpěvníku týče, jejich písně vyžadují o něco větší hudební dovednost, než je to běžné u klasických táborákových písní.... celý text
Hosana - zpěvník křesťanských písní
1993,
kolektiv autorů
Je zvláštní, že Hosana nikdy nepatřila k mým top zpevnikům. Nejvíce jsem používala část písní z Taizé. Možná, že pro kytaristy byl nepraktický i ten formát knihy. Mnohem více jsem využívala Koinonii například. Neopustím si rýpanec ke komentáři od @vejmel. Na obálce je napsáno: Hosana - zpěvník křesťanských písní. Nikde tam nečtu - kytara patří do kostela ani nic podobného. Zpěvník jsem většinou viděla spíše na různých farách, táborech, v přírodě...a pokud v kostele, tak buď v rámci mší na víkendovém programu, dětských mších, popřípadě studentských. Chápu tu věčnou tahanici mezi kytaristy a varhaníky. A jsem v mnohém na straně varhaníků. Vůbec neschvaliji, aby někdo drnkal na tři rozladěné struny a nazýval to důstojným liturgickým doprovodem. Ale z mé zkušenosti máme v ČR opravdu kvalitní scholy, vynikající muzikanty a často i mladé kytaristy na výborné úrovni, takže to těm děckám a mladým lidem (ke kterým jsem ještě nedávno také patřila) vůbec nechci brát. Ale ano, veďme je i ke kráse varhanní hudby, kráse liturgie a je téměř jisté, že jednou kytaru spíše odloží, dozrají a dorostou i do těch varhan. Učme se, prosím, všichni vidět i větší celek a nesuďme a priori.. Propastí ve společnosti je už tolik...... celý text
Magdaléna
2012,
Maria Valtorta
V češtině to nemohu sehnat, ale dá se to stáhnout v angličtině jako pdf, Bohu díky!! Dá se dílo Marie Valtorty vůbec hodnotit? Pro mne je to tekoucí sladkost, láska a něha Božího Srdce. Postava Máří Magdalény je často vnímána jen skrze její hříšný život, ale ona byla ta, která stála pod křížem, svými slzami přivolala Ježíše u hrobu a též se stala apoštolkou apoštolů. Je to nádherné a u Marie Valtorty se prostě tají dech.. Podobně laskavý pohled na Ježíšův život skýtá jiné soukromé zjevení od Alana Amesa "Through the eyes of Jesus". Vyšlo to, myslím, ve slovenštině. To mi Valtoru velmi připomíná! Krása!!!... celý text
Misál na každý den liturgického roku
2004,
neznámý - neuveden
Nikde jsem nedohledala, kdo psal úvodní komentáře k biblickým textům, ale jsou geniální!!! Naprosto. Tento Misál je vynikající. Oceňuji též grafické zpracování. Mám porovnání s polským Misálem tohoto druhu a je to katastrofa. Mají velmi malá písmena, papír průsvitný, orientace není praktická. Máme skutečně velkou výhodou.... celý text
Svatý Václav
2014,
Vratislav Vaníček
Velice krásná kniha!! Svatý Václav jistě v nebi poctěn. Doporučuji!
