AjťačkaTýnka
přečtené 385
Plíseň
2017,
Siri Pettersen
Příběhu dávám *****, což je víc, než prvnímu dílu. Celkově byla kniha skvělá - oceňuji opět perfektní propletenost dvou dějovývch linek hlavních postav - Hirky a Rima. Vlastnosti, které jim autorka nyní napsala, jsou opravdu dobře sladěné a když už si člověk myslí, že jednoho nebo druhého dobře zná, přijde nějaké překvapení SPOILER!!!!! (to, že měl Rime Hirku opravdu moc rád, jsme věděli. Ale že až tak, že kvůli tomu přijal zobák? No to mě podrž!). KONEC SPOILERU!!! Během čtení jsem se několikrát nachytala u přemýšlení o tom, jak málo vlastně Hirce v úplně novém světě stačilo a nad čím vším se stihla podivovat. Donutilo mě to přemýšlet také nad tím, co mám já v životě navíc a můžu to oželet, pomoci Zemi, aby neumírala tak rychle (například omezení plastů, o kterých autorka v knize naprosto právem říká, že jsou mrtvý/neživý materiál). Velmi se mi líbilo, jak se Hirka, resp. autorka knihy, podivovala nad vším, co je pro obyvatele Země úplně běžné, normální, samozřejmé. Příběh se četl sám, stránky ubíhaly velmi rychle a nebylo třeba se do čtení přemlouvat (jako tomu bylo v mém případě u prvního dílu). Jediná věc, která mě naštvala, byla již níže zmíněná nedokonalost situace cizí holka z jiného světa vs. nový svět. Jak je možné, aby po Zemi pobíhala přes půl roku celkem výrazná holka a nikdo si nevšiml její odlišnosti? Nikdo se nezaměřil, že nemá CPR a doklady? K zamyšlení...... celý text
Krev mé krve
1933,
Helen Grace Carlisle
Musela jsem týden nechat uležet vše, co mi po knize zbylo v hlavě. Stále jsem plná pocitů a dojmů. Shrnu zde základní body. Co se mi líbilo: - Zpověď bez přímě řeči a interpunkce, což mi nevadilo, neboť byl příběh doslova vychrlen a celý jsem jej tedy přečetla jedním dechem. - V knize je fantasticky popsán rozdíl mezi pocity, kdy Mary Williamsová byla ještě slečna a kdy se proměnila v matku, dospělou ženu. - Autorka skvěle vykreslila úskalí i radosti mateřské lásky - Krásně a barvitě napsaný popis vztahu mezi Frankem a Mary - Líbilo se mi, jak autorka popsala Maryin stav po smrti Franka - bez příkras - Nadčasová postava Beatty a její buřičství vůči čemukoli a komukoli - Odlišnost mezi sourozenci a bezmoc při formování jejich charakterů Co se mi nelíbilo: - Jedinou věc bych vytkla: To, jak se snažila neustále a za každé situace ospravedlňovat Dannyho gaunerství a jeho drzý jazyk - tohle mě neskutečně vytáčelo! Celkově hodnotím ***** - ne každá kniha dokáže být tak syrová a laskavá zároveň. Tak pravdivá a přitom tak nad věcí. Ne každá kniha ti tolik dá, aby ti vzala. Přesně takové rozporuplné pocity mám. Opravdu skvělý příběh.... celý text
Ódinovo dítě
2016,
Siri Pettersen
Začnu nejprve tím, co mě naštvalo: - nemohla jsem se začíst! Až kolem strany 140 jsem teprve chytila slinu a začala si čtení užívat - šíleně moc názvů, rituálů, postav a pojmenování, které nejsou vysvětleny a až postupným prokousáváním se knihou vám dojdou souvislosti či samotná podstata - texty psané kurzívou na mě sem tam působily schizofrenickým dojmem a mnohokrát mi k textu nešly - nerozvážnost Hirky a její víra (nevíra?) ve Všemocného (tak buď věřím nebo ne...) - SPOILER!!!!! Hirka odstrčila Rimeho... achjo... Co mě na knize naopak velmi bavilo: - po pochopení všech jmen a obřadů mi přišlo bezva, že jsem se o nich vůbec dověděla (mnohé z nich totiž mají základ v severské mytologii) - skvěle popsaná láska mezi dvěma lidmi, kteří vlastně nevědí, jak se chovat a čemu věřit - bavilo mě číst souběžně několik dějových linek, které se pak seběhly do jedné - pěkně se mi četlo o Síle. Autorka uměla skvěle popsat všechny příznaky od počasí až po vnitřní cítění Příběh jsem přečetla za 3 dny - první dva dny jsem se nutila do těch 140 stránek a třetí den jsem zhltla zbytek. Celkově dávám knize **** - strhávám jednu hvězdičku za ten těžký začátek a kurzívu. Doufám, že druhý díl bude mít od začátku do konce co nabídnout a že děj bude ubíhat stejně rychle.... celý text
Zdravě a chutně k vysněné postavě
2017,
Pavel Walek
Jako všechny jejich knihy - i tuto řadím mezi Pavlovu a Michalovu dobře propracované knihy. Kromě receptů nechybí fotky výsledných pokrmů a - co obzvláště oceňuji - také stránky se speciálním zaměřením na potraviny. Ty nás provázejí celou knihou.... celý text
Ready Player One - Hra začíná
2012,
Ernest Cline
5/5 hodnotím díky propracovaným detailům, skvělému námětu pro postapokalyptickou Zemi, úžasné spojení techniky s člověkem, dokonale zvládnutá 80. léta a samozřejmě také nemohu zapomenout na příběh lásky :-) Kniha se skvěle četla, je psána velmi jednoduše, což umožňuje hltat stránky a u čtení tak odpočívat. Jsem z IT oboru, proto oceňuji popisy her, vývojářů a jejich rozvinutí. Každé pozastavení nad některou z her ve mne vyvolalo malé štěstí :-) Příběh je zasazen do budoucnosti, autor se však stále vrací k 80. létům, jejich znalost není nezbytně nutná. Rozhodně si ji přečtěte i Vy, kteří o "vosumdesátkách" nemáte ani páru :-) PS: Pokud si nechcete pokazit skvělý dojem z knihy, nedělejte stejnou chybu jako já - NEdívejte se na film! Jinak budete zklamaní...... celý text
Malý princ
2005,
Antoine de Saint-Exupéry
Knihu jsem četla vícekrát, abych jí porozuměla opravdu do hloubky. Perfektní příběh. V některých pasážích vidíme odrazy dnešní doby, bohužel. :)
Cukr – rafinovaný jed
2016,
Kurt Mosetter
Krásná ukázka toho, jak cukr hýbe světem (a lidstvem). Pěkné zpracování, informace podložené spoustou výzkumů, srozumitelně napsáno.
