AllyKumari přečtené 332

Cval rytířských koní 1997, Ludmila Vaňková

Dědici zlatého krále 1979, Ludmila Vaňková

Černá sága 1982, Ludmila Vaňková

Děti z Bullerbynu 2004, Astrid Lindgren

Mně nejmilejší kniha od Astrid Lindgrenové s úžasnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Ve třetí třídě jsme ji četli povinně a hned po první hodině jsme si "s partou" určili, kdo je kdo. Já jsem byla Britta :)... celý text

Lásky královské 1973, Miloš Václav Kratochvíl

Jakmile člověk důvěrně zná práci jisté české autorky, přistupuje ke zpracování českých středověkých témat opatrně. Lásky královské jsou příjemnou knihou, pro osobu znalou dějin vcelku nenáročnou, a i pro laika jsou dějinné události vykresleny dostatečně kondenzovaně a srozumitelně. Kniha je rozdělena na tři části, z nichž nejlepší je bezpochyby hned první "Kunhuta", u niž se mi podařilo zapomenout, alespoň na chvíli, na její příběh vykreslený již zmiňovanou jinou autorkou. U "Elišky" a "Rejčky" to už však pan Kratochvíl zopakovat nedokázal.... celý text

Babička 1984, Božena Němcová

Poprvé jsem Babičku četla jako osmiletá. A od té doby se k ní pravidelně vracím dodnes, ať již k té či oné kapitole. Není to kniha s příběhem. Podtitul je koneckonců "Obrazy z venkovského života" a přesně tak je nutné se k Babičce chovat. Čtenář prochází galerií vzpomínek a tak jako se skutečným obrazem je třeba i ten vykreslený slovy hlavně vnímat srdcem.... celý text

Natašin tanec: Kulturní historie Ruska 2004, Orlando Figes

Úchvatná kniha otevírající nezasvěceným fascinující svět ruského folkloru, měnícího se životního stylu a pozoruhodných osobností. Ačkoliv by bylo arogantní (a vyloženě hloupé) tvrdit, že jakákoliv kniha může zachytit duši národa tak kulturně rozmanitého jako je Rusko, Natašin tanec je podařenou studií alespoň některých jejích aspektů. Koneckonců Orlando Figes je možná sebestředný ješita, ale jeho práce jsou vždy na špičkové úrovni.... celý text

Kytice 2009, Karel Jaromír Erben

Spolu s "Babičkou" pro mne Kytice představuje to nejkrásnější z české lidové kultury. Mistrovsky zpracované lidové motivy, které neztrácejí kouzlo a dodnes dýchají tichou nostalgií. I když je pravda, že moji nejoblíbenější veršovánku nemá na svědomí Erben, ale jeden z mých žáků: "Vstávej umrlče ho la la, bude z tebe fiala!"... celý text

Svatyně 2006, William Faulkner

Kniha, která se mi dostala do ruky jako povinná četba ke státnicím z anglické literatury. A ze všech, které jsem musela ze stejného důvodu přečíst, má rozhodně nejméně oblíbená. Faulkner se prostě nevěnuje tématům, jež by mne zajímala a jeho styl psaní mi přišel zmatečný. Nakonec jsem musela spáchat zvěrstvo a přečíst si na Wikipedii souhrn díla, aby se mi četlo snadněji. Chytila jsem se jedné důležité věci a k té jsem vědomě ve čtení směřovala.... a pak jsem zjistila, že už se "to" stalo a já si toho v té změti slov a nehezkých výjevů nevšimla.... celý text

Jméno růže 2005, Umberto Eco

Skvělé, skvělé, skvělé a tak lahodně komplikované!

Quo vadis? 1986, Henryk Sienkiewicz

Jedna z těch knih, které mi tolik zasáhly do vědomí a v něčem mne změnily... Quo Vadis je vynikající mix vášnivé lásky, která na sebe bere mnoho podob, nabubřelého majestátu a zbabělství, vnitřního psychologického boje se sebou samým a vlastní povahou, historie i historického mýtu... Svým tématem v dnešní době opět aktuální a nutící k zamyšlení. Pokud jedna civilizace dosáhne vrcholu a hnije vlastní stagnací v níž není místo pro ideál vyšší než jsem já sám a mé osobní blaho, pak je jen otázkou kdy přijde myšlenka, která dá vzniknout civilizaci nové. Tragické? Snad. Záleží na tom, jestli jste součástí starého nebo nového.... celý text