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Takže dvě hvězdy. Nebudu se zdlouhavě rozepisovat, zaznívá to zde opakovaně: nápad proplétání postav a příběhů je největší devíza této knihy.. Bohužel ale jediná. Zhruba od poloviny (i dřív) zjistíte, že všechny ženské postavy bez ohledu na to, zda je jim devět nebo devadesát, smýšlejí ve stejných zajetých kolejích... Jsou cynické, kritické, nešťastné, neúspěšně, podvádějíci nebo podváděné. Asi nejhorší bylo pro mne stále dokola se opakující schéma neustálého shazování všech a všeho (včetně sebe sama). Už jsem jim mohla postupně napovídat, co zase mají pomluvit. Nesnesitelné, se sebezáporem jsem to nakonec dočetla, ale...zanechalo to ve mně pachuť. Škoda, začalo to docela slibně!... celý text
Ignác z Loyoly: Mezi přáteli
2020,
Rocio Esteban
Pro nejmenší děti velice pěkně zpracované, zábavné i poučné. Dospělí se mohou spolu s dětmi bavit hledáním slepic. Tajemství! Víc v knize ;-)
Bůh nás zve
1991,
Marie Mléčková
Na tehdejší dobu pěkné, po revoluci jsme dělali, co jsme mohli. Dnes už to bude zřejmě překonaná věc. Nicméně díky patří všem, kdo takové pomůcky připravovali i v nelehkých a často nevděčných podmínkách... (Bohužel jsme dlouho v církvi na domácím poli trpěli představou, že "Pán Bůh zaplať" je jediný způsob, jak vyrovnat cokoliv s kýmkoliv.) Ale to je pouze zobecňující příklad, mimo téma této učebnice...jen mě to tak samovolně napadlo.... celý text
Před cca 15-20 lety jsem si život bez tohoto zpěvníku dovedla jen těžko představit. Každé spolčo, každá mše někde na duchovní obnově, všechny farní akce, adorace, později chvály... pořád jsem coby kytaristka Koinonii tahala s sebou. Nejprve tu tenčí, fialovou, později i červenou s upgradem modernějších písní... Była přehledná a výběr písní zdařilý. Dnes už funguji v jiném módu, tak ani netuším, z čeho se hraje dnes...a co se vlastně hraje...ale je doba internetu, všechno jde dopředu. Každopádně díky za ty společně strávené roky!... celý text
Vnitřní modlitba
2004,
Terezie od Ježíše
Fragmenty z různých spisů sv.Terezie: Hrad v nitru, Cesta k dokonalosti, Kniha o zakládání aj. Bohužel nevím, co nám chtěl autor této antologie předat. Myšlenky světice nebyly sepisovány formou apoftegmat a chtít její dílo takto pojmout, je nepochopením.... celý text
Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem
2013,
Timothy Snyder
Snyder použil pro svůj výzkum zajímavou metodologii. Nepopisuje historické události z pohledu Němců, Poláků, Židů, nacistů ani sovětů, jak je to obvyklé, ale z pohledu území, kterých se válka dotkla, proto ten název. To je velmi zajímavý pohled, který jako výsledek přináší srovnání obou stran. Je až mrazivé, že na území dnešního Běloruska je země nasáklá krví až 14 milionů lidí... většinou rolníků, kteří po sobě nic nezanechali, a tak i památka po nich zanikla. Jsme zvyklí připomínat si nacistické koncentrační tábory jako vrchol zvěrstev 2.SV., ale že na územích na východ od nás, nejen, že zvěrstva dosahovala stejných rozměrů, tak ještě obětí bylo nesrovnatelně více... Tiché střely do týlu hlavy...tiché popravy v lesích (Katyń)... Důkazem toho, že neznáme historii, je pro mne tak nepochopitelný příklon tolika Čechů a Slováků k putinovskému Rusku. Když se vrátím ke knize, je to náročné čtení (příp. poslech), ale skoro bych to dala jako povinnou četbu. Snyder píše velmi logicky, přehledně, má vybroušený vypravěčský styl. Doporučuji.... celý text
Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999
2018,
Timothy Snyder
