Adele02
přečtené 706
Psanci Scarlett & Browne
2022,
Jonathan Stroud
Jo, tak tohle mě bavilo. :) Je to svižné, přestřelky mezi hlavními postavami fungují na výbornou a jejich vývoj je taky zvládnutý dobře. Bavila mě autorova práce se symboly. Přiznám se, neuhlídala jsem si, že to je série, takže jsem místy byla trochu rozpačitá z toho, že tam je pár nedořešených náznaků, ale k tomu nejspíš dojde v dalším dílu (ačkoli bych si byla schopná představit si to jako stand-alone). U některých zásadních věcí to ale mohlo být aspoň trochu naznačeno. Ale připouštím, že představit hlavní hrdinku, jíž od začátku fandíme, ale nevíme o ní vlastně vůbec nic, má něco do sebe. A ostatně, nespolehliví hrdinové mě asi budou bavit vždycky. Každopádně to bylo lepší, než jsem myslela, že to bude. Takové tradiční post-apo, kde trochu chybí sonda do historie, ale i tak to byla zábava.... celý text
Přízraky noci
2021,
Kateřina Ševčíková
Vždycky jsem ráda, když mě autoři na konci něčím překvapí. Nenapadlo mě, k čemu to povede, a přitom to dává perfektní smysl. Jo, souhlasím s tím, co čtenáři většinou říkají; ta magie si zasloužila větší prostor, stejně tak world-building, jinak by to postavy nemusely tolik řešit ve svých promluvách a nepůsobilo by to tak nějak nepřirozeně. Je to pomalé, ale bavilo mě to, je to kreativní a ne vše jsem čekala. Za mě rozhodně velmi povedená prvotina.... celý text
Chuť prázdna
2021,
Barbora Adamcová
Zprvu jsem se nedokázala začíst, vše je podáváno jako kusé, strohé, takže jsem měla problémy s tím pobrat, jaká Anna vlastně je, proč to vede k tomu, k čemu to vede. V druhé polovině už to je krapet lepší, ale pořád žádná sláva. Jazyk je strašně kostrbatý - autorka si sice skvěle nahrála tím, že „rodiče nutili svoje děti mluvit spisovně", takže už odmala mají vybraný slovník; na druhou stranu o sobě asi patnáctiletá holka těžko napíše, že je přece ještě děcko, většinou to působí dost neohrabaně, a pak navzdory tomu všemu bezostyšně používá výrazy jako flusat a podobně. Spousta hlavních motivů podle mě u lidí v tomto věku nefunguje tak navážno, jak se to prezentovalo tady. Je tam strašně moc nelogičností, ať už v ději, v postavách, nebo v dialozích, a pár odfláknutých redakčních věcí tomu taky moc nepřidá. Je to těžké téma, nemůžu hodnotit uvěřitelnost, to u psychických poruch ani nejde, přesto mi tohle přišlo zpracované krapet nešikovně.... celý text
Pravidla směšného chování
2010,
Emil Hakl (p)
Čím to, že ty nejkratší knihy se vždycky čtou nejhůř. Vyprávění mi vůbec nesedlo a absence jakýchkoli emocí mi tam vzhledem k tomu, co se tam dělo, dělala spíš ještě větší paseku.... celý text
Utažení šroubu
2006,
Henry James
Mno. Na duchařiny jsem nikdy nebyla a tenhle příběh to asi potvrzuje. Je to dost krátké, a i přesto mi to přišlo zbytečně natažené.
Matečná samota
2002,
Viola Fischerová
Pane vrať mi tu úzkost o duši již jsi dal unést osmiletému dítěti
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
No. Je to čtivé, to se tomu upřít nedá, a absence kapitol tu tím pádem vůbec nevadí. Jazyk díla skvělý, líbilo se mi, jak autenticky to působilo. Přesto si nemůžu pomoct s tím, že bych od toho asi potřebovala nějaké zastřešení? Hra s lidskou povahou tu byla skvělá a postupný sestup či jiné krůčky hlavního hrdiny byly provedené dobře, byť samozřejmě nesouhlasím se vším (vlastně asi vůbec s ničím, hlavní hrdina je v tomto případě spíš anti-hrdina, ale to lze čekat už od začátku), ale... Asi tuším, o co mohlo autorce jít; tohle je ostatně určitá etapa Hynkova života, prostě náhled do pár měsíců lidské existence, to se nestává, že by přišly ohromné zvraty a rozhřešení s jasnou konečnou. Takže na jednu stranu chápu, že se nevyřešil alkoholismus, vztah s milenkou a manželkou, skoro ani práce. Přesto mi to tam trochu chybí a nějaký závěr k tomu všemu by přišel jedině vhod.... celý text
Písečné dítě
2007,
Viola Fischerová
Kudy jsi bloudila krásná a lačná že jsi pro lásku skočila z útesu do jezera abys ji stvrdila aby byla Nepochopil nic ani v těch vysokých horách Nechal tě odejít Teď po letech se dovolává výšky srázu ledové vody tvého skoku a volá ... celý text
Staročeská Alexandreida
1949,
neznámý - neuveden
Kdo by řekl, že se nad takovou parádou jako Alexandreida tolik nasměje.
Poezie umělého světa
2016,
Jiří Materna
necítím tvoje parfémy necítím asi ses ve tmě do souvětí skryla Ty verše jsou krásné. Ten nápad je šílený. Spousta básní se mi strašně líbila, ale pomyšlení na to, že za tím nestojí ruka básníka, ale stroj? (Který tedy dle úvodních slov nakombinoval už něčí básnické ruce, ale přesto...) To je na mě i teď trochu moc.... celý text
Avion
1995,
Jiří Kratochvil
Podobně jako u Femme fatale; kdyby se to drželo stylu, jakým byl začátek, rozhodně by mě to bavilo víc.