Co vám výživoví poradci neříkají? (Protože to nevědí)
2015,
Pavel Walek
Knihu jsem si koupila, protože jsem slyšela samou chválu ze všech stran. Informace v ní obsažené mi byly užitečné. Vše je psáno velmi srozumitelnou formou často doplněno motivačními citáty a formulacemi. Jsem velmi spokojená. Doporučuji ke čtení všem, kteří se zajímají o zdravou stravu a celkově o své zdraví a fitness.... celý text
Doba jedová
2011,
Anna Strunecká
Já se musím smát... Kniha byla vydána v roce 2011. Všemi naprosto odsuzovaný materiál. Vyšla na ni recenze, kde se psalo mimo jiné tohle: "Pokud by čtenáři všem doporučením uvěřili, pak by se na našich ulicích hromadily pérové matrace, všechna umělá sladidla by zůstala ve skladu, med by byl naopak vyprodán, kuřáci by si trochu oddychli, cholesterol by přestal být strašákem, zato v prodejnách potravin by chodily dámy s lupou a studovaly, zda není do konzervy přidaná nějaká hrůza, třeba závadné Ečko." ... O čtyři roky později (tedy 2016) tady máme dobu, kdy pomalu ale jistě můžeme začít odškrtávat jednotlivé body recenze, neboť alespoň polovina se děje ... celý text
Biomanželka
2010,
Michal Viewegh
Nasazení si duly do baráku na 7 let mi přijde naprotsto absurdní. Musím přiznat, že v některých pasážích jsem se viděla, nicméně narušit si klid a kašlat na manžela, to mi nepřijde fér. Jak sám autor přiznává, je to z části autobiografie. Je mi tedy opravdu pana Viewegha upřímně líto. Kniha jako taková se četla sama, za dva dny jsem ji stihla přečíst v MHD cestou do a z práce. Sem tam mi na tváři přistal i úsměv, ale ta věčná absurdita mě docela vytáčela. Rozhodně jsem četla už i lepší kousky.... celý text
Rychlovky a chuťovky Břicháče Toma
2015,
Tomáš Kosačík
Pokrmy nejen skvěle vypadají, ale také famózně chutnají! Knihu doporučuji všem, kteří se nebojí zdravého a chutného jídla a zároveň všem, kteří chtějí "za málo peněz hodně muziky".... celý text
Břicháč Tom
2015,
Tomáš Kosačík
Jednoduše, levně a chutně - skoro jako Láďa Hruška, nemyslíte?.. S tím rozdílem, že zde hraje roli ještě slovíčko ZDRAVĚ, což je to, co by měl preferovat každý z nás. Skvělé rychlé recepty, chutnají opravdu báječně a co je nejlepší - vše je v dostupné cenové kateroii i těm, co nevydělávají miliony.... celý text
Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti
2014,
Dominik Landsman
No... Tento rádoby "kniho-blog" pojednává o životě jeho syna s velkou (převelkou!) nadsázkou a s hromadou, mnohdy až absurdních, výmyslů. Když to vezmu z hlediska stylistického, věčné opakování slov vás začne časem asi pěkně nudit. Z hlediska gramatického také žádná sláva. Naštěstí jsem však po této knize sáhla právě v okamžiku, kdy jsem potřebovala nabudit a chtěla jsem vědět, že je na tom někdo hůře, než já (takto se Dominik tedy prezentuje - že je to chudáček, který se musí starat o mimino, které si - par don - upíchl). Kniha se dá přelouskat za kratší dobu, než je cesta vlakem Ostrava - Praha (vlastní zkušenost...), mnohdy se k ní s přítelem po večerech vracíme, ale možná kdyby byla propracovanější a méně často se opakovala slovní spojení jako "Čeněk se poblil" nebo "Čeněk se posral", byla by mnohem lepší. Co se týče výhry Kniha roku... Nemyslím si, že dnes je hodnocení objektivní. Spíše jde o to, kdo má více fanoušků na facebooku a jak moc prosí, když se začínají dávat hlasy. Sama Dominikovu stránku sleduji a jeho škemrání bylo místy fakt do očí bijící. Ale ženské na mateřské (kterých má plný jak blog tak fejsbůk) to přecházejí, protože je pan Landsman zásobuje (teď už opravdu rádoby) vtipnými historkami. Rozhodně si myslím, že jiné knihy by si tuto cenu zasloužily mnohem více.... celý text