(poslech ČRo Plus) Snyder je vynikající!! Mám za sebou již poslech Bloodlands na YT a toto bylo absolutně perfektní! Téma mi je mimořádně blízké, osobně jsem znala pamětníky - repatrianty ze Stanisławowa, Tyśmieniczan, Bohorodczy, Buczacza, pow.Sarny aj. Všechno pochopitelně lidé nad 90 let, ale jejich svědectví stále živá, zasloužila by si filmové zpracování. Jedna pamětnice mi vykládala, že se stále bránila odejít, ač se zvěsti o UPA nesly stále blíže, měla novorozeně. Až jednou kdosi přiběhl, křikl na ni, vezmi dítě a utíkej, za hodinu tady nebude už nikdo živý. Říkala, že neznala toho člověka, ale něco jí říkalo, jednej. Vzala dítě do náručí, ani si nic nesbalila, běžela na místní železniční stanici, kde pracoval její muž. Řekla mu, co slyšela, on neváhal, posadil jí i s dítětem na nějaký nákladní vlak s cisternami a řekl, že přijede dalším, že musí ještě odbavit poslední vlak. Stihl to. Všichni ostatní, kdo neměli to štěstí (ta práce na dráze jim zachránila život), zahynuli z rukou Banderovců. Nakonec jako tisíce dalších našli azyl v Dolnoslezském vojvodství, kde byly prázdné domy po odsunutých Němcích. Co se týče zvěrstev UPA, jiná paní mi říkala, že byli známí dokonce hyzděním mrtvých těl...měli své metody, podle kterých bylo jasné, kudy procházeli a kdo na místě vraždil. Více nenapíšu. V jednom jediném bych se s T.Snyderem neshodla, a sice, že Poláci, pakliže o zkušenostech z kresów za bolševika nesměli hovořit, vlastně pozapomněli, a proto dnes tak hojně přijímají ukrajinské uprchlíky. Já chápu, že hledá logické vysvětlení, ale z mé zkušenosti to tak není. Poláci nikdy nezapomněli. Ne ti, kteří si tím prošli. Ale fakt, že se jejich vztahy po roce 90 urovnaly až na dnešní stav, je neuvěřitelný úkaz a někdo by se tomu v rámci doktorátu měl věnovat, protože aby si podali ruku dva národy, mezi kterými tekly takové potoky krve, to je prostě neskutečné.... celý text
Síla ticha
2018,
Robert Sarah
Dost možná budu jediná s kritikou, ale takový je život. Kardinála Saraha znám z vícero přednášek, které dává pravidelně sice mimo ČR, ale mohla jsem si je poslechnout. Dále sleduji jeho působení ve Vatikánu a registruji jak jeho tridentské liturgické tendence (nesouhlasím), tak i jeho kritiku papeže Františka (na což jsem obzvlášť alergická). A v neposlední řadě jsem si přečetla (celou!) tuto vychvalovanou knihu. No tak toto opravdu ne, to mi vyloženě vadí, protože obsah této knihy je prostě nehorázný kýč a kýčem se v estetice myslí něco, co se sice tváří jako umění, ale uměním není. Tak toto přesně je tato kniha. Ona se ale jen tváří velmi hluboce, duchovně a zbožně... Autor se prsí, že celý půlrok strávil v kontemplativním klášteře (jaký výkon!) a nyní rozdává moudra, která nejsou vůbec aplikovatelná v praxi běžného života. Tak k čemu slouží? Mne se tak osobně dotýkala i ta ideologická řeč o "nebi v očích umírajícího mnicha"... Já jsem se deset let starala o umírající pacienty a myslím, že je to skutečně dotyk nebe a země, když člověk odchází do Otcova Domu...ale to se musíme učit vnímat za pochodu: v hluku, shonu, únavě, nemocech, zápachu, slzách... protože takový je život a Ježíš přišel do takového a ne jiného života. To není jako si to vybájil kardinál Sarah, že bude idylické ticho, budou bít zvony, paprsek slunce se dotkne líce a v očích se zaleskne tajemno... Kde a kdo žije takový život?? Mniši v klášterech právě vůbec ne - oni jsou ti největší praktici, ale žijí sjednocení s Kristem, a proto je jejich kontemplace tak autentická, tak pravdivá a tak mystická!!! Dokud toto nepochopíme, tak bude naše křesťanství stále jen ideologie odtržená od reality a kdo z nevěřících, když uvidí tento náš vybájený a nereálný svět, uvěří našemu svědectví? Věrohodní jsme, když v nás žije Pravda - Kristus, a ne když si vytváříme bublinu plnou kýče a snů..... celý text