Pražské pověsti 2007, Václav Cibula

Jedna z mých nejmilovanějších knih, díky níž už od dětství byla pro mne Praha místem tajemným a čarovným. Dodnes z každého koutku našeho hlavního města cítím dýchat legendy, které mu dodávají tak jedinečnou atmosféru. Pan Cibula je skvělým vypravěčem, který s lehkostí vykresluje temné noci, záhadná zjevení nebo třeba jen pocit z padlé mlhy. Vlastním navíc známé vydání s ilustracemi Cyrila Boudy, které je prostě dokonalé jak pro děti tak pro dospělého čtenáře.... celý text

Anna Karenina 2008, Lev Nikolajevič Tolstoj

Málo autorů tak uvěřitelně a citlivě zachytilo vnitřní svět tolika postav s různými charaktery. Anna je kupodivu jen jednou z mnoha a ani ne tou zcela nejdůležitější - tím je dle mého soudu Levin, postava založená přímo na autorovi. Možná trochu náročnější pro netrpělivé, ovšem obsáhlost v tomto případě ničemu není na škodu. Vynikající.... celý text

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë

Vynikající kniha, ovšem tajemství, které vždy vášnivě inzerovala učitelka literatury, jsem v ní našla pomálu, až na tu jedinou scénu v úvodu. A ačkoliv jsou postavy bezesporu zajímavé, přeci jen člověk raději čte o někom, koho by při osobním setkání nejraději nezval naplocho mečem.... celý text

Jana Eyrová 2006, Charlotte Brontë

Jako malá jsem četla útlou knížečku s názvem Sirotek lowoodský. Plakala jsem u ní a malá Jana mi byla podivně blízká. Milovala jsem ji. Teprve v patnácti letech jsem zjistila, že odchodem ze školy Janin příběh nekončí a já pokračovala ve sledování její cesty. Dnes už mohu klidně říci, že Jana Eyrová mne jako osobu v mnohém formovala a navždy zůstane jednou z nejdůležitějších knih v mém životě.... celý text

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky 1991, J. R. R. Tolkien

Četla jsem Hobita až po Pánovi Prstenů, který mne naprosto nadchl a zanechal na mně trvalé následky :) Hobit není zdaleka tak epický a emotivní, ale i tak má pořád stejnou atmosféru, která prostě okouzluje.... celý text

Deník kastelána 2008, Jan Bittner (p)

Po "Aristokratce" mi Deník kastelána přišel depresivní a temný, nicméně i tak se musí nechat, že atmosféra byla vytvořena skvěle. A opět, jak průvodkyně, chápu mnohé z pocitů v knize zachycených.... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Mám jedinou stížnost: kniha byla příliš krátká! Ach, snad každý průvodce se v tomhle musí najít, včetně těch úděsných školních výletů!!!

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Jako dlouholetá průvodkyně po památkových objektech jsem se v mnohém s Marií Kostkovou z Kostky ztotožnila a naprosto ji chápala. Bezostyšně jsem se smála nahlas mnoha situacím, především když došlo na muflony (ano, tak vám, milí návštěvníci, říkáme). Vynikající!... celý text

Carevnina dcera 2009, Carolly Erickson
ztráta času

Strašlivá, hrozná kniha, která v sobě nemá NIC, vůbec NIC, co by se dalo podložit. Pokud píšete knihu o skutečné historické osobnosti, o níž se zachovalo spoustu materiálů - včetně jejích vlastních dopisů a deníků, co kdybyste se jich alespoň trochu drželi? Paní Erickson představila čtenářům velkokněžnu Taťánu, která neexistovala, nežila a je vyloženě urážkou Taťány skutečné. Stejně tak mnohé další postavy jsou karikaturami, které nemají se svými dějinnými předlohami nic společného. Příběh není "napůl" vymyšlený. Jde o naprostou smyšlenku! Je smutné, že lidé neznalí tématu (a to není jejich chyba) si teď budou myslet bůhvíco.... To, že Taťána v této knize přežila, je ironicky to nejmenší historické zlo, kterého se autorka dopustila. Ani po literární stránce kniha neobstojí.... celý text